Malá obec, velké plány. Vražné investovalo miliony do vlastní energetické budoucnosti

Jiří Böhm: „Tady Jiří Böhm z, focuson.cz a pořád GreenSpin a naším hostem je Lukáš Bršťák, starosta obce Vražné. Dobrý den.“

Lukáš Bršťák: „Dobrý den.“

Jiří Böhm: „Vy jste se stali v roce 2024 nebo jste skončili na třetím místě jako vesnice Moravskoslezského kraje. Mě by jenom zajímalo na začátek, co co zatím je? Je to jako díky nějaké kvalitě života nebo tím, jak komunikujete s těmi občany svými nebo tím, co jim jako dodáváte? Jak byste to shrnul, co zatím je?“

Lukáš Bršťák: „Tak, je to takový prezentace obce, kde vlastně přijde komise, která se podívá na to, jakým způsobem v obci žijeme. A ani tak nezáleží na tom, kolik toho ta obec už má vybudované, jestli má kanalizaci nebo nejnovější prostě školy, ale o tom, jaký tam je spolkový život, jak se daří spojovat ty lidi k sobě, jaká tam drží komunita. Takže jedna z těch věcí, že si tu obec projdou, podívají se na kulturní památky, podívají se na to, jakým způsobem ta obec se udržuje, jestli tam mají školu, školku. Ale ta nejdůležitější stránka jako toho hodnocení je to, jestli jsou tam spolky, jestli ty spolky jsou funkční, jestli ta obec dokáže zajistit pro ty spolky nějaký servis, aby oni potom mohli pořádat různé akce, setkávat se. A na základě prostě tady těchhle různých kritérií se potom vyhodnotí, kdo je nebo není dobrý v tom, jak tu obec vede a jestli ta obec je do budoucna hlavně životaschopná a jestli ty spolky prostě drží pospolu a ti občané se mají kde scházet. Takže než více než o tom, jak je ta obec krásná nebo perfektně vybudovaná, tak ta soutěž je o tom, jak ta obec a a ti občané drží pospolu.“

Jiří Böhm: „Hm. My se budeme bavit hodně jako energetice. Nevím, jestli to i s tím souvisí, jakým způsobem vlastně máte toto vyřešeno, my se budeme bavit o komunitní energetice, protože vy jako obec jste v tom zapojena ze společností EnVys. Tak mě by zajímalo jako co zatím stálo, jo? Kde byl ten prvopočátek, ten nápad a pak vlastně ta realizace toho, že jste vstoupili do EnVysu a nějakým způsobem budujete společně tu komunitní energetiku a jaké vlastně v tom vidíte ty výhody nebo případně i nevýhody?“

Lukáš Bršťák: „No já když jsem se stal starostou, což je vlastně, mám za sebou první nebo končí mi první období, tak když jsem přišel jako starosta na úřad, tak byly prostě různé věci, které mě zajímaly a jedna z nich i byla, protože nastoupil jsem době, kdy byla krize a kdy byla energie drahá. A nabízel jsem možnosti, jakým způsobem bychom si jako obec mohli pomoct, nebo jak bychom mohli prostě získávat levnější energii. A jedna z možností právě jsou obnovitelné zdroje pochopitelně, jsou to třeba elektrárny na střechách našich obecních budov, které už máme, máme nějakých 64 kW peaku, ale taky jsem uvažoval nad možností, že bychom jako obec si sami třeba udělali nějaké energetickou společnost a třeba na svých pozemcích vybudovali nějakou elektrárnu. Tu možnost jsem prověřoval a došel jsem k bodu, kdy jsem zjistil, že jako obec na takovou investici nedostaneme peníze. Ta investice se většinou pohybuje od 150 milionů korun nahoru, jestliže to má mít nějaký jako potenciál ekonomický. Takže tam s našimi příjmy, které v obci máme, tak bychom na tohle nedosáhli. Zrovna se i podařilo, že jsme v rámci mikroregionu Odersko jeli do Rakouska se podívat na energetické společenství, je to tam funguje. No a tam vlastně jsem viděl ten model toho, kdy obce spolu, tak jako my zakládáme mikroregiony nebo nějaké jiné prostě společenství, tak i v Rakousku vlastně dělají energetické společenství, kdy několik obcí se domluví, že na tom jejich katastru by mohla vzniknout třeba větrná elektrárna nebo fotovoltaika. My jsme byli teda u Vídně tam kde se většinou jsou ty větrné elektrárny. A velmi mě to zaujalo, říkali prostě jak to funguje, že lidi si můžou koupit jako kdyby akcii té vlastní společnosti, kterým je ta obec jako v v té společnosti. Takže si můžou koupit akcii, takhle zainvestovat své peníze, které mají třeba navíc a oni potom postaví za to elektrárny, ale ty elektrárny zároveň vyrábějí elektřinu, to co dovedou spotřebovat to si spotřebovávají ty společnosti samy a to, co nedokážou nebo to, co je navíc, tak prodávají klasicky na burzu. A to mě velice zaujalo s tím, že když jsem se vrátil, tak jsem z toho byl nadšený a hledal jsem někoho, kdo by třeba buď byl se mnou ochotný do takové založení takové společnosti jít a nebo kdo už by takovou společnost měl. A byla to prostě shoda náhod, že se na trhu objevila společnost EnVys a nějakým, když jsem hledal dotaci na jedno financování, tak mně přišla paní Veselá, která mi prostě říkala, máme tady prostě novou společnost, je to energetické společenství a chceme dát obce dohromady, chceme na jejich území umístit potom různé zdroje na výrobu elektřiny a jestli byste měli zájem, tak můžete do toho vstoupit tím, že si koupíte jejich akcie. Takže pochopitelně to mě zaujalo, řekl jsem nebo prosil jsem teda vedení společnosti EnVys, zdali by nepřijelo k nám a před pracovním zastupitelstvem by nám k tomu neřeklo více. Zastupitelé se sešli, slyšeli celou tu problematiku, slyšeli to riziko, slyšeli do čeho nebo o čem to je celé a debatovali jsme nad tím asi měsíc a na dalším zastupitelstvu jsme dali jako návrh na usnesení, že bychom teda koupili akcie firmy EnVys. Tento návrh prošel, koupili jsme si vlastně akcie za 2 miliony korun a stali jsme se součástí nebo akcionáři společnosti EnVys. Zároveň byla prověřována nebo jsme si řekli, když už teda jsme si koupili akcie, tak by bylo možná dobré prověřit, zdali i na našem území by nemohlo nějaký ten zdroj teda vzniknout. Tak jsme nechali, domluvíme se s EnVysem, vytypovali jsme oblasti, víme, že už na některých těch oblastech se to měření dělalo na větrné elektrárny, takže na základě i i toho tipu vlastně EnVys pořídil stroj, který měří vítr, no a začalo se měřit vítr s tím, že ty výsledky zatím vypadají dobře a je možné, že by ta elektrárna u nás mohla být postavena. Takže takhle jsme se dostali jako obec Vražné k EnVysu, že jsme se stali vlastně akcionáři a i ten můj plán od začátku byl nebo takový nápad byl, že vzhledem k tomu, jak ty ceny na trhu se pohybují nahoru dolů, tak by bylo dobré mít nějaký stabilní zdroj, který by byl levný a který by třeba i byl na našem území.“

Jiří Böhm: „Hm. No dobře, ale co vás jako přesvědčilo? Bylo to, že tam právě vidíte i do budoucna, že by ty ceny, protože dneska víme, jaký je ten svět, jak je to turbulentní i co se týká vývoje cen těch energií obecně, tak co bylo to, co vás opravdu pak už přesvědčilo ano, pojďme do toho, kupme ty akcie EnvVysu, pojďme do toho.“

Lukáš Bršťák: „No zaprvé, nevím o žádné jiné společnosti než EnVys teda by takhle to zapojení jako nabízela, to je první věc a druhá věc je, že viděl jsem to jako v tom západním modelu v tom Rakousku jsem to viděl, že to funguje. A viděl jsem v tom i ty bonusy, když by ta elektrárna byla třeba umístěná u nás, kdyby to vyšlo, takže obec by z toho měla i nějaký příjem a zároveň bychom si od EnVysu mohli nakupovat levně elektřinu někde kolem koruny 30. Takže všechno to byly ty důvody, proč jít do toho, jako nějak se zajistit, aby když bude ta cena vysoká nebo když třeba energie do budoucna i nebudeme, bude ji málo, tak aby i u nás byla a aby byla za přijatelnou cenu. Takže opravdu pragmatický přístup, vzhledem k tomu, že se nastupovalo v době, kdy byla elektřina za 6 korun kilowatta a EnVys už tehdy říkal mi, budeme stabilně nabízet za korunu 80 maximálně, tak jako je to jeden z argumentů, jak tu obec zajistit, aby měla stále levnou energii.“

Jiří Böhm: „Hm. To je jedna věc, ale druhá věc je, jak to pak obhajujete? Jak přesvědčíte to zastupitelstvo a vůbec ty lidi, že jo. To je jako druhá věc, ne každý chce mít za barákem třeba, teď říkám v uvozovkách větrník, které se mu tam bude uh tam bude jako se točit, tak jak se k tomuhle přistupovat?“

Lukáš Bršťák: „Já si myslím, že nejdůležitější je informovanost. Všechno, co vlastně jsem od začátku zamýšlel, tak jsem veřejně prezentoval, takže dával jsem to na sítě, dával jsem to do zpravodaje. Co se týká to umístění té elektrárny, tak vlastně dvakrát proběhlo v našich společenské místnosti nějaké veřejné slyšení, kde lidé se mohli zeptat na různé otázky, byli tam odborníci přizvaní, kteří na to odpovídali. Potom vlastně při tom prvním sezení si mohli vypsat všechny ty otázky, které je zajímají, z čeho mají strach nebo kam by chtěli třeba případný zisk, který by z té větrné elektrárny byl, tak na co by se mohl využít. To se všechno sepsalo, potom při tom druhém slyšení jsme se snažili všechny ty otázky vysvětlit hlavně ti odborníci, říct, že to nemusí mít z toho strach, že to je dostatečně daleko, že to není slyšet. Takže určitě je to o veřejné diskuzi, ob tom, aby ti občané a i ti zastupitelé měli co nejvíce informací. Informovanost je podle mě základ toho, aby to bylo úspěšné. Jo je ve veřejném prostoru je spoustu informací, které se nezakládají na pravdě, jsou to různé prostě krátká videa nebo informace, které jsou bez nějakého zdroje a to je třeba vyvrátit a je třeba opravdu vzít odborníky, kteří se tím zabývají a říct těm lidem, podívejte se, takhle to funguje, tak to je, z tohoto nemějte strach.“

Jiří Böhm: „Rozumím. A byly nebo dokázal byste identifikovat, jaké byly třeba největší obavy těch lidí, když jste jim to začal jako nějakým způsobem prezentovat? Čeho se obávali, bylo to právě třeba to, že se báli, že budou mít někde větrník za za barákem?“

Lukáš Bršťák: „Bylo to různé, každý měl obavu něco z něčeho jiného, někdo z toho, že to půjde slyšet, někdo z toho, že to půjde hodně vidět, zase někdo, že to bude srážet ptáky nebo že to bude pro zvířata prostě nebezpečné. Takže každý měl nějaký důvod jako proč se aspoň zeptat, proč ne, ale já jsem byl mile překvapený tím, že zaprvé byla to veřejná diskuze, dával jsem to i do okolních obcí, protože když to bude vidět i u okolních obcí, tak aby přišli ti občané těch okolních obcí se klidně zeptat a přišlo asi nějakých typuju 50 lidí. Z čehož bych řekl, že 40 lidí bylo jako pro, takže s tím nemá problém, spíše si ty informace přišlo poslechnout a třeba 10 lidí bylo proti nebo váhají nebo měli dotazy. Takže samotného mě překvapilo, že nějaký úplný odpor jako v té naší obci k tomu nebyl, ani není. Nemám zaznamenané, že by jako vznikaly nějaké petice nebo něco, aby to tam nebylo. Pochopitelně nejsme ve fázi, kdy by to bylo už schválené, teď probíhají průzkumy a ty průzkumy vypadají jako dopadají dobře nebo vypadají, že to bude dobré, ale do dnešní doby bych řekl, že to, jak se nám to podařilo vysvětlit a ti odborníci, jak jim to vysvětlili, takže ten odpor není proti tomu veliký nebo strach.“

Jiří Böhm: „Rozumím. No a teď jako konkrétně, co vám ta spolupráce se společností EnVys jako přinesla nebo přinese?“

Lukáš Bršťák: „Tak zatím nám nepřinesla nic, jenom ten pocit, že jsme se mohli zapojit do něčeho nového, ale do budoucna kdyby teda se podařilo umístit elektrárnu a kdyby EnVys plnil cíle tak jak jsou nadefinované, tak příjem z té elektrárny by měl být kolem 1 milionu 400 tisíc korun ročně do obecní pokladny a co se týká potom dividend, tak když celý podnik pojede a bude dobře fungovat, tak zase by měly být vyplaceny mohly by být vyplaceny dividendy, které jsou taky v zajímavých částkách, těžko teďko říkat přesné částky, protože ten postup toho rozvíjení té společnosti bude postupný, ale není to jako první společnost, které máme akcie. Před 90. letech obec nakoupila akcie firmy ASOMPO, která vlastně se nám stará o odpady, o ukládání odpadu. A i ta dneska vlastně už má další společnost CEVIKO, která se nám do budoucna o odpady bude starat, kde budeme moct ty odpady nadále ukládat. Takže tu zkušenost, že to funguje a že když se staneme akcionářem a je to pro ty lidi prospěšné, tak to už vlastně ta obec má. Takže toto je takový jako druhý druhá možnost, jak nakoupit akcie, jak se do něčeho zapojit jako akcionář.“

Jiří Böhm: „Chápu. Charta společnosti EnVys říká, že 60 že 30 % mezi rozpočtovou cenou a reálnou cenou si rozdělí zaměstnanci a partneři, kteří se na těch projektech podíleli. Co na to jako akcionář nebo obec jako akcionář říkáte?“
Lukáš Bršťák: „No vzhledem k tomu, že jsem předtím, než jsem se stal starostou, tak jsem podnikal, tak také vím, že prostě je potřeba dobré lidi dobře zaplatit. A když nemáte na začátku hodně peněz, ale máte akcie, tak místo toho, abyste jim dal prostě velký balík peněz, který prostě nemáte, tak jim můžete nabídnout tu možnost, že jim nabídnete buď akcie a nebo jim nabídnete podíl ze zisku, což si myslím, že u těchto společností je nejvíce motivační prvkem, aby ti lidé zatáhli, aby to dělali dobře, protože když vy sám jste akcionářem a když máte možnost se podílet na zisku, tak určitě tu práci odvedete co nejlépe, abyste pochopitelně ten zisk potom měl, ten příjem. Takže já si myslím, že to je dobré uvažování, že to je dobře nastavené, abychom do té společnosti EnVys dostali odborníky, lidi, kteří jsou pro to zapálení a kteří prostě mají chuť to dělat a potom vidí smysl i v tom, že když to budou dělat dobře a bude to fungovat, tak z toho taky budou mít odpovídající odměnu.“

Jiří Böhm: „Hm. Pojďme si dál říct nějaký ten praktický dopad na tu obec nebo na toho občana, co se týká komunitní energetiky. Jako na teda může konkrétně změnit ten život toho člověka? Jako pozná to na té vlastní faktuře nebo v tom rozpočtu, vy už to to vlastně trochu zmiňoval, že ty plány jsou jako evidentně jasné, když se všechno bude dařit, tak docela výrazně vám stoupnou i peníze do rozpočtu a lidé asi logicky teda budou i za tu elektřinu platit méně?“

Lukáš Bršťák: „Je tam ta možnost, že by mohli nakupovat přímo elektřinu od EnVys, ale v této fázi ještě nejsme, ale co se týká toho příjmu pro obec, tak my připravujeme stavbu kanalizace a určitě budeme si muset na to vzít nějaký úvěr. Ten úvěr nám bude potom na tu splátku malý. Takže tím, že tohle je projekt, který by měl fungovat minimálně 25 let, když už se to postaví, tak předpokládáme, že ten přínos by byl 25 let a více a pochopitelně i ta splátka potom by nám to pokrylo tu část té splátky té kanalizace. A když vám zase zbydou peníze na účtě, tak je potom můžete využít na to, že dětem koupíte nějaký nový herní prvek, postaví se nové tréninkové hřiště pro fotbalisty. Takže určitě každý příjem, každá kapka do rozpočtu je dobrá. Dneska máme obce, které čistě žijí z rud, já si myslím, že i ty obce dneska by se měly trochu snažit hledat ty příležitosti, kde by si mohly do toho rozpočtu přivydělat. A když mají ty podmínky, kde umístit nebo jak pomoct těm firmám, které by chtěli umístit, proč toho nevyužít, jo. Kdyby to postavil někdo vedle v obci, tak my bychom už na tom třeba neměli z toho žádný příjem a stejně bychom to viděli. Takže je to takový pragmatický přístup, jestliže se zjistí, že ano, jde to tu, můžete z toho to mít příjem a ten příjem je dlouhodobý a zajímavý, proč do toho nejít.“

Jiří Böhm: „Co se týká větrné energie, tak samotné to téma je trošku, bych řekl v Česku i kontroverzní, část lidí se na to dívá z takovým řekněme despektem, někdo samozřejmě s tím opačným pohledem. Jak se na to jako právě třeba, jako rozděluje to veřejnost, rozdělovalo to i tu vaši obec? Nebo vy jste trošku říkal, že tam vlastně žádné nějak extra problémy nebo že by s tím někdo extra nesouhlasil, ani nebylo. Takže to vypadá, že vás se tady tohle jako netýká tady ty krize.“

Lukáš Bršťák: „Já vycházím z těch dvou sezení, které byly, kdy opravdu třeba jsem myslel, že přijde i více občanů a nepřišlo jako nebo přišlo prostě 50 občanů tipuju a ty negativní prostě, bylo jich málo těch negativních jakoby reakcí. Ano asi to rozděluje společnost, ale co ve své době nerozdělovalo společnost jako internet nebo televize nebo atomová energie, atomová elektrárna. To znamená každý nějaký významný prvek jak v přírodě nebo když se staví infrastruktura, tak nějakým způsobem to někoho nějak zasáhne a může říct jako je to přínos, nebo je to špatně, to nám to něco přinese a to nám to něco jako ubere. Takže tohle vnímám, že to je další pokračování civilizace. Tak jako jsme se dostali do dalšího bodu, kdy dovedeme už docela efektivně využívat zdroje jako vítr, slunce, tak je potřeba tohle začít umisťovat a využívat, protože spotřeba energie roste a bude růst. S vývojem AI, s tím, jak se tvoří nebo vytváří elektrická auta a s celým tím postupem, tak tím víme, že té energie bude málo. A postavit atomovou elektrárnu prostě jsou 30 let, 40 let. Postavit větrnou elektrárnu jsou 2 roky. A je třeba si říct jako kde ty zdroje, mezitím co zrušíme uhlí nebo už se nebude těžit uhlí a nebude se vytvářet energie z uhlíku, a budeme mít dostatečné kapacity třeba i z atomových zdrojů a nebo z jiných zdrojů, tak kde budeme muset brát. A toto je zrovna jeden způsob, který si myslím, že je jako v pořádku, že navíc vy jste sám říkal, vy jste se i trošku inspirovali v tom v Rakousku nebo kde kde to jako funguje, asi to funguje jinak by to nedělali. A myslím, že zase se tady bavíme v naší České republice o něčem, co v celé západní Evropě funguje. Já teda jezdím hodně po světě a vídívám to všude, jak fotovoltaické elektrárny tak větrné elektrárny a jako pro mě to zajímavý prvek, nevnímám to, že by to bylo někde úplně tragické. Jasně, když se to umístí někde v přírodě, udělá se 4 hektarový fotovoltaická elektrárna na místě, kde jsou hory, tak to vypadá hrozně. Ale když se to dobře umístí v krajině, když to není úplně někde na kopečku a je to tak, aby to prostě fungovalo, tak si myslím, že to není nic úplně hrozného. Tak jako dráty, tak jako dálnice, tak jako vysokorychlostní tratě nebo prostě jedou to tam vznikne, bude to tam, další generace, co se narodí, tak s tím bude normálně žít, tak jako my žijeme s drátama.“

Jiří Böhm: „Ano, ano, chápu. Poslední věc, takový jako vzkaz třeba i ostatním obcím, jestli byste jim doporučil vstup právě do společnosti jako je EnVys, právě i tou formou, že jste vlastně akcionářem a že se na tom trošku podílíte na tom vývoji, tak jaký by byl ten váš vzkaz nebo doporučení?“

Lukáš Bršťák: „Dneska hodně obcí má na účtech peníze, jsou to volné prostředky, které nějakým způsobem, někdo je třeba ani neurčí, někdo je má na nějakých vkladech, ale vždycky je takové pravidlo, že 10 % peněz, které máme na účtech a jak kdyby jenom nám tam leží, bychom mohli investovat do něčeho rizikovějšího. Pochopitelně toto je rizikovější investice, je to takhle vnímám, na druhou stranu, jsou to peníze, které když nechám ležet na účtě, tak za 5, 10 let inflací o ně vlastně přijdu, jako ty 2 miliony mi z toho účtu zmizí, tak že ta inflace mě sežere. Tak radši ty peníze teďkom vezmu, dám prostě malou část těch peněz do sice rizikovější investice, ale zajímavé. A jako jsem si jistý, že budoucnost investic je dneska v energetice. Kdo sleduje, jakým způsobem se energie vyvíjí, jaké zdroje nám ubývají, tak dobře ví, že prostě ta energetika je otázka a do budoucna určitě se do toho bude muset hodně investovat. A kdo bude na začátku na té startovní čáře, na jako dobře postavený, tak by mohl v tom cíli potom z toho dobře těžit, protože je to o tom být někde dřív než ostatní.“

Jiří Böhm: „Já rozumím. Tak já vám přeju hodně úspěchů, ať se všechno podaří, všechny ty plány, které máte. To byl Lukáš Bršťák. Děkuji moc za rozhovor.“

Lukáš Bršťák: „Já taky děkuju za rozhovor.“