Někteří dodavatelé energií využili situace a prodávali ji 4krát dráž říká Doležal ze Sforp

21. října 2022

Zobrazit zdroj

To nejdůležitější z rozhovoru:

Úvod

Ondřej Doležal, zakladatel firmy Sforp, hovoří o situaci na energetickém trhu v ČR a dopadech energetické krize.

Stav energetického trhu

Stát nepůjčil dodavatelům energie peníze na nákup, což vedlo k čtyřnásobnému zvýšení nákladů.
Po krachu Bohemia Energy se milion zákazníků rozptýlil mezi 100 dodavatelů, což zvýšilo požadavek na jistiny.

Finanční dopady

Cena elektřiny vzrostla z 140 euro na 340 euro, což vedlo k významným ztrátám pro firmy a zákazníky.
Velké firmy jako ČEZ dostaly půjčky, zatímco menší dodavatelé zůstali bez finanční pomoci a zkrachovali.

Problémy s cenami

80 % firem nemá zafixované ceny na příští rok, což vede k omezení výroby a krachům podniků.
Vysoké ceny elektřiny vedou k nekonkurenceschopnosti českého průmyslu.

Morální aspekty a regulace

Dodavatelé využili situaci a prodávali elektřinu až čtyřikrát dráž, což vyžaduje lepší regulaci ze strany státu a energetického úřadu.
Potřeba ochrany zákazníků a regulace trhu byla zdůrazněna jako klíčová.

Budoucnost dodavatelů

Malé dodavatele čeká pravděpodobně krach, zatímco velké firmy mohou přežít díky vládní podpoře.
Existuje riziko, že trh zůstane pod kontrolou několika silných hráčů.

Závěr

Situace na energetickém trhu v ČR je kritická, vyžaduje urgentní opatření a ochranu pro zákazníky.

Celý rozhovor zde:

Redaktor: Ondřej Doležal, zakladatel energetické firmy Sforp. Dobrý den.

Ondřej Doležal: Dobrý den.

Redaktor: Vy jste už loni tvrdil, že stát má půjčit dodavatelům energií peníze na nákup těchto energií, protože se blíží velká nejen energetická krize. Jak to dopadlo?

Ondřej Doležal: No, dopadlo to tak, že stát ty peníze nepůjčil a následky energetické krize jsou z mýho pohledu tak čtyřikrát větší, než by mohly být. Říkal jsem to z toho důvodu, že vlastně když zkrachovala Bohemia Energy a dalších zhruba 30 společností, tak všichni zákazníci chtěli nakoupit elektřinu po zhruba 100 dodavatelích. To znamená, že milion zákazníků se snažil rozptýlit mezi zhruba 100 společností a tak jak rostla cena elektřiny, tak rostla [rostl] požadavek na jistiny. To znamená, že pokud my jsme připojili kterýhokoliv zákazníka, tak jsme za něj museli složit nějakou část jako jistiny na distribuci, na burze a tak dále. A zároveň jsme pro ně museli tu energii nakoupit.

Ondřej Doležal: A protože těch zákazníků bylo milion, tak množství požadovaných peněz po těch 100 společnostech bylo zkrátka obrovský a bylo jasný, že sami dodavatelé energií to nezvládnou. A tak jak zkrachovala Bohemia Energy a zhruba dalších X společností, tak bankovní sektor od nás dal ruce pryč. To znamená, že dodavatelé energií vlastně neměli finanční prostředky na nákup těch komodit a proto spousta z nich nenabízela fixovaný produkty na rok nebo na dva, ale dávali zákazníky na spotový produkty a nebo na smlouvy, kde neměli ti zákazníci garantovanou cenu.

Redaktor: Když se k tomu vrátím, vy jste navrhoval něco, co tedy vláda nakonec jako udělala, ale asi až pozdě. V té době už se cena pohybovala někde jinde, než když jste to navrhoval loni v listopadu. Mě by zajímalo, o kolik kvůli tomu vlastně vláda přišla, nebo kolik ji to stálo navíc a co to znamená pro zákazníky, ať už lidi nebo firmy. O kolik si kvůli tomu vlastně připlatí víc?

Ondřej Doležal: Já když jsem todlencto říkal, v podstatě okamžitě s odstoupením trhu s Bohemia Energy, protože to byl zkrátka ten největší dodavatel, tak cena elektřiny tou dobou byla zhruba za 140 euro. To znamená nějakejch 3,5 tisíce korun za megawatu elektřiny. Kdy ta vláda nebo stát k tomuhlenstomu přistoupil, když ta cena byla 340 euro, tak některé státní a polostátní společnosti dostaly spoustu peněz půjčených nebo i darem, ale zase se to netýkalo všech.

Ondřej Doležal: O kolik víc to bude stát, to nejde asi úplně říct, protože třeba ČEZ dostal 75 miliard korun, nicméně se musíme podívat na to, že máme nastavené cenové stropy na úrovni 6 tisíc, nikoliv na úrovni třeba 4 tisíc v době, kdy jsem to navrhoval. A velký firmy nemají nakoupeno a garantováno vůbec nic. Takže mezitím, co byly ty půjčky, tak tady máme úspornej tarif za X miliard, máme tady obnovitelné zdroje odpuštění za X miliard. Budeme sanovat dopady nezaměstnanosti a do toho bude stát doplácet rozdíl mezi reálným nákupem na tom spotu nebo jakousi vymyšlenou cenu těch dodavatelů a tím cenovým stropem. Takže ty náklady na to budou astronomický.

Redaktor: Jednoduchá otázka, kdo za to může?

Ondřej Doležal: Tak máme tady nějaký energetický regulační úřad, kterej asi mohl nějakou formou ten trh bránit před nekalými praktikami těch dodavatelů lépe, dlouhodobě. Máme tady ministerstvo průmyslu, který nás má na starosti, energetiku. Máme tady spoustu energetických poradců vlády. Těžko říct, no. Asi ta chyba se rozmělňuje mezi všechny zúčastněné dneska.

Redaktor: Podle nedávného průzkumu ČOK [Česká obchodní komora, pozn. přepisovatele] mezi českými firmami, respektive z toho průzkumu vyznělo, že 80 % firem nemá zafixovány ceny na příští rok. Co to vlastně znamená? Dojde k výrazným krachům těch firem nebo už k tomu dochází?

Ondřej Doležal: Pokud se podíváme na vyjádření a proklamace mnoha těch zákazníků, tak musej omezovat výroby nebo uvažují o přesunu té výroby a nebo rovnou zavírají své podniky. Co já mám zákazníky, tak třeba zemědělská družstva vybíjejí své chovy jako drůbeže a tak dále, protože cena elektřiny je zkrátka hrozně vysoká, kdy nás přejíždí konkurence z Polska, kde mají nižší ceny, nižší cenu mají koneckonců v Německu, na Slovensku, v Itálii a tak dále.

Ondřej Doležal: Takže náš průmysl a ty naše podniky jsou v tuhle chvíli vystaveny velký nekonkurenceschopnosti na straně té výroby a další věcí je, že my jsme montovna stále, my jsme velmi průmyslový stát a pokud 80 % těch podniků nemá nakoupeno a už vlastně rok nakupují na těch spotových cenách, kdy ta cena byla i 1000 euro za jednu megawatu, no tak pochopitelně to se musí projevit do toho, že ty výrobky nejsou prodatelný za tu cenu. Takže buďto jedou dneska s černou nulou, jako někdo, a nějakou formou se snaží zachovat ty kontakty, ale to si myslím, že stejně nebude jako dlouhodobě účinná strategie.

Redaktor: Dobře, ale opět jednoduchá otázka. V čem je tedy problém, proč se to stalo, proč ty firmy to nemohou zafixovat? Proč jinde je tedy ta energie levnější? Kde je ten zakopaný pes?

Ondřej Doležal: U nás se stalo to, že se nám potkala celoevropská krize s odchodem té Bohemia Energy a dalších dodavatelů, kdy u nás zkrátka nebyla nutnost mít pro ty zákazníky nakoupeno a nebo mohlo se stát to, že ti dodavatelé nakoupeno měli, ale zákazníkům zdražili třeba čtyřikrát cenu nebo je rovnou dali na spotové ceny a dnes na nich vydělávají neuvěřitelné peníze na tom, že tu levnou elektřinu prodávají těm samým lidem podstatně dráž. A to jiné státy takhle volný neměly.

Ondřej Doležal: Takže na jednu stranu se stalo to, že odešla ta Bohemia Energy a dodavatelé energií neměli finanční prostředky, aby tu energii nakoupili dopředu. Další dodavatelé nakoupeno sice měli, ale rozhodli se brutálním způsobem zdražit a navýšit si hrozným způsobem své zisky. A další věcí je, že tady máme tu evropskou krizi s plynem. Takže u nás se potkaly jako špatná ochrana zákazníků, nemorálnost dodavatelů a celoevropská krize.

Redaktor: Lze to nějak vyřešit? Protože vy tvrdíte, že některé firmy nebo dodavatelé energií tedy tu energii, respektive tu elektřinu nebo plyn měli, ale v podstatě ji prodali za dráž. Bavíme se o nějaké morálce, ale šlo tomu nějak zabránit nějak legálně? Nebo šlo vůbec tomu zabránit, aby se to nestalo, nebo aby se to stalo ve prospěch toho zákazníka?

Ondřej Doležal: Já jsem, já jsem ještě předtím, než některé ty firmy zkrachovaly, tak jsem upozorňoval, že by se tam měl možná podívat energetický regulační úřad, respektive úřad pro ochranu hospodářské soutěže. To se nestalo. Co se týče zdražení těm klientům, to se jako stát mohlo, to v energetickým zákoně bylo, i v obchodních podmínkách. Ztratit možnost dodávat elektřinu a plyn, aniž by to bylo jakkoliv vysvětlený a vrátit licenci, tak vlastně možný bylo taky a potom prodat tu elektřinu na burzu, na ten spotový trh, tak to jde taky, no. Takže ono je to vlastně všechno legální. Takže jestli tomu zabránit šlo a nešlo? Možná úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Možná.

Redaktor: Co současná situace znamená pro ty samotné dodavatele energií? Nehrozí v podstatě to, že přežijí, nebo řekněme zůstanou jenom ti velcí hráči, kteří přece jenom mají nějakou svoji sílu? Příkladem může být i vaše společnost Sforp, která vlastně zkrachovala, jestli to tak mohu říct. Tak jak to vidíte?

Ondřej Doležal: No rozdíl mezi náma a třeba těma velkýma je ten, že my jsme nedostali ani miliardu, jo. Na nás se vlastně všichni vykašlali a když ta cena elektřiny rostla a rostl požadavek na ty jistiny, tak nikoho nezajímalo o to, jestli ty firmy na tyhlencty věci provozní mají. Zkrátka jenom šlo o to navýšení těch jistin. Pokud jsme ty jistiny nenavýšili, tak jsme ztratili přístup na burzu a v ten moment jsme přestali bejt provozuschopný. Velký firmy jako Pražská plynárenská, tak té Praha dala 4 miliardy, ČEZ dostal půjčeno 75 miliard, některé jiné společnosti dostaly zaručené peníze taky, jiné je nedostaly.

Ondřej Doležal: Takže ten přístup toho státu k těm dodavatelům je zkrátka zvláštní, kdy někdo sanovaný je a někdo není. Ten, kdo není, tak tomu banka žádná nepůjčí, protože energetický sektor je od listopadu minulýho roku kriticky postiženej, až jako toxickej, takže banky nám nenavyšují úvěrový rámec ani o korunu. A Národní rozvojová banka má programy pro podnikatele na nákup zboží, ale už ne na nákup komodity. Takže ani tam ti dodavatelé nejsou schopni ten úvěr na ty nákupy získat a potom to musí hnát ze svých vlastních peněz.

Ondřej Doležal: A jsou dvě možnosti. Buďto těm zákazníkům cenu komodit čtyřikrát zdražit a ty finanční prostředky získat od nich, ale zase nepomáháte té ekonomice. A nebo jim necháte nízkou cenu s tím, že si říkáte, že to s těma zákazníkama jako provedete dobře, protože máte nakoupeno, co vám vlastně hrozí, když máte nakoupeno? A na druhé straně vás dožene to, že vám neustále zvyšují jistiny. Takže nám se stalo to, že přestože jsme měli nakoupeno 100 % objemu na letošní rok a zhruba 50 % komodity na příští rok, tak s válkou na Ukrajině a s Sberbankou, kde zkrátka zmrzly peníze jako mnoha subjektům, třeba Kraj Vysočina tam má dodnes jako tuším 2 miliardy korun, tak některým subjektům zúčtování, to znamená správcům obchodů té elektřiny a plynem, tam zůstaly peníze, ale nikdo se nezajímal o to, jestli tydlencty subjekty jsou provozuschopný. A tudíž tydlencty firmy zkrachovaly a když zkrachovaly, tak společnosti mezi sebou, tak popadalo spousta bilaterálních obchodů, kdy my jsme sice tu elektřinu u někoho nakoupenou měli, ale protože on z toho řetězce vypadl, tak nám tu komoditu nikdo nedodal. Protože elektřina a plyn to není jako televize, to nemáte ve skladu. To plynule, to plyne. A to se nám stalo, no, že vlastně nikoho nezajímal osud tědlenctěch společností a s krachem Sberbanky se stalo to, že i když jsem to měl nakoupený, tak mi to nikdo nedodal. A to se stalo spoustě společnostem. Ty bilaterální obchody padají jako neustále a padat budou.

Redaktor: No a neobjevujete se, nebo neslyšíte takový protinázor, že se díky tomu, co se děje, vlastně ten trh jako pročistí, přežijou jen ti nejsilnější, jak byste na tohle reagoval?

Ondřej Doležal: Tak jako, když mi někdo půjčí miliardu, tak to přežiju taky.

Redaktor: Dobře. Znamená to tedy, že podobný konec, nebo řekněme rovnou krach tedy hrozí dalším, především těm menším dodavatelům energií na českém trhu? Je to tak?

Ondřej Doležal: To je otázka. Ty firmy, co to přežily jako doteď, tak pravděpodobně zdražily cenu elektřiny i plynu už, že těch, co nezdražilo a dodávají za ty původní nízký ceny, třeba fixovaný ceny z roku 2020 a 21, kdy to ještě jako šlo, tak těch je pomálu. Podívejme se na to, že podle vyjádření měl ČEZ na letošní rok prodáno zhruba 75 % elektřiny za nějakých 60 euro, a 1500 korun. Ale když se podíváme na dnešní ceny, za kolik se obchoduje, no tak to není 1500 korun plus 300 korun marže, jako to bylo dva roky zpátky. Dneska se obchoduje, prodává se za 7-8 tisíc a tam někde jsou ty zisky. Mimo jiné na příští rok, na rok 2023, podle vyjádření, který jsou volně jako dohledatelný na webu, tak ČEZ má prodáno 70 % své produkce za 88 euro 70. Což je dejme tomu 2200. Ale bavíme se tady o cenovým stropu 6000 za megawatu elektřiny. To znamená, že někde zkrátka plandá obrovský množství peněz, který potom budeme platit my všichni. Ať už, ať už v ceně svého svícení, v ceně chleba, v ceně vajec, v ceně produktů, který kupujeme.

Redaktor: To byl Ondřej Doležal, zakladatel energetické společnosti Sforp. Děkuji za rozhovor.

Ondřej Doležal: Já díky, hezkej den.