AI- Přednáška celorepubliková komunitní energetika EnVys

10. října 2024

To nejdůležitější:

Úvod

Ondřej Doležal se věnuje energetice od vysoké školy.
Zkušenosti s raděním obcím a institucím ohledně energií.

Protišmejdská novela

V roce 2021 připravil novelu energetického zákona, která byla schválena a vstoupila v platnost 1. ledna 2022.
Cílem bylo zlepšit chování energetického trhu vůči zákazníkům.

Komunitní energetika

V roce 2023 založen spolek Unie odběratelů pro podporu komunitní energetiky.
Cílem je umožnit obcím a občanům zapojit se do výroby a sdílení energie.

Zákon Lex OZE II

Nový zákon měl umožnit sdílení elektřiny, ale byl implementován s omezeními:

Omezena na maximálně tři obce.
Vyloučeny střední a velké firmy.
Maximálně 1 000 odběrných míst.
Zisk nesmí přesáhnout 33 %.

Problémy s implementací

Původní záměr stavět větší zdroje (např. fotovoltaiky) selhal.
Zákon vyžaduje dodávat elektřinu pouze obchodníkovi, což zamezuje konkurenceschopnosti.

Transformace na akciovou společnost

Spolek byl transformován na akciovou společnost pro efektivnější využití velkých zdrojů.
Základní kapitál společnosti: 197 milionů Kč.
Možnost zapojení středních a velkých firem, bez územních a množstevních omezení.

Cíle a výhody

Cílem je vyrábět dostatek elektřiny pro odběratele.
Díky licenci na obchod s elektřinou je možné dodávat elektřinu do libovolného odběrného místa v ČR.
Odstranění limitů a zajištění konkurenceschopnosti podle požadavků EU.

Celý záznam zde:

Jmenuji se Ondřej Doležal a energetice se věnuji již od prvního ročníku na vysoké škole, kdy jsem se jako mladý student jak radit obcím a domácnostem, jak nakládat s energiemi. Od těch nejmenších zákazníků jsem se postupně dostal k městům, jako je Světlá nad Sázavou či Čáslav, a následně k institucím, jako je Ministerstvo zdravotnictví, Čepro a další. Zkrátka jsme si prošli energetikou od A do Z.

Vždy mi neustále trochu, nebo spíše hodně vadilo, jak se energetický trh k zákazníkům chová. V roce 2021 jsem proto připravoval úpravu takzvané „protišmejdské“ novely energetického zákona pro pana Vystrčila. Tu následně odhlasoval Senát, prošla Poslaneckou sněmovnou a od 1. ledna 2022 vstoupila v platnost.

To se psal srpen 2021 a od listopadu už všichni začali energetiku intenzivně vnímat. Komentoval jsem tehdy nejrůznější témata, takže pokud se podíváte na web Unie odběratelů, najdete tam řadu mých článků a rozhovorů.

Minulý rok, v očekávání nástupu komunitní energetiky, jsme založili spolek Unie odběratelů. Původní koncept komunitní energetiky měl být totiž založen na vzniku spolků a družstev. Spolek jsme založili v květnu a v prosinci loňského roku byl schválen Lex OZE II, o čemž jistě víte.

Projekt EnVys reaguje na stav energetiky a situaci, která se na nás dnes hrne z médií. V zásadě každý týden přichází nějaká negativní zpráva ohledně cen energií, alespoň pokud vám to algoritmus Seznamu nabízí stejně jako mně. A to je něco, co se mi úplně nezdá.

Na stávajícím mediálním obrazu energetiky je zajímavá jedna skutečnost, kterou jistě také znáte – Česká republika je čtvrtým největším vývozcem elektřiny v Evropě. Podle základních ekonomických pouček by mělo platit, že když je něčeho přebytek, cena je nízká. V České republice to však bohužel neplatí a máme to trochu jinak.

Zde vidíme graf toho, co nám zdražuje elektřinu. Jsou to ty pověstné závěrné ceny. Tento graf je vytažený z důvodové zprávy k energetickému zákonu, konkrétně k Lex OZE II; tu zelenou křivku jsme si tam doplnili sami. Elektřina jde na burzu, nebo to minimálně určuje indikativní cenu, podle které se obchoduje. Na burze ji koupí obchodník s elektřinou, přidá si svou marži a vznikne konečná cena. Graf, který zde vidíte, zobrazuje reálnou situaci z doby, kdy z trhu odcházela Bohemia Energy a mnoho dalších, tedy z října 2021.

Pomalu se dostáváme ke komunitní energetice. Ministerstvo průmyslu a obchodu v důvodové zprávě k zákonu uvedlo, že je potřeba umožnit obcím, podnikatelům a občanům zapojit se do výroby a sdílení energie, a že je to nástroj, jak zmírnit dopady extrémně vysokých cen. Jde o to dostat elektřinu z výroben přímo do odběrných míst konečných odběratelů a zamezit tak nepříznivým situacím.

Proto jsme založili zmíněný spolek, Unii odběratelů. Cílem je, v uvozovkách, vybrat finanční prostředky, postavit za ně jednotlivé zdroje a následně mít k dispozici levnou elektřinu bez vlivu zahraničních burz.

V České republice se však stalo to, že komunitní energetika nebyla implementována zcela podle přání Evropské unie. Konkrétně v bodě 71 evropské směrnice RED II se uvádí, že specifické charakteristiky energetických společenství – co se týče velikosti, vlastnické struktury a počtu projektů – mohou bránit tomu, aby tato společenství soutěžila s velkými hráči a konkurenty.

Naši zákonodárci z toho však vytvořili něco, co nikde jinde v Evropě nenajdeme. V Rakousku vzali tuto směrnici, vytvořili zákon o pěti stránkách a můžete sdílet elektřinu v rámci nízkého i vysokého napětí a v rámci občanského energetického společenství napříč celou zemí. V Německu založit spolek, dáte peníze dohromady, prodáte elektřinu na burzu a účastníci si rozdělí zisk.

V České republice vznikl hybrid, kdy jsme omezili možnost sdílení elektřiny nejvýše na tři obce s rozšířenou působností. Vyloučili jsme střední a velké firmy. Dále došlo k tomu, že se může připojit pouze 1000 odběrných míst. Nesmí docházet k rozdělování zisku vyššího než 33 %, což navíc platí pouze v případě, že nejde o spolek. Spolek ze zákona nesmí rozdělit ani korunu.

Osobně jsem si myslel, když jsem sledoval průchod zákona sněmovnou, že se bude umožňovat sdílení elektřiny z fotovoltaik. Ale chyba lávky. V zákoně se objevilo ustanovení, že pokud energetické společenství provozuje výrobnu do 50 kW bez licence, musí ze zákona dodávat elektřinu pouze obchodníkovi s elektřinou. Tudíž ten původní záměr, stavět větší zdroje a učinit komunity konkurenceschopnými energetickým společnostem, v zásadě padl.

Takže v prosinci jsme zjistili, že náš spolek založený v květnu je v podstatě k ničemu. Hledali jsme tedy cesty, jak z toho ven. Jelikož máme dlouholeté zkušenosti, začali jsme model převádět do akciové společnosti. I když jsme vytvořili spolek s memorandem o spolupráci, které podepisují obce – s myšlenkou, že levná elektřina má řadu výhod pro obyvatele i konkurenceschopnost firem – museli jsme reagovat na realitu.

Začali jsme transformovat náš model do akciové společnosti. Usoudili jsme, že pokud chceme stavět velké zdroje, jako je větrná elektrárna (která vyrobí 10 až 15 GWh) nebo větrný park, narážíme na limity. Tisíc odběrných míst v rámci obcí má spotřebu zhruba 5 GWh. Jedna elektrárna vyrobí násobně více a nesmíte rozdělit více než 33 % zisku. Proto se žádné energetické společenství nemůže efektivně týkat těchto velkých zdrojů.

Abychom elektřinu vyrobenou z těchto zdrojů dostali do odběrných míst zákazníků, museli jsme překonat spoustu překážek. Jedinou variantou, jak komoditu adekvátně zapojit, bylo převést to na akciovou společnost. Tato společnost má v tuto chvíli základní kapitál zhruba 197 milionů korun a jednotlivým obcím dáváme možnost vlastnit většinu společnosti.

Členy spolku Unie odběratelů mohou být pouze obce. Unie odběratelů má předkupní právo na všechny akcie, pokud by je chtěl někdo prodávat. Dále jsou v majetkové struktuře lidé, bez kterých by společenství nemohlo fungovat – odborníci na obchod s elektřinou, právo, větrné elektrárny či odpadové bioplynové stanice. Konkrétně v České hlavě pravidelně oceňují vědce, kteří vlastní patenty na čištění bioplynu na biometan. Zároveň se přes bioplynové stanice bude dobře řídit odchylka, což má řadu výhod.

Naše energetické společenství tedy umožňuje, oproti omezením zákona, aby se odběratelé zapojili do více výroben. Cílem je vyrábět co největší množství elektřiny v takových profilech, aby to dostatečně pokrývalo spotřebu odběratelů. Výhodou tohoto řešení je, že díky licenci na obchod s elektřinou jsme schopni dodat elektřinu v podstatě do kteréhokoliv odběrného místa v této zemi. Nevztahuje se na nás tedy ani limit 1000 odběrných míst, ani omezení územní působnosti. Dále můžeme zapojit i střední a velké firmy, přesně tak, jak to požadovala Evropská unie. Jediná cesta k tomuto výsledku vede přes akciovou společnost.

https://www.youtube.com/watch?v=F-BSRs7tlTA