Zpět na všechny články

1. Epizoda - Podcast Sforp – energie s charakterem

15. června 2021

1. Epizoda - Kterak poslanci "vylepšují" boj proti energošmejdům. 2. čtení zákona

To nejdůležitější z podcastu:

Diskuze o pozměňovacích návrzích k energetickému zákonu a financování Energetického úřadu.

Připomínkování zákona

• Ondřej Doležal upozorňuje na mezery v zákoně, které umožňují nekalé praktiky ze strany dodavatelů (energošmejdů).
• Zákon neřeší povinnost dodavatelů informovat zákazníky o termínech ukončení dodávek. 

Financování Energetického úřadu

• Energetický úřad je financován ze spotřeby elektřiny a plynu, kde podnikatelé přispívají více než domácnosti, ale jejich práva v zákoně nejsou dostatečně chráněna.

Návrhy na změny

• Návrhy od různých poslanců se zaměřují na ochranu spotřebitelů, ale často opomíjejí podnikatele.
• Některé návrhy, jako zrušení sankcí pro zprostředkovatele, by mohly být neúčinné, pokud se nezmění základní podmínky.

Obavy z neefiktivity zákona

• Doležal vyjadřuje obavy, že zákon neochrání spotřebitele ani podnikatele před nekalými praktikami.
• Zmiňuje, že změny v legislativě by měly reflektovat skutečné potřeby trhu a chránit všechny odběratele.

Závěr

Je třeba, aby se změny v zákoně efektivně prosadily, jinak zůstanou dveře pro energošmejdy otevřené. Důležitá je i role médií v informování veřejnosti o těchto otázkách.

________________________________________________________

Celý podcast:

Moderátor:
Dobrý den, v tomhle videu, které sledujete, se společně s Ondrou Doležalem, jedním ze zakladatelů Sforpu, podíváme na hned několik věcí. Ondro, v první řadě ahoj.

Ondra Doležal:
Ahoj.

Moderátor:
Asi ta zásadní událost, kterou bysme tady v tomhle videu chtěli nějakým způsobem reflektovat, je jsou jednak teda pozměňovací návrhy u energetického zákona, což je jedna věc, ale ještě předtím by možná bylo dobrý okomentovat i řekněme financování Energetického úřadu a vůbec to, jakým způsobem ty jsi třeba komentoval nebo nějakým způsobem se bavil, ať už je to ministr průmyslu a obchodu, případně další lidé z MPO. Co ty jsi vlastně měl třeba za návrhy nebo jakým způsobem u tebe to připomínkování probíhalo?

Ondra Doležal:
No moje připomínkování probíhalo od května 2020, kdy jsem upozorňoval na to, že ty mezery v tom energetickém zákoně pro energošmejdy jsou. A vlastně dospělo to do stavu, kdy letos jsem si proházel pár SMSek s ministrem průmyslu a obchodu, panem Havlíčkem, který to následně předal svému náměstkovi a ten to předal dál. To bylo vlastně v dubnu, kdy jsme točili to video o tom energetickém zákoně a tam se nám vlastně z ministerstva průmyslu, nebo mně konkrétně, už něco vrátilo, kdy třeba ten rozdíl mezi spotřebitelem a zákazníkem, že dodavatelé vlastně ani nemají povinnost sdělovat zákazníkovi termínu ukončení dodávky, tak vlastně, že jí to přijde zajímavý, paní advokátce, takže to poslala dál. Ale k tomu, že vlastně ta povinnost sdělovat termín ukončení dodávky, tak k tomu už se zase úplně jako nevyjádřili, že vlastně ten dodavatel má pouze podle té novely povinnost sdělit tu lhůtu, kdy od té smlouvy můžeš odstoupit a a to, na jakou dobu ta smlouva je uzavřená. Nicméně todlencto textace nezabraňuje tomu, abys ses ty jako zákazník dostal do neoprávněnýho odběru, případně demontáži měřidla. Což je ale zajímavý, že v té novele není, protože když se podíváme vlastně na kodex Energetického regulačního úřadu, tak v bodě 24 u starého kodexu je, že musíte sdělit zákazníkovi podmínky ukončení smluvního vztahu a termín, ke kterému by byl smluvní vztah ukončen. To vlastně byl starej kodex Energetického regulačního úřadu. Následně vlastně proběhl nový kodex Energetického regulačního úřadu, kde to je opět, že dodavatel má mít povinnost sdělit termín ukončení, protože to je skutečně jako důležitý. Následně...

Moderátor:
No ono totiž je podstatný taky říct pro někoho, kdo by nevěděl, že tohle se třeba úplně neděje.

Ondra Doležal:
Ano, to se neděje. Ti dodavatelé se brání tomu to sdělovat, protože buďto si odstoupení od smlouvy nebo výpověď vykládají jako žádost o neprolongaci smlouvy nebo v tom případě u elektřiny tam je pouze spotřebitel, není tam zákazník, takže u firem, živnostníků a tak dál to prostě odmítají sdělit a je to základní obstrukční technika, jak toho zákazníka nepustit a pokud k tomu dojde, k tomu puštění toho odběrnýho místa, tak ti jako zákazníkovi neřeknou ten termín a ty nevíš, nový dodavatel neví, kdy si o to odběrný místo má požádat a tudíž spadneš do neoprávněného odběru a po těch deseti dnech ti už hrozí demontáž toho měřidla, což se reálně jako děje. Takže takže ten termín je skutečně důležitej. Následně je tady kodex skupiny nějakých jako dodavatelů, bojujících proti energošmejdům, ale spíš bych řekl, že spíš jako slučujou energošmejdy, ale to je jedno. A ty to maj, ty to mají ve svém kodexu taky, že si to navzájem budou sdělovat. Ano, ano. Následně mám tady dopis Energetickýho regulačního úřadu, kdy teda pán tady přímo, který to řeší, tak zase píše, že by tam bylo vhodný, aby tam bylo jako zákazníkovi, a to tam není. Takže...

Moderátor:
Takže zkrátka všichni se shodují na tom, že by to mělo být nějak ukotveno, ale jestli to chápu správně, tak málokdo to reálně dělá.

Ondra Doležal:
Eh, ano. Jo. Nikdo to nedělá a Energetický regulační úřad ví, že by to tak mělo bejt, protože to má ve dvou kodexech vydaných jako po sobě. Ale do zákona se to nedostalo. Záhada.

Moderátor:
Možná pojďme se bavit o tom Energetickém regulačním úřadu jako takovém, protože ono tam proběhlo samozřejmě i nějaké kolo financování v rámci klidně i toho i toho zákona. To znamená, jaká je teď aktuální třeba situace nebo jaká by měla být situace?

Ondra Doležal:
Jo. Financování Energetickýho regulačního úřadu je zajímavý v tom, že Energetický regulační úřad financují všichni odběratelé elektrické energie a zemního plynu. To znamená...

Moderátor:
Tedy prostě my.

Ondra Doležal:
Tedy prostě my. U plynu je to koruna až koruna 40 za jednu megawattu a u elektřiny je to 2,50 korun, 2,50 měsíčně za odběrné místo. Což znamená, že ti podnikatelé vlastně mají spotřebu spotřebu plynu nebo takhle. Celková spotřeba plynu je u nás 78 tisíc, 77 milionů megawatt. A z toho domácnosti mají 21 milionů megawatt. No. A energetický zákon se věnuje pouze spotřebitelům a prakticky úplně opomíjí ty podnikatele, starosty obcí a tak dál, živnostníky, kteří ale přispívají, mají celkovou spotřebu 56 milionů megawatt. A celkově podnikatelé přispívají 78 milionů ročně za svoji spotřebu zemního plynu. Domácnosti přispívají teda jenom 29 milionů. Ale ty jejich práva tam jsou ošetřené. To znamená, že podnikatelé, obce a tak dál přispívají třikrát víc než domácnosti, ale jejich práva v energetickým zákoně vůbec nejsou obsažená a Energetický regulační úřad je neřeší. U elektřiny podnikatelé přispívají 23 miliony. To znamená, že celkově ta skupina, která je úplně opomenutá, přispívá 100 milionama korun ročně.

Moderátor:
Ano, to se bavíme o právnických osobách.

Ondra Doležal:
Ano.

Moderátor:
No máš nějakou teorii nebo proč to tak podle tebe je, že se na tuhle skupinu, která financuje vlastně třetinou, jestli správně počítám, ten energetický úřad, proč se na ní nemyslí?

Ondra Doležal:
No, protože by to asi už potom byl skutečnej boj proti energošmejdům a už by to nebylo na PR jako jednotlivejch stran a a tak, no. Takže všichni připomínkujou energetickej zákon, všichni bojujou proti energošmejdům, ale reálně tam ty mezery jsou a nevím, proč to tak je. V každém případě ano, je to 100 milionů korun, je zhruba jedna třetina, jedna třetina rozpočtu Energetického regulačního úřadu, ale Energetický regulační úřad vlastně podnikatele není schopen podle té novely jakkoliv chránit.

Moderátor:
Hm. No jinými slovy, co to znamená pro ty podnikatele? Jenom aby jsme měli, měli nějaký přehled toho, co tahleta informace vlastně, nebo jaký může mít tahleta informace dopad. Jsou tím pádem, řekněme podnikatelé nebo vůbec právnické osoby, s.r.o.čka a tak dále, méně chráněni tím pádem proti útokům v uvozovkách tedy těch, těch nekalých praktik?

Ondra Doležal:
Ano. Podnikatelé, starostové obcí nejsou chráněni vůbec. Ale absolutně vůbec. To znamená, že tady, když si dodavatel vymyslí, že zákazníkovi tady základní škole termín ukončení dodávky neřekne, tak jim to prostě neřekne. Takhle jsme měli třeba základní školu, kdy prostě ten dodavatel by tu základní školu klidně nechal odpojit. Ale to jsou i ti největší, jo, tady [vypípnuto] to dělá úplně v pohodě, tady napíše, že prostě nezájem, v zákoně to není, nashledanou. Podle mě nejhorší dodavatel na trhu je tady jistá [vypípnuto], kdy teda oni maj zprostředkovatele. Vznikl byl totiž zprostředkovatel. Opti [vypípnuto], kterej si založil svého dodavatele, dneska tam vlastní 49 %, 51 % vlastní kyperská společnost a všechny zákazníky si dávají k sobě. Ty obce, ty subjekty. No a zafixujou si je tam za podmínky a ceny, který jako chtěj a pak už od nich ten zákazník se prakticky nedostává, protože si vykládají ten zákon tak, jak můžou a reálnej dopad to má prostě takovej, že ty lidi, když od nich jako chtěj odejít, tak prostě si to fakt pamatujou celej život.

Moderátor:
Na druhou stranu, tohle ještě není úplně finální stav, protože stále ještě se, řekněme v těch pozměňovacích návrzích se s nimi pracuje, ještě stále tady nějaké jsou. Máš třeba dojem, že se tohle bude zlepšovat?

Ondra Doležal:
No, my jsme upozorňovali to ministerstvo průmyslu na to, že vlastně u těch zprostředkovatelů hrozí to, že když vlastně podepíšou za někoho smlouvu na základě plný moci, tak od toho zprostředkovatele, od toho, kdo pořádá tu energetickou soutěž nebo e-aukci, tak a nebude se chtít dodržet tu smlouvu, prostě v té smlouvě za něj uzavřou něco špatnýho, tak že bude moct dostat pokutu od toho zprostředkovatele. To jsme psali na ministerstvo průmyslu, kdy teda oni mají v bodě 11 n, že zákazník tu smlouvu může vypovědět kdykoliv v průběhu té smlouvy. Nicméně s tím, že podle mého názoru je tedy vámi popsaný problém požadavek řešen. Což není. Protože když tu smlouvu, když tu smlouvu za tebe uzavře ten zprostředkovatel, tak ty tu smlouvu můžeš té aukci vypovědět, ale výpověď nastává dnem podání. To znamená, že všechny ty úkony, který proběhly před tím, než ty jsi jim to dal, tu výpověď, tak platí a oni ti tam na pohodu naúčtujou administrativní poplatek a ušlý zisk. To znamená, že tam prostě musí být odstoupení od smlouvy a pokud to tam nebude, tak ty dveře energošmejdům jsou otevřeny. Takže jsem jim tam poslal z Wikipedie v podstatě rozdíl mezi výpovědí a odstoupení od smlouvy, tak snad se toho... Mám to tady vytištěný, jestli se můžeš podívat. Rozdíl mezi odstoupením a výpovědí. A takhle to je, no.

Moderátor:
Fakt že jo. No, když tak nějak jako naťukáváme ty pozměňovací návrhy jako takové, možná se na ně pojďme konkrétně podívat, protože ty samozřejmě jimi taky disponuješ. Nebo my jima tady disponujem. A těch pozměňovacích návrhů, když se na to koukám, bylo hned několik, byla jich celá řada od různých politiků. Možná, když začneme rovnou u toho, u toho třeba návrhu, který tady má číslo 7101 od Patrika Nachera. To je, to je pozměňovací návrh z prosince 2020. Možná my si je postupně projdem. Ty kdyby jsi byl třeba tak hodnej a okomentoval je nějakým způsobem, jakej mají třeba dopad na jako realitu, řekněme.

Ondra Doležal:
Ano. Takže pan Nacher podal pozměňovací návrh, poměrně zajímavý, kdy v té novele energetického zákona a je to vlastně všude i teďka to bylo v České televizi, že zprostředkovatelé musí mít licenci na zprostředkovatelskou činnost a potom zákoně jsou dále ošetřené určitá pravidla, který ten zprostředkovatel musí musí dodržovat. Což je fajn. Kdokoliv i potom v jednání s těma zákazníkama, aby mu tu licenci nesebrali. Což je fajn. Kdokoliv, kdo by chtěl nabízet elektrickou energii nebo zemní plyn, tak by musel mít licenci. A v návrhu pana Nachera teda bohužel je, že zprostředkovatelská činnost by se týkala jen pro subjekty nabízející energie spotřebitelům a fyzickým osobám podnikajícím. Což je docela zajímavé, protože vlastně zase se, kdokoliv, kdo by chtěl nabízet energie podnikatelům, obcím a tak dál, tak licenci mít nemusí. Což je poměrně zajímavá změna, protože zhruba čtyři roky zpátky tady proběhla ta kauza Energie pod kontrolou, kde se nachytaly stovky obcí, hrozilo se jim demontážema měřidel a ten zprostředkovatel způsobil škodu podle různých zdrojů od 150 do 250 milionů korun. Takže vlastně tady se děje taková nepochopitelná změna. Další věc, že pan Nacher v tom návrhu vlastně by rád, aby zprostředkovatelskou činností nebylo jednorázové bezúplatné jednání zmocněnce. To znamená, že když tam bude nějaký podomní prodejce, který si od tebe jako od zákazníka nebo spotřebitele nevezme ty peníze, tak už nemusí mít licenci. Když by tam náhodou bylo obsažený to, že i když to platí ten dodavatel, tak licence být musí, o čemž teda pochybuju, že by se jako dokazovalo. Tak my dodavatelé, protože mám taky dodavatele energií, společnost FORP...

Moderátor:
Dobrá volba, viď?

Ondra Doležal:
A dobrá volba, no. Je to tak. Tak zkrátka těm zprostředkovatelům se nebudou fakturovat nebo ten zprostředkovatel mi nebude fakturovat peníze za ty zákazníky, ale třeba marketingovou činnost, že jo. Takže tím se to úplně jako otevře, kdy následně ještě se tam uvádí, že zprostředkovatelskou činnost, pokud ji obstarává nějaká nějakej jinej subjekt, kterej je majetkově napojen na toho dodavatele, tak by tu licenci taky mít nemusel. Což je poměrně na českým trhu zajímavý. Protože čtyři největší zprostředkovatelé různých e-aukcích, soutěží...

Moderátor:
To jenom aby jsme vysvětlili, to jsou výpisy z rejstříku asi pravděpodobně nebo?

Ondra Doležal:
Ano, ano. Protože vlastně kurzy.cz maj takovej, takovou super službu, že když tam napíšeš název té společnosti, tak si tam můžeš otevřít vizualizaci vztahů. A tadlencten zprostředkovatel si založil tohoto dodavatele, kde má 49 %, zbytek 51 % má kyperská společnost a ve svém portfoliu maj 14 tisíc zákazníků. Nabízej samozřejmě nezávislé srovnání, energetickou soutěž a v momentě, když by tadlencten subjekt nemusel mít tu licenci, ten obch [vypípnuto], tak se na ně nebudou vztahovat ty pravidla, který tam jako jsou. Což teda v případě návrhu pana Nachera už by tam vlastně ani jako nikdo nespadal. Tady je společnost Ob [vypípnuto], která nabízí energetické soutěže, mají v portfoliu zase kolem sedmi, osmi tisíc zákazníků, opět přes holding vlastní společnost [vypípnuto]. No a takhle fungujou ty společnosti zprostředkovatelský všechny. Takže zkrátka tu povinnost mít tu licenci by v podstatě nikdo neměl. Dále tady máme, že pan Nacher se z odstavce 11a, odstavce 3 vlastně snaží dát důležitý bod pryč, kdy když dodavatel změní cenu nebo obchodní podmínku, obchodní podmínky, tak by tomu zákazníkovi musel dát vědět. Pokud by se to ty jako zákazník od toho dodavatele nedozvěděl, on by ti to nenapsal, tak by to nenabylo právní účinky. To znamená, že ti nemůžou zdražit za tvými zády. Což třeba tady mám zajímavej příklad jisté paní z Jihlavy, která se tady... To je jenom ukázka, kdy z 1219 korun, super výhodná nabídka, jí po třech měsících zdražili na 1950. Stálý plat, to je jako když platíš v bance za vedení účtu, tak jí zdražili ze 48 na 99. To znamená, že jí po třech měsících, kdy tři měsíce měla tu nejlevnější elektřinu, na který ji sepsali, tak jí zdražili o 65 % jako cenu.

Moderátor:
Zase opět velmi nefér praktika.

Ondra Doležal:
Ano. A todlencto by vlastně dál bylo legální. Protože my dodavatelé, někteří, máme v obchodních podmínkách, že můžeme změnit cenu i obchodní podmínky. To tam prostě mají všichni, čímž se srovnáváme s paragrafem 1752 občanskýho zákona a můžeme to tam, můžeme to mít v obchodních podmínkách a následně to můžeme udělat. Teďka ve starém zákoně je, že my když zdražíme tu cenu nebo změníme obchodní podmínky, tak ty můžeš, pokud ti to nedáme vědět, nenapíšem ti dopis nebo mail, nedáme ti to zkrátka vědět, tak ještě tři měsíce po té změně od té naší smlouvy můžeš bezplatně odstoupit, podat nám výpověď. To v té novele už není. Tady čistě zůstává, potom potom vykořistění tohodlenctoho bodu, že my dodavatelé si to zveřejníme na svých webových stránkách 30 dnů před tou změnou a ty můžeš reagovat pouze ve lhůtě těch 30 dnů, kdy to dáme na web a 10 dnů před tou změnou. Se můžeš k tomu vyjádřit. Ale protože nechodíš na webový stránky svého dodavatele, což brzy budou snad budu já, tak už nebudeš mít vlastně žádný právo na to se odvolat. To znamená, že tenhlencten návrh s tou novelou prakticky je pro ty zákazníky, pro ty spotřebitele, podstatně horší než...

Moderátor:
Než ten původní zákon.

Ondra Doležal:
Než ten původní zákon. Následně tady máme úpravu paragrafu 11b, kdy panu Nacherovi v tom odůvodnění se úplně nelíbí, že ti spotřebitelé a zákazníci si uzavřou smlouvu s nějakým dodavatelem a ještě 14 dnů nebo 15 po zahájení dodávky od té smlouvy můžou odstoupit, takže dává tam další body, jakože je to, že o tu smlouvu, když ji podepíšeš distančním způsobem, tak ji můžeš zrušit jen, pokud měníš dodavatele. Což je poměrně zajímavý, protože změna dodavatele můžeš mít, to je vlastně 5A změna podle operátora trhu, ale když třeba měníš zákazníka se změnou, změna zákazníka, to je přepis, když se stěhuješ, a k tomu si měníš dodavatele, tak na to už by se to třeba nevztahovalo. Následně pokud bys podepsal smlouvu se svým stávajícím dodavatelem, tak na to by se to nevztahovalo taky, ale stávající dodavatel ti stejně pošle dodatek, takže na to se to nevztahuje. Ale dále upravuje ten bod 2, kdy vlastně je, že ty můžeš od té smlouvy podat tu výpověď pouze ve 14 dnech od uzavření smlouvy. Ale tím, jak vlastně ty nemáš možnost se s tou smlouvou seznámit, pokud to za tebe uzavřela nějaká z těhlen těch společností, tak ti to přijde až po těch 14 dnech. Takže prakticky...

Moderátor:
Seš vyšachovanej.

Ondra Doležal:
Jo, seš vyšachovanej a je to zákonný. Protože by tam nemělo bejt 14 dnů od uzavření, podat odstoupení od smlouvy, ale 14 dnů od obdržení té smlouvy, potom co ses měl možnost s ní seznámit. Takže v podstatě ten návrh tě blokuje v tom, aby ses mohl účinně bránit energošmejdům, což je poměrně zajímavý. Tak.

Moderátor:
Ok. Dobře. No, když se na tohle koukáme, tak samozřejmě z toho jde skoro až jako mráz po zádech. Na druhou stranu, ne vždycky to je třeba až tímletím způsobem extrémní a tímletím způsobem vlastně pro ty nekalý praktiky, jo. Jsou tam, jak jsem koukal i návrhy, který, řekněme, jsou pro zákaznicky orientované, když to řeknu.

Ondra Doležal:
Ano. Máme tady, máme tady návrh, několik návrhů od pana předsedy, starostů nezávislých snad, ano, pana Rakušana, třeba 7384, kdy dodavatel má povinnost spotřebiteli poslat smlouvu za náklady, což je svým způsobem dobrý návrh, ale proč potřebuješ smlouvu, že jo, ty jako zákazník? Abys ji mohl vypovědět. A pokud ti ta smlouva vlastně nabíhá s účinností ode dne zahájení dodávky, to znamená v listopadu příštího roku na 24 měsíců, tak to, že jsi ji podepsal tady někdy v minulosti, tak je ti trošičku k prdu. Ty nepotřebuješ poslat tu smlouvu za náklady, byť ano, někteří dodavatelé ji posílají za 3000 a za 500 a podobně, ale ty potřebuješ, aby ti dodavatel, když ukončíš smlouvu, sdělil termín ukončení dodávky. Potom nepotřebuješ, aby ti někdo posílal smlouvu za náklady, když z ní stejně nic nevyčteš. Takže návrh to je dobrej, ale trošičku lichej, protože to, co potřebuješ, tak nedostaneš, když jako na to přijde. Dále tady máme od pana Rakušana návrh 7385, kdy, pokud ten zprostředkovatel by uzavřel nějakou smlouvu nebo zrušil tvoji stávající smlouvu s tím, že by tím jednáním ti měla vzniknout nějaká nějaká sankce, tak tam navrhuje až patnáctimilionovou pokutu.

Moderátor:
Pro koho?

Ondra Doležal:
Pro toho zprostředkovatele. Hm. Když ta aukce za tebe něco podepíše nebo nějak tě budou vyvazovat. Ale je potřeba si tady říct, že zprostředkovatel ty smluvní pokuty nezpůsobuje. Tu smluvní pokutu způsobují ti dodavatelé, protože my, když podáváme návrh na změnu dodavatele operátorovi trhu, tak ten původní dodavatel má možnost se k tomu vyjádřit. Zkrátka to zamítne, pokud ta smlouva nebyla ukončena řádně. A když todlencto podá, to pozastavení změny dodavatele, tak já můžu říct: Hele, já to odběrný místo chci. Čímž jsem nezpůsobil tu pokutu ten zprostředkovatel, ale způsobil ji ten dodavatel, způsobil jsem ji já. To znamená, že v tom zákoně nepotřebujeme mít sankce pro ty zprostředkovatele, byť ano, ale ten zprostředkovatel je tady trošičku bílej kůň, protože on prostě podepíše smlouvu s tím dodavatelem, kterej dodavatel energií s tím následně jako pracuje. Takže my potřebujeme v tom zákoně mít, aby dodavatel energií měl povinnost pozastavovat změny dodavatele, pokud ta smlouva nebyla ukončena řádně. Aby ti zákazníci nedostávali pokuty. Protože já třeba tady mám pro ukázku, tak tady je paní, paní Drahoslava, velmi stará paní, která podepsala smlouvu se zprostředkovatelem energií a ten za ní uzavřel smlouvu s [vypípnuto]. Takže to převáděli a paní Drahoslava dostala 4800 pokutu. Protože [vypípnuto] udělal chybu, že tu smlouvu převáděli o den dříve, než jí [vypípnuto] ukončila. To znamená, že u společnosti [vypípnuto] ta smlouva byla ukončená k 20. 2. 11. 2020 a [vypípnuto] si to převedl k 21. No ale protože [vypípnuto] ten jeden den si vydělalo jako 30 halířů, tak tu změnu dodavatele nepozastavili. Což nemají povinnost. A tak mohli té paní vystavit 4800 korun pokutu. My jsme to, my jsme to dávali na Energetický regulační úřad, no a dostali jsme pochopitelně odpověď, že dodavatel nemá povinnost změnu dodavatele pozastavovat. Takže my vlastně potřebujem, pokud to má k něčemu být, aby v zákoně byla povinnost pozastavovat změny dodavatele.

Moderátor:
Jinak je vlastně tenhle tenhle návrh se vlastně úplně míjí účinkem.

Ondra Doležal:
Ano, bude lichej.

Moderátor:
Hm.

Ondra Doležal:
Dál tady máme návrh 7386, kterýmu pardon trošičku nerozumím, to asi vystřihnem. Ten návrh v podstatě kopíruje to, co už v té novele je obsažené, byť to je napsaný trošičku jinak.

Moderátor:
Tak možná pojďme rovnou dál.

Ondra Doležal:
Pojďme rovnou dál. Vít Rakušan a spol. předložili, že spotřebitel nemůže dostat pokutu, pokud řádně ukončí tu smlouvu. Nesmí být prostě jakkoliv postižen. Nesmí tam bejt žádnej deaktivační poplatek, nesmí tam bejt sankce za zrušení plné moci a podobně, což je návrh dobrý, ale tenhle návrh by se měl týkat všech odběratelů v České republice, ne jen, ne jen fyzických osob nepodnikajících, protože zkrátka, proč by ty, když tady máš své studio a ukončíš dodavateli smlouvu tak, jak máš, náhodou se ti to jako podaří, proč by ti měl dávat deaktivační poplatek za to, že od něj chceš odejít, ty jako podnikatel, když podnikatelé v Český republice tady přispívají 100 milionama korun do rozpočtu na úřad, kterej nic nedělá pro ty jako podnikatele. Prakticky. Takže návrh to je dobrej, ale měl by být rozšířen.

Moderátor:
Zase opět na na právnický osoby. To je tak, jak jsme se o tom vlastně bavili.

Ondra Doležal:
Ano.

Moderátor:
Dobrá. Opět STAN a opět Vít Rakušan, další návrh.

Ondra Doležal:
Ano. V návrhu 7388 pan Rakušan a spol navrhují, že by neplatily smlouvy, který by byly uzavřeny na území obce v rozporu s nějakou vyhláškou té obce. Klasicky podomní prodej, že jo, je zákaz podomního prodeje a pokud by podomní prodejci... Teď bych chtěl říct energošmejdi, ale zas bych všechny házel do stejného pytle. Takže by zkrátka tydlencty smlouvy neplatily. Což je fajn. Dokonce i nám historicky se podařilo některý smlouvy na základě tohodlenctoho zrušit, kdy jsme chtěli vlastně vysvětlit, jak je možný, že ta smlouva byla uzavřená na přes zákaz v té obci. Kdy nám teda bylo sděleno, že že se s tou paní jako prvně domluvili telefonicky, tak jsme je požádali o souhlas se zpracováním osobních údajů podle GDPR, že jí mohli zavolat, a pak už tu smlouvu uvolnili. Takže podle mě je to návrh jako dobrej. Určitě ano. Dále teda navrhujou v bodě 7389...

Moderátor:
Opět STAN.

Ondra Doležal:
Opět STAN. STAN nemá jako nutně špatný návrhy, jen jim tam možná chybí člověk, kterej by tomu trhu jako opravdu rozuměl, že z toho, co oni předkládají, tak cítím, že by jako něco chtěli, ale ono se to prostě bude míjet. No, takže tady navrhují pro zprostředkovatele, aby doložili, když žádají o licenci, nějakou finanční způsobilost. Což my jako dodavatelé jsme taky měli povinnost doložit finanční způsobilost, že zkrátka nezaložíme dodavatele, nebudeme mít zákazníky a támhle za měsíc nezkrachujem. Tak si myslím, že nám k tomu stačilo mít kolem půl milionu jako obratu měsíčně na tom účtě, možná ještě míň. A u těch zprostředkovatelů to bude dost krkolomný, protože zprostředkovatel energií nic nemá, že jo. To jsou lidi, který tady za tebou přijdou a nabídnou ti levnější elektřinu, levnější plyn. To znamená, že potřebujou jedny desky, jednu tužku, maximálně jednu tiskárnu a možná kancl s židlí, jo. Takže ta finanční způsobilost bude kolik? Jako padesátitisícová, jo? To z toho trhu nikoho jako neodstraní, protože zprostředkovatel nemá žádný finanční náklady, pokud, protože může zaměstnávat lidi na švarcsystém, že jo, na na OSVČ, protože to jsou jako různý jako subjekty a tak. Takže ta finanční způsobilost se tam bude prokazovat jako docela jako složitě.

Moderátor:
Náročně. Hm. Dobrá. Další návrh, jestli se nepletu v tomhle kole poslední od od STAN. To je návrh 7390.

Ondra Doležal:
Ano. To jde o to, že vlastně, jak bude zavedena zprostředkovatelská licence, tak ona tam je teďka povinnost, že do 18 měsíců všechny ty zprostředkovatelský společnosti si budou muset požádat o licenci. STAN se to snaží zkrátit na šest měsíců, aby ty firmy měly ty licence co nejdříve. Nicméně zase tuším jiný návrh, jiného poslance to chce naopak prodloužit s tím, že údajně, a nic o tom nevím, že by Energetický regulační úřad na to neměl být jako ještě připravenej. Takže chtějí zkrátit to, aby ta licence musela být co nejdřív. Nicméně, pokud to projde s tím návrhem 7101 pana Nachera, tak je úplně jedno, tak je úplně jedno, jestli tam nějaký zprostředkovatelé musej mít licenci nebo ne, protože v podstatě všichni ti, na který by to mělo jako upadnout, tak těch se to týkat nebude.

Moderátor:
Jasně. Co se týče dalších návrhů, tak jak přicházely, tak se posuňme k návrhu 7674. Ten hovoří o čem?

Ondra Doležal:
Ten hovoří o tom, že zase ta snaha o to, aby ty zprostředkovatelské firmy nemohly dát těm spotřebitelům sankci, tam jako je. Nicméně zase je tady výpověď, jo. A výpověď platí ode dne podání. Nikoliv od počátku. Takže to je jako chyba. Pan Pustějovský následně řeší to, že spotřebitel je oprávněn podat ERÚ návrh na řešení sporu. Zase nejsou tady podnikatelé, který přispívají 100 milionama korun Energetickému regulačnímu úřadu. Proč to nemůže udělat podnikatel, zkrátka mi není úplně jasný. Nevím v tomhle tom směru já vůbec nerozumím tomu, kde je pravice, kde jsou středový strany, kde je Hospodářská komora. Proč tady já, zástupce dodavatele, musím poukazovat na tydlencty věci, když se mě to vlastně ani tolik netýká, jo. Je to poměrně jako zajímavej paradox, kdy dále pan Pustějovský teda by rád změnil paragraf 17 písmeno v, kde je, že ERÚ rozhoduje spory ze smluv o zprostředkování v energetických odvětvích na návrh spotřebitele a to rozhoduje, by chtěl vyměnit za řeší. Čímž bereme Energetickému regulačnímu úřadu možnost ten spor řešit, zkoumat a následně rozhodnout. Zkrátka Energetický regulační úřad nebude moct ten trh regulovat.

Moderátor:
Jinými slovy třeba nějaká klidně i klíčová vlastnost, už jen z podstaty toho názvu toho úřadu by mu byla prostě odejmuta.

Ondra Doležal:
Ano, přesně tak. No, s tím teda, že to opodstatňuje, že ty spory všechny by se měly řešit jako primárně dohodou. Ale pokud tady máme jako sto společností a ten trh jako vypadal, jak vypadal, tak ten trh nepotřebuje něco řešit. On potřebuje mít ty ty vyřešený spory. Zkrátka potřebuje mít nějakou jako šablonu, podle které se budou rozhodovat. A v momentě, kdy Energetický regulační úřad prostě vydá jedno stanovisko, tak ti dodavatelé s tím okamžitě přestanou. Jo, tady jde o to, že musí vzniknout nějakej precedens. A jakmile vzniknou jako precedency, tak ti dodavatelé toho jako velmi, velmi rychle nechaj.

Moderátor:
Možná když to vezmeme teda dál, tak teď tady bude dvakrát Marian Jurečka za KDU-ČSL a jeho návrhy.

Ondra Doležal:
Jo. KDU-ČSL je poměrně zajímavá strana, protože jak jsem mluvil o té Energii pod kontrolou, kde se ztratilo těch poměrně pár zajímavých desítek milionů, tak KDU-ČSL byla stranou, která tenhlencten projekt veřejně podporovala, předseda a nejvyšší okruh, jako top managementu téhleté strany, tak lákali na účast v tomhlenstom projektu, který byl zaměřený na starosty. Takže zase nevím, kde jsou starostové v tom, aby se tam dostali práva starostů do toho návrhu. V každém případě pan Jurečka požaduje po zprostředkovatelských společnostech technické vzdělání. Vysokou školu a tři roky praxe nebo střední školu a šest let praxe. Což je poměrně zajímavá jako věc, protože když se podíváme na na výklad toho ISCED, což je mezinárodní klasifikace vzdělání, tak vlastně zjistíme, že technický vzdělání je tady strojírenství, montáž, soustružení, opravy jízdních kol, puškařství. Následně tady je elektrotechnika, energetika, kdy elektrotechnika je studium instalování a energetika je studium výroby energie. No, takže tam kdokoliv, kdo má elektromontáž, opravy elektrických spotřebičů. No, následně tady je elektronika, automatizace, což je opět studium plánování, takže automatizace telekomunikační technika.

Moderátor:
Takže ten, kdo ti jinými slovy bude opravovat ledničku, tak ti může zároveň i zprostředkovat smlouvu.

Ondra Doležal:
A přesně tak. A ten, kdo má tady gymnázium a má vysokou školu ekonomickou a pravděpodobně má nějakej jako cit pro ty čísla, tak nemůže. Kdežto tady do technického vzdělání spadají motorová vozidla, takže tady můžete stavět lodě, můžete stavět lodní konstrukce, karosářství, následně je tady gumárenství, tabákový průmysl, řeznictví, těžba ropy a tak dále. Je tady zednictví, jo, což je samozřejmě taky hrozně jako zajímavý, ale je důležitý si říct, že my dodavatelé energií máme taky povinnost mít technické vzdělání. Ale ona je to, ona je to administrativní činnost. My zkrátka přijdeme jako za tím zákazníkem, řekneme mu, kolik může ušetřit a on podepíše nějakou smlouvu s námi, s dodavatelem, která má nějaký parametry. Pokud to odběrné místo chceme registrovat u provozovatele distribuční soustavy, tak mu pošleme jeden Excel. Pokud ho chceme připojit, tak vlezeme do portálu operátora trhu a tam zadáme ty čísla, od kdy tam chceme dodávat. Následně nám operátor trhu pošle podklady pro fakturaci, tomu zákazníkovi a technicky, pokud si sám nepůjdu namontovat žárovku na svůj vlastní záchod, tak k té síti vůbec jako nepřijdeme do kontaktu. Stejně tak zprostředkovatelská činnost je úplně jako to samý, jo. Tady vůbec není potřeba tam dávat jako technický vzdělání, byť pan Jurečka to podmiňuje nebo říká o tom, že to pomůže vyřadit jako nekalé podnikatele. Asi asi tím, že tam zůstanou zedníci, tak to tomu trhu ohromně jako prospěje. Ale můžeme se podívat jako na zajímavou věc, jo. Kdy třeba tady jsem si našel zase veřejně, že třeba ředitel ČEZu Prodej, Tomáš Kadlec, vystudoval matematiku a mikroekonomii. Pokud by teda pan Kadlec chtěl po své kariéře v ČEZu si založit svého vlastního dodavatele, tak nemůže, přestože může vést ČEZ Prodej. Zároveň by nemohl přijít sem a nabídnout ti nižší nebo jinou cenu jakožto zprostředkovatel. Stejně tak by nemohl pan Martin Záklasník, což je ředitel E.ONu, protože vystudoval mezinárodní obchod. Nemohl by to udělat ani pan ředitel Pražské plynárenské, Martin Pacovský, protože prostě vystudoval Vysokou školu ekonomickou. Nemohla by to zprostředkovatelskou činnost, nemohla by nabídnout levnější elektřinu ani členka rady Energetickýho regulačního úřadu, paní Krčová, protože vystudovala Provozně ekonomickou fakultu. Nemohla by to udělat ani paní Zemanová z ERÚ, která vystudovala práva a tak dál a tak dál. Naopak levnější energii by ti mohla nabídnout bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu, paní Vitásková, protože studovala Vysoké učení technické v Brně a konkrétně to byly pozemní stavby, což s energetikou pravděpodobně úplně jako moc společnýho nemá, že jo. Takže tady máme jako zákon, který umožňuje lidem sednout do rady Energetického regulačního úřadu bez technického vzdělání, ale těm, kdo tady by někomu něco nabídli, tak po nich to jako chceme, což je absolutně absurdní jako požadavek.

Moderátor:
No přijde mi to trochu jako střelba úplně mimo terč, možná úplně jako na jiný střelnici. No ještě je tady jeden návrh, taky Marian Jurečka, ten se, pokud se nepletu a pokud se dívám správně, týká smluvních podmínek.

Ondra Doležal:
Ano. Pan Jurečka v podstatě kopíruje návrh pana Nachera, opisuje tam ten samý bod, kdy vlastně by taky rád, aby pokud dodavatel energií neoznámí změnu obchodních podmínek a cen, tak by to nevyvolalo právní účinky, tak by to taky nenabylo, tak by to tam zkrátka nebylo. Takže ten dodavatel by zase mohl zdražit bez vědomí těch zákazníků. A takhle vlastně vypadají ty návrhy. Celkově ta ta tvorba toho zákona, tak jak jako byla, tak je poměrně zajímavá, protože Energetický regulační úřad k tomu podal nějaké jako své věci, když to bylo ještě v tom přípravném čtení a třeba tady má jakožto zásadní bod: Navrhujeme doplnit ustanovení o možnosti vypovědět smlouvu v případě, že zákazníkovi zanikne právní titul k užívání odběrného místa. To znamená, pokud máš, seš podnikatel a máš nějaký kancelářský prostory a tam se ti jako točí pochopitelně lidi, tak bys měl mít možnost od té smlouvy bezplatně odstoupit. Do toho zákona se zase dostal spotřebitel. Já jsem tohleto posílal na to ministerstvo průmyslu a tam mi teda bylo sděleno, že argument připomínkám a ERÚ by paní ponechala bez komentáře. Do toho zákona se teda potom dostal ten spotřebitel. Celkově nezapracovaný připomínky ERÚ tak jsou taky zajímavé, protože ERÚ další body, který by dali jakožto zásadní k tomu zákonu. To jsou připomínky ERÚ, teď se bavíme. Ano, to jsou připomínky ERÚ, který oni měli k té novele. A oni chtěli, aby smlouva se zákazníkem teda nemohla přesáhnout 36 měsíců od zahájení dodávky se spotřebitelem. Dále tady měli, že nebo takhle. Navrhovali tydlencty body, že nesmí smlouva přesáhnout 36 měsíců od zahájení dodávky a pokud to uplyne těch 36 měsíců, tak smlouva bude na dobu neurčitou. Prostě po třech letech smlouva na dobu neurčitou. Pokud zákazník v postavení spotřebitele uzavřel smlouvu na dobu určitou, je oprávněn kdykoliv do 15. dne před uplynutím sjednané doby od té smlouvy odstoupit. Nicméně těch 15 dnů před uplynutím té smlouvy, ty když se mnou podepíšeš smlouvu na 24 měsíců, tak ještě do těch 15 dnů těsně před tím můžeš od té smlouvy odstoupit nebo podat výpověď, to je nesmysl taky. Protože ty jako dodavatel, tak registrace u operátora trhu nám trvá 10 pracovních dnů. To znamená, že 14 dnů my čekáme na to, jestli to projde tím schvalovacím procesem, ale ještě tu smlouvu musíme vypovídat, vyplňovat nějaký tabulky a tak dál a zkrátka ta patnáctidenní lhůta zase je příliš krátká na to, aby ta změna dodavatele byla bezpečná pro ty zákazníky, jo, takovej jako point navíc. Tady potom máme, že držitel licence je povinen bezodkladně po uzavření smlouvy poskytnout zákazníkovi písemné vyhotovení smlouvy. Lhůta pro odstoupení od smlouvy běží od ode dne poskytnutí písemného vyhotovení smlouvy zákazníkovi. Jo, tady se to potkává s tím návrhem pana Nachera, kterej to má ode dne uzavření. Tak. Dále tady teda mají, že zákazník v postavení spotřebitele to může jako od té smlouvy odstoupit zkrátka, pokud podá tu to odstoupení. A ty body některý měly platit ode dne uzavření účinnosti toho zákona. To znamená, že ty smlouvy na 36 měsíců by prostě se nemohly uzavírat od data účinnosti zákona. To znamená všechny ty desetiletý smlouvy s minimální a maximální délkou výpovědní lhůty a tak dál, tak by prostě zůstávaly dál platný. A následně teda by chtěli, aby když zanikne spotřebiteli právní titul k tomu užívání, aby to taky platilo až ode dne toho užívání. Nicméně my bysme chtěli, aby ty smlouvy na 36 měsíců a déle, aby se to zrušilo i zpětně, protože pokud ti dodavatelé své smlouvy s těma zákazníkama podepsali na 10 let a podobně a tu komoditu nemohli nakoupit, tak není žádný důvod k tomu, aby se to zpětně nezrušilo na přijatelných 36 měsíců. A následně bysme chtěli, aby spotřebitelé teda, kterým zanikl ten právní titul, tak aby od těch smluv taky mohli odstoupit. Protože to je prostě podstatná věc, protože když ti zákazníci by teda tady měli těch svých 15 dnů, kdy je to teda rizikové, ale odpadly by ty minimální a maximální délky výpovědních lhůt v tomhlenstom případě, protože by se vyhovělo té novele 93/13/EHS s tím, že by zkrátka tydlencty minimální a maximální dálky byly zrušeny, ale zase jenom fyzickým osobám nepodnikajícím. Teď jsem se od toho trošku zamotal asi, ale jo.

Moderátor:
Možná ještě ještě Ondro úplně úplně na závěr, řekni mi, co se bude dít dál teď s tím zákonem jako takovým?

Ondra Doležal:
No, to já nevím, no. To záleží...

Moderátor:
Máme tady několik pozměňovacích návrhů, který jsme komentovali.

Ondra Doležal:
Já nevím, no, co se bude dít. Hm. To bych jako rád jako věděl, no. Tak pokud to zůstane jako otevřené, ty dveře energošmejdům, tak to zůstane jako otevřené. Já jsem byl minulý týden v Český televizi, kde jsem teda říkal, že starý zákon energošmejdy neřeší a novej to neřeší stejně tak. Na to pan nedělal v následujícím prostřihu jako uvedl, že pokud teda ten zákon bude fungovat pro ty spotřebitele, tak že se to rozšíří i na ty zákazníky, na ty podnikatele, který teda tam platěj těch svých jako 100 milionů, ale ono prostě to fungovat nebude, no. To nebude to fungovat. Já to vím, já jako dodavatel energií přesně vím, jak to budu obcházet, když to takhle projde. A a ví to se mnou jako sto dalších firem působící na tom trhu, ale jenom já jsem ten, kdo to tady veřejně takhle jako vypustí do světa a je za šaška, jo, dneska pomalu. Takže máme tady miliardu bojovníků za za proti energošmejdům, za lepší svět. Támhle asociace [vypípnuto], která tady sdružuje všechny energošmejdy na tom trhu, který to jako nechtěj a ve všech jako asociacích dodavatelů, tak prostě jsou tydlencty firmy, kam společnost jako já a další menší třeba firmy, byť by to chtěly dělat slušně, tak jako nepůjdou, no. Takže jak to bude, já nevím. Nevím. Byl bych jako velmi rád, kdyby se ty změny podařilo jako prosadit, aby energošmejdi z toho trhu reálně zmizeli, aby aby podnikatelé se tady nedostávali do smluv jako absurdních, úplně jako totálně bezvýchodné situace, ještě si to jako to platí, aby to takhle jako bylo. Takže nevím, nevím. Teďkon bude třetí čtení, brzo a je to hlavně asi na novinářích, no. Protože PR těch stran je podstatně větší než reálná snaha něco udělat jako bez toho, aby se na tom nahnaly politický body. Takže je to asi jenom na tom, jak moc se to zveřejní a pustí dál, no.

Moderátor:
No tak doufejme, že se to zveřejňovat bude a my jsme tak trochu důkazem toho, že se to, že se to děje. Ondro, děkuju taky za rozhovor.

Ondra Doležal:
Jasné, díky za to. Ahoj.