Zpět na všechny články

Elektřina za korunu? Obce obcházejí burzu a berou energii do vlastních rukou

To nejdůležitější z rozhovoru:

• Úvod
  
  
  • Projekt společnosti EnVys se zaměřuje na větrnou energetiku a komunitní model.
  • Hostem je Ondřej Doležal, tvůrce celého konceptu a hlavní investor počáteční fáze projektu.
    
    
• PPA kontrakty a burza
  
  
  • Nezávislost na trhu:
    
    
    • Obcházení burzy a přímý odběr z konkrétního větrníku.
    • Ochrana před budoucím zdražením (předpoklad dovozu 30 % elektřiny do ČR).
      
      
• Finanční dopady na domácnosti
  
  
  • Cena silové elektřiny: cca 1 000 Kč za megawatthodinu.
  • Náklady na pořízení výkonu:
    
    
    • Byt: investice cca 90 000 Kč bez DPH.
    • Rodinný dům: investice cca 450 000 Kč bez DPH.
      
      
  • Splátky: možnost rozložení na 36 měsíčních plateb (2 500 Kč/měs.).
    
    
• Technické parametry
  
  
  • Moderní větrníky (Vestas): životnost až 35 let.
  • Výška do 200 m, 3× vyšší výkon než u starých typů.
  • Větrníky vyrábí energii 80 % času (fotovoltaika pouze 50 %).
    
    
• Realizace a bezpečnost
  
  
  • Investice do jedné elektrárny: 270 milionů Kč.
  • Aktuálně probíhá příprava v 10 lokalitách (cílem je 30–50 větrníků).
  • Povolení se očekávají v roce 2026.
    
    
• Rady pro domácnosti
  
  
  • Jedinou cestou k levné energii je vlastní podíl na zdroji.
  • Vyvázání se z burzovního systému eliminuje riziko energetických krizí.

Celý rozhovor zde:

Moderátor: Kolik tedy může ten zákazník ušetřit? Protože předpokládám, že by to mělo být logicky levnější, než jakou má stávající smlouvu.

Ondřej Doležal: Vlastně výhoda tohodlenctoho je, že si ten zákazník rezervuje výkon té elektrárny až do konce její životnosti. De facto si koupí část výkonu té elektrárny a ta po celou dobu životnosti vyrábí elektřinu jenom pro něj. Takže když se podíváme na to, že ty elektrárny se dožívají 35 let, ty moderní, tak se dostáváme na cenu silový elektřiny zhruba korunu.

Moderátor:  Tady Jiří Böhm, fokuson.cz, a pořad GREEN SPIN a naším hostem je Ondřej Doležal ze společnosti EnVys. Ahoj.

Ondřej Doležal: Ahoj, dobrý den.

Moderátor: My se budeme bavit o větrných elektrárnách, protože ty máš v plánu se svojí společností stavět větrné elektrárny, a to pomocí – nebo co by mohlo být zajímavé pro ty zákazníky – PPA kontraktu. Já bych chtěl na začátek, jestli bys nám mohl jednoduše vysvětlit, o co jde, jak by to vlastně mělo fungovat.

Ondřej Doležal: No, EnVys je vlastně energetická společnost, kterou spoluvlastní zákazníci. V tuhlenctu chvíli obce ze sedmi různých krajů Český republiky, kdy ty elektrárny vlastně mají stát na katastrálních území našich akcionářů a tu elektřinu si vlastně může koupit v uvozovkách kdokoliv. To znamená, že zákazníci si koupí výkon té elektrárny a ta elektrárna potom nevyrábí na burzu, ale dodává se ta elektřina napřímo do těch odběrných míst těch zákazníků.

Moderátor: Takže nejde to prostě na burzu, tu jsi jakoby vynechal.

Ondřej Doležal: Ano, přesně tak.

Moderátor: Ještě prosím PPA kontrakt, to je vlastně co?

Ondřej Doležal: To je dlouhodobá smlouva o dodávce elektřiny, kdy vlastně je to smlouva mezi výrobcem té elektřiny a konečným zákazníkem.

Moderátor: Větrné elektrárny – je to trošku kontroverzní téma. Jsou tady ty typické otázky, jako když přestane foukat a elektřina třeba nedodá to domluvené množství elektřiny, co pak? Jak se s tím pak dál pracuje?

Ondřej Doležal: Ono se říká, že nefouká, ale když se podíváme na reálný data z měření větru, tak vidíme, že třeba fotovoltaický elektrárny nevyrábí zhruba 50 % svýho času, kdežto větrný elektrárny nevyrábí 20 % svého času. Takže když jako říkáme, že nefouká, tak ono stále jako fouká, ale fouká méně, tudíž ta elektrárna vyrábí méně. Nicméně Česká republika, potažmo Evropská unie, se rozhodla jít cestou energetiky bezemisní, kdy zkrátka jsme se přizpůsobili tomu, jaký elektrárny je prostě možný na území Český republiky, potažmo v Evropě, prostě stavět. Takže samozřejmě má to svý negativa i pozitiva, nicméně takhle už je nastavená energetická koncepce Český republiky a pokud chceme vyrábět pro lidi levnou elektřinu, tak musíme zkrátka se orientovat do sektoru, kterej prostě je podle našich volných zástupců prostě vybranej.

Moderátor: No dobře no, ale když se nedodá ta elektrárna nebo ten větrník nedodá tu nasmlouvanou elektřinu, tak se asi bude muset brát odněkud a bude dražší, ne?

Ondřej Doležal: Ano, přesně tak. Zákazníci si vlastně rezervujou výkon v té elektrárně. To znamená, že namísto toho, aby si koupili 10 kW fotovoltaiku na střechu, tak si zajistí 5 kW ve větrné elektrárně a to, co ta elektrárna vyrobí, tak už potom mají zadarmo, protože si to zaplatili v uvozovkách na tom začátku. A když ta elektrárna vyrobí více, než ten zákazník potřebuje, tak my to prodáme, připíšeme to tomu zákazníkovi formou přeplatku nebo do vyúčtování. A když to vyrobí méně – zákazník si zajistí třeba 50 % svý spotřeby – tak tu elektřinu pro něj budeme muset nakupovat na trhu. To je jasný, ale furt je lepší nakupovat na burze menší část než celou většinu tý spotřeby. Což v podstatě vidíme – my jsme se viděli poprvé před pěti lety, kdy začínala první energetická krize – a od té doby prostě vidíme to, že spoléhat se na burzu, makroekonomický jevy a tak dále, je čistá ekonomická sebevražda.

Moderátor: A kolik tedy může ten zákazník ušetřit? Protože předpokládám, že by to mělo být logicky levnější, než jakou má stávající smlouvu.

Ondřej Doležal: Ano, vlastně výhoda tohodlenctoho je, že si ten zákazník rezervuje výkon té elektrárny až do konce její životnosti. De facto si koupí část výkonu té elektrárny a ta po celou dobu životnosti vyrábí elektřinu jenom pro něj. Takže když se podíváme na to, že ty elektrárny se dožívají 35 let, ty moderní, tak se dostáváme na cenu silový elektřiny zhruba korunu bez DPH a tak dále. Bez distribučních poplatků, to ten člověk vždycky zaplatí. No, ale měli jsme tu cenový stropy 5 000, dneska výhledy nejsou úplně pozitivní, to vidíme. Ministerstvo průmyslu už vydalo nějakej seznam, co dělat, když bude nedostatek elektřiny. Takže je to vlastně takový vyvázání se z toho burzovního šílenství, co vlastně jsme viděli a budeme vidět.

Moderátor: Takže z tvého pohledu do budoucna nehrozí, že by třeba ty ceny elektřiny mohly třeba jít dolů?

Ondřej Doležal: Ne, není k tomu důvod. Podívejme se na to, kolik stála elektřina, když jsme jí 15 % vyváželi. Všichni jsme tu platili 5 000 Kč cenovej strop a dneska se v podstatě všichni shodujou na tom, že budeme v následujících pěti letech 30 % celkový spotřeby dovážet. No a zatím žádná ekonomická poučka neříká, že čeho je málo, tak je levný.

Moderátor: Povolení větrné elektrárny může v Česku trvat klidně 10 let. Zákazník podepíše smlouvu, co dál? To bude tak dlouho čekat nebo jak to jako bude fungovat v praxi?

Ondřej Doležal: Ne, my jsme začli tu komunitní energetiku budovat už na začátku roku 2023 a dneska jsme ve stavu, že jsme odevzdali první EIA studii, shodou okolností tento týden. Další záměry – nebude se dělat EIA studie, ale jednotné environmentální stanovisko. Očekáváme, že první stavební povolení budeme mít ještě letos. Takže ty lhůty dlouhé byly, nicméně dá se to stlačit do nějakého jako rozumného časového období, kdy vlastně neuděláte nic jinak než je v těch stávajících metodikách. Prostě tak, jak se ty elektrárny mají stavět, tak je společnost EnVys prostě staví.

Moderátor: Ten váš model vlastně obchází ty klasické dodavatele – ČEZ, E.ON a podobně. To jsou jako velcí hráči. Nebojíte se nějaké reakce, respektive že třeba začnou dělat něco podobného?

Ondřej Doležal: Ani ne. My jsme k tomu přistoupili opravdu komunitně. Já dlouhodobě posledních 13 let se věnuju čistě energetice. V roce 2021 jsem vlastně psal tu protišmejdskou novelu energetickýho zákona a my jsme do toho prostě šli s tím, že vytvoříme platformu nebo společnost, kterou budou spoluvlastnit jejich zákazníci. Mně samotnýmu v EnVysu zbyde nějakých 17 % na konci dne. A jestli je tu kdokoliv, kdo chce náš model okopírovat, tak může. My jsme dali náš byznys plán, všechno jsme dali prostě na web, takže každej se na to může zeptat teď už umělý inteligence nebo detailně to prostudovat. A v zásadě kdokoliv, kdo by se chtěl vydat podobnou cestou, tak v Český republice je za mě vítaný, protože jestli tady lidi nebudou platit za elektřinu nevím 3 500, 5 000 Kč bez DPH nebo 8 000, což jsou teda odhady, jedině dobře.

Moderátor: No ale tak tolik větrných elektráren asi u nás nemůže být, aby to bylo pro každého. Kdo má přednost? Jenom přemýšlím, kdyby byl zájem, nejste nafukovací.

Ondřej Doležal: Nejsme nafukovací. My z každý tý elektrárny můžeme prodat maximálně 64 % jejího výkonu, protože máme fond provozu, z kterýho jsou potom hrazený ty náklady, 12 % to je náš zisk a potom dáváme ještě obci procenta z výroby za to, že to u nich na katastru stojí. Takže ta komunitní část není nafukovací, to je daný. Je to takové, že trošku kdo dřív přijde, ten prostě to má, ale to už je jak přirozený výběr, takhle to funguje prostě vždycky.

Moderátor: Pojďme si říct ještě nějaké číslo. Kolik teda bude takový průměrný zákazník spotřebovat? Mohl bys nám dát nějaké čísla, jak to máte propočítané, kolik by zaplatil?

Ondřej Doležal: Když si vezmeme klasické byty, třeba 2–3 MWh, tak to je v zásadě 0,9 kW výkonu tý elektrárny, za což zaplatíte
90 000 bez DPH celkově. To bude stát ten výkon tý elektrárny.

Moderátor: Takže zaplatím třeba těch 90 000 a potom vlastně čekám...

Ondřej Doležal: Podepíšeme smlouvu, část platby bude při stavebním povolení, část platby při uvedení tý elektrárny do zkušebního provozu. Domácnostem umožňujeme to rozložit na 36 měsíčních splátek, takže jsou domácnosti, co nám posílají 2 500 měsíčně. Když je to rodinnej dům, máte 10 MWh spotřeby, tak se bavíme o 4,5 kW. Máme detailní kalkulačku na webu, tam si to můžete spočítat modelově po 15 minutách. Rodinný dům, abych to zkrátil: 4,5 kW, 10 MWh spotřeba, 450 000 bez DPH.

Moderátor: V Česku zatím existuje velmi málo těch PPA kontraktů. Jak přesvědčujete ty potenciální zákazníky, aby šly do něčeho, co není úplně vyzkoušené?

Ondřej Doležal: Já jsem to prvních 18 měsíců EnVys financoval sám čistě ze svých. Posílali jsme těm obcím stanovy, ať se k tomu vyjádří. Po těch 18 měsících se těm obcím řeklo: „Helejte se, jestli chcete mít levnou elektřinu, musíte se toho účastnit.“ Dneska už jsou za náma opravdu hmatatelný výsledky, je to čím dál tím snažší. Lidi z energetickýho trhu jsou poměrně vyčerpaní. Od roku 2013 jsme tu měli energošmejdy, do roku 2021 to nikdo neřešil. Kdokoliv, kdo má v plánu následujících 20 let odebírat elektřinu, si může zajistit elektřinu napřímo. Proč byste někomu nabízeli elektřinu za korunu nebo za 1 000 Kč za megawattu, když to můžete dodávat na burzu, kdy dneska, když nesvítí, stojí elektřina 200 € na spotu? Musíte mít asi nějakej sociální přesah, proto jsme do toho šli s těma obcema.

Moderátor: Co politická situace? Může to nějak ohrozit váš záměr?

Ondřej Doležal: My jsme do toho od začátku šli s tím, že to budem dělat slušně. Spolupracujeme s Fakultou životního prostředí ČZU, s ČESONem (netopýři), hluk nám měří Zdravotní ústav. Děláme to podle metodik, dodržujeme všechno, respektujeme lidi i krajinu. Jde to, ale pořád jsme na začátku.

Moderátor: Co se stane, když vám zákazník přestane platit? Co když to zkrachuje?

Ondřej Doležal: Jsou na to dotace, počítáme na tu jednu elektrárnu 270 milionů. Vytváříme dostatečně velkej finanční rámec. I my budeme cenu výkonu zřejmě zvedat. Všechno počítáme na nejpesimističtější variantu plus 20 % a v zásadě nám to vychází.

Moderátor: Těch projektů by mělo být kolik?

Ondřej Doležal: V tuhlenctu chvíli děláme zhruba 10 lokalit najednou. Letos odevzdáváme EIA studie, příští rok budou stavební povolení. Cílem je 30 až 50 větrníků.

Moderátor: Likvidace takové elektrárny – ví třeba ty obce, že to pak bude na nich?

Ondřej Doležal: Za likvidaci je vždycky zodpovědnej majitel. Naše společnost si pozemky pronajme a když získáme stavební povolení, pozemek kupujeme. Výrobce Vestas (největší na světě) nám bude dělat autorizovaný servis po celou dobu životnosti. Garantovaná životnost je 25 let, ale ty moderní se dožívají i 31 a víc. 82 % těch lopatek je recyklovatelných. Stavíme elektrárny do výšky 200 m, tubus je ve 120 m. Nová elektrárna vyrobí třikrát víc než ty staré.

Moderátor: Jaké jsou další plány?

Ondře Doležal: Naši společnost spoluvlastní Česká hlava, mají patenty na čištění bioplynu. Vize je vodík a akumulace elektřiny. Teď se věnujeme primárně větru, protože chceme lidem nabízet elektřinu, když ji potřebujou, což je v zimě.

Moderátor: To, že budeme elektřinu dovážet, je fakt. Dá se tomu zabránit?

Ondřej Doležal: V Český republice jsme furt o krok pozadu. 8 let se nic nedělo, pak přišel odchod Bohemia Energy a najednou slýcháme, že budeme odpojovat uhelný elektrárny, ale okolní země na tom 10 let reálně makají. Výhledy na ceny plynu jsou hrozný a to se promítne do elektřiny. Z mýho pohledu je tohle nejlepší cesta – elektřinu napřímo z český firmy, kterou spoluvlastní obce.

Moderátor: Rozumím. Budu přát úspěch, to byl Ondřej Doležal. Díky moc.

Ondřej Doležal: Díky.