Epizoda - Okénko do historie s Ondrou aneb vítejte v EnVys

1. Epizoda - Okénko do historie s Ondrou aneb vítejte v EnVys
9.12.2023
To nejdůležitější z podcastu:
Projekt EnVys: Levná energie pro Vysočinu
Reakce na nefunkční legislativu: Protože český zákon o komunitní energetice (Lex OZE II) přináší řadu omezení, projekt EnVys přichází s vlastním modelem, který lidem skutečně zajistí levnou elektřinu.
Vlastní zdroje, férová cena: Stavíme větrné a bioplynové elektrárny na Vysočině. Cílem je cena založená na výrobních nákladech a přiměřené marži, nikoliv na spekulacích na burze (předpoklad kolem 1 800 Kč/MWh).
Investice do regionu: Peníze od lidí, firem a obcí z Vysočiny zůstávají v regionu. Zisky z projektu budou skrze Unii odběratelů investovány zpět do životního prostředí a rozvoje kraje.
Energetická nezávislost: Vzhledem k plánovanému útlumu uhlí a rizikům na trhu je vlastní zdroj jedinou cestou, jak se vyhnout budoucímu zdražování a nedostatku elektřiny.
Realistický horizont: Díky nové legislativě pro strategické stavby počítáme se spuštěním prvních větrných elektráren v horizontu 3 až 5 let.
Společenská odpovědnost: Projekt funguje jako „sociální byznys“ – prioritou je prospěch komunity, transparentnost a pomoc místním samosprávám.
Celý podcast zde:
Sešli jsme se zde, abychom společně zaznamenali šestnáctý díl našeho pokračování SFORB podcastu. Předně bych asi řekl, že jsem měl v rámci podcastu dlouhou pauzu. Teďka nově vznikl finančně gramotní, který můžete poslechnout a navštívit, respektive prvně navštívit a potom poslechnout.
Zdravím našeho věrného posluchače a iniciátora natáčení podcastů pana Pavlíka, který při každé příležitosti, kdy byl u nás v kancelářích i v posledním roce, což bylo tak šestkrát, sedmkrát, tak nikdy nezapomněl zmínit to, že rád poslouchá naše podcasty. A proto tady máme šestnáctý díl, kde si řekneme víc o tom, co nás čeká. Možná jste zaznamenali zákon o komunitní energetice, který vlastně prošel třetím čtením minulej týden, respektive prvního dvanáctý, kdy se stalo to, že bylo vyňaté ze zákona, že vám dodavatel energii musí prokazatelně a adresně oznámit zvýšení ceny 30 dnů předem.

Pokud to neudělá, tak to neplatí. Byly odstraněny ze zákona to, že když je smlouvá na delší dobu než 36 měsíců, tak se mění na dobu neurčitou. To už tam taky nově není.

No a nejoptimističtější bod v rámci komunitní energetiky, tak nebude možný sdílet elektřinu z fotovoltaika jak do 50 kW, pokud nemáte licenci na výrobu. Licence na výrobu znamená to, že musíte mít vysokoškolské technické vzdělání, tři roky praxe v oboru anebo střední školu technického směru a šest let praxe v oboru. Jinými slovy sdílení elektřiny.Zdar. Pac a pusu vám posílají vaše energetické společnosti České republiky.

Samozřejmě potom nebo byly tam návrhy, že by ty lidi mohli být třeba součástí více energetických společností, to znamená, že pokud byste byli v energetickém společenství na fotovoltaiku, a pak byste mohli být třeba v energetickém společenství na větrnou energetiku, tak to všechno padlo.

Nikdo nesmí vykonávat hlasovací práva větší než 10% a to ani obce. Takže v podstatě to, co nám říká ta evropská směrnice Red 2. No tak vlastně v podstatě skončilo. Máme po ptákách, komunitní energetika nebude.

A proto společnost Sforb vymyslela projekt EnVys. Jedná se o to, že budeme stavět elektrárny a dávat lidem elektřinu za přijatelnou cenu, to znamená nějaký výrobní náklady plus přijatelná marže. Díky tomu, že máme licenci na obchod s elektřinou a umíme to dělat, jak jistě víte, vy z historie těchto podcastů, tak zároveň jsme sehnali dost schopných lidí, kteří umí ty elektrárny stavět, umí dělat ty projekty.

Zároveň známe ten region, kde se ty větrné elektrárny mají stavět. A máme pro ty obce v podstatě nejlepší nabídku, no, protože, když to řeknu blbě, tak dneska je cenovej strop pět tisíc. Jestli z našich elektráren bude vypadávat cena elektřiny za osmnáct set korun nebo za osmnáct set padesát, tak není důvod k tomu, abychom tu danou lokaci ztratili.

A tím pádem tady prostě budujeme smysluplnej projekt na de facto nadstavbu komunitní energetiky. Komunitní energetika ve světě vypadá tak, že třeba Rakousko vzalo tu směrnici Red 2, udělalo z toho vlastně dokument na pět papíru a můžete sdílet elektřinu napříč zemí. To znamená na síti nízkého napětí, kde dostáváte slovy na distribuci, na síti vysokého napětí a potom ještě v rámci občanských energetických společenství.

V Německu se zakládají družstva, tam vlastně jste součástí nějakého družstva, postavíte elektrárnu, elektřinu nesdílíte, ale prodáváte ji na burzu a rozdělujete si zisky. Ve Španělsku je třeba největší energetické společenství, který má přes nějakých 870 tisíc členů, no a v České republice to máme teda tak, že tu jsou 3 obce s rozšířenou působností, 3 katastry a tak dále, no a proto zkrátka jsem musel prýt s nějakým modelem, který bude funkční ve stávající právní úpravě, no a to je prostě licence na obchod s elektřinou a plynem, takže mi došlo, že pokud postavíme elektrárny, tak budeme mít elektřinu svojí, no a tím pádem budeme de facto vyvázáni do nějaký velký míry z toho energetického šílenství, který bylo a který bude. Je to zase nějaký posun od toho, kdy jsem začal dělat energetické soutěže, protože se mi nelíbilo, jak se ty EU společnosti chovají, potom jsem se založil dodavatelé, abychom měli dodavatelé, který prostě na tom trhu nebyl, prostě slušnej a normální, no a potom, co se stalo v posledních dvou letech, kdy ty energetické společnosti dostatečně všem ukázaly, že jim na někom nezáleží, tak přicházím tady s prostě normálním, pro mě normálním podnikatelským projektem.

Pro někoho je to sociální byznys a pro někoho je to úplně jako nepochopitelný. V každém případě věřím v to, že je možný na tom trhu fungovat dlouhodobě, vydělávat na těch lidech normální peníze, to znamená nějaký přiměřený zisk. A to mě dostalo až teď, no, až jsem, takže ta jednoduchá matematika, že 3x7 je víc než 1,20, tak to u mě pořád platí.

To, že mě záleží na těch lidech a na tom, aby měli levnou elektřinu, aby ten trh fungoval líp, tak to máme za sebou tohle zjištění taky. No a teď je na čase ten energetický trh opravdu změnit a to tak, aby ty elektrárny, který se teda příliš postavili z našich daní, tak aby sloužili těm lidem. Takže v tuhle chvíli to děláme úplně stejně, to znamená, že v podstatě v rámci komunitní energetiky, což komunitní energetika znamená to, že se ty lidi složí na nějaké zdroje a potom z toho přijímají ty výhody.

Takže v tuto chvíli my vybíráme peníze od těch lidí, firem a obcí na Vysočině. Za to jdeme stavět jak větrné, tak bioplynové elektrárny a z těch zdrojů potom se následně vrací výhody těm jednotlivým subjektům, který do toho našeho projektu v rámci komunitní energetiky ty peníze dali. Samozřejmě komunitní energetika jako taková, tak vlastně je konkurence těm energetickým společnostem.

To znamená, že pokud se ty lidi složí na nějaký velký energetický zdroj typu větrná elektrárna, jako je běžný tamhle v Belgii, v Rakousku, v Německu, tak u nás to možný není. U nás se komunitní energetika omezila v podstatě na ty nejmenší zdroje a i těm teda v rámci té povinnosti licence tak jim to nakonec bylo vzatý. Takže úplně nechápu, co se tady oslavuje v rámci komunitní energetiky, ale hold to tak je, jako vždycky.

Já jsem se prostě jel tady podnikat s těma lidma za český kapitál s nějakým rozumem, máme na to super lidi, jak na větrníky, tak na bioplynky, tak na ten obchod. Dali jsme dohromady neziskovou organizaci Unii odběratelů, takže Unii odběratelů CZ, dali jsme do kupy EnVys, jako Energie Vysočiny, takže EnVys CZ, a jakožto nadstavbu se dále věnujeme energetickému poradenství Sforb CZ, kde teda vám za nějaký fixní, buď to měsíční poplatek nebo roční, radíme, co s těmi energiemi dělat, respektive děláme to za vás. A vy jste potom našimi klienti.

Co se týče Unii odběratelů, tak to je spolek, normálně spolek, je to spolek pro obce na Vysočině, kdy ten spolek bude příjemce zisku z těch našich elektráren, a jakož to spolek, tak nemůže vytvářet zisk a bude všechny peníze, který obdrží, dávat do životního prostředí na Vysočině. To znamená, že elektrárny, který postavíme v kraji Vysočina, budou dodávat levnou elektřinu obcím firmám a lidem, v podstatě za třetinu dnešní tržní ceny, a pokud postavíme vlastní zdroje z vlastních prostředků, po případě z prostředků Evropské unie, tak ty elektrárny budou dodávat elektřinu už klasicky na burzu a zisky z toho půjdou právě i do toho životního prostředí na Vysočině, čímž se dostáváme do nějakého zacykleného modelu, kdy elektřina vyrobená z našich elektráren na Vysočině, tak nepůjde nikam na burzu, ale půjde napřímo těm našim odběratelům. Varianty, jak se k té elektřině levné dostat, jsou v tuhle chvíli dvě, a to znamená, že buďto vám tu elektřinu z těch elektráren budeme dodávat napřímo, anebo pokud se něco změní v rámci úpravy energetického zákona, což ale dřív než v roce 2027, 2028 nebude, z mého pohledu.

Je častý dotaz, jak to s těma větrnýma elektrárnama vlastně je a není, jak to vidím a nevidím. Já osobně to vidím tak, že stát říká, že chce postavit tisíc větrných elektráren, že chceme utlumit uhlí do konce roku 2033, kdy ale už údajně se to v roce 2026 nebude vyplácet, a pokud se to nebude vyplácet, tak to ty firmy s péčí řádného hospodáře zavřou, což uvidíme, jak bude. Samozřejmě nepočítám s tím, že se to opravdově jako zavře.

Předpokládám, že...No radši nebudu předpokládat v této země nic a vůbec ne o tom, kdy se vypnou uhelné elektrárny. Zkrátka, ty soukromé společnosti říkají, že pokud se to nebude vyplácet, vyrábět z uhlí, tak to dělat nebudou a nemá se to začít vyplácet už v roce 2026. Takže toliko zprávy od našich největších energetických společností a baronů.

Jinak Česká republika dlouhodobě má v koncepci, že chce 10% elektřiny dovážet, přičemž dneska vlastně vyrábíme 85 terawatt hodin, nějakých 85 milionů, spotřebováváme 65 terawatt hodin a máme nejdražší elektřinu široko, daleko přes to, že jich 20% vyvážíme. Kolik bude stát elektřinu, až ji začneme dovážet, to je samozřejmě otázkou. Kolik z nás by si vsadilo na to, že to bude levnější, tak to opravdu nevím, ale i tací mezi námi jsou.

To znamená, že model, kdy ty lidi se přímo složí na elektrárnu, která bude vyrábět přímo jako prvně za předem stanovenou cenu, to znamená výrobní náklady plus přiměřená marže, se rovná cena v odběrném místě bez jakéhokoliv vstupů, bez jakýchkoliv keců, s péčí řádného hospodáře a výkyvům na burzách, což jsem asi říkal. Takže to je projekt EnVys. Měl jakýkoliv dotazy někdo, tak pište, volejte.

V tuhle chvíli už máme první smlouvy o spolupráci podepsaný, děláme přednášky, děláme zastupitelstva, domlouváme se s těma starostama, řešíme lokace a stejně tak řešíme všechno ostatní. Takže udělali jsme memorandum o komunitní energetice, který vlastně říká, že levná elektrina je základ společnosti, kdy pokud lidi budou mít levnou elektřinu, tak se jim bude žít lépe. Pokud firmy budou mít levnější elektřinu, tak budou více konkurenceschopný, protože když se podíváme, že letos je cenový strop v České republice 5000 Kč za megawattu a na Slovensku je cenový strop 64,1 EUR za megawattu, což je nejméně tomu 1400 Kč.

I kdyby 17, je to asi jedno, kdyby mě chtěl někdo přepočítávat. A ten cenový strop těm Slovákům platí i příští rok, takže výrobní náklady na elektřinu zjevně nejsou tak vysoké, za kolik jsou prodejní ceny a cílem našeho projektu je vám všem poskytovat levnou elektřinu. Takže poslouchejte další díly, děkuji věrným posluchačům, kteří se těšili na to, až vyjde nějaký další díl.

Bude to asi zajímavý, no, příště to bude s hostem, pravděpodobně s Markem, nebo s Petrem, kdy budeme rozebírat tu celou situaci. V pondělí jsme měli přednášku na Vysoké škole Polytechnické v Jihlavě, takže teďka k tomu budeme dotáčet nějaké věci, abychom to mohli pustit na web, tak jak to plus minus probíhalo, a snad tam bude vidět ten raut, který jsme měli, takže tyjo, bylo jídla. Jestli budeme příště dělat přednášku nějakou, tak rozhodně dojděte a dva dny předtím nejezte.

Závěrem. No, tak jo, teď vše. Kdyby cokoliv, to už jsem říkal, tak jo, hele, mějte se, a v dalších, brzkých dnech, či týdnech, budou vznikat další díly a podcasty, a budeme vás informovat o tom, co se u nás děje a neděje.

Takže jo, hele, díky všem za podporu. Když jsme chtěli těm lidem cítit nižší cenu elektřiny i plynu, že ty rizika na tom spotu jsou vysoký a že my to nakoupit nestihneme, tak zhruba 20% lidí se vrátilo, což vám děkujeme. Nechci chtít, že vás budeme upřednostňovat v rámci potom toho projektu EnVys, ale ty lidi, který s náma byli a celou dobu nám pomáhali, tak samozřejmě do těch investic do těch zdrojů pustíme, ať už jsou odkudkoliv.

Přičemž teda ale s tím to, že ten projekt je komunitní a že ty elektrárny, které budou stát na těch místech, tak je důležitý, aby z toho měli profit lidi, kteří reálně tam žijou. Takže takhle. Nicméně dodávám i to B, ta jedna elektrárna vyrobí opravdu spoustu elektřiny, takže nemusí mít nikdo obavu, že tady nějakých pár odběrných míst, že by znamenalo, že se nedostane na ty lidi, stejně jsou většinou ty lidi z Vysočiny.

Takže takhle. Projekt je dobrý, má to ekonomiku, má to všechno, co to mít, takže klasická pesimistická varianta plus 20%, aby nám to vždycky vyšlo. Takže víte, že jsem někdy na tom trhu nehazardoval, že jsem se choval slušně a to všechno si přenáším do toho businessu.

Je otázka, kdy budou stát první elektrárny. Hele, počítáme zhruba jako pět let v tuhle chvíli, přičemž nám teďka vstoupil v platnost ten linejovej zákon, který vlastně upřednostňuje ty strategické stavby a s ohledem na to, že má být nedostatek elektřiny, tak předpokládám, že to bude rychlejší, že se ten proces zrychlí, už jsou na to i senátem prošly zákony, takže z mého pohledu to tří let jako první větrná elektrárna stát bude. Takhle to v tuhle chvíli vidím, uvidíme, uvidíme, uvidíme.

V každém případě furt je lepší do těch zdrojů investovat, přestože trvá chvíli ta výstavba, protože když to nebudete dělat vy, tak to budou dělat i energetické společnosti a potom vám budou prodávat velmi draze tu elektřinu, kterou jste mohli mít klidně jako za pětinu ceny, pokud byste jednali včas. To je klasický takovej zákon Trouno. Takže levné elektřině vstříc, vstříc novým zítřkům, děkuji za podporu těm klientům, co u nás historicky byli a vítám klienty nové, nové partnery.

A je to EnVys. Takže díky a ahoj, naschle a všem. Čau, čau.