AI - schůze v poslanecké sněmovně a projev Miloše Vystrčila

Průběh jednání:

Předsedající (Tomáš Hanzel):
„Otevírám bod číslo 3, je jím Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 799/5, vrácený Senátem. Dámy a pánové, prosím o klid, ať se můžeme věnovat projednávání dalšího návrhu. Děkuji. Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy, jeho usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 799/6. Vítám mezi námi předsedu Senátu pana Miloše Vystrčila a prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček. Prosím, pane ministře, máte slovo.“

Karel Havlíček (ministr průmyslu a obchodu):
„Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, máme před sebou vlastně vratku návrhu novely energetického zákona, která, jak víte, jednoznačně posiluje ochranu spotřebitele a zavádí principy boje proti takzvaným energošmejdům. Jedná se o významný zákon, který byl dlouho diskutován jak na půdě Poslanecké sněmovny, tak na půdě Hospodářského výboru, samozřejmě i v Senátu a pochopitelně v meziresortu. Zavádí se celá řada opatření, já jenom připomenu ta nejdůležitější. Ukotvuje se zprostředkování v energetice jakožto podnikatelská činnost, která se bude moci nově vykonávat pouze na základě oprávnění od Energetického regulačního úřadu. Zprostředkovatelé budou podléhat dozoru Energetického regulačního úřadu a ten také povede registr těchto zprostředkovatelů. Zpřísňují se podmínky pro uzavírání smluv o dodávkách energií a smluv o zprostředkování, a to tak, aby spotřebitel měl právo bez postihu vypovědět takovou smlouvu. MPO zastává názor, že návrh novely zákona schválený sněmovnou řeší problémy spojené s energošmejdy. Na druhou stranu musím říct, že ty návrhy, které byly nakonec domluveny v Senátu, jsou návrhy, které nejsou špatné, které jdou ještě o krůček dál směrem k ochraně spotřebitele a i když to bude vyžadovat určité úsilí ze strany jak dodavatelů, tak ze strany ERÚ, tak jsme se nakonec po velmi korektní diskuzi v Senátu, a já bych chtěl poděkovat panu předsedovi Senátu i pánům senátorům, zejména panu senátorovi Voseckému, dohodli na tom, že tato varianta je pro nás akceptovatelná. Jsem toho názoru, že bychom měli držet slovo, a já jsem v Senátu dal slovo k tomu, že tak, jak se to vynegociovalo, tak z mého pohledu to podpořím a budu věřit, že i vy se s tímto ztotožníte a podpoříte tu senátní vratku. Děkuji mnohokrát.“

Předsedající (Tomáš Hanzel):
„Děkuji, pane ministře. Nyní prosím, aby se slova ujal senátor a předseda Senátu Miloš Vystrčil. Prosím, pane předsedo, máte slovo.“

Miloš Vystrčil (předseda Senátu):
„Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážená vládo, vážené poslankyně, vážení poslanci. Já děkuji za slovo a chtěl bych potvrdit to, co tady říkal pan ministr Havlíček. My jsme o té novele energetického zákona, která má primárně sloužit k boji proti takzvaným energošmejdům, v Senátu vedli velmi podrobnou diskuzi. A ty důvody, které nás vedly k přijetí pozměňovacích návrhů, jsou v podstatě tři. Ten první důvod je, že pokud se rozhodneme nějakou činnost, nějaké podnikání regulovat, tak to nemůžeme udělat tak, že částečně regulaci uplatníme a částečně ji neuplatníme pro někoho, kdo v té samé oblasti v podstatě podniká. To jsme se snažili odstranit tím, že jsme jednak zrovnoprávnili to podnikání těch firem nebo těch společností, které si zřizují přímo dodavatelé, s těmi ostatními zprostředkovateli energií, a dále jsme vyjasnili, co to je jednorázové jednání, kdy někdo někomu zprostředkuje nákup energií, tak aby to nebylo zneužíváno. To znamená, došlo k určitému, řekněme, narovnání toho podnikatelského prostředí.

Ta druhá věc, o které se nejvíc diskutuje, je, že jsme nastavili povinnost k tomu, aby ten, kdo dodává energie, musel oznámit zákazníkovi, že mu mění cenu. Nebylo a není možné, aby jediný způsob, jak mohu oznámit změnu ceny, byly webové stránky, ke kterým obrovské množství našich spoluobčanů – a jsou to právě ti, kteří jsou nejvíce ohroženi těmi energošmejdy – nemá přístup. To znamená, přibylo tam ‚prokazatelné a adresné oznámení‘. A tady já zdůrazňuji dopředu, to prosím zdaleka není jenom jedinou možností, a to doporučeným dopisem. To adresné a prokazatelné oznámení, jak je to v tom zákoně napsáno, je například možnost elektronická, je to například nahrávaný telefonický hovor, a v krajním případě je to samozřejmě i dopis. Ale dodavatelé energií mají se svými zákazníky kontakty a určitě nebudou mít problém s nimi komunikovat adresně a prokazatelně i jiným způsobem než doporučeným dopisem. Ostatně si myslím, že i ti zákazníci si to zaslouží.

A třetí věc, která se tam stala, je potom, že došlo ke zjednodušení vypovídání smluv v případech malých odběratelů energií, kteří například ztratí právo užívat nemovitost, to znamená typicky se stěhují, nebo tam dochází k nějakým jiným změnám, tak aby mohli tu smlouvu vypovědět bez sankcí. A také byla stanovena povinnost, že dodavatel energie musí na žádost oznámit tomu spotřebiteli, zákazníkovi, kdy mu končí smlouva, protože to se dneska často děje, že se to ti lidé nedozvědí a ta smlouva je potom automaticky prodlužována bez jejich vědomí. Všechny tyto změny mají jediný cíl, a to je ochrana spotřebitele, ochrana zákazníka a férové prostředí v oblasti prodeje energií. Senát tyto změny přijal velkou většinou a já vás velmi prosím, abyste podpořili senátní verzi, neboť i po dohodě s ministerstvem průmyslu a obchodu jsme přesvědčeni, že je to verze lepší než ta, která odešla z Poslanecké sněmovny. Děkuji za pozornost.“

Předsedající (Tomáš Hanzel):
„Děkuji, pane předsedo. Nyní otevírám rozpravu, do které mám přihlášeného pana poslance Patrika Nachera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.“

Patrik Nacher (poslanec):
„Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já se pokusím být stručný, ale zároveň věcný, protože jsem u toho zákona byl od samého začátku. Já jsem rád, že to stihneme, protože jak víte, ten boj s těmi energošmejdy tady je rok a půl, možná dva roky. A my jsme teď ve finále. Tady je potřeba připomenout některé věci, kde část toho zákona bude platit od 1. ledna 2022 – to jsou ta práva těch spotřebitelů, a pak je tam důležitá část zákona, která bude mít účinnost od 1. června 2022, a to se týká zejména povinností ERÚ, Energetického regulačního úřadu, který bude nově registrovat ty zprostředkovatele. To znamená, doteď to byla volná živnost, mohl to dělat kdokoliv, teď to bude podléhat registraci a přísným podmínkám. Ale především, co je nejdůležitější, je potřeba těm lidem říct, že už konečně přestane to pobíhání těch klientů mezi ERÚ a ČOIkou. Dosud to bylo tak, že když šlo o smlouvu o dodávkách, řešil to Energetický regulační úřad, když o zprostředkování, řešila to obchodní inspekce. A ti lidé byli v pasti. Teď to bude pod jednou střechou ERÚ.

Zastavil bych se u dvou pozměňovacích návrhů, které přišly ze Senátu. O jednom mluvil pan předseda Senátu a já mu za to děkuji, protože on to tady vysvětlil a mně to dává logiku. V jedné části v paragrafu 11a se píše o tom, že zvýšení ceny za dodávku elektřiny nebo plynu nebo změnu jiných smluvních podmínek je potřeba tedy informovat toho spotřebitele. Senát tam dodává právě ta slova ‚prokazatelně a adresně‘. My jsme o tom vedli velkou debatu na podvýboru pro ochranu spotřebitele, jaká forma to má být. Já rozumím tomu, že v dnešní digitální době by to nemusel být jenom doporučený dopis, nicméně na mě se obrátila celá řada spotřebitelů skutečně s tou obavou, aby nemuseli ti lidé teďka chodit opravdu na poštu pro doporučené dopisy, což by pro ně byla komplikace. Pan předseda tady vysvětlil, že to adresné a prokazatelné může být i elektronicky, přes SMS, přes e-mail, přes zákaznický portál, pokud to ten zákazník odsouhlasí. To je podle mě důležité, aby to tady zaznělo, aby to pak v té praxi dodavatelé nezneužívali k tomu, že budou lidi nutit chodit na poštu.

Ale ten můj hlavní dotaz, a možná poprosím pana ministra nebo pana předsedu Senátu o reakci, směřuje k tomu rozšíření v několika paragrafech z toho slova ‚spotřebitel‘ na ‚ zákazník‘. Tady musím být trošku odborný. Spotřebitel je fyzická osoba, nepodnikatel. Zákazník jsou vlastně všichni. V tom původním sněmovním návrhu se ta ochrana, třeba ta možnost vypovědět smlouvu u toho stěhování, o které mluvil pan předseda, týkala spotřebitelů. Senát to rozšířil na zákazníky v malém odběru, tedy i na živnostníky, na malé firmy, na SVJčka. Tady by mě zajímalo, abych já se v tom zorientoval a aby to pak v praxi nezpůsobilo nějaké výkladové potíže, jestli je tam shoda na tom, že ta ochrana se tedy skutečně rozšiřuje i na ty malé podnikatele. Protože doteď jsme bojovali hlavně za ty seniory a domácnosti. Pokud to rozšiřujeme i na ty živnostníky, tak je to odvážný krok a já bych rád slyšel, že je to takto zamýšleno. Já ten senátní návrh podpořím, protože ta dohoda s ministerstvem je pro mě klíčová, abychom ten zákon už konečně poslali k panu prezidentovi, protože ti šmejdi stále úřadují a každým dnem, kdy to odložíme, přibývají další oběti. Děkuji.“

Jaroslav Holík (poslanec):
„Děkuji za slovo. Já se nebudu vyjadřovat k těm právním kličkám, ale chci říct jednu věc. Já tady v každém případě podpořím slova předsedy Senátu, že energetické společnosti by měly dávat dopředu vědět, kdy končí smlouva. To je věc, která trápí tisíce lidí. Ti lidé si nepamatují, kdy před dvěma lety něco podepsali. Ale chci tady říct ještě jednu poznámku. My všichni tady v Evropě chceme, abychom měli čisté vytápění, mluví se o ekologii, ale právě jediný čistý zdroj na vytápění je elektrická energie – a my ji zdražujeme nepředstavitelným způsobem. Co k tomu dodat? Chceme čistotu, nebo ždímáme peníze? To je jenom povzdech k té situaci na trhu s energiemi, kterou tato novela sice nevyřeší celou, ale aspoň pomůže těm lidem v těch smlouvách. Děkuji.“

Petr Dolínek (poslanec):
„Děkuji, pane předsedající. Mně také zaujalo, zaujaly ty kotrmelce v Senátu kolem toho projednávání, protože přece jenom času na to bylo dost, projednávali jsme to tady ve sněmovně dlouho, a pak se to dělo vlastně trošku humpolácky takovým způsobem, který úplně asi nepatří k ochraně spotřebitele na půdě horní komory. A potom z toho vzešlo něco, co, pane předsedo Senátu – vaším prostřednictvím – já bych hrozně rád podpořil ve dvou třetinách, ale pak tam je ta třetina, která mi prostě neumožňuje s klidným srdcem pro tu senátní verzi hlasovat. Protože právě se to dělo nějakým velkým kalupem, který tam nechal některé věci, které nejsou úplně jasné. Samozřejmě můžeme se hádat o výklad, zda to znamená, že musí dva miliony obyvatel nebo nemusí na poštu vyzvednout dopis s nějakým oznámením o změně ceny. Ta norma je napsaná tak, že tam není jasný výklad a obávám se, že to v praxi přinese chaos. Dodavatelé si to vyloží tak, aby byli krytí, a budou posílat doporučené dopisy, což zaplatí kdo? Zase ten zákazník v ceně energie. Takže já jsem k té senátní verzi velmi skeptický, i když ty úmysly chápu.“

Zbyněk Stanjura (poslanec):
„Tak pro pana poslance Dolínka, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo: podle sebe soudím tebe. Tak to prostě nebylo, neurážejte pana předsedu Senátu a mé kolegy. My jsme o tom vedli debatu na klubu a ten návrh je promyšlený. Pro komunisty je divné a podezřelé, že bychom měli chránit i malé živnostníky, ale pro nás je to naprosto přirozené. Ten zákon ve sněmovní verzi mluvil o spotřebiteli, což je v právu definováno jako fyzická osoba nepodnikající. Ale co ten malý pekař? Co ten malý řemeslník, který má dílnu a má tam jeden elektroměr? Ten snad nemá být chráněn před těmi šmejdy? Má stejné problémy jako ten senior. Myslím, že pan předseda Senátu to jasně dokázal v obou svých vystoupeních, že se to netýká všech zákazníků, že je to limitované tou roční spotřebou do té určité hladiny, takže se to netýká velkých fabrik, ale týká se to těch malých. Co mě ale fakt rozčiluje, když někdo neřekne, kdy končí smlouva. To je jednoznačně zlovůle těch dodavatelů. To se nedá obhájit žádnými náklady na IT systémy. To je prostě snaha toho klienta ulovit a nepustit. Senátní verze řeší ten problém, aby dodavatel musel říct tomu nejen fyzické osobě, paní Novákové, panu Novákovi, ale i té malé obci nebo živnostníkovi, kdy jí končí smlouva, když se zeptá. Je to férové a není na tom nic humpoláckého.“

Miloš Vystrčil (předseda Senátu):
„Já se omlouvám, že se hlásím znovu, ale musím reagovat na ty pochybnosti o terminologii. Prosím vás, v právu platí, že pokud je někdo dítě, že pořád zůstává třeba dívkou nebo chlapcem, a že pokud je napsáno ‚zákazník‘, tak některý ze zákazníků prostě je spotřebitel a některý není. Ta ochrana spotřebitele, o které mluvil pan kolega Nacher, tam zůstává v plném rozsahu, protože spotřebitel je podmnožinou zákazníka. My jsme jen tu ochranu rozšířili na další skupinu, která je stejně zranitelná. A teď k tomu ‚adresně a prokazatelně‘. Chceme, aby se komunikovalo moderně, nebo nechceme? Pokud mi dodavatel pošle zprávu do mého zákaznického portálu a já tam mám nastaveno, že mi má přijít upozornění, tak je to adresné a je to prokazatelné, protože ten systém eviduje, že mi to bylo doručeno. Stačí i obyčejný dopis, pokud je vhozen do schránky a dodavatel má protokol o roznosu. Nic nebrání v případě smluv na dobu neurčitou, aby současně s vyúčtováním, které stejně posílají, šla i informace o změně ceny. To jsou nulové náklady navíc. A to povídání o tom, že budeme muset zdražit elektrickou energii, protože budeme muset vypravovat doporučené dopisy, to je fakt neuvěřitelná argumentace těch lobbistů, kteří se snaží tu ochranu zablokovat. Prosím, nenechme se tím zastrašit.“

Patrik Nacher (poslanec):
„Já se pokusím tu situaci uklidnit, abychom se tady nepohádali před koncem schůze. Panu senátorovi chci říct, že on mi vkládá do úst něco, co pak tady obhajuje, já jsem neřekl, že jsem proti tomu. Jen jsem se ptal na ten výklad. Tu dobu expirace – naprostý souhlas, to je klíčová věc, kterou lidi chtějí. Ale já to řeknu ještě z jiného úhlu pohledu. Ta ochrana spotřebitele může být zjednodušeně řečeno levicová nebo pravicová. Levicová říká: zkomplikovat to tomu poskytovateli, nařídit mu hromadu papírů. Pravicová, to co tady hájím dlouhodobě já, je posílit tu slabší stranu, aby měla informace. A my se občas tady přeme v té sněmovně v momentě, kdy to posílení je doprovázeno právě nějakou komplikací, která se pak promítne do ceny. Ale tady, jak slyším pana předsedu Senátu, tak ten výklad je široký a umožňuje to dělat moderně. Takže já v tom nevidím rozpor a podpořím to.“

Leo Luzar (poslanec):
„Děkuji za slovo. Pane kolego Nachere, vy se tady prezentujete jako výrazný pravicový politik, jako politik volného trhu, který všechno vyřeší, ale v celém svém projevu jste hovořil, jací ti podnikatelé, ti dodavatelé jsou šmejdi. A máte pravdu. Ale ty šmejdy jste umožnili vytvořit, pane kolego, vy a vaše pravicové vlády v minulosti, tím uvolněním trhu bez pravidel. A dneska jsme ve stavu, který tady máme, a vidíme, že prostě ten trh to nevyřešil. Proč klub KSČM nemůže přistoupit na tu senátní podobu tohoto zákona? Možná to pro někoho bude drobnost, ale v právu je to zásadní. Ten celý zákon byl postaven na ochraně spotřebitele. A spotřebitel oproti zákazníkovi má totiž v českém i evropském právu vyšší zákonnou ochranu. Je to ta slabší strana. Vy jste udělali jednu věc v tom senátním návrhu: v článku 1 bod 18 paragrafu 11e jste slovo ‚spotřebiteli‘ nahradili slovy ‚zákazníkovi‘. Zdá se to jako rozšíření, jak říká pan Stanjura, ale vy jste tím otevřeli dvířka, aby v případě soudních sporů ten dodavatel mohl říct: ‚Tady už neplatí režim ochrany spotřebitele, protože zákon mluví o zákazníkovi, a on je tedy v rovném postavení s námi jako podnikatel.‘ Vy jste tím vlastně všechny spotřebitele vyškrtli z té nejvyšší úrovně ochrany, kterou jim dává speciální zákon o ochraně spotřebitele. A s tím my zásadně jako KSČM nemůžeme souhlasit, protože to v budoucnu poškodí ty lidi u soudů.“

Stanislav Juránek (poslanec):
„Já musím reagovat na pana kolegu Luzara. Chci mu z hlediska naprosto jasné logiky a logických postupů říct, že slovo ‚zákazník‘ je širší než slovo ‚spotřebitel‘. Každý spotřebitel je zároveň zákazníkem, ale ne každý zákazník je spotřebitel. Pokud zákon dává práva zákazníkovi, dává je automaticky i spotřebiteli. To je základní logika. Proto se si dovoluji toto říct, že to má i v té právničině tento význam, a nemůže dojít k oslabení práv. Naopak, i ten živnostník teď bude mít práva, která měl doteď jen občan. Pro mě jako pro spotřebitele je výhodnější, když schválíme senátní verzi.“

Marek Benda (poslanec):
„Já jenom krátce podpořím kolegu Juránka. Pane poslanče Luzare, prostřednictvím předsedajícího, vy v tom vidíte nějaké spiknutí, ale ono tam není. Přece nikdo nepřestal být spotřebitelem proto, že v zákoně, který je zde předkládán, je zahrnut pod obecnější pojem zákazníka. Ta ochrana, kterou mu dávají jiné zákony, tím nezaniká. To se na mě nezlobte, ale to je logika, která se nedá absolutně uplatňovat, a je to jenom hledání zástupných problémů, proč nepodpořit dobrou věc.“

Předsedající (Tomáš Hanzel):
„Nikoho dalšího do rozpravy nevidím přihlášeného, rozpravu končím. Táži se na závěrečná slova. Pan ministr? Nemá zájem. Pan předseda Senátu? Také ne. Přistoupíme tedy k hlasování. Předmětem hlasování je: ‚Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 799/5, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 799/6.‘

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? (Pauza na hlasování) Kdo je proti? (Pauza) Hlasování číslo 36, přihlášeno 157 poslanců, pro 141, proti 1. Konstatuji, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem přijali. Děkuji panu předsedovi Senátu, děkuji panu místopředsedovi vlády a končím projednávání tohoto bodu. Přerušuji schůzi na pět minut před dalším bodem.“