Rozhovor na TV Nova

25. března 2024

Shrnutí a popis komunitní energetiky

To nejdůležitější z rozhovoru

Současná energetická situace:

Energetický trh se potýká s výzvami, které vyplývají z války na Ukrajině a nárůstu cen energií.
Ceny elektřiny dosáhly 15 000 Kč za megawatt, což ovlivňuje jak domácnosti, tak podniky.

Změny v energetickém zákonu:

Navržené změny zajišťují, že zákazníci budou muset aktivně souhlasit s převodem na spotové ceny (opt-in) namísto automatického převodu (opt-out).
Ochrana zákazníků se rozšiřuje na malé a střední podnikatele, obce a další subjekty.

Komunitní energetika:

Projekt komunitní energetiky měl za cíl snížit dopady vysokých cen energií, ale jeho implementace v ČR byla neúspěšná.
ČR má s komunitní energetikou zpoždění a neodpovídá evropským standardům.

Omezení a problémy:

Zákony o komunitní energetice v ČR vytvářejí překážky, jako je povinnost mít licenci na výrobu, což omezuje možnost sdílení energie.
Energetické společnosti, které se podílejí na komunitních projektech, čelí byrokratickým překážkám.

Dopady na podnikání:

Vysoké ceny energií a nedostatečná regulace vedou k obavám z propouštění a krachů ve stavebnictví a dalších odvětvích.
Firmy jako Goldbeck se snaží optimalizovat náklady a investovat do energetických úspor, včetně rozšíření fotovoltaických elektráren.

Doporučení pro zákazníky:

Pokud si zákazníci sjednávají nového dodavatele, měli by být opatrní na podmínky smlouvy a sledovat, zda jsou ceny uvedeny přímo v ceníku.
Je důležité být obezřetní při uzavírání smluv po telefonu nebo podomním prodeji, protože existují možnosti, jak od smluv odstoupit.

Budoucnost energetického trhu:

Očekává se, že ceny energií budou i nadále volatilní, a situace se může zhoršit, pokud nedojde k zásahu státu.
Je důležité, aby se společnosti a jednotlivci zaměřili na úspory a efektivní využívání energie.

_____________________________________________________________________

Celý rozhovor:

Moderátor 1:
A teď už jsme si pozvali odborníka na energie. Nesouvisí to s ranní únavou, souvisí to s energií, která nám svítí, se kterou topíme a tak dále. Je s námi Ondřej Doležal, předseda Unie odběratelů. Krásné ráno.

Ondřej Doležal:
Dobré ráno.

Moderátor 2:
Hezké ráno.

Moderátor 1:
Ondřeji, vy se věnujete energiím přes 10 let. To je dlouhá doba. Kdybychom si ale měli shrnout aspoň poslední dva roky, čím jsme si prošli, co se týká energetického hlediska?

Ondřej Doležal:
Tak prošli jsme si poměrně zajímavým vystřízlivěním o tom, jak ten energetický trh od toho roku 2013 do toho roku 2021 reálně vypadal a jak vlastně měli ti dodavatelé de facto neomezené možnosti svého působení. No a následně jsme vlastně viděli jakousi nesnahu nebo nemožnost ten trh nějak pořádně regulovat, což jsme vlastně pocítili všichni na svých peněženkách.

Moderátor 1:
Nicméně válkou na Ukrajině se úplně změnil přístup celé Evropy a možná i velké části dalšího světa k tomu, jak získávat energii a jaké mít dodavatele. Projevilo se to na cenách, a to velmi. Teď se ta cenová hladina tak jako stabilizovala. Co můžeme očekávat dál?

Ondřej Doležal:
Teď jsou ty ceny trošičku nižší, nicméně Česká republika se v roce 2026 má stát z vývozce elektřiny jejím dovozcem. A viděli jsme, kolik ta elektřina stála, když jsme ji 20 % vyváželi. Takže ta budoucnost s koncem uhlí, tak jak je to vlastně naplánované, nebo vlastně není, tak není příliš zářná.

Moderátor 2:
Naučila nás něco ta energetická krize? Zacházíme teď s energiemi lépe?

Ondřej Doležal:
Naučila nás pravděpodobně spoléhat se na sebe, tak jak vlastně vidíme počet nově instalovaných fotovoltaik a vidíme snahu lidí šetřit po své vlastní ose, ať už různými způsoby, tak pravděpodobně tohle.

Moderátor 1:
Můžeme si říci a divákům říci nějaké tipy na to, jak mít co nejnižší náklady na elektřinu a energie jako takové?

Ondřej Doležal:
Tak v podstatě komunitní energetika měla být nástroj, jak snížit dopady extrémně vysokých cen pro ty zákazníky, ale moc se to vlastně nevyvedlo, ten Lex OZE 2. Takže šetřit, vymýšlet úsporná opatření a snažit se zajistit nějakou levnou elektřinu zkrátka na tom trhu.

Moderátor 2:
A co přesně tedy ta komunitní energie byla?

Ondřej Doležal:
Tam jde o to, že vlastně Evropská unie, tak jak to vychází z té směrnice RED II, tak konkrétně v tom bodě 71 se uvádí, že specifické charakteristiky těch společenství, co se týče projektů, majetkové struktury a tak dále, mohou bránit tomu, aby ta společenství byla konkurenceschopná těm velkým energetickým společnostem. Záměr byl, aby to sdílení elektřiny zkrátka bylo na základě místních kritérií, aby byla objektivní, transparentní a nediskriminační. A ta česká úprava nám tam dává těch 1000 odběrných míst, tři obce s rozšířenou působností. V těch společenstvích nemohou být střední a velké firmy. Nesmí docházet k rozdělování zisku většího než 33 % a nikdo nesmí mít hlasovací práva víc než 10 %. To znamená, že de facto tak, jak to k nám šlo z té Evropské unie, a to, co se dostalo do českého práva, tak to úplně nesedí. Aby to sdílení elektřiny tedy ani tak nebylo jednoduché, tak vlastně elektřina ze zdrojů do 50 kW, tak ta společenství mohou dodávat nebo je oprávněno dodávat pouze dodavateli energií. Takže tak, jak vidíme sdílení elektřiny například v Rakousku, tak ten český model tomu moc neodpovídá.

Moderátor 1:
Vyplatí se to i dneska nad něčím takovým uvažovat? Že bych se se sousedy domluvil, že uděláme prostě skupinu a zafinancujeme něco takového?

Ondřej Doležal:
Tohle v zásadě nejde, protože pokud nebudete mít licenci na výrobu, tak, jak jsem říkal, pokud byste třeba investovali do takové fotovoltaiky, tak budete stejně oprávněni dodávat pouze obchodníkovi s elektřinou. My jako Unie odběratelů jsme vstoupili do projektu ENWIS, kde vlastně Unie odběratelů slučuje energetický potenciál těch obcí vlastně napříč dneska Českou republikou, kde někde je možné postavit velkou fotovoltaiku, někde větrnou elektrárnu a tak dále. Nicméně museli jsme vymyslet koncept, který je vlastně v nějaké nadstavbě toho energetického zákona, protože tam jsou ta omezení, o kterých jsem mluvil.

Moderátor 1:
A v takovém případě to je tak, že to financuje obec? Nebo to financují ti lidé, kteří si řeknou: „Jo, takhle bychom to chtěli, z toho bychom rádi čerpali energie?“

Ondřej Doležal:
Financují to obce, lidé, firmy a tak dále. Takže co se týče toho našeho projektu, tak tam to není nějak omezené, právě třeba jako střední, velká firma a tak dále.

Moderátor 1:
Co se týká energií v Česku, tak velké téma je i jádro. Jak to vidíte vy?

Ondřej Doležal:
Tak 20 let se nic nestalo. Dva roky zpátky byl odvolán ten pán, který to měl na starosti. Dneska se teda opět o jádru mluví, podobně jako se mluvilo o protišmejdovské novele, která taky nebyla nic moc. Následně se mluvilo o komunitní energetice, která taky není nic moc. Takže co se týče těch hlasů vlastně z toho energetického trhu, tak stejně to dřív než někdo za 10 let neuvidí... a spousta těch lidí je dneska opravdu skeptických.

Moderátor 2:
Určitě každého vždycky zajímá cena. Vy tady máte graf, jak by to vypadalo cenově. Tak můžeme se na to podívat?

Ondřej Doležal:
Ano. No tak tohle jsou výrobní náklady na elektřinu, tak jak to vlastně známe. A vidíme, že vyrábět elektřinu není příliš drahé. To, co tu elektřinu vlastně zdražuje, tak je potom ten pomyslný závěrkový zdroj, kdy se vlastně ta cena potom odráží podle nejdražšího zdroje. Tady vlastně vidíme cenový strop, to je těch 5000 Kč. A když to takhle ještě ukážu, tak tady vlastně jsou odhady České elektrizační přenosové soustavy, která říká, že ta elektřina bude stát kolem 8000, což je z mého pohledu ještě velmi optimistický pohled. Takže vidíme ty nůžky mezi výrobními a prodejními cenami potom u těch zákazníků a to vlastně je důvod k tomu, proč se účastnit nějaké komunitní energetiky, která ale úplně nevyšla.

Moderátor 1:
Já vlastně teď nevím, co si z toho vzít, protože přesně, vy říkáte, že ta komunitní energetika vlastně byl možný směr, ale úplně to nevyšlo. Tak co jsou ty další směry, jak to půjde do budoucna řešit?

Ondřej Doležal:
Tak to nevím.

Moderátor 1:
Je to tak, že vlastně ta komunitní energetika ještě není úplně tak, že by se nad tím dalo mávnout rukou? Že tam jsou třeba nějaké možnosti, jak upravit ten zákon, aby to fungovalo lépe?

Ondřej Doležal:
Tak ty zákony se u nás vždycky tvoří nějakou dobu, že. Takže než vznikl vlastně tenhle Lex OZE 2, který měl teda tu komunitní energetiku řešit, tak je dneska z jara 2024 ve stavu, v jakém je. Tady si řekněme, že ta směrnice Evropské unie měla být implementována už v červnu 2021. Takže nejen, že máme dejme tomu dneska tři roky zpoždění, ale i ta realizace se moc nepovedla.

Moderátor 2:
Slyšíme tady, že ceny energií klesají. Kdybychom si teď sjednávali nového dodavatele, tak co byste poradil divákům, na co si dát pozor? Jak si vyjednat dobrou, nízkou cenu?

Ondřej Doležal:
My jsme to vlastně viděli už v tom roce 2021. Pokud vlastně ten dodavatel s vámi uzavře nějakou fixaci a máte tu cenu vlastně v ceníku, což je příloha té smlouvy, tak my jsme teda sice do toho zákona dávali, že pokud vám dodavatel prokazatelně a adresně 30 dnů předem neoznámí zvýšení ceny, tak to zvýšení ceny neplatí, ale těch 30 dnů moc není. Takže pokud vlastně ta cena není uvedena přímo v té smlouvě, tak ten dodavatel energií ji zkrátka může měnit.

Moderátor 1:
Zmínil jste i pojem energošmejdi. Na co si dávat pozor, abychom někomu nenaletěli?

Ondřej Doležal:
Dneska je to poměrně už v pohodě. I když cokoliv uzavřete po telefonu nebo nějakou formou dejme tomu podomního prodeje, tak ty věci, které jsme tam právě dávali my v týmu s Evou Decroix a panem Vystrčilem, tak už dneska můžete od těch smluv bezplatně odstoupit 15 dnů po zahájení dodávky, ať už od těch se zprostředkovatelem nebo s tím dodavatelem a tak dále. Takže tohle je v podstatě věc, která zmizela.

Moderátor 2:
Říká předseda Unie odběratelů Ondřej Doležal. Moc vám děkujeme za návštěvu.

Ondřej Doležal:
Já díky.

Moderátor 1:
Díky.