Obce jako akcionáři. Chtějí levnější energii z větrníků, ty ale budou stát jinde

4. února 2026

Milan Krčmář
reportér
Třebíčsko
4. 2. 2026

Výstavba větrných elektráren často naráží na odpor místních obyvatel. Na Třebíčsku se nyní objevil model, který umožňuje nemít větrník hned za obcí, ale přitom z něj mít energii i levnější elektřinu. Ekonom ale varuje i před nevýhodami.

Větrné elektrárny? Ano, ale ne za naším domem. Tak občas vyznívají výsledky referend na toto téma. Užitek z větrníků ale přesto můžou mít i obce, kde jejich výstavbu odmítají. „Na nás se teď obrátila společnost, která nám nabízí, že bychom mohli mít energii z větrníků, ale ty by stály úplně jinde. Zároveň bychom měli slevu na energiích. Uvažujeme nad tím,“ sdělil starosta Okříšek, Zdeněk Ryšavý.

Tento ne zcela obvyklý model se nazývá komunitní energetikou. Nejen obce, ale třeba i firmy, upíšou akcie společnosti, která pak postaví větrníky. Ty mohou stát na druhém konci kraje, případně i republiky, kde proti nim tamní obyvatelé neprotestují.

Společnost zmíněná Ryšavým se jmenuje EnVys (Energie z Vysočiny). A Okříšští nejsou jediní, komu se tento projekt zamlouvá. Například Kněžice ležící na pomezí Jihlavska a Třebíčska už se do něj taky zapojily.

Loni na podzim upsaly dvacet akcií po sto tisících korunách. Podíl Kněžických tedy činí celkem dva miliony korun. „V Kněžicích je k větrníkům letitý odpor, takže tato nabídka nám přišla jako zajímavá. Nejen v tom smyslu, že jejich energii můžeme užívat a zároveň se na ně nebudeme muset koukat, ale také díky tomu máme předplacenou energii a akcie společnosti,“ vysvětlil kněžický starosta, Radek Žák.

Budova obecního úřadu v Kněžicích pociťuje tuto komunitní energetiku doslova už na vlastní stěny a tamní zaměstnanci na vlastní kůži. Brzy by přitom měli totéž pocítit i běžní obyvatelé obce.

Taky Okrouhlička a Lipnice

Ačkoli větrníky stojí úplně někde na druhém konci Vysočiny, kněžický úřad za odběr a spolupodíl dostává slevu. Úředníci tak využívají energii právě díky oněm dvaceti akciím, které Kněžice vlastní. „Zatím to platí jen pro úřad. Pro obyvatele se to rozjede poté, až bude vše kompletně fungovat,“ doplnil Žák.

Kněžice jsou tedy příkladem, jak celý systém vlastně funguje. Obce se zapojí do projektu, vloží do něj určité finanční prostředky, za ty se postaví větrníky tam, kde proti nim lidé neprotestují, a z nich budou odebírat elektřinu. Zatím jich mnoho není, proto energii odebírají třeba jen úřady podobně, jako je tomu v Kněžicích. Časem by ale toto zapojení měli pocítit sami obyvatelé dané obce.

Dva miliony do projektu vložily například i Okrouhlička a Lipnice nad Sázavou. Obě tyto obce leží na Havlíčkobrodsku. „Spoluvlastníky EnVysu jsou ale obce ze sedmi krajů České republiky, čemuž odpovídá i geografické rozložení našich záměrů. Projekty v pokročilé fázi přípravy máme aktuálně v Pardubickém, Královéhradeckém, Moravskoslezském a Olomouckém kraji i na Vysočině,“ vyjmenoval Ondřej Doležal z vedení EnVysu.

Osm Okříšek

Podle něj nelze přesně předem určit, kolik obcí by se do podniku mělo zapojit. „Rozhodující není počet subjektů, ale objem jejich spotřeby. Pokud bychom to vztáhli například na velikost městyse Okříšky, tak pro efektivní výstavbu jedné velké moderní větrné elektrárny dává smysl spojení asi šesti až osmi podobně velkých obcí,“ vysvětlil Doležal.

Ten zároveň dodává, že se do situace promítne i plán Evropské unie, podle kterého mají být do roku 2030 budovy z devětačtyřiceti procent zásobeny bezemisní energií. „Zásadní proto bude, jak rychle k tomuto cíli přistoupí státní subjekty, což nevyhnutelně povede k dalšímu nárůstu spotřeby elektřiny, a tím i k vyšší poptávce po levné zelené elektřině,“ doplnil Doležal.

Ekonom: Má to i nevýhody

Deník oslovil i známého českého ekonoma Lukáše Kovandu, aby projekt zhodnotil i z pohledu odborníka na finance. „Projekt využívá princip vzdáleného sdílení a dává ekonomický smysl především díky úsporám z rozsahu – velké větrníky jsou efektivnější než malé obecní zdroje,“ zamyslel se Kovanda.

Pro obce je podle něj lákavá role akcionáře, která je zbavuje starostí s vývojem a vizuálním smogem přímo v jejich katastru. „Hlavním ekonomickým rizikem je však dlouhý investiční horizont a fakt, že v Česku trvá povolování větrníků i deset let, což může vložené miliony v mezidobí znehodnotit. Obce se také stávají spolunositeli podnikatelského rizika. Pokud se projekt prodraží nebo klesnou tržní ceny silové elektřiny, očekávaná úspora se může výrazně snížit. Navíc stále platí, že i při vlastní výrobě přes republiku budou obce platit plné distribuční poplatky, což limituje celkovou rentabilitu oproti lokální spotřebě,“ poznamenal dále Kovanda.

Co je projekt Envys:

Obyvatele má do budoucna ochránit před zdražováním cen elektřiny a zajistit dostatek levné energie i poté, co v roce 2033 dojde k útlumu výroby v uhelných elektrárnách.
Projekt Envys je založený na využití mixu větrných, solárních a bioplynových elektráren, které vzájemně vykrývají období, kdy jedna ze skupiny není vzhledem k povětrnostním podmínkám schopna vyrábět.
Zahájení dodávek energie je v plánu na rok 2028 a předpokládaná doba využívání je 25 let, poté budou elektrárny nahrazeny novými.

Zdroj: Envys.cz

zdroj