2. Epizoda Podcast Sforp – energie s charakterem

15. června 2021

2. Epizoda - Jak lze ušetřit na elektřině a plynu? Jak a kdy fixovat ceny elektřiny a plynu, co je dobré si pohlídat.

To nejdůležitější z podcastu:

Vývoj cen energií

Ceny eneregií jsou ovlivněny různými faktory, včetně sezóních trendů a celkového trhu.
Topná sezóna může mít vliv, ale není to vždy rozhodující faktor.

Přechod k dodavatelům

Lidé by měli být obezřetní při přechodu dodavatelů a měli by si být vědomi, kdy končí jejich stávající smlouvy.
Dobrý dodavatel dokáže efektivně nakupovat energie dopředu, což může chránit zákazníky před cenovými výkyvy.

Rizika a marketingové

Nové produkty, které nabízejí nákup na spotovém trhu, mohou být marketingovými triky.
Zákazníci by měli být obezřetní a nevybírat dodavatele pouze na základě slibované úspory bez důkladné analýzy.

Dopad koronakrize

Koronakrize vedla k přebytku energie na trhu, což stlačilo ceny, ale situace se mění s obnovou poptávky.
Poptávka po energiích se očekává, že poroste, což může vést k dalšímu zdražování.

Důvěra a transparentnost

Důvěra v dodavatele a transparentnost jejich cenových politik je klíčová. Zákazníci by měli pečlivě zkoumat nabídky a smluvní podmínky.
Dodavatelé by měli poskytovat jasné informace o cenách a nákladech, které se k nim vztahují.

Poradenství a výběr dodavatele

Firmy a domácnosti by měly hledat kvalitní poradenství a vybírat dodavatele, kteří mají zkušenosti a transparentní cenovou politiku.
Důležité je neuspěchat rozhodnutí a vyhodnotit dlouhodobé náklady.

________________________________________________________

Celý podcast:

Moderátor:
V další epizodě tohodle speciálu o energiích se budeme bavit o vývoji cen. Opět jsou tady se mnou pánové spoluzakladatelé SFORPu, je tady Ondra Jaroš a Ondra Doležal. Pánové ahoj.

Ondra Jaroš & Ondra Doležal:
Ahoj. / Ahoj.

Moderátor:
Čeká nás povídání o vývoji cen energií. Tohle je věc, kterou možná častokrát si třeba člověk může myslet, že dokáže odhadnout sám. Jaká je realita toho… vlastně jako… jaká je realita toho trhu jako takového? Dokáže si opravdu člověk vytipovat, řekněme správný období, kdy je třeba přecházet od dodavatelů?

Ondra Doležal: Hele, dovolil bych si tvrdit, jsou určitě nějaký věci, kterým… na který se můžeš soustředit, což je například topná sezóna. Dávat pozor, aby se prostě nenakupovalo nebo, jo, nechodilo do nějakých smluv v průběhu jako topný sezóny a tak. Ale to nutně jako taky není zas takovej problém. Jde spíš ale opravdu o to, že většina lidí tomu rozumět nebude, jo. Myslet si to můžou, samozřejmě často se něco objevuje v médiích o tom, jestli se bude zlevňovat, zdražovat a tak dál. Ale ono potom stejně záleží na tom konkrétním dodavateli, jestli to jako reálně promítne do těch svých cen, takže to, že energie jdou dolů, tak nutně neznamená, že ušetříte, pokud nemáte dodavatele, kterej vám jako zlevní, jo. Takže…

Moderátor:
To je pravda, no. Já si vlastně častokrát si čtu v novinách, že já nevim, uhlí zase zdražuje nebo něco… nebo něco podobnýho. Tak co s tím… nezatopím v kamnech, možná.

Ondra Jaroš:
No nic, no. Jak říkal Ondra, no, jako ty topný sezóny a todlencto, tak to je jako fajn, nějakej vliv na cenu to… to jako samozřejmě má, ale teďka, kdy končí ta smlouva jako stávající, to, že to podepíšete na podzim, jako pravděpodobně nic neznamená, pokud ta smlouva začne platit za rok a půl a tak dál. Takže prvotně jsou tam nějaký jako další faktory, ale jakožto zákazník, tak je lepší to asi jako někam dát, kde ví, co s tím a ty termíny jako se dokážou hlídat, přesně ví, kdy ta stávající smlouva končí a dokážou směřovat to, kdy bude končit v následujícím období a jak se bude nakupovat dál a dál a dál. Takže třeba ti naši zákazníci, který s náma jsou od roku 2013, tak my ty energie máme jako vopravdu nakoupený dopředu, kdy v roce 2018 v únoru jsme kupovali komoditu na tři roky – 2019, 20 a 21, kdy ta cena vlastně vyrostla z nějakých 32 euro na dnešních 60 a těch zákazníků se to vlastně vůbec nedotkne. Takže to je jako fajn. A i když někteří ti zákazníci to na začátku jako nechápali, tak to rozhodnutí jako proběhlo z naší strany a tím, že nám důvěřujou a znaj nás dlouho, tak má to jako svý ovoce.

Ondra Doležal: Neboli měnit dodavatele tak klidně jako kdykoli, ale šikovnej dodavatel je prostě schopnej potom pracovat nehledě na to, kdy se ta smlouva podepíše, s tím, jak pro vás nakoupí a kdy pro vás nakoupí. Stejně tak nešikovnej dodavatel může jako i v totálně jako ideální moment prostě to, řeknu propásnout a ve výsledku z toho nic nemáte.

Ondra Jaroš:
No otázka, co z toho má ten zákazník a co z toho má ten dodavatel, že jo. Protože to, že se tady podaří jako perfektní nákup, nutně neznamená to, že se to promítne jako do cen…

Moderátor:
…do cen zákazníků.

Ondra Jaroš:
Jo, do cen zákazníků. My jakožto třeba menší dodavatel, tak máme jako vyšší ceny nákupní, než mají ti největší, protože oni prostě nakupujou přímo na burze a jsou subjektem zúčtování a mají jako lidi… jsou tomu prostě trhu blíž než jsme my, protože jsme prostě menší. To znamená, že když my někomu dáme cenu 1500 a velkej dodavatel dá cenu 1500, tak rozdíl jako je 60 korun jako mezi náma, jo. Takže když někdo menší nabízí jako stejnou cenu, tak, když tak k tomu menšímu, je to víc sympatický… ta marže tam je nižší.

Ondra Doležal:
Jo a ono samozřejmě jde taky o to, že velký firmy, prostě typu, jo E.ON, MND a tak dál, tak samozřejmě už jsou to nějaký korporátní jako kolosy, kdy ono aj uživit jako ten marketing a všechno, je tam prostě obrovskej počet nákladů, který my jako nemáme. A potom se to nepromítá do těch cen.

Moderátor:
Promiň, a co když je jednou mít budete?

Ondra Jaroš:
Nebudeme. Ehm, prostě nebudem. Dneska třeba za proklik jako „nejlevnější elektřina“ se platí jako na těch portálech, na těch webových stránkách, že jo, tak to je jedno, ale všichni ví, že mluvím o Googlu a o Seznamu… a ten proklik prostě stojí 50 korun. Jako vykliknete na tu reklamu „nejlevnější elektřina“, stojí to 50 korun a nikdo z toho nic nemá. Teďka na to klikne jako deset lidí a je to pětistovka. A z těch deseti lidí to prostě uzavře jeden. No tak bude to nejlevnější elektřina, nebo ne? No, jednoduchá matematika, kam ty firmy a marketing to prostě tlačí. Takže ono v tenhlen ten moment to ani jako ufinancovat nejde a zároveň ale na vrub jako těch velkých, tak si musíme jako říct, že stávající koronakrize se dotkla jako fakt těch největších dodavatelů na trhu, protože oni, jak vlastně dodávali těm hospodám a těm zákazníkům, který prostě nákupní centrum, že jo, vždyť to prostě umí mít taky jako desítky tisíc megawatthodin jako ročního odběru… A tyhlen ty podniky jsou jako zavřený, ale ten dodavatel to měl nakoupené, že jo, to množství. Takže to je vlastně… trošičku se vrátím k těm cenám. Tak minulej rok bylo všude vidět, že jo, tady můžete mít cenu elektřiny za jedenáct stovek, ale problém byl v tom, že tu elektřinu za těch jedenáct set neměl kdo koupit, protože ty domácnosti, ti odběratelé, ty svoje ceny měli zafixovaný, tam to bylo jako jednoduchý. Ty co zavřeli ty svoje krámy, tak ty to neodebraly a najednou tady byl jako 30% přebytek jako elektřiny v síti, co ti dodavatelé měli nakoupený. A aby se toho zbavili aspoň jako s nějakou ztrátou, tak to všichni začli prodávat, že jo. A to stlačilo tu cenu komodity dolů a díky tomu se tady objevily jako různý produkty jako na spotových trzích, kdy těm domácnostem je třeba umožněno nakupovat jako po hodinách na tom denním trhu.
Což je taky jako zajímavý a velkej vykřičník jako k tomuhlen tomu, protože oni ti dodavatelé se vlastně postavili do role jakýchsi brokerů, jo. Že prostě vám daj tady cenu burzy, plus nějaký jako cena za nákup. Což je jako z mýho pohledu makléřská činnost a možná by se na to měl podívat jako někdo jako kompetentní jako z hlediska ČNB a tak. Protože ty lidi, který nevyplňovali investiční dotazník, tak jim jsou předkládaný vlastně kalkulace z minulýho roku, kdy ta cena se propadla díky koronakrizi jako vopravdu hodně jako dolů, vopravdu dolů. Ale dnešní ceny už to jako nereflektujou. To znamená, že se těm lidem a obcím a firmám dělaj prostě kalkulace na spotové trhy za 1000 korun jako megawatta elektřiny, plus jako 250 korun nákup, to znamená finální cena 1250 korun, plus stovka měsíčně… No ale dnešní cena spotu byla 75 euro. Jo. To je prostě podstatně jako víc, plus těch 250 korun, plus ta stovka. A najednou ty lidi nakupujou jako za dvojnásobek, ale neví to. A stále se tady jako bouchaj kalkulace za 1250, ale prostě v reálu to tam nikde nebude. No nebude to tam, ani omylem. A teďka se to… teďka se to všechno zapne. Ekonomika se spustí, když jako náhodou… tak co se stane, že jo? Zase se poroste poptávka a a nepůjde poptávka nahoru na těch jako… nebo takhle, půjde poptávka nahoru a cena na tom spotu, na těch krátkodobých trzích, protože tu energii ty firmy dneska zase už nemají, pravděpodobně. Tak to zase vytlačí tu cenu nahoru. Takže ta cena na tom spotu bude jako šílená, jo.

Moderátor:
Takže vlastně při nějakým jako návratu lidí, dejme tomu zpátky do firem, do těch komerčních budov, se dá očekávat i zdražování vlastně těch cen?
Ondra Jaroš: Jo. Vzroste poptávka, ale zároveň dneska je nastřelená hodně cena emisních povolenek, což jako cenu elektřiny… jak jsi říkal, uhlí jako samozřejmě, že jo, to je jasný, ale dejme tomu polovinu té ceny, nebo dejme tomu dvě třetiny, jak kde, jak kdo jako říká, tak je cena emisních povolenek. A ty jsou dneska jako fakt drahý, to je prostě nastřelený hrozným způsobem, je to jakási jako bublina, která se čeká, že ty zisky, který tam dneska jsou, tak bude někdo chtít realizovat, takže cena emisních povolenek by měla jít dolů. Ale zase poptávka po energiích půjde nahoru. A do toho tady máme krizi, která tady nebyla, a jak reagovala ČNB jako se všema ostatníma krizema, že jo? Oslabila korunu, protože jsme proexportní jako země. A pokud nám zdraží korunu… pokud zdraží korunu z 26 na 28, no budeme chtít zlevnit práci pro okolní země, že jo, to je jako evidentní a je to jenom otázka času, kdy to přijde. No tak samo o sobě todlencto zase zdraží tu elektřinu prostě řádově každý euro o dvě koruny, takže pokavaď dneska je cena elektřiny na rok 2022 šedesát euro… no tak plus dvě koruny, že jo, to je dalších jako 120 korun nahoru. Takže cena energií půjde nahoru jako určitě.

Moderátor:
Jak by na to měly firmy, Ondro, třeba reagovat, nebo jak se na to vlastně připravit? Když tady slyšíš od kolegy takovýhle tvrzení, co by si poradil?

Ondra Doležal:
Hele, no… Měly by si najít nějakýho slušnýho dodavatele a určitě se poptat, pořešit třeba i nějaký jako potenciálně fixace, jestli jako smysl mají, nemají. Ono zase teďka jde o to, že ta cena je opravdu našponovaná nahoru a já si umím představit, že jako klidně nějakej krátkodobej, ačkoli třeba krátkodobej jako pokles zase přijde, a a potom bude třeba vhodný jako mít tu smlouvu a nakoupit pro toho dodavatele a něco zasmluvnit.

Ondra Jaroš:
My jsme se bavili o tom, že profíci a laici jsou na tom jako vždycky stejně, a že ten profesionální přístup je jako hodně jako nadhodnocenej a že jsou vlastně na tom všichni stejně. Takže myslím si, že ty domácnosti, to na tom trhu budou mít jako jednodušší, protože domácnost je trvale platící subjekt, vždycky. Mají minimální spotřeby prakticky a téměř tu svoji spotřebu nejsou schopný ovlivnit. Jo, můžou si koupit jako ekonomičtější lednici, ta spotřeba klesne o 200 kilowatt, ale zase ta náročnost těch domácností roste, tady už dávno není jako 1990, že jo, kdy byla jedna televize v celý domácnosti, dneska už jako jsou to tablety, počítače, todle tamto, elektromobilita. Takže ta spotřeba stejně jako roste přes různý jako úsporný opatření. A tam ta fixace jako smysl dává i z hlediska toho, že na těch domácnostech se realizujou poměrně zajímavý jako marže. Na plynu ti největší jako realizujou i 100 %, takže když si tady zafixujete cenu nějakých dobráků, co tam prostě maj cenu o 300 korun nižší, tak je to prostě cena, která odráží náklady na ty lidi, na ten software a tak dál. Takže pak jsou teda tady různý jako akviziční ceny, že jo, kdy někdo podstřelí jako všechny, dá tam cenu 550 korun za megawattu. Ale zase tohlencto je trošičku krátkozraký s ohledem na to, že několikrát jsme to tady řekli, že jo, máte dva roky nízkou cenu a za ty dva roky je to zase vysoký. Ale tydlencty super akviziční ceníky jsou zaměřený na lidi, který se o to nějak jako staraj, zajímaj a tak dál. Ale kdo to zaplatí, tydlencty jako ekonomický sebevraždy těch dodavatelů? Jo? Zaplatí to prostě lidi, který to nesledujou, nechtěj s tím jako nic mít a na těhlen těch jako starších nebo lidech, co to nechtěj řešit, tak se prostě dotujou tydlencty jako sebevraždy. Takže nemá smysl chodit po ekonomicky nejnižší ceně, protože prostě zpravidla tu energii za vás prostě zaplatí vaše babička a průměrem to prostě zase vychází stejně jako už jenom na dvou domácnostech.
Ale zase ty domácnosti jako fixace ano. U těch firem to bude zajímavější z toho pohledu, že oni ani neví jako mnohdy, kdy začnou, kdy budou mít odstávky a jak se to vlastně všechno bude vyvíjet. Takže dovedu si představit, že spousta dodavatelů nebude chtít dávat dneska 100% odchylky, to znamená, že ne… už nebude jedno, jestli máte spotřebu 1000 megawat nebo 2000 megawat, ale prostě pokud odeberete 2000 megawat, tak k ceně té základní, kterou jste si nasmlouvali, tak něco doplatíte. Což firmy, který si neuměly dojednat, tak už jako stejně jsou zvyklí platit. A zároveň jako se do toho nikdo nepohrne, jo, protože ty velký firmy, ti velcí dodavatelé, když tady se jim omezili tydlencty jako subjekty, tak těm hospodám se nemohlo jako nic naúčtovat za neodebraný množství v těch smlouvách. Prvně tydlencty jako odchylky byly vždycky stoprocentní, to znamená, že na tom prodělali. A to se… ti dodavatelé na tom prodělali, protože to měli nakoupený a nikomu to vlastně neprodali. A nebudou chtít dávat ty ceny nízký jako těmhlen těm firmám, protože zároveň se musí nějakou formou jako zatáhnout ta ztráta z předchozích let a budou to platit všichni, takže cena komodity a marže celkově jako vyroste a bude to jako zajímavý, no.
Třeba my jakožto menší dodavatel, tak my vlastně jsme dodavatel pro domácnosti a fakt jako menší firmy a spíš si jako vybíráme a, protože my jsme zvyklí pro ty obce a firmy dělat prostě to výběrový řízení. Kdy my prostě nejsme schopni tady utáhnout jako, ani nechcem, jo, nějakou velkou fabriku, která nezaplatí jednu fakturu tady za tři miliony a nás to jako potopí, jo. To prostě není ta jako cesta ekonomická, kterou bychom se chtěli vydat, byť nějaký firmy tím jako jdou, ale lehnou. A je důležitý pro nás tu komoditu mít nakoupenou. My jakožto SFORP, tak nespekulujeme, to, co prodáváme, tak máme to prostě nakoupený, abysme nemuseli zdražovat. Což potká spoustu zákazníků na dnešním trhu z řad domácností a všech, protože spousta menších dodavatelů kvůli tomu, aby nemuseli mít složený zálohy za nákup té komodity a nemuseli mít to financování jako tak velký, tak nakupujou postupně, nakupujou po kvartálech třeba. No a čtyři Q jako 2021, tak bude jako 65 euro jako v nákupu, když to koupěj dneska. Což je dost. No a teďka když se podíváte do svých jako cen na na těch cenících nebo vyúčtováních, no tak je prostě jasný, že ve čtvrtej kvartál budou všichni zdražovat. Už dneska jenom je otázka času, kdy s tím někdo jako přijde jako první, pak ho všichni jako spražej, protože dneska ti dodavatelé, oni se bojej zveřejňovat ty ceníky jako… my jsme měli ceník na letošní rok zveřejněnej už někdy v květnu, ne, minulej rok. No jako fakt brzo. A všichni: „Ježiš, vy jste drahý, to to je prostě hrozný.“ Ale my říkáme: „Ne, ta cena tam bude.“ Prostě hele, oni se prostě bojej, ty velký, vám to tady prostě říct, že budete platit 1900. No a co, že jo? Prásk, v listopadu cena na letošek jako 1950 jako v základní sazbě, stovka měsíční plat, a najednou jsme o čtyři stovky levnější, jo. Takže jenom se prostě bojí to přiznat, protože je hrozně těžký růst, když cena komodit roste. Protože vlastně nám někdo dá jako to vyúčtování a proto ani nemáme kalkulačku na webu, protože ono to nejde spočítat na základě cen z minulýho roku. Zaprvý všichni mají jako miliardu ceníků, že jo, veřejný, neveřejný, todle tamto, a a zároveň srovnáváme úplně jako jiný období, jo. Že vlastně ten ta burza se nějak jako vyvíjí a my tam máme jako stabilní marži, abysme mohli fungovat, ale jestli ta cena bude 1400 nebo nebo 2000, tak prostě záleží na tom reálným nákupu, že jo. A no prostě příští rok budou ceny jako hrozný.

Moderátor:
Ondro, zase opět je tady třeba nějaká možnost, nebo vytvořila „korona“ třeba i nějaký nový produkty nebo to, jak se vlastně ty dodavatelé k tomu, k tomu staví?

Ondra Doležal:
Tak co mě napadá, tak je opravdu ten produkt, o kterým, který už Ondra trochu zmínil. V jednoduchosti to funguje opravdu tak, že oni prostě viděli, že ty spotový trhy neboli ty okamžitý nákupy, tak šly hrozně moc dolů, ty ceny. Minulej rok prostě fabriky vypnuly, byl přebytek energie a pochopitelně to prostě tlačí tu cenu dolů, protože nemáte to komu prodat. No a následně teďka začli dodavatelé nabízet produkty, který kopírujou vývoj tý burzy, ale tu kalkulaci a to, co vám ukážou, ten prostě krásnej graf jako toho, kolik ušetříte, tak udělali na na bázi toho minulého roku, kterej prostě byl úplně enormně jako neobvyklej a znovu nebude. Jo i kdyby korona pokračovala, tak už to není pro nikoho šok, prostě teď už je ta jako ekonomika nějakým způsobem stabilizovanější, ačkoli třeba špatná, tak prostě už ty firmy ví, jestli budou fungovat, nebudou fungovat a tak dál. Tak dejme tomu. A jenže když vy za tím dodavatelem teďka půjdete, tak on vám prostě nakalkuluje úsporu a řekne vám: „Minulej rok tak prostě ceny byly touhle dobou prostě tisícovka, tak si představte tu úsporu, co budete mít tenhle rok.“ A na tady todle, na tohle to vám to nakalkuluje. Ale to, že teďka ty ceny už teďka, jo, už teďka je prostě možný jít jako na internet, kouknout se na spotový trhy a ty ceny se pohybujou jako blíží se to pomalu 80 eurům… a to je to, co ty lidi platí. Oni dostanou kalkulaci z minulýho roku, kde vám slíbí – nebo samozřejmě ono to tam je jako napsaný, jo, malým písmem, hvězdička: „minulé ceny prostě nereflektují jako vývoj, nebo historické ceny nereflektují jako vývoj cen budoucích“ – takže prostě tak. Ale zase, kdo si to přečte, kdo tomu rozumí. No a dneska platí prostě ty lidi 80 euro, kterým bylo slíbeno jako 40, nebo abych to přepočítal na koruny, tak prostě jim byla slíbená jako tisícovka a teďka platí jako dvě.

Ondra Jaroš:
A neví to. Neví to, protože to vyúčtování chodí jednou za rok. Oni mají ten typ měření, kde prostě musí někdo fyzicky jako dojet a udělat tam ten odečet, že jo, ten elektroměr prostě neumí nic, tam… No a neví to. Teďka jim přijde vyúčtování někdy jako v září, v říjnu. No a to bude jako hezký, no.

Ondra Doležal:
Jo, takže opravdu to zjistí takhle se zpožděním. A kolikrát, takže se třeba zděsí a řeknou si: „Tý jo, tak to musím jako vypovědět tu smlouvu, vždyť to je prostě úplně hrozný.“ Ale kolikrát už jim to vyúčtování zároveň přijde jako po nějakým jako určitým termínu, nebo už se třeba ta smlouva prolongovala a jsou v tom stejným produktu jako zaseklí třeba ještě na jeden rok nebo třeba na dva, ano, záleží, jak je to nasmlouvaný. A a taky to prostě najednou zjistí, že tohle stejný je ještě čeká jako jeden další rok a to je prostě na hlavu a hrůza. A tohle je teda opravdu jako za mě s tím, že se nám taky se nám ozvala zákaznice, poslala nám tady tu kalkulaci a že je to super a že přemýšlí, že od nás odejde. A tak jsem na to koukal a a prostě jsem… no musí se to těm lidem vysvětlit. A pokud prostě vám nedůvěřujou, že jo, nebo mají svoji vlastní hlavu, tak se prostě hrozným způsobem napálí, protože ty kalkulace nejsou dělaný jako na reálných číslech. To je prostě úplně smyšlený a vůbec tenhle rok jako nebude vypadat tak, jak vypadal ten rok minulej. Takže na tohle opravdu dávat pozor. A to se týká právě i domácností, to není jako jenom otázka firem. Jsou to teďka nově produkty, který se jako inzerujou domácnostem a prostě je to hrozně super: „Nakupujte na burze za prostě ty ceny, který jako jsou, žádný jako dodavatelé, co si budou jako vymejšlet nějaký svoje ceny, tady to máte prostě tak, jak je to na tom trhu.“

Ondra Jaroš:
No jasně, no ale je tam prostě spousta jako miskoncepcí a lží s těma produktama spojený. Takže pozor na to, no. No když tomu jako už nějak jako hovíš a koukáš na ten trh, tak si jako fakt říkáš, že to jako není možný, jo. Že ty minimální a maximální délky výpovědních lhůt, jo, že tady nějaká tady paní Jolana má tady možnost vypovědět smlouvu na 24 měsíců mezi 15. lednem a 9. únorem, jo, tak si říkáš, ty jo, tak to je jako úletý. A teďka ta sama paní Jolana, který je prostě 75, tak jí tady někdo říká: „Paní, tady ušetříte jako pětku.“ A ona to podepíše tady s nějakým mladým jako jarmilem, kterej o tom vůbec nic neví. Prostě je čerstvě poškolen, nemusí bejt v energetice žádný jako zkoušky, nic, vůbec nic. A on sám neví, že to je prostě špatný. Co takovej kluk jako tady lehce postřední, kterej tady běhá jako po domácnostech, ví o spotovým trhu, jako? Vždyť on ani neví, kdo kdo to jako organizuje. A má tady nějaký noty a říká: „Jo, dvanáct set úspora, ty jo, tak já jsem tady paní ušetřil pětku, jsem fakt dobrej, no.“ A a ne, že jo.
Takže a a to zase, stejně tak jako si říkám, kde je Česká obchodní inspekce s těma minimálníma a maximálníma délkama výpovědních lhůt, protože se tady nedodržuje ta směrnice Rady Evropský unie 93/13/EHS příloha H o nepřiměřených podmínkách prostě pro spotřebitele, tak jak to, že ČNB, když tady někdo se staví do pozice brokera… Já když si chci koupit akcie, tak co čtvrt roku mě votravuje broker s nějakým investičním dotazníkem. Prostě každou chvíli: „Změnilo se heslo, vyplň prostě investiční dotazník, jinak prostě si to nekoupíš.“ A tady prostě lidi, který vůbec nic neví o akciích, najednou mají přístup na komoditní burzu, mají cenu jakousi cenu, cenu burzy, tam je ta burza přímo jako daná, mají tam nějakej svůj koeficient a cena za nákup. To je úplně jasný zprostředkování, prostě makléřská činnost a bez jakýkoliv regulace. A ty lidi na tom vyhořej.

Moderátor:
Je to džungle, vlastně tady v tomhle tom případě. Je to svým způsobem džungle. Jak by na to měl teda člověk reagovat, řekněme racionálně teda?

Ondra Doležal:
No hele, já bych se určitě těmhle produktům vyhnul obloukem. Já nevidím žádnej důvod, proč by domácnost, jo, kdybych já řešil svoji domácnost, tak nevidím důvod, proč bych měl nakupovat na spotovým trhu. To jsou prostě produkty, který jsou vhodný, ale jsou vhodný pro specifický typy klientů, pro obrovský firmy a tak dál. Tohle je zase jenom jako nějaká, nějakej marketingovej trik, jako přijít s něčím novým a, jo, zatřást tady tím trhem a ukázat těm, přitáhnout jako ty lidi na nějak něco novýho, skvělýho, co ve skutečnosti vůbec jako skvělý není a nový to taky není. Jenom je to prostě deregulovaný, takže to může udělat jako průměrnej jako támhle Karel namísto toho, aby to dělala obří firma, která s tím hold má nějakou zkušenost a je schopna odhadnout, jakej to bude mít dopad.

Ondra Jaroš:
A navíc tydlencty produkty pro ty velký firmy, tak jsou postaveny jako na postupným nákupu, což je něco jinýho než nákup jako na denní bázi, maximálně tejden dopředu. Že rozložit nákup pro velkou firmu, která má 10 000 megawat, do nějakých třech jako nákupních kroků, čímž prostě to není založený na jednom jako výstřelu do tmy, tak je OK. Zároveň je OK, pokavaď ta firma má dejme tomu produkt, kterej 70 % té ceny je prostě nakoupenej standardně jako opcí a nějakej podíl tam je spot. OK. Ale když jsme třeba todlencto počítali pro ČEPRO, který jsme dělali v rámci jako poradenství, to asi říct můžu, jinak na všechno ostatní mám jako mlčenlivost, ale dělali jsme tam dělali jsme tam analýzu na spotovej jako nákup. A dejme tomu, že jako rozdíl mezi postupným nákupem, opcí a spotem, tak ten spot byl prostě nejdražší jako řádově o vyšší jednotky až jako desítky procent. Zase nechci bejt moc to, ta mlčenlivost byla fakt velká. A a stejně tak jako třeba děláme Dlouhodobě Sázavou (pozn. pravděpodobně myšleno "dlouhodobě Světlou nad Sázavou" nebo podobný název klienta) a všechny zdravím, dobrý den, a tam taky prostě přilítli tam, když to bylo jako ještě novinka: „Hele, oni nám tady nabízej jako jedenáct set padesát, třeba, jo, s těmadlenctěma jako podmínkama.“ A já říkám: „Fajn. A že to půjde dolů a že to bude ještě lepší.“ Já říkám: „Fajn, tak ať vám to garantujou. Když vám tvrděj, že to půjde dolů, tak ať to hoděj na papír a daj vám to na rok.“ A nic, že jo. Jo. Takže pokud prostě tady někdo přijde a a řekne tydlencty jako ceny, no tak ať se pod to podepíše. To ať prostě, proč ne? Když je to hrdina, tak ať do toho jde, že jo. Ale nikdo do toho nepůjde.

Moderátor:
Takže opět se tady dostáváme k tomu, že analýza jako taková má smysl a má smysl se na to koukat i jinak, než jenom z hlediska klasických čísel a nějakých tabulek, které si v podstatě může v tomhletom směru vymyslet úplně každý. Pánové, já vám moc děkuju za rozhovor.

Ondra Doležal:
Díky.

Ondra Jaroš:
Děkujeme.