Zpět na všechny články

15. Epizoda Sforp podcastu

20. října 2022

Co od nás nyní čekat, v jakém časovém horizontu. Samozřejmě se dozvíte i to co jsme udělali dobře a co špatně.

To nejdůležitější z podcastu:

Současný stav SforP:

• SforP se nachází „doslova před krachem“ kvůli problémům s dodávkami energií a neschopností dodávat komoditu zákazníkům.
• Krach velkoobchodníků ovlivňuje schopnost dodavatelů plnit závazky vůči zákazníkům.

Spotové ceny energií:

• Spotové ceny elektřiny vzrostly až na 15 000 Kč za megawatt, což má negativní dopad na dodavatele i koncové zákazníky.
• Dodavatelé nemají dostatek finančních prostředků na zajištění dodávek, což vede k zápornému cashflow.

Riziko pro firmy a domácnosti:

• Velké firmy jsou pod tlakem vysokých nákladů na energie, což může vést k jejich krachu.
• Domácnosti, které mají nízké zálohy, mohou čelit vysokým nedoplatkům, když jim přijdou faktury.

Regulace a legislativa:

• Energetický regulační úřad (ERÚ) selhal v ochraně spotřebitelů a v regulaci trhu.
• Zákony nechrání spotřebitele před nekalými praktikami dodavatelů, což zhoršuje situaci.

Psychologické aspekty:

• Zákazníci často nevědí, kolik platí za energii, a uvědomují si vážnost situace, až když dostanou faktury.
• Dodavatelé mají obtíže s efektivní komunikací s klienty.

Očekávání do budoucna:

• Očekává se, že krize bude pokračovat, a další dodavatelé mohou zkrachovat.
• Je důležité, aby stát a ERÚ přijali opatření k ochraně spotřebitelů a stabilizaci trhu.

Doporučení pro zákazníky:

• Zákazníci by měli být obezřetní při výběru dodavatele a měli by se vyhýbat spotovým cenám.
• Důraz na důvěru a transparentnost v komunikaci s dodavateli je klíčový pro zajištění kvalitních služeb.

Celý podcast zde:

Moderátor: Startuje další díl SforP podcastu. Je tady se mnou opět Ondra Doležal. Ondro, ahoj.

Ondra Doležal: Ahoj, ahoj, dobrý den.

Moderátor: No a ta situace od posledního dílu, který jsme vydávali, tak se poměrně dramaticky změnila. Rádi bychom řekli k lepšímu, ale pravdou je, že spíše k horšímu. Dospělo to do stavu, který nám Ondra za chvíli popíše. Možná pojď mi popsat, Ondro, úplně na začátek ten současný stav. Kde se tedy teď vlastně SforP nachází?

Ondra Doležal: (povzdech) Doslova před krachem. Podívejte, děje se to, že my jsme vlastně museli zákazníky přenechat dodavateli poslední instance. Protože tak, jak jsme měli tu komoditu nakoupenou vlastně na rok 2022 a 2023 – na rok 2022 ze 100 %, na příští rok z 50 % – z 50 % z toho důvodu, že jsme už v roce 2022 začali jednat napřímo s těmi dodavateli té komodity, abychom nebyli odkázáni na nákup z burzy a tak dále, ale abychom měli ty kontrakty napřímo. Což vypadalo nějakou formou, že to proběhne, na to jsme koneckonců i čekali, že se to tak stane – nebo já jsem to čekal. Nicméně s válkou na Ukrajině a tak dále, hrozně rozkolísaný trh, takže ta jednání se neustále protahují a protahují, protože nikdo neví, co bude. Zároveň si nikdo nechce, lidově řečeno, seknout do nohy tím, že by to nedej bože prodal o něco levněji, než by jako v budoucnu mohl.

A stalo se tedy to, že tu komoditu, kterou my jsme měli, kterou jsem nakoupil v roce 2020, to znamená téměř dva roky dopředu, tak ten subjekt zúčtování, ten správce té naší elektřiny, tak měl finanční prostředky ve Sberbank. To se dozvěděla druhá banka, Raiffeisenbank, ta jim okamžitě zesplatnila úvěry. A v ten moment oni vlastně neměli finanční prostředky na to, aby byli účastníky burzy, protože na to potřebujete finance. Můžete si to představit tak, že jedete k benzínové pumpě, a abyste tam mohl natankovat za 2 000, tak musíte složit jistinu ve výši 5 000. A až potom můžete natankovat za ty 2 000. Tak takhle jsou ty jistiny. Na to už ta firma neměla. A protože elektřina a plyn nejsou televize, tak v ten moment my jsme byli bez toho, protože jsme ty televize neměli na skladě, že ano.

To nám oznámili v pátek, s tím tedy…

Moderátor: V pátek kolikátého jenom?

Ondra Doležal: Co já vím, dvacátého třeba.

Moderátor: Já jsem myslel měsíc.

Ondra Doležal: Jo, jo. Bylo to v březnu. Bylo to to přesmluvňování těch našich klientů na spotové ceny. Na spotové ceny kvůli tomu, že jsem stále věřil v to, že ty naše nákupy dotáhneme. Tam cena plynu i elektřiny byla velmi dobrá a nechtěl jsem nakupovat v podstatě za trojnásobek ceny na burze na rok nebo na dva.

No a jeli jsme s těmi zákazníky na těch spotových cenách. Dejme tomu cena kolem 4,5 až 6 tisíc, ale zase kdybychom jim to nakoupili dopředu jakožto forwardy, tak by platili třeba 7,5 tisíce. Jo, takže i z toho důvodu, že jsem čekal, že ten nákup dopadne a že ty spoty byly levnější, tak bylo rozumnější jet na těch spotech.

Nepříjemné bylo to, že jak to skončilo v pátek, ten jeden subjekt zúčtování, tak my jsme museli okamžitě najít jiného. Od úterý.

Což bylo drsné, protože ve stejné pozici, jako jsem byl já, tak bylo dalších zhruba 17 společností. Některé to zabalily, některé se staly samy sobě subjekty zúčtování a já jsem teda našel partnera, od kterého jsem mohl nakupovat. Na základě nějakých známostí a renomé jsme si plácli. A začali jsme jim posílat peníze, dejme tomu na ústní dohodu, což teda se následně ukázalo jako velmi problematické, protože od toho března až do teď nám fakturovali jiné ceny, než na kterých jsme se domluvili.

Moderátor: Vyšší asi, předpokládám.

Ondra Doležal: Vyšší. V podstatě se ukazuje, že za celé to období podle jejich názoru jsme prodělávali peníze, podle našich nám fakturují něco jiného, protože ta domluva byla jiná. Ale to se stane pravděpodobně předmětem soudního sporu. Ale stejně tak, jako fakturovali jiné ceny nám, tak pokud nefakturovali jiné ceny svým standardním zákazníkům, tak by byli obrovsky v minusu. Takže tam ty ceníky byly postaveny z mého pohledu stejně. My jsme měli vydělat zhruba 250 korun na megawatthodině jakožto hrubou marži, což nám mělo umožnit fungovat. Bohužel tohleto, ty minusy, tak na to jsem přišel opravdu nedávno, až potom, co… protože to je nekontrolovatelné. V momentě, kdy tady máš pro každé odběrné místo jiný diagram spotřeby, jiné hodiny, jinou spotřebu, ale ten subjekt ti hodí jednu částku, ale do toho ty prostě potřebuješ řešit spoustu věcí, že jo. Takže tohleto jsem, upřímně, nebylo to v našich silách.

Moderátor: V tom množství tedy, jestli ti rozumím správně, to prostě nešlo kontrolovat.

Ondra Doležal: Je to hrozně složité, jako opravdu je to složité. A budeme to kontrolovat až teď, kdy teda musíme stanovit nějaké právní náklady a tak dále. Takže vyschli jsme na cashflow. A v ten moment prostě i s tím, že s těmi zákazníky, pokud by s námi byli na těch spotových cenách, kdy cena byla nevím, 15 tisíc za megawatthodinu, a do toho ČEZ nabízel ještě fixaci za 6 900, no tak to rozhodnutí bylo jednoznačné. Prostě těm zákazníkům říct, ať jdou fixovat ty ceny, dokud to jde. Protože jsme měli informaci, že to brzo možné nebude. Takže jsme jim poslali SMSku, centrálně všem, a email. Ale dříve byla ta SMSka, ať okamžitě zafixují smlouvy někde jinde s tím, že jim ukončujeme smlouvy k 14. 9. Pokud o to stojí, a oni už od toho 14. 9. vlastně platili 40% cenu, než co by platili na spotu u nás. Jo, takže furt to bylo zachránit ty lidi, aby platili co nejméně, což vlastně se nese celou tou historií té naší společnosti.

Moderátor: No tady je důležité zmínit, že každý, kdo si pustí třeba i ty předchozí díly, které jsme tady společně vytvářeli, tak ty jsi vyslovil spoustu různých předpovědí, co se vlastně bude dít. Z kolika procent se to podle tebe tak jako naplnilo?

Ondra Doležal: Nevím, co myslíš teď?

Moderátor: No já mám takovou představu, že se blížíme třeba 100 %, protože většina z toho, co jsi říkal, a teď zcela upřímně mám pocit, že se skutečně naplnila. Bohužel se vlastně naplnila i jedna z těch předpovědí, která mluvila o tom, že to třeba nějakým způsobem nebudete dávat. Ale taková je prostě realita.

Ondra Doležal: Jo, já zrovna před hodinou jsem natáčel na stream a vlastně už potřetí. Jeden byl v listopadu, další byl v červnu. A koukali jsme tam na nějaké články a vlastně všechny ty predikce, které jsem dával, tak to sedí, no. Tak bohužel.

Moderátor: A přesto vlastně tě to dohnalo tady do tohohle toho stavu, řekněme. Jak je to možné?

Ondra Doležal: No hele, no tak když vybuchla ta Bohemka (Bohemia Energy), tak bylo jasné, že ti lidé budou shodou okolností… Bohemia Energy vybuchla 13. 10. a ten první rozhovor na tom streamu, tak vyšel buďto třináctého nebo čtrnáctého. Shodou okolností na streamu byl to nejsledovanější rozhovor v tom kvartále údajně. A v ten moment to byla totální lavina. A přestože jsme byli malý dodavatel, tak ti lidé šli za mnou jakožto za nositelem té vize a té myšlenky.

Svým zákazníkům takhle, no… spousta dodavatelů zdražila, že jo, to jsme se tady bavili, ze 400 na 2,5 tisíce plyn, elektřinu z 15 set na 3 tisíce, následně na 4 a podobně. A to já jsem udělat nechtěl, no. Prostě my jsme měli nějakou komoditu překoupenou a začali jsme nabízet zákazníkům plyn a malá odběrná místa elektřinu za v podstatě o 20 % níž než konkurence.

Já jsem mohl okamžitě zdražit z těch 732 korun za plyn, co jsem prodával, tak jsem mohl zdražit na 1700…

Moderátor: A proč jsi to neudělal?

Ondra Doležal: Hele, protože to bylo hrozně jednoduché. Protože by to ve finále zaplatili ti lidé a bylo to k ničemu, jako v celé své kráse. Prostě najednou všem zdražit elektřinu a plyn o 150 %, tak i když jsem jako mohl, tak já jsem tak nikdy nefungoval. Že vlastně od toho roku 2013, tak když jsme dělali ty soutěže, tak aukce všechny byly o 15–20 % dražší než my. Jo, proto bylo vlastně to motto, že neděláme věci lépe, že je děláme jinak. Protože prostě jsme to dělali jinak, no, nebo dělal jsem to jinak. Takže spousta těch lidí a na tom byl založený i ten vztah. Oni prostě se mnou vždycky byli a já jsem je nepodrazil. To je prostě nosná myšlenka toho SforPu.

Moderátor: No a je to o tom ty lidi podrazit a nebo je to o tom vlastně zdražit, protože jinak to vlastně nejde?

Ondra Doležal: S jedním s druhým, no. Já jsem takhle… tak jak jsme začali nabízet elektřinu a plyn těm novým, tak ještě přišlo to odpuštění toho DPH. Tam jsme byli levnější. A těm původním, tak protože vlastně u nich nedošlo ke zdražení a stát chtěl, aby vlastně se kompenzovalo zdražení, tak jsme vlastně navýšili naší cenu o to DPH a ty prachy jsem použil pro ty nové klienty. Protože jsem si prostě myslel, že zachráníme ekonomiku. Že prostě, pokud to tak jako budou dělat všichni, tak… Hele na mě se obrátila paní, které vzalo tornádo barák. Tak jako co chceš dělat? Chceš jí tam jako ohulit cenu? No tak nejde to, že jo. Takže se to dotovalo i z tohohle. A mohl jsem zdražit, no. Vydělal bych…

Moderátor: Tak to jsi mohl i prodávat firmu, jestli se nepletu.

Ondra Doležal: Jo, jo, jo. Já vlastně kdybych zdražil a nabral jako portfolio, jako to udělali všichni ostatní, tak bych mohl vyrůst o 150 % třeba a mít tam marži, nevím, sedm osm stovek na megawatthodině, nějak si to jako hezky zaokrouhlit a vydělat jako randál. Což jsem věděl, že jo, tak nejsem hloupej. Jestli když jsem dělal ty predikce, které jsem dělal, tak bylo jasné, jak můžu naložit se svojí vlastní firmou, no.

No ale vyrostli jsme jen o 50 % s tím, že šlo o to, abychom se chovali nějak jako slušně a udržitelně. Mně prostě bylo jasné, že pokud nechci zdražit, tak finanční jistiny a záruky a tak dál, tak prostě potřebuju jako mít cash. Takže já jsem nezdražil, ale zvedli jsme těm zákazníkům zálohy. Jako kdyby ten plyn stál 1200. Namísto abych jim zdražil, tak jsem jim jen zvedl zálohy.

V prosinci jsem měl nabídku, ať to prodám. S tím, že zákazníci by šli od ledna, od 1. 1., že by šli k dodavateli poslední instance, že jo, a ta elektřina by se prodala na spotový trh, na spotovou burzu, kde by to vlastně ti samí lidé koupili. Nic, co se v té době nedělo a nic, co se nebude dít jako teď. To je vlastně úplně normální věc jako dneska.

No ale podrazil bys zase ty lidi, že jo, které prostě znáš. A jako já bych vydělal 20 milionů, ale ti lidé by zaplatili o 40 milionů víc, jo. A potom jako, nevím no, tak jdeš do svého bytu a řekneš si: „Jo, tak to mám za to, že jsem podrazil ty lidi,“ jo? Prostě jdeš do své nové audiny a řekneš si: „Jo, tak je to super.“ Ale čestné to není, no. Takže jsem to neudělal.

Moderátor: No když si takhle jako probereme ten sled událostí, který třeba následoval, tak dalo se podle tebe vlastně vůbec něco udělat jinak, lépe?

Ondra Doležal: Jako morálně, nebo finančně?

Moderátor: No finančně. No vůbec tak, aby dejme tomu byl SforP, řekněme, v kondici dneska.

Ondra Doležal: Hele nemohl, protože já jsem absolutně nemohl vědět, že můj poskytovatel té komodity má účet u Sberbank. A nemohl jsem vědět, že bude takový hon na Sberbanku, že jo, v té době, který byl vlastně úplně zbytečný. Sberbanka tady mohla úplně do pohody jako fungovat.

Pak jsem teda čekal, a to jsem jako říkal od začátku, že je potřeba těm dodavatelům s těma jistinama a tak dál jako pomoct. V době, kdy jsem to říkal, tak jedna megawatta elektřiny stála 130 eur. Nebo 140, to je 3 500. Když stát půjčoval ČEZu 75 miliard, tak jedna megawatta stála 340 eur. To znamená, že kdyby to udělali na začátku, tak se nebavíme tady o 75 miliardách pro ČEZ, ale třeba o 25. Nebavíme se o cenovém stropu 6 000, ale třeba 4 000. Nemusíme potom sanovat rozdíly v nákupech mezi cenovým stropem a tak dále. Třeba by se neodpouštěly obnovitelné zdroje, nemusel by být úsporný tarif. Prostě celkově by to bylo mnohem, mnohem levnější.

Takže jo a jestli jsem mohl vydělat randál? No mohl, no, jasně. Protože kdybych zdražil, tak bych vydělal to, co bych vydělal v následujících 15 letech jako byznysu. Pokud bych to prodal vlastně v polovině té topné sezony, tak bych vydělal tolik, co bych vydělal třeba za 10 let byznysu. Jo, takže proto to spousta těch firem zabalilo.

Moderátor: Což je taková definice pro dobrotu na žebrotu, jsme si tady říkali před natáčením.

Ondra Doležal: No já jsem hroznej, no.

Moderátor: No co se vlastně děje teda teď? Jaký je aktuální stav?

Ondra Doležal: No, teďka nám chodí podklady, protože my jsme to, my jsme byli u dodavatele poslední instance druhého desátý s elektřinou a sedmého s plynem. Čekáme na fakturace, protože ty posílá provozovatel distribuční soustavy operátorovi trhu a ten to následně posílá nám. My ty všechny podklady musíme vystavit a poslat zákazníkovi. Ale s tím, kolik jich je… do toho ještě teda Ondřej odešel, zhruba ke konci září, prostě zdrhnul, takže to spadlo na nás jako všechny ostatní a v ten moment…

Moderátor: Jako na tvůj tým, jestli to chápu správně, nebo na koho to spadlo?

Ondra Doležal: No jasně, a tak náš tým je malej, že jo, teďka jako… My jsme vždycky byli malí jako, ale takže nejsme moc schopni zvedat infolinku. Prostě moc to u nás jako nefunguje, že jo, prostě se to sype, protože tam chybí prostě jeden člověk na full-time, který ví, co dělá. No, ale týpek prostě zdrhnul, takže to není ideální.

A snažíme se vystavit ty faktury. Do toho zjišťujeme, jestli vlastně budeme mít dostatek finančních prostředků na úhradu těch dluhů, které tam jako jsou. Protože když skončíš činnost, tak vlastně musíš řešit i ty dluhy, které za tebe jako jsou, byť bys je normálně jako splácel, že jo.

No, do toho já jsem si jako dost napůjčoval, takže abych měl na ten byznys jako na fyzickou osobu. Tam jsem to nikdy jako nepřevedl do té firmy, takže jsem, no jsem v minusu. Prostě SforP skončí a já budu zadluženej, asi projdu oddlužením, nebo je to prdel, no.

Moderátor: No moment, ještě než, ještě než vlastně tohleto nějakým způsobem nastane, tak když se to třeba vztáhnu na tady našeho dodavatele energií tady v tomhle tom studiu, tak ten už je nějaký čas třeba u dodavatele poslední instance. Nebo my už jsme nějaký čas u dodavatele poslední instance. A ten dodavatel dál funguje. Tak jak to tady v tomhle tom směru chodí?

Ondra Doležal: No, ty když seš u dodavatele poslední instance, tak po třech měsících přicházíš na smlouvu na dobu neurčitou. A nebo si vybereš jiného dodavatele, kam jako chceš jít. My jsme těm zákazníkům…

Moderátor: Ale pardon, ono je něco jiného vlastně dodavatel poslední instance a něco jiného je, že ten dodavatel, náš vlastně, nakupuje na spotu.

Ondra Doležal: Jo. Jo. To je úplně něco jiného, no.

Moderátor: A my jsme těm zákazníkům vlastně doporučili to zafixovat. Dokonce jsme jim i pomáhali ty data sypat těm dodavatelům, protože taky se známe, že jo, nebo známe, seznámili jsme se. A i když vlastně už ten dodavatel nepřijímal, tak se nám, spousta lidí nám pomohlo ty lidi jako ještě zafixovat. Takže pročcpali jsme tam jako opravdu dost zákazníků. No tak, aby to bylo…

Moderátor: Není ta cesta naopak teda nakupovat taky na spotu pro ty zákazníky? Samřejmě není to optimální, ale ta firma by nějakým způsobem mohla existovat dál třeba.

Ondra Doležal: No mohla, no. Já bych jako mohl na tom třeba dva tři miliony jako vydělat, ale ti lidé by zaplatili hroznou cenu za ty energie. Já bych vydělal dva, ale oni by prodělali dalších patnáct. Jo, a to je to samý, no. Proto jsem nezdražil, když jsem mohl, proto jsem neprodal a proto jsem to teďka jako udělal tak, jak jsem to udělal, no. Protože je to prostě nejvýhodnější pro ty lidi.

Moderátor: Což samozřejmě vede i k nějakým teda zadlužením a tak dále, jak jsi zmiňoval. No tak možná dokonči jenom tu myšlenku toho, jaký vlastně bude další postup třeba. Co by měli vůbec zákazníci očekávat?

Ondra Doležal: No, takže my vlastně teďka jsme pozastavili výplatu přeplatků, protože musíme prostě spočítat, jestli se dostane na všechny, ale ne od všech máme data. Takže tam jednoznačně musíme počkat. Zároveň musíme vyčíslit ty peníze, které nám neoprávněně fakturoval ten náš subjekt zúčtování. Tam musíme jasně vědět, na čem jsme. A potom následně se teda můžeme bavit o tom, že budeme posílat přeplatky.

V tuhle chvíli to vypadá schul null (šul nul), protože spoustu peněz dlužím já, jakožto fyzická osoba, kdy prostě jsem, ať už to dal do firmy, a nebo jsem si z firmy nevyplácel prostředky, aby mohla fungovat a tak dál. Prostě my jsme měli vydělat letos. A to se nestalo. A svoje vlastní rizika jsem si úplně asi nehlídal, jak jsem jako měl, no. Nebo tak, hele, podrazit lidi, když můžeš, tak to umí jako každej. Takže holt jsem to neudělal a dneska ryju držkou v blátě.

Moderátor: Co by se, nebo co se s SforPem dá třeba dělat? Co by se dalo udělat?

Ondra Doležal: No my, no hele, moc toho asi nemůžeme. Já můžu požádat ty klienty, kterým jsme tady za posledních osm let jako ušetřili jako randál peněz, jestli by se na nás jako nesložili. V případě, že to bude v minusu.

Moderátor: To znamená, že by si třeba předplatili službu dopředu, dejme tomu, nebo?

Ondra Doležal: V rámci poradenství, no. A nebo že by nás nechali jako zdražit v uvozovkách zpětně, že jo. Že by nám dali, já nevím, pětikilo za každou spotřebovanou megawattu v minulé topné sezoně. Nevím, to je složité jako. Navíc uvidíme, kdo jako bude případně chtít a nechtít, jo. Zatím se tomu každej směje, jako když to někomu řeknu, že jsem debil, takže asi ho…

Moderátor: No a další kroky, které ty teď třeba chystáš do konce roku, nebo kdy čekáš třeba nějaké rozuzlení tady v tomhle tom směru?

Ondra Doležal: Já si myslím, že bude jasno do 14 dnů. Prostě pokud to půjde směrem, že to půjde do insolvence, tak my ty zákazníky požádáme o dar nebo nějakou formu předplatného naší služby. Protože insolvence nebude dobrá jako pro nikoho. Jo, navíc si myslím, že za tu dobu našeho podnikání a množství ušetřených peněz jako těm samým lidem, tak že by se na nás jako, nebo na mě, mohli složit.

Pokud ne, tak projdem insolvencí. Ta bude trvat dva tři roky. Do té doby nikdo nic jako neuvidí z těch prostředků a pak tam bude nějaké poměrné jako vypořádání. Což se ale snad jako nestane, no.

Moderátor: Což vlastně ale znamená, že třeba ti zákazníci stejně vlastně skončí… jakoby skončí v tom režimu toho DPI. Ty už tam teďka jsou, ale to je jenom na dobu určitou, jestli se nepletu, že jo.

Ondra Doležal: Ty už tam jsou.

Moderátor: O kolika zákaznících se vlastně teď bavíme? Sforpu, myslím.

Ondra Doležal: Hele, to nevím. Protože spousta těch lidí odešla už v tom březnu, kdy nám to jako vybouchlo, s tím, že radši si to zafixujou. Pak byli lidi, co nám věřili, že to stihnu jako zafixovat a nakoupit. Už to vypadalo jako relativně slušně, ale pak zase… no Rusko, Ukrajina to ovlivňují hrozným způsobem. A holt proběhly nějaké události, které prostě se nedají úplně ovlivnit, asi v tomhle směru, no. Vlastně prostě nemůžeš nic, že jo. Seš jako na kolotoči, kterej se točí a buďto ti to spadne do náručí, nebo ne, jo. V tuhle chvíli je to, je to náročné, no.

Takže spousta těch lidí jako s náma šla na ty spoty, protože nechtěli fixovat. Nechali si poradit. Hele spousta našich klientů si fakt nechala poradit ode mě, protože mi věřila. Věřila mi kvůli tomu, že jsem je nikdy nepodrazil. No a stejně tak jsem to vyřešil teď, no. Nikoho jsem jako nepodrazil, jen holt jako není to ideální.

Moderátor: Co bys těm, vlastně tvým zákazníkům teď třeba doporučil, aby vůbec vlastně dělali?

Ondra Doležal: Teď nic. Oni jsou jako zafixovaní na nějakou dobu, ať už rok nebo dva. Od ledna jim začne platit cenový strop. Být na spotu nemá smysl jako v žádném případě. Ty, co na spotu jsou, tak těm bych doporučil tu cenu zkontrolovat, byť je to téměř jako nemožné, ale to asi budem jako řešit a nevím, jak já se z toho jako vyhrabu, no. Buďto mě někdo zaměstná jako za randál… (smích) Což se asi nestane. A nebo holt prostě mě musej platit ty lidi, no. Nebo musej, tak nemusej, že jo, ale…

Ale spousta z nich je na spotu, kdy jim dodavatelé dneska fakturujou úplně něco jiného. Spousta lidí potřebuje poradit, takže možná nějakou formou předplatného jako poradenství, takovéhle cesty se jako nabízejí. Ale už jsem vlastně ve stavu, kdy to nemůžu ovlivnit. Jako když jsem ty prachy vydělat mohl, tak jsem to neudělal. A dneska už pozdě bycha honit, no. Tak jako jestli to bude na dobrotu na žebrotu a nebo jestli se ti lidi jako složej s tím, že když jsme jim za posledních osm let, nebo já, ušetřil 100, 150 tisíc, tak jestli nám teďka nebo mně desítku pošlou zpátky, tak to je na každém jako morálním zvážení, no. Nebo jak to zrovna kdo bude cítit, no. Bohužel.

Hele, je to zajímavá vlastně vsuvka do toho podnikání, abych byl upřímný. Že vlastně tak, jak zdrhnul Ondřej a spousta lidí, kterým jsem pomohl, tak zmizelo. Jako bratrancova žena na mě podala stížnost na Energetický regulační úřad poté, co byla faktura dva dny po splatnosti. Takže no, zajímavý.

A uvidíme, co ty lidi, no. Nakolik vlastně tenhle ten způsob fungování měl smysl. Protože tohleto je takový teploměr do té společnosti. Jestli jako bylo lepší se zachovat jako těch já nevím 20 společností z 30, které to zapíchly v minulým roce, a mohl jsem být dvacátý první. A nebo jsem udělal všechno morálně správně a nakonec padnu jako na dlažbu a každej mě překročí. A to musím říct, že je vlastně zajímavá jako vsuvka. A je mi 31, jo, takže spoustě lidem jsem ušetřil jako randály. Pomohl jsem jim zrušit sankce třeba za milion, vytahal jsem je fakt jako z průšvihu. Změnil jsem energetický zákon vlastně za… téměř zadarmo, kdy spíš jsem platil to, aby o tom vůbec někdo napsal, že je to špatně a tak dál. Spousta utopeného času. A dneska vlastně bude vidět, co ta společnost vlastně vrátí, no. A to je vlastně dobrý ukazatel toho, jak se mám v budoucnu případně chovat.

Moderátor: Ondro, držím palce a děkuju za rozhovor.

Ondra Doležal: Díky.