5. Epizoda - Podcast Sforp – energie s charakterem

21. července 2021

5. Epizoda - Boj proti energošmejdům vyhráli v poslanecké sněmovně energošmejdi. (po 3. čtení zákona)

To nejdůležitější z podcastu:

Výsledek legistalivy

V červenci 2021 prošly pozměňovací návrhy energetického zákona, což vedlo k vítězství energošmejdů.
Zákon, který měl chránit spotřebitele, se stal horším než původní verze.

Dopady na zákazníky

Novela zákona zrušila povinnost dodavatelů informovat zákazníky o zvýšení cen a změnách obchodních podmínek.
To znamená, že dodavatelé mohou zdražovat bez jakékoli povinnosti informovat zákazníky, což je pro ně nevýhodné.

Zprostředkovatelé

Novela omezila zprostředkovatelskou činnost na fyzické osoby podnikající a spotřebitele, což vymazalo z trhu obce a firmy.
Zprostředkovatelé nebudou muset mít licenci, což otevírá cestu pro nekalé praktiky.

Povinnosti dodavatelů

Zákon neukládá dodavatelům povinnost sdělovat termíny ukončení dodávek, což může vést k nejasnostem a sankcím pro zákazníky.
Zákazník může mít potíže s vypovězením smlouvy, pokud dodavatel nezveřejní potřebné informace.

Legislativní proces

Zákon nyní putuje do Senátu, kde se očekává další projednání.
Existuje naděje, že Senát může navrhnout změny, které by ochránily spotřebitele.

Zkušenosti a frustrace

Ondřej Doležal a Ondřej Jaroš vyjadřují frustraci nad tím, jak se legislativa vyvíjí a jaké problémy z toho plynou pro koncové zákazníky.
Zmínili, že spotřebitelé by měli být informováni o podmínkách a důsledcích smluv.

Budoucnost a vize

SFORP usiluje o férovější trh s energiemi, přičemž se zaměřuje na transparentnost a ochranu spotřebitelů.
Důraz je kladen na vzdělávání zákazníků a prevenci před podvodnými praktikami.

________________________________________________________

Celý podcast:

Moderátor:
Dobrý den. V tomhle videu se budeme zaobírat společně s Ondrou Doležalem pozměňovacími návrhy energetického zákona, které teď vlastně aktuálně prošly Sněmovnou. Ondro, ahoj.

Ondřej Doležal:
Ahoj.

Moderátor:
A pochopil jsem, že těch změn... my jsme se o tom vlastně bavili v předchozích videích, o tom, jaké ty pozměňovací návrhy vlastně jsou, jaké nejsou, jaké jsou třeba, řekněme, vstříc třeba i podnikatelům a firmám a podobně, a které třeba méně. Jak to hodnotíš vlastně to, co se v té Sněmovně vlastně stalo teď v červenci?

Ondřej Doležal:
No, jednoznačná výhra energošmejdů na plný čáře. Takže chtěl jsem se prvně zeptat, jestli si myslíš třeba, že návrh o tom, že by dodavatel energií ti nemohl dát sankci, když ukončíš tu svoji smlouvu řádně, jestli takovej návrh prošel nebo neprošel. Ale tak nějak z toho, že vyhráli energošmejdi, tak nějak můžeš tušit, že neprošel. Na druhou stranu prošel třeba návrh o tom, že dodavatel energií už nemá vůbec žádnou povinnost oznámit zvýšení cen nebo změny obchodních podmínek. Ale o tom se jako budem bavit.

Moderátor:
Dobře, tak možná pojďme teda to v první řadě nějakým způsobem shrnout v tom smyslu, jaký důsledky třeba vůbec pro koncového zákazníka, ať už je to teda opravdu zákazník a nebo firma, z toho plynou?

Ondřej Doležal:
No, plyne z toho to, že v podstatě celá, celej ten boj proti energošmejdům, tak z těch předchozích videí nebo z těch našich rozhovorů by se dalo jako pochopit, že to bude jako velmi složitý. A když jsme se bavili o těch pozměňovacích návrzích, tak tam z toho bylo jasně patrný, že někteří pánové poslanci se z toho snaží udělat doslova trhací kalendář. Což se povedlo, no. Takže v podstatě se dá říct, že ten původní zákon, byť se těm odběratelům a zákazníkům věnovaly v podstatě tři paragrafy, tak byl lepší, než je tenhle ten upravenej.

Moderátor:
Jinými slovy, to, co se teď z toho energetického zákona stalo, je vlastně pro teda zase toho klienta horší než, než to, co bylo předtím, což samo o sobě si vyžadovalo určitý, určitý jako zásadní změny a nebylo to úplně ono.

Ondřej Doležal:
Tak, přesně tak. Když bych dneska si měl vybrat, kterej zákon zůstane v platnosti, tak tenhle tu novelu bych prostě hodil do skartovačky. Což je docela zajímavý, no.

Moderátor:
S jakou účinností teď ty návrhy třeba jdou v praxi?

Ondřej Doležal:
S jakou účinností...

Moderátor:
Kdy se vlastně, nebo jakým způsobem teď bude probíhat nějaký další krok? Mě zajímá, víš? Protože oni se, oni se vlastně přijali Sněmovnou, co se teď bude dít?

Ondřej Doležal:
Teďka to jde do Senátu. V Senátu se to bude projednávat příští měsíc a pak to půjde k panu prezidentovi a půjde to do světa, no, v nějaký podobě. Takže jedinej, kdo teďka má nějakou možnost do toho sáhnout a udělat tam změny, tak je pojistka naší demokracie – Senát.

Moderátor:
A já jsem pochopil, že to přímo se Senátem vlastně řešíš, že tam nějakým způsobem konzultuješ.

Ondřej Doležal:
Jo, já jsem otravoval všechny poslance, ty předsedy poslaneckých klubů, že jo, to bylo vyjmenovaný v těch prvních videích, takže ty se na to víceméně všichni jako vyflákli úplně. Byť se mi otravoval od května 2020. A jedinej, kdo se se mnou jako nad tím sešel, tak byl předseda Senátu Vystrčil, s kterým, kterej na to koukal obdobně jako, jako ty a moderátoři v Český televizi, když jsem tam byl. A řekli jsme si, že prostě v týdlenctý podobě to skutečně projít nemůže. Takže, takže jednáme s nima a víceméně ty návrhy, který jsem tady říkal, co by jako mohlo a nemohlo bejt, tak s tím jsou jako všichni srozuměni a uvidíme, co se tam dá a nedá, no. Je to na nich, no, víc než na mně.

Moderátor:
Myslíš, že v tom Senátu je vůle s tím něco dělat?

Ondřej Doležal:
Já myslím, že jo. Já myslím, že jo. Nicméně ten tlak politickej na to, aby už do toho Senát nesahal a pustili to co nejrychlejš jako dál, tak nějakej tam jako je.

Moderátor:
Pojďme možná ty jednotlivý návrhy probrat tak, jak třeba prošly a co se teda vlastně s tím energetickým zákonem teď děje.

Ondřej Doležal:
Jasně. No, určitě jsi postřehl, že je hodně oslavovaná, oslavovanej registr těch zprostředkovatelů. Že každej, kdo nabízí elektřinu a plyn, tak bude muset mít licenci a bude to podléhat nějakým pravidlům. Tak před těma pozměňovacíma návrhama byla zprostředkovatelská činnost v energetických odvětvích pro všechny, kdo nabízel elektřinu a plyn. Obcím, firmám, komukoliv. To bylo zúžený na čistě spotřebitele a fyzický osoby podnikající. To znamená, že v podstatě jsme vymazali polovinu trhu, tři a půl milionu živnostníků... nebo no, živnostníci tam vlastně jsou. Nicméně vymazali jsme z toho prostě šest a půl tisíc obcí, vymazali jsme z toho 500 tisíc firem a v podstatě poměrnou část jako toho všeho. Což je zajímavý, že taková změna prošla, protože největší podvod jako, co tady byl, tak byla ta kauza Energie pod kontrolou z roku 2015, kde se ztratilo podle zdrojů až čtvrt miliardy korun. Takže je zajímavý, že se tady prostě odstranil segment úplně jako nepochopitelně, no. Další snahy, který tam jsou, tak jsou prostě vyvázat co největší skupinu těch lidí z toho, aby museli mít zprostředkovatelskou licenci. To znamená, když je nějaká, nějakej zprostředkovatel majetkově napojenej na dodavatele energií, tak by nikdo z téhlencté skupiny těch zprostředkovatelů nemusel mít licenci. Což, jsme si minule ukázali, že vlastně spousta těch firem, těch e-aukcí, energetických soutěží, kanceláří, výběrových řízení a podobně, tak zkrátka jsou napojený a žádný výběrový řízení se nekoná. Ale zároveň to znamená to, že nikdo z těhlenctěch lidí by nemusel mít licenci. Což potom má další následky v tom, že se prostě na ně nevztahují ty pravidla, který jsou v tom zákoně jako dále. Takže...

Moderátor:
A zase to třeba asi jako uvalí nějakou povinnost si tohleto všechno zjišťovat zase na toho klienta, na toho zákazníka, protože je pro něj potom jednodušší se třeba upsat někomu, kdo s ním nemá úplně jako transparentní úmysly.

Ondřej Doležal:
No přesně tak, protože v podstatě bude lepší tu licenci nemít, než ji mít, jo. Takže kdokoliv, kdo to bude dělat prostě slušně, tak bude mít licenci, protože to prostě bude dělat slušně, jeho plná moc bude každejch 12 měsíců prostě skončená, skončí platnost. Ale ta množina těch energošmejdů, která bude podstatně větší, tam bude 90 % těch lidí, tak ty si tam budou dál dělat jako co chtěj. Jo, absolutně jako neregulovaný. No, takže, takže vykořistila se tadlencta skupina těch zprostředkovatelů. Což má potom další jako důsledky v tom, že třeba na území obce, když ta obec zakáže, může zakázat poskytování služeb a zboží, ale míří to samozřejmě na poskytování jako energií, nicméně je tam pouze pro licencované činnosti. Jo, takže my prvně jsme všechny z toho vyňali a potom obcím jsme umožnili zakázat pouze tu licencovanou činnost. Jo, takže tam teďka přijde někdo jako bez licence, protože ji nebude muset mít, a panu starostovi, kterej tam se bude o něco snažit, no tak prostě mu řeknou: „Hele šéfe, já licenci mít nemusím, vy tady můžete zakázat služby prostě pro licencovanou činnost, moje služba není licencovaná, mějte se hezky na shledanou a já to jdu bouchat.“ Takže, takže v podstatě jsme jenom vytvořili něco, co musí někdo jako evidovat. Budou to všichni platit, i všichni podnikatelé to budou platit, byť, že jo, to už jsem několikrát jako zmiňoval, že podnikatelé přispívají na chod Energetickýho regulačního úřadu 100 milionama korun. Budou platit zase takovejhle nesmysl a nikdo z toho nic mít nebude, protože práva, povinnosti vůči jako podnikatelům nejsou žádný, zprostředkovatelé z toho vypadnou a na shledanou. Takže...

Moderátor:
Takže dále.

Ondřej Doležal:
Ano. Zašlo tam, vznikla tam povinnost, že by dodavatel energií měl poslat vyúčtování spotřebiteli zadarmo. V elektronické podobě. Když tě písemně ten dodavatel vyzve, abys mu sdělil jako svůj e-mail a ty mail nemáš, protože je ti prostě 75, tak už ale na to vyúčtování zdarma nárok nemáš. To znamená, že prostě se tady umožnilo těm dodavatelům zpoplatnit jako i první vyúčtování.

Moderátor:
Tady je asi možná potřeba i říct to, že to vyúčtování oni si ho neúčtují za 15 korun.

Ondřej Doležal:
To já nevím, no. To už jako záleží na tom, kdo to bude a tak, jo. Nicméně to je jako taková úplně jako drobnost, ale už tam dělaj se i mezery na to, aby prostě dodavatel mohl tě skásírovat i za vyúčtování, jo, protože dál jako tam v původním zákoně bylo, že prostě vyúčtování je zdarma, na shledanou. No, ale tady už je to v elektronický podobě, že jo, takže, aby náhodou někdo nemusel zaplatit 15 korun za, za známku. Zajímavá změna, která prošla, je, že dodavatel energií – to byl pozměňovací návrh – že když ti dodavatel energií neoznámí zvýšení ceny nebo obchodních podmínek, tak to nevyvolá právní účinky. To znamená, že tě prostě musí oznámit, jinak to nebude. No a tudlenctu povinnost pánové poslanci dali pryč. Reálně to znamená, že v původním zákoně, ten, kterej platil doteď, v paragrafu 11a odstavec 5, tak já, když jsem ti tu změnu ceny oznámil 30 dnů dopředu, tak tys mohl na to reagovat ještě desátý den před tou změnou. Když jsem to dal jenom na svý webový stránky, to znamená, že jsem ti to neoznámil, taks mohl tu moji smlouvu vypovědět ještě tři měsíce po tom zdražení. No a tyhlencty tři měsíce nově odpadly.

Moderátor:
Stačí prostě jenom třeba to zdražení nebo prostě úpravu cen oznámit na webu.

Ondřej Doležal:
Přesně tak.

Moderátor:
Jo. Kam, kam jako nikdo nechodí.

Ondřej Doležal:
I kdybych, i kdybych... i když to budu mít na webu a byly by tam ty tři měsíce zachovány, tak vyúčtování chodí jednou za rok, že jo. Takže já když prostě ti zdražím v lednu, tak tobě přijde faktura v červenci, ale výpověď jsi mi mohl podat ještě jako v dubnu, jo. Takže jsi prostě prokaučoval tu lhůtu na todlensto, což prokaučovává dneska jako téměř každej. A tady se teda ještě umožnilo to, že prostě ta lhůta je zrušená. Na shledanou. Ehm, další věcí, která, která se jako udála, tak bylo, že podle starýho zákona, když jsi uzavřel smlouvu mimo kancelář toho dodavatele, ať už to bylo jakoukoliv smlouvu prostě s energiema jsi uzavřel prostě mimo prostory k podnikání toho dodavatele, tak jsi ji mohl vypovědět ještě 15. den po zahájení dodávky. Teďka tam přibyla věta, že můžeš podat výpověď pouze při změně dodavatele. To znamená, pokud si budeš zajišťovat s podomním prodejcem nové připojení nebo nějakej přepis odběrního místa z manželky, to odběrní místo bude přecházet na manžela, tak na todlensto už by se ta 15denní výpovědní lhůta po zahájení dodávky nevztahovala. Jo, takže vlastně původně byla nějaká prostě množina všech těch případů, když to prostě podepsali u tebe v obýváku, tak se od toho, tak se to dalo vypovědět. Nově už je to prostě zase zúžený na nějakou jako konkrétní věc, což je zase, no prostě výhra energošmejdů, no. Další návrh, který tady prošel, tak byl, že můžeš odstoupit od smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny a plynu 14 dnů od jejího uzavření. Což znamená, že když to s tebou, protože nemusejí mít, spousta těch subjektů nebude muset mít licenci, takže ti můžou zavolat, podepsat s tebou smlouvu po telefonu a tu smlouvu ti pošlou poštou, že jo. To je 10 dnů, tak nějak 10 dnů, než ti to přijde. A ty budeš muset najít nějakej... prvně si to přečíst, nějak to pochopit, najít nějakej vzor na odstoupení od té smlouvy a dojít na poštu. Za 4 dny. Energetickej regulační úřad, když připomínkoval ten původní tisk, tak tam dal, že 14denní lhůta by měla bejt ode dne prokazatelného doručení té smlouvy. To znamená, že pánové poslanci prostě udělali úplně něco jinýho, než navrhoval Energetickej regulační úřad, a významně, významně zhoršili to, že prostě tady za zákazníka někdo něco podepíše na základě plný moci a pošlou mu to prostě tak, aby od té smlouvy nemohl odstoupit. A nebudou se na to vztahovat další body o tom, že od té zprostředkovatelské smlouvy můžeš odstoupit, můžeš ji vypovědět kdykoliv a tak dále, to tam platit nebude, protože ten zprostředkovatel není zprostředkovatel podle zákona. Protože všechny ty subjekty jsou z toho v podstatě vyňatý.

Moderátor:
Jinými slovy, je to jasný, i tohle je pravděpodobně cílený na lidi, který tohleto nevědí, a to je drtivá většina.

Ondřej Doležal:
No, je to tak, no. Prostě tady se PR-ově bojuje proti energošmejdům jako hodně, dělaj si tady na tom jméno lidi, který by asi úplně neměli. A výsledek je prostě takovej, že je to ještě horší než ve starým zákoně, jo. A pokud tady prostě jsou energošmejdi a potom se jim tady takhle, takovýmhle způsobem nahraje, tak v podstatě ani nemá smysl žádnou, žádný ty zprostředkovatele jako vést v nějakým jako systému. To bude, jenom se to bude platit, je to úplně k ničemu a nikomu to nepomůže. Protože těch slušných na tom trhu, který by nebyli majetkově na někoho napojený, který by prostě... no to tak nefungovalo, no tak těch je fakt málo, jo. Já znám jako jednoho člověka snad, jo. Tak jako, kde to jsme. No, pak teda máme nějaký finanční poradce, že jo, realitní makléře a tak dál, který to jako není výkon jejich činnosti. Ale ten největší jako brajgl na tom trhu dělaj prostě ty zprostředkovatelé, který prostě nabízejí různý výběrový řízení, aukce a tak dál, kdy ty lidi cpou jako do smluv, kde by prostě neměli bejt, no.

Moderátor:
A ty licenci mít nebudou muset.

Ondřej Doležal:
A nebudou ji mít muset.

Moderátor:
Dobře, co dalšího třeba prošlo?

Ondřej Doležal:
No, prošlo. Tady jsou jako další body, zejména jako k ochraně těch lidí, týkající... upravující vztah mezi dodavatelem energií a tebou jakožto zákazníkem, když chceš třeba ukončit smlouvu. Jo. Tak je teda zajímavý, že když zůstalo tady, že pokud jsi spotřebitel, tak můžeš od té své smlouvy... tu svoji smlouvu vypovědět nejpozději 20. den před výročím té smlouvy. Tím se, tím se ruší ty minimální a maximální délky výpovědních lhůt. Nicméně ruší se to až od počátku účinnosti tohlenctoho zákona. To znamená, že všechny ty desetiletý smlouvy s výpovědní lhůtou mezi šestým a pátým měsícem, a když to nestihneš a tak dál, tak budou dál jako platný. Přičemž zůstal tady spotřebitel. Jo, ty když seš prostě tady firma, obec a tak dál, tak tam zase můžeš mít tyhlensty šikanující lhůty jako minimální a maximální. Takže nezměnilo se to z toho spotřebitele, fyzické osoby nepodnikajícího, na zákazníka. Takže když seš firma...

Moderátor:
U firmy prostě posílající tady...

Ondřej Doležal:
ERÚ 100 milionů korun. Nemůžou vypovědět smlouvu s dodavatelem 20. dnem... nebo můžou, ale pokud tam ten dodavatel energií dá, že to můžou vypovědět mezi 15. lednem a 3. únorem, tady po vzoru jako těch největších dodavatelů na trhu... Hanba. Tak to prostě bude platný. Jo. Přičemž teda je vidět, že ten zákon psal někdo, kdo vůbec neví, o čem mluví, protože 20. den před uplynutím tý sjednaný doby je, je prostě nesmysl z hlediska toho, že registrace odběrního místa u toho operátora trhu, já když prostě půjdeš ke mně, tak běží tam desetidenní lhůta, 10 pracovních dnů, což je 14 dnů. Jo. A tady minule jsme se koukali do těch kodexů, že tady dodavatelé si tady dají do kodexu, že budou reagovat na zaslaný, na zaslanou výpověď do 45 kalendářních dnů. Tak jak může jako bejt v zákoně, že za 20 dnů prostě proběhne, že to má proběhnout, když dodavatelé energií budou reagovat na ty podané výpovědi až po těch 20 dnech? Přičemž ten zákazník se podle upravené textace k horšímu podle původnímu zákonu se nedostane k termínu ukončení té své smlouvy. Takže on to může ukončit 20 dnů předem, ale původní dodavatel ještě ani nezareaguje. A když už zareaguje, tak mu stejně neřekne ten termín ukončení smluv, takže ten zákazník, potažmo jeho novej dodavatel, nebude vědět, od kdy si mají to odběrný místo na registrovat. Bude to v přetržkách. A pokud se to nezjistí, tak to může skončit až demontáží měřidla. U typu měření A a B, což jsou trafostanice, velký firmy, tak tam už za to, když seš v tý přetržce, v neoprávněným odběru, tak platíš za tu elektřinu zhruba dvakrát víc, než když bys byl u jakýhokoliv dodavatele. Takže původní dodavatel tě může nejen vystavit riziku smluvní sankce, jakožto prostě vystaví tě tomu, že budeš dostávat sankce za neoprávněnej odběr, ale ten jedinej, kdo ví, kdy ta smlouva končí, je ten dodavatel energií. Protože ty podepisuješ smlouvu na 24 měsíců, ale těch 24 měsíců neplatí od podpisu té smlouvy, ale od data zahájení dodávky. To znamená, že pokud tady dneska spolu uzavřeme smlouvu, v červenci 2021, ona klidně může začít platit v květnu 2022 a bude končit v květnu 2024. Ale to ty nevíš, to vím prostě já. Mohl by sis to třeba vyčíst jako z prvního vyúčtování, ale když u mě budeš 7 let a mezitím podepíšeš nějaký dodatky, tak víš, kdys u mě začal, ale už nebudeš vědět, kterej ten dodatek vlastně platí a seš v tom úplně jakožto laik, laik... Tady prostě jsou laici. Tak se k tomu prostě nedostaneš.

Moderátor:
Jak je možný, že uzavřu smlouvu a nevím, kdy začne ta její účinnost?

Ondřej Doležal:
No protože účinnost nabývá dnem zahájení dodávky. A když podepisuješ smlouvu, tak nevíš, kdy ti končí stávající smlouva, to nevíš. Pokud máš nějakou fixaci a tak dál, to prostě nezjistíš. A tudíž to možný jako je. Jo, takže dneska máme v portfoliu zákazníky, který nám začnou já nevím v listopadu 2023, jo, protože prostě tam doběhne ta fixace. A pak začne platit smlouva na 12 měsíců podepsaná jako v roce 2020, jo. Tak to vím jenom já. A je to pro mě úplně drobnost, tomu zákazníkovi jako poslat e-mail, kdy mu končí ta smlouva. A ti dodavatelé to tady nesdělujou. Vy třeba tady "Výzva k nápravě bezesmluvního vztahu" zaslaná základní škole, kdy ten, kdy šli do e-aukce, vyhrála to majetkově napojená firma na toho poskytovatele toho výběrovýho řízení. A když jsme jim tu smlouvu ukončovali, tak odmítli sdělit termín ukončení dodávky.

Moderátor:
Promiň, to je možná důležitý zmínit tohle. Ona už tam ta povinnost teda není. Já to nemusím jako dodavatel ti to říct.

Ondřej Doležal:
Přesně tak.

Moderátor:
Kde mi končí smlouva.

Ondřej Doležal:
Povinnost sdělit termín ukončení dodávky v případě zaslaný výpovědi nebo odstoupení od smlouvy byla nahrazena za povinnost sdělit délku trvání závazku. To znamená, že ti řeknu, že tvoje smlouva je na 24 měsíců. Musím ti říct, kdy mi můžeš podat výpověď. To znamená, že ti řeknu, pokud je to mezi pátým a šestým měsícem a tak dál, tak ti prostě napíšu, že to můžeš udělat mezi červencem a srpnem 2022. A přibyla tam, že ti musím říct postih, jakej ti hrozí, když to ukončíš špatně. A to je všechno. Jo, takže přestože tady ve všech kodexech původních Energetickýho regulačního úřadu, ve dvou, v kodexu tady těch... a přestože to bylo prostě v původním zákoně, tady mám třeba ten mail, že jo, od pána, že by tam mělo bejt zákazníkovi, který ukončil smlouvu a tak dál, tak to bylo vyňato. Po vzoru toho, že se, že se vlk nažral a koza zůstala celá, dala povinnost spotřebitelům uvádět termín ukončení dodávky do vyúčtování. Nově. Nicméně, ty když podepíšeš se mnou smlouvu a já ti během s vyúčtováním pošlu nějakej jako dodatek ke smlouvě nebo ti zavolám, jestli nechceš tu smlouvu změnit, tak se ten termín pochopitelně změní. Vyúčtování ti chodí jednou jednou za rok. Takže ty dostaneš na tom vyúčtování starej jako údaj na tom dalším. Nebo než dostaneš další vyúčtování, tak to bude rok trvat a dostáváš se tam prostě do toho, že na tom vyúčtování je špatnej datum a dodavatel energií nemá žádnou povinnost ti to sdělit. Což se velmi hodně jako využívá.

Moderátor:
Je třeba, mě tak napadá, že bysme si po 25 minutách tohohle rozhovoru mohli říct, jestli je v tom zákoně vlastně něco, co třeba reálně pomohlo. Teď myslím v těch pozměňovacích návrzích.

Ondřej Doležal:
Ne. Není. Půjdem dál, no. Nicméně, jak jsem ještě teda říkal, že to je těch 20 dnů, tak tam budou vznikat tydlensty věci, tak těch 20 dnů před výročím smlouvy platí ode dne účinnosti zákona. To znamená, že jak tady máme tu směrnici Rady Evropský unie 93/13/EHS písmeno h o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, kdy spotřebitel nemůže mít na vyjádření nesouhlasu s prolongací smlouvy nepřiměřeně krátkou lhůtu, což jeden měsíc v průběhu 109 měsíců nebo jeden měsíc v průběhu 36 měsíců jako nepochybně je, tak to platí až, to bude platit na smlouvy od účinnosti toho zákona. Že všechny tydlensty smlouvy, který se tady podepsaly jako 10 let zpátky, zůstanou v platnosti. To znamená, že přestože už není možný tam nově dávat ty, ty minimální a maximální délky výpovědních lhůt jenom pro fyzický osoby nepodnikající, pro podnikatele si tam ten dodavatel může jako napsat úplně co chce, jako ze třetího úplňku jako po, po tady třetí polární záři jako v dubnu, tak stejně jsme v rozporu se zákony Evropský unie. Což je poměrně zajímavý, protože vznikalo tady jako v devadesátkách, že za 20 let doženeme Západ a ve 2021, 2021 zjišťujem, že evropský právo v celý Evropě tohle není legální od 93. My jsme prostě tady 30 let jako za všema. Tydlensty ustanovení jsou legální jenom v Český republice. Tak. Spotřebitel nově nebude moci uzavírat smlouvy nebo na delší období než tři roky. Což dneska těch 109 měsíců a tak dále, že jo. Pointu to má v tom, že elektřinu nemůžeš koupit a plyn na dýl než 3 roky dopředu. Prostě to nejde. Takže tyhlensty pětiletý smlouvy, desetiletý, tak se prodává něco, co neexistuje, za různý jako koeficienty. Ale zase, proč by měli smlouvy přesahující 3 roky podepisovat třeba firmy nebo obce, jo, když ta energie neexistuje. Tady prostě by měl bejt jako úplně jasně zákazník. Tak, další věcí je, že ty, když se stěhuješ nebo prodáváš nemovitost, tak to tady přibylo jako slušně, že spotřebitel, když prostě doloží ztrátu vztahu k té nemovitosti, tak může tu smlouvu vypovědět. Za 15 dnů, což tam je to trošku jinej případ, to je jako fajn. Ale fór je v tom, že když seš třeba já nevím, nějakej office house, pronajímáš kanceláře nebo seš živnostník, máš nějakou provozovnu...

Moderátor:
Asi pravděpodobně, že jo.

Ondřej Doležal:
S nějakou provozovnou nebo, nebo já nevím, pronajímáš byty a tak dál, tak tam ta povinnost vypovědět tu smlouvu nemá, ten dodavatel prostě nemá povinnost to akceptovat. Což je prostě špatně, protože když ERÚ dávalo připomínky k tomu energetickýmu zákonu, tak tam právě dávalo, že dodavatelé energií nerespektují ztrátu vztahu k nemovitosti a že vyžadují plnění po těch jako lidech, po těch podnikatelích, přestože už vlastně k tomu vztahu, k tý nemovitosti vlastně tam nejsou a je tam absolutní jako nemožnost plnění. Přičemž ten podnikatel tu smlouvu potřebuje ukončit, ale nemá jak, tudíž platí dál a dál. No, což reálně se jako stalo, i mně prostě se to stává, že doložíme dodavateli kupní smlouvu, výpis z katastru nemovitostí, úplně evidentně jako došlo k prodeji nemovitostí a třeba... musíme vypípnout, ale třeba [VYPÍPNUTO], tak ti prostě napíše, že kupní smlouva není doklad o změně majitele. Stejně tak pro ně není tenhle tím dokladem ani výpis z katastru. Neuvěřitelný. Protože v rámci podkopávání a dělání problémů těm zákazníkům, tak chtějí kompletní výpis z katastru nemovitostí, kterej je placenej. Jo, takže ty si potom jdeš na katastr, požádáš si o kompletní výpis, necháš na katastru 3000, abys sis mohl ukončit smlouvu jako s na garáž, kde máš roční spotřebu za 600. Jo, takže, takže je to prostě poměrně, poměrně zajímavý.

Moderátor:
Další věcí je, že tak, jak se teda omezili ti zprostředkovatelé na, na tu skupinu spotřebitelů a fyzických osob podnikajících, tak povinnosti těch zprostředkovatelů chovat se, upřednostňovat zájmy, upřednostňovat prostě zájmy toho spotřebitele před zájmy svými a tak dál, takový ty chytrý jako právnický, inteligentní kecy, aby se jako zabránilo způsobování škod a tak, tak se vztahují pouze na spotřebitele. Už ne na ty podnikající fyzické osoby.

Ondřej Doležal:
To znamená, že asi u podnikajících fyzických osob se ten zprostředkovatel může vykašlat na zájmy, byť už ta skupina je i tak omezená, ale to jsou jako nuance, protože tu licenci nikdo mít nebude.

Moderátor:
Jasně. Takže to je kosmetická změna jinými slovy.

Ondřej Doležal:
No, zní to jako hrozně hezky, aby to tam bylo, jo. Ono když seš laik a čteš tam takovýhle věci, tak se ti to pochopitelně líbí, ale když prostě pochopíš ten důsledek toho, žes tu skupinu úplně vykořistil, no tak potom už jsou takovýhle body jako spíš pokrytecký, jak za smání. Ale to je tak složitý téma tohle, že tomu rozumím tady snad jenom já už dneska.

Moderátor:
Tak strávil jsi na tom taky bezpočet hodin.

Ondřej Doležal:
Jo jo jo. A nebo takhle, rozumím tomu já a snažím se vám to jako sdělit v nějaký jako uchopitelný formě, jo. Takže teďka, když jsme třeba dělali tiskovou zprávu na todlencto, tak právě copywriter a tydlencty lidi říkali: „Hele to je prostě tak složitý a my to musíme napsat tak jednoduše, že až jako...“ Jo, prostě ty lidi to nejsou schopný uchopit, jo, kdo se tady jako orientuje jako v zákonech a v tědlenctěch jako řečech, jo. Takže, když to přeložím do lidské řeči, tak stravitelný to je, ale jsem jedinej, kdo to tady dělá, no. Takže, takže takhle to je. Dál, v tý původní znění té novely bylo, že smlouva o zprostředkování a smlouva s dodavatelem energií musí bejt v písemné formě. Což je vtipný, protože jsme v 21. jako století. Každá politická strana tady má jako digitalizaci a zamezování styku s lidma, ale máme prostě podpis v písemný jako podobě, jo. Což, ono jde o to, aby se těm lidem nemohlo jako volat, uzavírat smlouvy po telefonu a tak dál, což je jako dobré. Nicméně na to nemusí bejt jako písemná podoba. Avšak, když už to tady je teda, tak „je-li obsah dohody o zastoupení včetně dne jejího uzavření uveden v plné moci, postačí, aby byla v písemné formě udělená plná moc“. No, zkrátka se stalo to, že ta dohoda o tom zastoupení nemusí muset, nebude muset bejt v písemné formě. Prostě se to tak hezky napsalo, že já když ti dneska zavolám a uzavřu s tebou smlouvu po telefonu, kdy budeš teda mít povinnost neznemožnit mi plnění té smlouvy pod sankcí. Ty, když mi prostě podepíšeš smlouvu, ke který já potřebuju plnou moc, a dám ti tam, že když mi budeš bránit ve výkonu podle té smlouvy, což je uskutečnění toho výběrovýho řízení, tak ti dám 10 000 pokutu. Takže ti pošlu poštou plnou moc, kterou budeš muset podepsat. No a seš v loji. Jo. Takže zase tady se budou podepisovat po telefonu a tak různě jako smlouvy s neznámým obsahem, což podle mě jde o to, aby prostě ten zákazník měl vždycky možnost se s obsahem té smlouvy jako seznámit. I kdyby tu smlouvu měl na e-mailu, otevře si to. Stejně jako dneska podepisuju smlouvy v internetovým bankovnictví, tak stejně tak může ten člověk v klidu podepsat jako smlouvu s dodavatelem energií prostě z obýváku a nemusí tam za ním jezdit tady nějakej dodávkář, kterej tady rozváží televize a na rámec toho teda, že dostanou ty firmy o 50 korun víc, tak budou jako rozvážet smlouvy. Což je teda vrcholně nekomfortní jako, když přijede někdo, kdo u vás nechce strávit ani 3 minuty a řekne: „No tak to podepište, já mám jako jiný a tady s váma jako čas trávit nebudu,“ jo. Tak realita té doby jak to jako vypadá.

Moderátor:
Nejenom nekomfortní, ale i neetický vlastně svým způsobem.

Ondřej Doležal:
No je to ještě větší prasárna než podomní prodej, jo. Protože přijede někdo, kdo ze skladu jako vyběhne, s tebou uzavře jako smlouvu na desetitisícový jako plnění, no. Zkus možná ještě vypíchnout nějaký další body, co, co jsou podle tebe důležitý a klíčový, aby, abychom měli kompletní... teda jako především ty, který fakt se dotknou zásadně toho, toho cílovýho klienta. Jo jo jo. V rámci boje proti energošmejdům se, protože jak jsem říkal, že ta šedá zóna je v těch zprostředkovatelských smlouvách, tak když ten zprostředkovatel za tebe podepíše smlouvu s tím dodavatelem energií, tak nově můžeš zrušit tu smlouvu s dodavatelem energií. Ale, tý můžeš vypovědět. Tu smlouvu s dodavatelem energií. Výpověď platí dnem doručení té protistraně, nebo odesláním, pokud prostě to posíláš jako doporučeně. Ale už nemůžeš odstoupit od smlouvy s tím zprostředkovatelem. Protože ty můžeš podat výpověď pouze tomu dodavateli a ten dodavatel už vůči tobě má nějaký plnění, protože tam je to až 15. den po zahájení dodávky, takže já jako dodavatel ti plním, tudíž tam je výpověď platná, platná dnem sepsání toho dokumentu, dejme tomu. Ale tomu zprostředkovateli, kterej tě do takové smlouvy dostal, tak tomu bys musel tu smlouvu zrušit od počátku. To znamená, a to je odstoupení od smlouvy. Což v paragrafu 11n není. Ten zákazník, ten spotřebitel, může tu smlouvu s tím zprostředkovatelem pouze vypovědět, což je dnem sepsání toho dokumentu. Takže pokud já v té smlouvě budu mít, že když tu smlouvu s tím dodavatelem nebudeš chtít, tak já jsem pro tebe to výběrový řízení už uskutečnil, tudíž mi tam prostě vznikaj nároky na administrativní poplatky. A dám ti tamhle administrativní poplatek třeba za to, že jsem pro tebe uskutečnil to výběrový řízení, podepsal jsem smlouvu za tebe s opravdu špatným dodavatelem za nevýhodných cen, tak ty nevýhodné ceny s tím dodavatelem zrušíš, ale ten zprostředkovatel ti prostě dá pokutu.

Moderátor:
Jak velká může být?

Ondřej Doležal:
Velká, velká. Jakkoliv velká. To je jedno, co si tam dáš. Mám tady...

Moderátor:
Něco z praxe, s čím ses setkával.

Ondřej Doležal:
A největší, co jsem viděl, tak bylo 45 000 na rodinnej dům pánovi za e-aukci. Pak jsem tam měl paní 12 000 za 1+1. Ta paní měla spotřebu roční v elektřině i v plynu tak jako, nevím, za 3000, jo. A pak teda dostala ještě pokutu dalších 12. Takže ve finále byla jako za 1+1 se spotřebou jako 6000 ročně 24 000 v mínusu. Takže ty výše poplatků jsou neomezeny. Jo. S tím třeba, že ani ten dodavatel nemá povinnost ti sdělit termín ukončení dodávky, tak stejně tak nemá povinnost pozastavovat změny u operátora trhu, pokud ta smlouva není ukončena řádně. O tom jsme se taky bavili, že když mi ukončuješ smlouvu a dochází k té přeregistraci toho odběrního místa, tak já vím, že si o to ten nový dodavatel žádá k nějakýmu datu. A pokud ten, to datum mi systémově nesedí s tím, kdys ukončil smlouvu... no tak vím, že buďto je to po tom termínu, tudíž budeš v neoprávněným odběru a budeš jako vystaven riziku demontáže, nebo to bude dříve a vzniká tam potom smluvní pokuta. Což tady běžně ti dodavatelé dělají, že když je to třeba pouze o den dříve dochází k té přeregistraci, tak to nepozastaví a úmyslně toho zákazníka vystaví té smluvní pokutě, protože dát mu 5000 pokuty je podstatně lepší, než mu dodávat o den nebo o měsíc dřív. Takže nejen, že z toho vypadla ta povinnost jako sdělovat ty termíny, ale ani tam není povinnost bránit těm škodám a tak dále a tak dále. Takže prostě v konečným důsledku je to úplně celý na vodě, protože ty nevíš vůbec nic, nikdo se s tebou nemá povinnost bavit a ani nemají povinnost bránit těm, těm sankcím. Jo. Takže byť jako se někdo může říct, jo tady občanskej zákoník jako část prevence způsobení škody a tak dál, ale ty když podepíšeš smlouvu, tak ti řeknou: „Jo, taks podepsal smlouvu, tak sis to prostě asi neměl podepisovat,“ že jo. Takhle to tady běžně jako funguje. A nemůžeme todlencto tvrdit v době, kdy tady 15 let lidi dostávají smluvní pokuty, který ty dodavatelé způsobujou úmyslně tímhlenctím způsobem a ty lidi to normálně platí a žádnej soud neproběh, jo. Takže, což by the way teďka jsem poslouchal nějakej podcast s panem Bartošem z Pirátů, kterýmu jsem tyhlensty všechny věci taky posílal už od května 2020. A mluvil tam o tom, že se nikdo soudit nebude. Že ty soudy prostě jsou tak jako drahý, zdlouhavý, že prostě tyhlensty věci, různý, tam nemluvilo o energiích, ale, ale, že tyhlensty prostě to, to se nikdo soudit jako nebude, že jo. Pokud tady paní dostane jako 20 000 pokuty, tak nebude 5 let platit jako advokáta, že jo. Navíc, když jí je 75, tak pravděpodobně jako...

Moderátor:
No.

Ondřej Doležal:
Zase, spotřebitel je oprávněn podat návrh Energetickýmu regulačnímu úřadu na řešení sporu. Zase, jo. Prostě máme tady skupinu jako, jsou z toho vyňati živnostníci, 3 a půl milionu subjektů, půl milionu firem, 6000 obcí. Jo. Tak 100 milionů prostě tady placený Energetickýmu regulačnímu úřadu a ty subjekty nejen, že nejsou v těch částech teda nijak, nijak zmíněni, nijak, tak ani se nemůžou obrátit na Energetickej regulační úřad, když už teda nějakej problém maj. Prošel návrh pana Pustějovského o tom, že Energetickej regulační úřad už nemá pravomoci rozhodovat o tědlenctěch věcech, ale má je pouze řešit v, řešit jako tak, aby to vedlo k nějaké, k nějaké dohodě. Takže my jsme z Energetického regulačního úřadu udělali úřad, protože energetický ani regulační to jako není ve vztahu jako k dodavatel, zákazník, jo. Byť pochopitelně Energetický regulační úřad toho dělá jako více, ale ve vztahu k tomuhlenctomu, tak jsme z toho udělali jako nic. Jo. Tady prostě všechno to budou jako zastupovat soudy. Tak buďto teda asi by bylo dobrý těch 100 milionů jako těm firmám nechat, ať se můžou soudit, no. Nebo, nebo zřídit jinej úřad, kterej to bude dělat, protože platíme tady všichni za něco, co je jako zbytečný. To je dar. Jo. Jenom, jenom tady prostě není... No. Tak tím jsme to jako asi přešli, no. Ta povinnost v paragrafu 30, bod 2 písmeno m a odstavci 61, tak to bylo vykořistěný. Sdělování termínů, že jo, že v tom původním znění bylo zákazník, nově je teda lhůta a trvání závazku, což ten rozdíl už jsme probírali v tom prvním videu, že jo, který jsme tady natáčeli. Takže tam to zůstalo. Takže my jsme vlastně v tom prvním videu probírali tu novelu, ten tisk 799, s původním energetickým zákonem. Následně jsme probírali ty pozměňovací návrhy, k čemu jsou a k čemu nejsou. A todlencto je vlastně syntéza toho všeho. Takže kdo to chce pochopit kompletně, tak...

Moderátor:
Vyhradit si dopoledne a podívat se na předchozí epizody.

Ondřej Doležal:
No, tak ono má 1 a 3/4 hodiny, ale zase, zase pochopí to každej, kdo umí číst, jo. Což je super, že z tohodlenctoho balastu šílenýho tak vzniklo něco, co je pochopitelný jako pro průměrnýho člověka.

Moderátor:
Prostě pro laika, kterým jsou ale většina lidí, kteří se prostě o tu energetiku nezajímají a chtějí mít akorát elektřinu za kvalitní peníze nebo za dobrý peníze.

Ondřej Doležal:
No, takže co na to říkáš, Petře?

Moderátor:
Tak k tomuhle těžko, těžko něco dodat. Mě spíš, mě spíš zajímá to, jestli třeba si myslíš, nebo takhle, co se třeba jako podle tebe, podle tebe stane?

Ondřej Doležal:
Myslím, že mě nepřejede auto. Tak nevím, co se stane, no. Tak já fakt nevím. Je to prostě na Senátu, ty lidi tam jako o tom rozhodujou. Já můžu jenom jít tady k tobě a sdělit to ostatním jako novinářům, o tědlenctěch faktických jako věcech. To není vymyšlený, to prostě tady je. Můžu jim ukázat reálný příklady, jak se ti dodavatelé chovají, jaký to bude mít prostě důsledky a dát jim to 1:1. A to je všechno, co já můžu, no. Já nevím. Já bych jako chtěl, aby tydlencty změny nějaký jako prošly, ale včera jsem jednal s paní advokátkou, která to následně jako posílá dál, a ten Senát, já to nemůžu překopat celý, jo. Já už prostě si vybírám jako mezi tím, co je prostě jako opravdu to nejkritičtější jako v tom všem, protože já když bych se do toho pustil, tak tam prostě přibyde dalších 20 paragrafů, což je ale politická jako debata, jo, následně. Že já si uvědomuju, že i když ty moje změny tady jako projdou, že není metodika. Žádná. Je prostě 100 firem a to je tady, konce, hned to vidím. Ehm, ale to je něco jinýho. Ale pošleš prostě pěti dodavatelům stejný jako odstoupení od smlouvy nebo výpověď z důvodu jako ztráty vztahu k nemovitosti a dostanu jako čtyři různý odpovědi, jo. Od toho, že ten dodavatel mi řekne: „Jasně, příští tejden si to uvolňujem, tak, tak zákazníka převeďte.“ Další: „Jo, my to uvolňujem, ale neřeknem vám datum.“ Jo. Takže prostě dodavatel ukončí smlouvu. Byla tady farnost, farnost evangelický církve, tak ty lidi půjdou do pekla, a odmítli jim sdělit termín ukončení plynu. Jo. A najednou prostě máš tady barák, nějakou církev, víš, že ta smlouva je ukončená, ale nevíš kdy. A ten zákazník to neví, protože on to jako, on to jako ukončil, ale nevíš jako kdy. Ten dodavatel to mohl ukončit v podstatě k jakýmukoliv jako termínu. A nevíš, kdy tam má začít ta dodávka, jo. Takže prostě to, že to ukončí a neřeknou ti datum, je v podstatě ještě horší, než že to neukončej. Jo, protože...

Moderátor:
Víme třeba, kdy se tím ten Senát bude zabývat?

Ondřej Doležal:
To by mělo bejt teďka asi začátkem srpna, jo, kolem jako dvacátýho. Do dvacátýho to bude, to bude roseknutý.

Moderátor:
Takže předpokládám, že po té se zase uvidíme.

Ondřej Doležal:
A nebo ne, no. Uvidíme, co se stane do té doby. Nebo, no. Je to jako, je to, je to v nějakým procesu, no. Ale chybí tady prostě metodika jako, že by někdo stanovil nebo někdo ERÚ, že jo, prostě, kdyby stanovili jasně daný jako podmínky, co prostě ten člověk musí doložit, když prostě přepisu odběrný místo, jo. Tady mi [VYPÍPNUTO] mi prostě napíše, že výpis katastru pro něj není doklad dokazující jako ztrátu vztahu k nemovitosti, jo. Tak jako na co máme ten katastr? Ten katastr to má ověřený, katastr nedá jako do, do katastru nemovitostí tady jako nějakou zhovadilost, jo. Co, co si to jako dovolujou, jo. Prostě, když už teda se jim ukončuje smlouva, tak požadujou ověřený plný moci. Přestože sama, sama ta jejich smlouva s tím zákazníkem a jejich plná moc s tím zákazníkem ověřená není, jo. V zákoně není povinnost ověřovat plný moci na tydlencty jako případy. Jo, takže ty klacky pod nohy tam jsou jako různý. Od toho třeba, že nepřijímají výpovědi a odstoupení od smluv elektronicky, datové schránky maj zablokovaný, e-maily neberou, takže teďka ten člověk to prostě musí, musí poslat doporučeně. Jo. A tak dále a tak dále. No zkrátka nuance úplně zbytečný, protože ty dodavatelé, když dneska pošleš mail svému dodavateli, tak on tam má automatickou odpověď o tom, že ti děkuje a že se to do to, jo, že se tím bude zabývat, někdy možná. Takže ty mu to pošleš na e-mail, máš doklad o tom, že oni to přijali, ale protože mají v obchodních podmínkách, že to mailem brát nebudou, všechno jde komunikovat mailem, když s nima nekomunikuješ jako elektronicky, tak zpravidla to někteří už maj, už maj zpoplatněný, tak, ale odstoupit od smlouvy prostě je, je úřední čina jako top jako charakteru, jo.

Moderátor:
No každopádně, Ondro, děkuju za informace. Pokud by vás zajímaly i třeba předchozí epizody, tak si je určitě pusťte, protože v nich se hodně dotýkáme témat, které jsme rozebrali i tady, ať už je to přímo na stránkách SforP.cz a nebo třeba na YouTubu a nebo klidně i v podcastových aplikacích. A snad zase někdy.

Ondřej Doležal:
No snad jo. Mějte se pěkně.

Moderátor:
Na shledanou.

Ondřej Doležal:
Ahoj.