Domácí fotovoltaika se nevyplatí, lepší je si koupit podíl v elektrárně

6. června 2023

Moderátor: Energetický expert Ondřej Doležal. Ahoj.

Ondřej Doležal: Ahoj.

Moderátor: Při našem prvním setkání na podzim roku 2021 jsi varoval před zvyšováním cen elektřiny a kritizoval snahu tehdejší vlády orientovat se na ruský plyn. Dlouhodobě jsi vyčítal, že tady chybí nějaká dlouhodobá koncepce energetické politiky. Poté jsi varoval před zdražováním elektřiny a rostoucí inflací, což nakonec vedlo k výraznému nárůstu cen energií. Zároveň jsi kritizoval to, že 80 % českého průmyslu je vlastně závislých na spotových cenách, takže nedokáže pokrývat ta rizika spojená s tím, že se nakupuje přímo na burze. Jenomže uběhla nějaká doba, samozřejmě ty ceny šly rapidně nahoru, nyní by se ale dalo říct, že jdou spíše rapidně dolů. Takže moje první otázka je: Už jsme tu krizi překonali?

Ondřej Doležal: Ne. Celkově ta krize, tak jak vlastně šla, tak my si musíme uvědomit, že letošní zima, která byla, tak byla šestá nejteplejší zima za posledních 248 zim. To znamená, že jsme měli obrovské štěstí, protože nebyla poptávka po zemním plynu a to vlastně stlačilo ceny zemního plynu a následně i elektrické energie. Takže co se týče té krize jako takové, tak ono se ve své podstatě oproti minulému roku nic moc extra nevyřešilo. A ta situace, jsme na prahu de facto toho, že se to s velkou pravděpodobností bude opět opakovat.

Moderátor: My jsme tady měli přednedávnem rozhovor s Vladimírem Dlouhým a ten právě upozorňoval, že možná až ta další zima bude jako kritická. Souhlasíš s tím, že k té krizi může dojít právě až tu další topnou sezónu?

Ondřej Doležal: Jako tuhle, co bude, nebo až tu další? Já myslím, že to bude už tuhle tu následující. Protože Česká republika, jak jsme si koneckonců říkali, tak 54 % spotřeby České republiky je na spotovém trhu. To znamená, že se obchoduje po hodinách a ti zákazníci nemají jakoukoliv garanci čehokoliv. To znamená, že pokud na tom trhu se objeví jakákoliv negativní zpráva, dejme tomu třeba, že by Evropská unie uvalila sankce na Gazprom a ten už by nebyl schopen dodávat plyn do Evropy, no tak to bude mít zase negativní následek okamžitě na cenu zemního plynu a následně na elektřinu. Což se promítne do těch cen v podstatě ze dne na den. Takže celkově cena energií je kriticky důležitá pro český stát jakožto infrastrukturu a pokud nebude podchycená cena elektřiny, cena komodit, tak bude růst inflace a je to taková nekonečná spirála.

Moderátor: No a můžeme teda zaspekulovat, co nás čeká řekněme už tuto zimu nebo začátek topné sezóny? O kolik řekněme může například elektřina zdražit?

Ondřej Doležal: No, teďka jsou všichni uchlácholeni tím, že byla nejteplejší zima, teďka se opět zase nic neděje. No a z mého pohledu v létě opět začne být nejistota ohledně nadcházející topné sezóny, protože se zjistí, že vlastně LNG a ty kapacity v České republice nejsou takový, jaký by měly být. A to bude tlačit cenu zemního plynu nahoru. Pokud Evropská unie uvalí třeba ty sankce na ten Gazprom, tak to bude další šok pro ten trh. No a to se ponese zase až do toho podzimu, kdy zase budou všichni mít vlasy nahoře, budou chtít nakupovat energie a bude vysoká poptávka po té komoditě. Takže jeden subjekt bude zvedat cenu druhému a budeme opakovat ten scénář de facto, který tady byl minulej podzim.

Moderátor: A dá se tedy odhadnout, o třeba o kolik se zvedne ta cena?

Ondřej Doležal: No tak dejme tomu, že v říjnu minulej rok nebo v září byla cena elektřiny v jednotlivý hodiny i třeba 18 000 za megawattu bez jakýchkoliv daní a poplatků. Pokud se tohleto bude opakovat a bude v zimě jako skutečná zima, tak ta cena může bejt klidně 25 000, 30 000 za megawattu bez daní a poplatků. To se klidně může stát.

Moderátor: Takže jako zdvojnásobit si jako, že se může ta cena, když si to dobře, nebo...

Ondřej Doležal: V tuhle chvíli je cena elektřiny dejme tomu kolem 2 000 za megawattu. Je to tím, že nikdo netopí, není poptávka a zároveň nikdo nenakupuje na další období. Prostě všichni jsou uchlácholeni tím, že cena elektřiny je nízko. Nicméně jakmile začne zase růst, tak my máme 50 % spotřeby, nebo přes 50 % spotřeby České republiky, na té hodinové burze. A jakmile to bude růst, tak se to bude promítat do těch cen. Jenom pro srovnání, v roce 2012 tak Česká republika obchodovala na těhlenstěch spotových cenách pouhý 2 %. Takže se to za dejme tomu 10 let více než pětadvacetinásobilo.

Moderátor: No a dlouhodobý výhled je vlastně jaký? Respektive, co může řekněme i vláda dělat? Respektive, jak se díváš na ty zavedené cenové stropy? Co vláda uskutečnila? Je to nějaké řešení, není? Co je podle tebe ten správný krok?

Ondřej Doležal: Ono takhle. Když se ty cenový stropy zaváděly, třeba i pro ty velký fabriky, tak to bylo 17. prosince minulej rok. Bylo to skutečně jako na poslední chvíli, kdy všichni očekávali, že ty ceny budou vysoký kvůli topný sezóně. Ale zase opakuji, šestá nejteplejší zima, takže to udělalo přesnej opak, ty ceny spadly. A cenový stropy v podstatě zastropovaly fungování toho trhu do nějaké výše, do nějaké míry. Protože klienti, který třeba fixovali cenu elektřiny za 8 000, 9 000, tak těm se to zastropovalo na pěti, takže platí jenom pět, ale dejme tomu, že dneska by mohli fixovat cenu 3 000 korun. Ale oni tam nevidí ten rozdíl 5 000 korun, ale pouhý dva oproti cenovýmu stropu, takže s tím nic nedělají. Doplácí to stát z našich daní a zároveň je to nenutí fixovat cenu na další období. Takže pokud dneska mají cenu 8 000 za megawattu, stát jim doplácí nějakou tu poměrnou část. No ale příští rok to stát dělat nebude, protože nebude z čeho. Takže tam potom pocítí ty dopady v plné kráse a pokud tydlencty subjekty budou chtít nakoupit komoditu, začnou to řešit někdy na podzim, no tak tam už ta cena z mýho pohledu bude zase vysoká.

Moderátor: No jaké je tedy řešení? Co bys poradil ať už klasické domácnosti české, případně i firmě? Co teda dělat? Jak se připravit?

Ondřej Doležal: My jako Sforp se věnujeme energetickým soutěžím, kdy v tuhlenstu chvíli fixujeme klienty na rok 2024, 25. V elektřině i roky 2026, protože v roce 2026 se má Česká republika stát dovozcem elektřiny. Do týdlenctý doby 20 % vyvážíme, takže ten poměr se má otočit. Do toho vyrostou ceny emisních povolenek, což koneckonců říkal i pan Tykač, že se nebude vyplácet vyrábět elektřinu z uhelných elektráren. No ale uhelný elektrárny vytváří 44 % mixu výroby v Český republice. Takže pokud se 44 procentům vyroben v Český republice nebude vyplácet vyrábět, no tak tady máme problém, kterej prostě bude explodovat, no. Takže my svý zákazníky před tímhle tím se snažíme ochránit. Stejně tak jako jsme pro ně v roce 2020 nakupovali pro roky 2022 a 2023. Byť to, co nastalo, v takový míře, tak to jsme samozřejmě neočekávali. Ale ten rok 2026 bude pravděpodobně velmi jako ještě zajímavej, no.

Moderátor: Mně to teda zprominutím zní trošku jako apokalypsa. Jaké jsou tedy řešení, aby k té apokalypse nedošlo? Co tedy jako konkrétně jako dělat? Jak se tomu vyvarovat? Jo, jaká jsou řešení?

Ondřej Doležal: No tak vidíme, že Evropská unie i českej stát v tom de facto ty český odběratele nechávají. Jo, cenový stropy byly zavedený na poslední chvíli, ale neustále se řeší důsledky té krize, ale neřeší se ta příčina. Pokud nám tady poroste cena emisních povolenek, do toho chceme vypnout uhelný zdroje a a po roce 2030 už nechceme vyrábět naftová auta, kdy se celá ta spotřeba přesune do té elektřiny, ale nestavíme nové zdroje, no tak potom ten spotřebitel má jedinou možnost a to je prostě si koupit nějakej podíl v elektrárně, kdy potom ta elektrárna bude vyrábět levnou elektřinu a nikdo mu tu elektřinu s odůvodněním péče řádného hospodáře prostě nezdraží, no.

Moderátor: Takže řešením je nejlépe mít vlastní elektrárnu nebo zdroj...

Ondřej Doležal: V rámci komunitní energetiky, ano. Co se týče třeba těch fotovoltaických elektráren, tak tam zase můžeme ty scénáře vidět v Německu, kdy v momentě, kdy začne foukat nebo svítit, tak všechny ty fotovoltaiky začnou dodávat do sítě a ta elektřina začíná nabývat záporných hodnot. Takže ty lidi, kteří dneska si staví fotovoltaický elektrárny, byť jako s dotací, tak se jim klidně může za dva tři roky stát, že elektřinu, kterou si neudrží ve svým vlastním baráku, do té baterie, a budou ji dodávat do sítě, tak naopak budou platit za to, že dodávají. Protože elektřiny celkově bude málo, ale jakmile začne svítit, ze všech fotovoltaik se dodávat elektřina do sítě, tak ji tam zase bude v ten danej moment moc. Protože fotovoltaická elektrárna vám vyrábí, dejme tomu, s účinností 17 %, takže vyrábí 1 100 hodin za rok, přes léto. No a tam budeme mít, tam budeme mít kritickej přebytek večer a v noci, nebo v těch špičkách, tak tam zase bude nedostatek, no a v zimě bude nedostatek.

Moderátor: Ještě jsem se chtěl zeptat na tu soběstačnost České republiky. Jak to tedy bude? Budeme jako prostě závislí čím dál víc na těch externích zdrojích nebo je řešení, abychom prostě více měli té vlastní energie? Já nevím, stavět nové zdroje... Jak z toho v podstatě začarovaného kruhu ven?

Ondřej Doležal: No Česká republika v tuhlenstu chvíli je exportér. V roce 2026, podle analýzy ČEPSky, tak bude jedna terawatthodina chybět. S tím, že ji dovezeme. Ale z mého pohledu ji není odkud dovézt. Jo, Němci, Němci minulej měsíc zavřeli svoji jadernou elektrárnu. Máme uhelné elektrárny odpojovat. Francie, která má dneska 76 bloků jaderných, tak ta nové zdroje nestaví, tam to de facto laicky řečeno prostě rezne, kdy nestíhají vyrábět to, kolik mají naplánováno, protože neustále dělají odstávky kvůli tomu, že to rezne. No a takže budeme muset dovážet elektřinu, ale není odkaď, no. Takže z Dánska, který dneska 30 % elektřiny taky dováží, to pravděpodobně nedovezem, no.

Moderátor: Ještě se chci vrátit k těm dalším potenciálním zdrojům energie, jako je solární nebo větrná. Jak se díváš na toto? Je to nějaký potenciál, který může pomoci, respektive je vlastně dobře, že lidé si ty svoje domy a střechy vybavují solárními panely? Protože teď všichni víme, je boom, sice už jsou tam i nějaké krizové momenty. Je to správný krok, správný směr?

Ondřej Doležal: My v tuhlenstu chvíli zakládáme neziskovou organizaci Unie odběratelů, kdy se těmhlenstěm zdrojům budeme věnovat a to jak výkupu, tak výstavbě. Co se týče těch fotovoltaik pro ty domácnosti, tak tam bych to dneska svýmu příbuznýmu jednoduše nedoporučil. Je to právě z toho důvodu, že fotovoltaickej trh, tak jak vypadá, tak dneska já osobně, kdybych měl stavět elektrárnu, tak ji stavět nebudu. Radši se budu investovat do do firmy, která bude dealovat ty ty díly, když to řeknu jako jednoduše. Protože dneska ten solární boom způsobil to, že spousta elektráren, který se tady stavěly, tak nejsou dokončený. Vypadá to, jak to vypadá. Takže se čeká nějaký jako krach. Shodou okolností Malina Group tak ty to předvedly jako v plné kráse a ty následky po nich budou budou taky zajímavý. Takže, takže já osobně bych to nedoporučil. Na druhou stranu kvituju, a to si myslím, že spoustu lidí zachrání hlavně po tom roce 2026, že budou mít doma ty baterie. Tam potom i v rámci té naší unie bychom chtěli agregovat tydlencty baterie do té míry, že budeme levně do nich nakupovat elektřinu právě, kdy budou všichni vyrábět, a následně ji prodávat do sítě, když ji bude nedostatek. Takže to je jeden z našich projektů, v podstatě taková role agregátora s těma lidma.

Moderátor: Na to se chci ještě zeptat, na takzvanou komunitní energetiku. Co to vlastně je a jaké jsou cíle? Co to člověku může přinést nebo tomu odběrateli?

Ondřej Doležal: Komunitní energetika má za cíl, aby lidé dejme tomu na chatě si postavili nějaký svůj malý zdroj a následně tu elektřinu využívali na jiném místě. Energetické lobby však tydlencty zákony prostě ohýbají tak, aby to, co funguje běžně v zahraničí, u nás možný nebylo. Shodou okolností ten náš projekt Unie odběratelů, tak my jsme si vzali z té komunitní energetiky de facto to nejlepší, kdy sdružujeme lidi jak od dodavatelů, výroby a právníků a pojmenovali jsme to "komunální energetika". Protože pokud komunitní energetika bude o tom, že vy si budete moc přenášet elektřinu jenom v rámci jedné trafostanice a takovýdle úvahy, který se objevují, tak to velkej efekt mít nebude. No, nebo že by tam bylo maximálně tisíc lidí a tak podobně. Tak to v zahraničí prostě není, ale u nás opět ta energetická lobby je spíše ve prospěch těch velkých energetických společností než ve prospěch těch odběratelů, který na tom trhu v tudle chvíli, jak vidíme, nikdo nezastupuje.

Moderátor: Ještě jedna poslední věc, vrátím se zase na začátek. Na co se tedy člověk má připravit? Řekněme člověk, který bydlí v klasickém bytě nebo třeba potom i v domě. O kolik se mu teda podle tebe zvýší ty ceny? Aby si prostě, abychom si mohli představit, kolik nás to bude stát v tý peněžence víc.

Ondřej Doležal: No, ono záleží jak koho. Já se domnívám, že člověk, kterej do toho trhu tak nějak trošičku vidí a vidí, že v roce 2026 ceně má 44 % výroben v Český republice, nemá se jim vyplácet vyrábět elektřina. Do té doby, do toho tady máme elektromobilitu a tak dále. Tak v tuhlenstu chvíli jsme po jedné z nejteplejších zim, co kdy byla. Dneska po té komoditě není vůbec žádná poptávka a nikdo ještě nezačal řešit následující topnou sezónu. To znamená, že člověk, kterej si dneska, v momentě, kdy není žádná poptávka a ceny jsou nejnižší, bude tu cenu fixovat, tak na tom bude podstatně lépe než lidé, kteří to nechají dojet do toho stavu, kdy budou nakupovat za aktuální hodinové ceny poté, co zjistí, že že prostě není dostatek elektřiny v síti, no.

Moderátor: Kolik ho to teda může stát? Řekněme, protože úplně na rovinu, podle mě většina lidí to prostě nechá být, respektive to nebude řešit a pak... Tak kolik takový člověk si připlatí? Myslím příklad, ať už člověk, který bydlí v bytě nebo člověk nějaký jako typický příklad, jestli by jsi mohl zmínit.

Ondřej Doležal: On jako nejčernější scénář, který já v tom jako vidím je, že vlastně všechny okolní země se snaží elektřinu dneska dovážet. V momentě, kdy bude nedostatek elektřiny, tak cena půjde pochopitelně nahoru. To jsme viděli minulej rok, kdy byla obava z toho, že nebude zemní plyn a že plynové elektrárny v zimě nebudou vyrábět elektřinu. To byl důvod toho, proč ta elektřina byla tak drahá. Tak... V momentě, kdy ta cena opět takhle vystoupá, tak bude platit to, že ten, kdo na to má, tu elektřinu zaplatí a ten, kdo na to nemá, bude odpojen. V momentě, kdy ty klienti budou odpojovaný, tak 54 % spotřeby Český republiky se obchoduje na těch denních, na té denní burze, kde můžete nakupovat elektřinu den dopředu. Pokud by potom přišel někdo ze zahraničí, dejme tomu a řekl, že kupuje výrobu těch našich elektráren na další dva roky, jakožto opci, no tak potom se může klidně stát, že i kdyby ten český odběratel už byl ochoten zaplatit téměř cokoliv, tak ho do té sítě nikdo nepřipojí, protože v té síti nebude dostatek elektřiny. To je absolutně černej scénář. Pokud se bavíme o tom, kde to může v zimě být, tak tam to může bejt opět jako 1 000 euro, 1 500 euro za megawattu. To nebude problém. Pokud, pokud v zimě bude, bude minus 10, jako třeba byla zima v roce 2017, no tak ta cena vyletí do nebes, no. Zase, tam to neudělá nic jako neočekávaného. Pokud máte velkou velkou spotřebu, v ten moment máte velkou poptávku, do toho se vám zblázní trh a 54 % spotřeby, 54 % obyvatelstva nebo všech subjektů, který odebíraj elektřinu, se budou chtít zase snažit zafixovat u tady našich 100 dodavatelů, no tak to zase bude o tom, že si tam každej dá 2 000 korun marži na na jednu megawattu a a stejně se celej ten trh jako neobslouží, no. Takže ten limit tam zkrátka jako není.
Moderátor: Takže jednoduchá rada na závěr: pokud to lze, tak nyní fixovat na nějakou delší časovou dobu?
Ondřej Doležal: Ano. Jednoznačně ano. Pokud ty lidi neví jak s tím, tak my pořádáme energetický soutěže, máme s tím zkušenosti, tak aby ty dodavatelé těm zákazníkům nezdražovali. Shodou okolností teďkon nám do konce roku 2023 končí smlouvy, který jsou za 500 korun za plyn a 1 400 korun elektřina, no. Takže naši klienti, který prošli energetickou soutěží, obecní, tak ty maj ceny fixované velmi nízko a v rámci té naší neziskovky tak se budeme snažit o to, abychom udrželi ty energie na nějaké přijatelné míře právě podílem v té dané, v té dané elektrárně.

Moderátor: Tak uvidíme, no, jak to dopadne. To byl Ondřej Doležal, energetický expert. Děkuji za rozhovor.

Ondřej Doležal: Já díky. Ahoj. Na shledanou.

ZDROJ