Podcast Sforp - 12. Epizoda

28. února 2022

To nejdůležitější z podcastu:

Důsledky krachu Bohemia Energy:

Krach Bohemia Energy způsobil chaos na trhu, kdy milion zákazníků přešel k dodavatelům poslední instance (DPI).
Dodavatelé se snaží zpracovat zvýšený počet zákazníků, což vede k přetížení jejich systémů.

Ceny energií:

Spotové ceny energií vzrostly o 60 % po invazi Ruska na Ukrajinu.
Klienti platí vysoké zálohy, které nemusí pokrýt jejich skutečnou spotřebu, což vede k problémům s platbami.

Riziko pro dodavatele:

Dodavatelé, kteří prodávají energii na spotovém trhu, čelí riziku platební neschopnosti, pokud zákazníci nebudou schopni pokrýt zvýšené náklady.
Existuje obava, že krach dodavatelů se bude nadále šířit.

Regulace a legislativa:

Energetický regulační úřad (ERÚ) selhal v ochraně spotřebitelů a v regulaci trhu.
Zákon neochraňuje spotřebitele před nekalými praktikami dodavatelů.

Psychologické aspekty:

Zákazníci často nevědí, kolik platí, a neuvědomují si vážnost situace, dokud nedostanou faktury.
Dodavatelé nejsou schopni efektivně komunikovat s klienty a informovat je o změnách.

Očekávání do budoucna:

Očekává se, že krize bude pokračovat a další dodavatelé mohou zkrachovat.
Je důležité, aby stát a ERÚ přijali opatření k ochraně spotřebitelů a stabilizaci trhu.

Doporučení pro zákazníky:

Zákazníci by měli být obezřetní při výběru dodavatele a měli by se vyhýbat spotovým cenám.
Důraz na důvěru a transparentnost v komunikaci s dodavateli je klíčový pro zajištění kvalitních služeb.

Celý podcast zde:

Moderátor: Startuje další Sforp podcast. Dobrý den. Opět je tady se mnou – chtěl jsem říct svatá dvojice, ale je tady samozřejmě dvojice zakladatelů Sforpu, Ondra Jaroš, ahoj. A Ondra Doležal, ahoj.

Ondřej Jaroš: Ahoj.

Ondřej Doležal: Čau, čau, ahoj.

Moderátor: A tady v tomhle díle samozřejmě nelze nereagovat na aktuální situaci, která se teď děje ve světě a bohužel se teda děje na Ukrajině. Budeme určitě reagovat na důsledky ruské invaze na Ukrajinu a jaké to má důsledky na energetický trh. Ale ještě než se na tohle podíváme, tak je tady možná jedno téma, pro nás, pro náš prostor možná ještě o něco palčivější, a to jsou spotové ceny energií. Pánové, jak se teď ty ceny vlastně vyvíjejí?

Ondřej Doležal: No, s napadením Ukrajiny to samozřejmě vylétlo. Jak elektřina, tak plyn, do zajímavých výšin, dejme tomu o dalších 60 %. S tím, že to půjde ještě nahoru, protože dneska máme pátek a příští týden už mají být zase mrazíky a začne se topit, už nebude 12 stupňů, tudíž to půjde ještě výše. No a pokud se Rusko přiblíží ke Slovensku nebo k Evropské unii, no tak samozřejmě panika ještě vzroste a ta cena bude ještě šílenější.

Moderátor: Co si vlastně z tohoto vzít z hlediska třeba běžného klienta nebo běžného zákazníka, anebo dokonce firmy? Má tady nějaký smysl se vůbec nějak připravovat, nebo jenom čekat na to, co mi zase přijde za číslo na faktuře?

Ondřej Doležal: My jsme už v říjnu, v listopadu, v prosinci i v lednu říkali, že ty spotové ceny lidé nemají uzavírat. Že je lepší být u dodavatele poslední instance, než jít na spotový trh. Je to tam prostě k dohledání. A s tím, že cena u dodavatele poslední instance je možno nějakou formou ještě regulovat, ale to, co bude dělat ten spotový trh, tak to je skutečně ze dne na den. Dodavatelé energií, to, co jsme říkali zase už v říjnu, se nechovali příliš společensky odpovědně a pro ty zákazníky nenakupovali a nedávali jim fixované ceny. To jsem tehdy říkal, že by ta cena klidně mohla být 2600 korun za megawattu a to se prostě nestalo. My jsme to tak jako fixovali, ale byli jsme téměř jediní. A protože nejsme příliš velký dodavatel, no tak samozřejmě to k ničemu nebylo.

Moderátor: Ty jsi nám před chviličkou ukazoval svoji fakturu, kde máš cenu 5000 za megawattu oproti 1600 ze září.

Ondřej Doležal: Jo, tak to je přesně ten důsledek toho, co se stalo. Prostě ti dodavatelé, a to je zase k úvaze, vlastně neměli peníze na to, aby mohli tu elektřinu a plyn vlastně fixovat, protože my musíme skládat finanční zajištění k bankám a tak dále a je to poměrně drahá věc. U toho plynu jsme to vyčíslovali na nějakou miliardu, u té elektřiny by to mohlo být plus mínus podobné. No ale když to nenakupuješ dopředu, tak tyhle jistiny nemusíš skládat. Tudíž můžeš ještě nějakou formou získávat nové klienty, takže vyjdeš s nějakým ceníkem 3000 korun za megawattu, nemáš to nakoupené.

Moderátor: Což je pro mě vlastně v tu chvíli danou, krátkodobou, asi výhodnější.

Ondřej Doležal: Přesně tak. Oproti třeba našim cenám je to pro tebe výhodnější. Jenže oni to nenakoupili, spoléhali na to, že ten trh se otočí a půjde to dolů. No a to se bohužel nestalo. No a teď se děje to, že ta cena na tom spotu je ještě dvojnásobná. No a to vede k tomu, že vlastně ti zákazníci, kterých je z mého pohledu dneska přes 100 000, plus fakt ty největší firmy na trhu, tak platí zálohy podle cen z minulého měsíce třeba. Ale ten spot, jak jde nahoru, tak dodavatelé energií musejí zase zajišťovat tu svoji pozici k operátorovi trhu, kde se zvyšují ty všechny jistiny. No a jsou v záporném cashflow, protože vybírají dneska od těch koncových zákazníků podstatně méně, než kolik sami musejí odvádět. No a protože tu jsou poměrně velcí dodavatelé na tom trhu, s desítkami tisíc zákazníků, kteří tuhle strategii uplatňují a rozhodli se jít touhle velmi rizikovou cestou, no tak to se reálně může promítnout do toho, že to zboří úplně všechny.

Moderátor: Promiň, co to znamená, že to zboří úplně všechny? Koho to zboří?

Ondřej Doležal: No, my dodavatelé energií obchodujeme mezi sebou. Máme nějaké subjekty zúčtování, které mezi sebou obchodují. No a v momentě, kdy jeden to nakoupené nemá a má záporné cashflow, tak zkrátka mu to nevyjde a tudíž nedostojí svým závazkům oproti jinému dodavateli a najednou je to lavina, která jde po tom trhu a může přijít krach spousty dodavatelů. Nehledě na to, že spousta malých dodavatelů nakupuje od jiných dodavatelů, nenakupuje přímo z burzy. A tam se soustředí potom ty problémy tohoto ražení.

Moderátor: Ondro, já se tě možná zeptám na, dalo by se říct, asi psychologický aspekt toho celého, protože bavíte se se spoustou klientů, spoustou zákazníků. Jaké to pro vás je v téhle situaci?

Ondřej Jaroš: No, je to samozřejmě hrozné. Ono nejde... jak moc ze široka můžu jít do psychologického aspektu... Co se týče našich klientů, tak si myslím, že v rámci mezí, s tím, co jsme prostě byli schopni s těmi cenami udělat, tak jsou poměrně slušné. Ačkoliv taky pravděpodobně budeme muset teď ty ceny u určitých klientů zdražit a navýšit. Ti lidé, kteří jsou na těch spotových cenách, tak tam problém v podstatě je v tom, že spousta z těch lidí ani neví, kolik platí, protože tobě chodí faktura jedenkrát za měsíc, ale většině lidí chodí faktura jedenkrát za rok. To znamená, že od té doby, co ta krize začala, což dejme tomu řekněme, že bylo tou Bohemkou, někdy v září, v říjnu, tak spousta lidí ještě jejich vyúčtování ani neviděla. Někteří z nich jsou třeba pořád v DPI, nedej bože, doufejme, že ne, ale i takoví se najdou. Někteří si udělali smlouvu prostě na spotové ceny, protože jim ten dodavatel řekl: „Hele, bude to dobré, ceny půjdou dolů. Teď je to sice vysoké, ale tak právě proto si nefixujte žádné smlouvy s fixovanou cenou, pojďte na spot, počkejte, než to klesne.“ Což se tak nějak už evidentně nestalo. No a rozhodně se to v nejbližší době ani nestane, protože podívejme se na poslední tři dny prostě, jak se to vyvíjí.

Takže psychologický aspekt je takový... spousta lidí to jako pochopí až ve fázi, kdy zvednou papír, co jim přišel do schránky, respektive otevřou e-mail dneska už, a uvidí tam nedoplatek 50 000, protože prostě měli nízce nastavené zálohy a teď to budou muset nějak sehnat. A to teda zároveň zase se může projevit negativně i do toho fungování těch dodavatelů, protože v případě, že to teda ti lidé nezaplatí, no tak potom nebudou mít peníze ti dodavatelé a dostáváme se v podstatě tady do té fáze, o které mluvil Ondřej, kdy třeba ti dodavatelé zase nebudou sami schopni fungovat, protože zkrátka zkrachují. Ono spousta dodavatelů si možná teď říká: „Ty jo super, teď jako třeba měli i nakoupeno, teď prodávají za spotové ceny, říkají si, no máme marže prostě tři a půl tisíce na tom, jako to bude super, bude lamba příští rok.“ Ale když ti ty peníze nikdo nezaplatí, tak jako si na tu fakturu můžeš napsat, co chceš, že jo. Takže, no, takže psychologický aspekt je takový. No a samozřejmě i my z toho jsme jednak unavení, protože pořád řešíš nějaké věci ohledně toho, aby firma fungovala co nejlíp, a je tady prostě spousta dneska už velice rizikových scénářů, které vlastně nejsou vůbec ve tvé režii a celý ten trh je zkrátka hodně na tenkém ledě. A je dost složité z toho vybruslit tak, abys ve výsledku nezjistil, že se koupeš, no.

Moderátor: To mi přijde ale, že ten trh, jak se nějakým způsobem vyvíjí, tak... já nevím, máte pocit, že to někde narazí, nebo to prostě půjde donekonečna, tohleto zvedání těch cen a to šponování?

Ondřej Jaroš: Já myslím, že to naráží právě teď. Tak ono to nebude náraz jako ze dne na den, i když... No, bude to náraz spíš jako z měsíce na měsíc, nebo to, co se děje teď, to je prostě postupná nějaká kumulace toho scénáře. A ten výsledek, já vlastně ani nevím, co může být výsledek. Jestli tady opravdu zkrachuje fakt velká většina dodavatelů, zbudou tady nějací, bude se muset restrukturalizovat celá energetika, nedovedu si to představit. Ještě mě napadá blackout, jako taky třeba, ale to nevím, jestli je úplně aktualita.

Ondřej Doležal: Ne, ne, to se nestane, to jsem zapomněl říct. Blackout je o frekvenci a o množství energie v síti a množství je dobré. Česká republika má dvacetiprocentní nadbytek výroby elektřiny, a proto tam problém v tomhle směru nevznikne. Všichni zákazníci případně by spadli do DPI nebo do neoprávněných odběrů, tam je ještě problém s legislativou, protože tam je problém s legislativou. Takže ten náraz do zdi případně bude, bude rychlý z mého pohledu, do měsíce. Pokud ty ceny budou takovéhle, tak se opravdu máme na co těšit.

Moderátor: A na co těšit myslíš v tom smyslu, že jak třeba Ondra naznačuje, dojde k nějaké platební neschopnosti, ty firmy to nebudou schopny prostě utáhnout.

Ondřej Doležal: Přesně tak. Přesně tak a jakmile to začne u jednoho, tak to bude lavina, která projde tím trhem a klidně může skončit třetina dodavatelů na českém trhu v jeden den.

Moderátor: No a co v takovém případě vlastně nastane? Jaký důsledek to třeba bude mít pro ty odběratele?

Ondřej Doležal: No zase stoupne cena spotu. No a pojede se dál. Je to k nezastavení. My jsme říkali, co se musí stát, že prostě ti dodavatelé musejí mít ty peníze na ty nákupy, že se nesmí umožnit, aby se prodávalo na spotu z hlediska ČNB, z hlediska toho, že se tady dělá burzovní obchod pro spotřebitele bez toho, aniž by ten dodavatel měl tu brokerskou licenci. Že ta rizika nese ten klient. Říkali jsme to všechno v říjnu, v listopadu, že ty firmy musejí být společensky odpovědné, že prostě nemůžou dělat takové věci, že jinak ta ekonomika tak, jak ji známe, skončí. No a to se děje. A pomohl tedy tomu samozřejmě i ten aspekt té Ukrajiny a Ruska. Toho plynu tady bylo málo, teď je toho plynu ještě méně. A tím, že pro domácnosti musíme my jako dodavatelé platit takzvanou strukturalizaci, to znamená, že část spotřeby v zimě se musí uložit do těch zásobníků. Ale když se to nakupuje na krátko po měsících nebo po kvartálech, tak ta strukturalizace tam není. No a proto i dneska chybí ten plyn v těch zásobnících. To je zase věc těch dodavatelů a přípravy toho trhu nebo přípravy ERÚ na takovou situaci.

Moderátor: Možná nějaká prevence.

Ondřej Doležal: Ano, že by mělo být jedno, jestli mám nakoupeno na rok nebo na měsíc, ale část prostě té předpokládané spotřeby by stejně měla být uskladněná. Což ale v tuhle chvíli není. No a proto to zase tlačí cenu spotu nahoru.

Moderátor: Tohle všechno vlastně ještě v kombinaci s tím, co se teď třeba děje na Ukrajině, zní jako skoro apokalyptická situace. Ale já, nebo je takhle, jakým způsobem vy na to nahlížíte třeba když teď, když teď vidíte to, co se samozřejmě děje na Ukrajině. S čím se váže i to, že asi pravděpodobně kromě té energie se stane ústředním tématem i plyn. A ropa samozřejmě, ano. Ale pro vás jakožto pro dodavatele je hlavní asi ten plyn.

Ondřej Jaroš: Tak ono samozřejmě ten plyn a elektřina, tak to jsou velice úzce propojené věci, kdy v podstatě i ta elektřina se z toho plynu vyrábí velice často a ve velice velké míře. Takže to jsou položky, které, když o nich mluvíme, tak já většinou, když o nich mluvím, tak je beru v podstatě jako jednu, protože stejně tak to teď vidíme na těch trzích. Ono prostě jde nahoru elektřina i s plynem.

Moderátor: Je tady nějaká snaha o třeba státní intervenci, Ondro?

Ondřej Doležal: Já k tomu moc říct nemůžu, zrovna k tomuhle. Já se omlouvám, ale je to pro mě citlivé a spíš nemůžu, protože o tom ani vlastně moc nevím. Je to složité. Ale podle těch proklamací, které jsou veřejné, tak peníze na plošné cokoliv nejsou. To tak je. Pomoc má být cílená. Pro koncové zákazníky, ale my stále míříme na ty koncové zákazníky do nějaké míry. Ten problém ale se odehrává jinde, ten se odehrává o tom, že Česká republika má ty uhelné doly, má ty elektrárny a ta výroba se nezdražila. My máme to jaderné palivo nakoupené a ta energie z toho se nezdražila. A hrajeme si na to, že cena burzy je dvacetkrát vyšší než výrobní cena a že vlastně ta společnost si nemůže dovolit chovat se jakožto s péčí řádného hospodáře. No a proto ty naše státní a polostátní firmy vydělávají skutečně, skutečně mnoho, jsou fakt ranec. No ale jsou to peníze nás všech. Takže naše všechny peníze končí u těhle společností, které si dneska tvrdě určují tu realitu. A jakmile cena na spotu roste, tak oni ještě požadují dozajištění těchto všech kontraktů, a tudíž je to pro dodavatele ještě náročnější. Všechny banky od těch dodavatelů daly ruce pryč, zcela pochopitelně, a finito. A je to nezastavitelné. Tam prostě nikde se to nezastaví, cena spotu se nemá důvod prostě nikdy zastavit. A proto, když jsme se tady bavili o tom, že milion zákazníků nemůže být na spotovém trhu, že ten trh má sloužit pouze k vyrovnávání odchylek, no tak zase se vracíme k té přípravě a k tomu, jak se ti dodavatelé mohli na tom strategickém trhu s komoditou, elektřinou a plynem, jak se tam mohli chovat. Od toho, že tady nesmyslně způsobené sankce, od toho, že nemuseli mít nic nakoupeno. My jsme energetika. To je jediný segment, kde můžete někomu prodat něco a reálně to nemít. A nemusíte mít ani část, nic. Vy přijdete do obchodu, koupíte si deset rohlíků a oni tam nejsou. Oni vám řeknou, že vám je dodají domů.

Moderátor: Jenže problém je, že až vám je budou dodávat ty rohlíky, tak už nebudou stát korunu, ale třeba pět korun, že jo.

Ondřej Doležal: No, je to úplně nesmyslné, celá ta regulace a to, co se na tom trhu umožnilo. A zase se vracíme k těm regulacím. K tomu, že tady měl být nějaký úřad, který dneska tvrdí, že nebyla politická vůle něco změnit. Ale já sám, když jsem byl u pana Vystrčila, tak jsem mu to celé představil za 20 minut a on mi hnedka řekl, že se to musí změnit. A následně to prošlo Senátem, Sněmovnou a tak dál. Takže si dneska na tom všichni myjí ruce, ale výsledek je takový, že ten trh se zbořil, je to prostě systémové selhání se vším všudy. No a myslím si, že v následujících 14 dnech to bude velmi zajímavé možná.

Moderátor: Samozřejmě jak velkou roli v tom teda vlastně hraje to napětí a vůbec ta současná situace na Ukrajině? Je ta ruská invaze...

Ondřej Doležal: Hraje a nehraje, je to panika. Nicméně když se podíváme na ceny na Slovensku, tak cena na Slovensku je dneska 1500 korun. Stát se tam domluvil s místními elektrárnami, ve kterých vlastní 30 %. V EDF Francie, kde stát vlastní 70 %, tak tam se taky domluvili na ceně, tuším, 45 euro, že to musí prodávat těm dodavatelům energií, což je 1200 korun, dejme tomu, nebo 1100. No a u nás, kde stát vlastní 70 %, v některých městech vlastní i 100 % různých dodavatelů, no tak tam žádná dohoda možná není, protože není. Není průchozí. Co já vím, politicky, logicky, racionálně, nevím, co v tom je a není. Pro mě v tom není vůbec nic. Je to čiré, nevím, nevím, kolik chtějí pánové mít padáky, kolik chtějí si dát bonusy příští rok, ale tohle reálně platíme my všichni. A na rovinu řeknu, že ti manažeři by tam rozhodně být neměli. A půlka lidí na ERÚ by tam taky být neměla. To tak je. Protože to tak je.

Moderátor: Taková je ale současná situace. Teď, když se podíváte na to, co se děje ve světě, co se děje samozřejmě i na tom energetickém trhu, tak je tady vůbec nějaká špetka naděje tady v tomhle směru?

Ondřej Jaroš: Ne.

Moderátor: Já vím, že se vás neptám poprvé tady v tomhle podcastu, ale teď se samozřejmě situace zase nějak vyvinula.

Ondřej Jaroš: Hele, jak říkám, já v tom moc nevidím... Buďto by to musela být nějaká extrémně silná intervence ze strany státu, třeba do těch cen, za kolik se prodává energie dodavatelům, nebo nevím, no. Protože jako můžeme polemizovat o tom, že by ten spot šel dolů, ale já nevidím důvod, proč by se to mělo dít, protože to postupně nějaká kumulace toho scénáře. A ten výsledek já vlastně ani nevím, co může být výsledek. Jestli tady opravdu zkrachuje fakt velká většina dodavatelů, zbudou tady nějací, bude se muset restrukturalizovat celá energetika, nedovedu si to představit.

Moderátor: Ještě mě napadá blackout jako taky třeba, že by... ale to nevím, jestli je úplně aktualita.

Moderátor: Vás, pánové, čeká teď co vlastně? Co se týče Sforpu?

Ondřej Doležal: Já bych se ještě vrátil k těm pozitivním scénářům. Ty už jsi vlastně říkal, nějaké černé scénáře, máš vlastně i černé triko dneska na sobě...

Moderátor: Možná to taky mnohé napovídá.

Ondřej Doležal: Já jsem se zapomněl převléct, já jsem si lehl doma a v tom tričku normálně spím, takže je to takové zajímavé období. Já jsem zapomněl tu otázku.

Moderátor: Výhled do budoucna mě zajímá tady v tomhle směru. A spíš zaměřeno na to, co s tím můžou třeba reálně dělat ti odběratelé, to znamená ti klienti, ať už koncoví uživatelé a nebo třeba firemní zákazníci.

Ondřej Doležal: Nic. Nic. Nic. Ten zákon je v takovém stavu, že tam reálně žádná pomoc pro ty zákazníky není. Tam fakt je tolik věcí, že tam nic není. Teď se stane to, že to systémově selže, skončí klidně polovina těch dodavatelů, to je reálné, skokově, okamžitě. To je reálné, to je fakt reálné. A následně se budou všichni drbat na hlavě. Potom teda budou všichni navrhovat úpravu energetického zákona a nastavení regulací. A následně teda bude z mého pohledu dodavatel něco jako banka nebo jako pojišťovny, že dřív byla každá pojišťovna vzájemná a tak dál, a následně teda těch pojišťoven tolik není, a to samé se z mého pohledu stane tady. Prostě to bude tak zregulované, konečně, ale zase z extrému do extrému, že jo, pochopitelně, jak jinak. A to zase... No, takže si myslím, že těch dodavatelů bude do dvou let tak 15, 20, víc jich rozhodně nebude. Teď jich je 100 a dalších 500 má licenci na obchod. Myslím si, že reálně jich bude tak 25, víc jich nebude. 20, strop. No a tam se budeme nějak pohybovat, no. Prostě uvidíme, kdo to, kdo to nějak jako přežije a nepřežije. Každopádně teď dva roky budou absolutně turbulentní, kdy se bude dít téměř všechno možné. A asi co by to mohlo teda spravit teď, no tak to by bylo – a to je zajímavé – to by bylo vyhlášení nouzového stavu.

Moderátor: Protože v momentě, kdy je nouzový stav, tak vláda může skutečně říct: „Hele, elektrárny, vy budete vyrábět takhle, za tolik a tady je nouzový stav a musíte.“

Ondřej Doležal: Ale ten je jenom na omezenou dobu, ne? Takže pak by se to muselo vrátit zpátky. A to už by stačilo. Nějaká korekce. Jo, potom by teda možná stačilo zavolat těm manažerům těch firem, že jestli chtějí mít ještě druhý den práci, tak jako se sakra pánové uklidněte, a pokud ne, no tak bych to zkusil v úterý, jestli nemají, případně ve středu si nemají, a možná by se ve čtvrtek našli lidi, kteří by to dělali tak, jak společensky odpovědně, protože my tady reálně trháme maso z živých lidí. Jo, pokud ty tady dneska za leden jsi platil 5000 za megawattu, tak za únor budeš platit tak nějak asi podobně. No a teď budeš mít cenu tak 8000 plus distribuce. A to už jsme v Texasu. O tom jsme se bavili asi, ty jo já nevím, v šestém díle, v květnu, no, myslím to bylo.

Ondřej Jaroš: Mně ještě... Já jsem tady zatím brainstormoval nějaký pozitivní scénář, aby to, aby to bylo to. A ještě mě teda napadla jedna možnost, která teoreticky by to jako vlastně se z toho vybruslilo. A to je ta, že by prostě ti lidi jako na to měli, což já prostě nedokážu odhadnout. Hele, s tím, že jako tady máš, já nevím, 800 000 lidí jako v nějakých exekucích a insolvencích a tak dál, a mám pocit, že 50 % lidí tak nemá jako v podstatě na nějaký náklad vyšší než 20 000 jako nárazový, tak tohle je jako mně přijde poměrně nereálné upřímně. Ale třeba, třeba jako přeháníme, třeba si fakt myslíme, že ti lidi mají míň peněz, než mají. Ok, začnou jim chodit teďka ty nedoplatky padesátitisícové. A oni to holt nějak zchrastí, zaplatí to a v tomhle případě hypoteticky, pokud mají všichni jako víc peněz, než si myslím, jako že mají, tak tak vlastně by to mohlo se z toho vybruslit. Nebo ne?

Ondřej Doležal: Ne, protože se to promítá všude. Dneska jsem se bavil s jedním kamarádem a on říkal: „Hele, já jsem byl koupit tři housky, vždycky jsem platil 24 a teďka po mně chtěli 97.“ Za 14 dnů bude cena nafty a benzínu taková, že až to ti lidi uvidí, tak půjdou pálit auta do ulic. A tam... to nejsou jen energie. To je prostě komplet to jde všechno. Tak jak se za komunismu říkaly ty vtipy, že jo, že se zdražuje od A, no a dojde to F a tam je prostě všecko. Tak takhle to je.

Moderátor: Kdyby se na vás chtěl někdo obrátit s radou, prosbou o pomoc třeba nebo o nějakou konzultaci, máte na to ještě prostor?

Ondřej Jaroš: No ať, ať to zkusí a pokud nás chytí v dobrém rozmaru, tak... Ale nicméně jako z tohodle podcastu vidíš sám...

Moderátor: Což je potřeba říct, že teď jste ještě v dobrém rozmaru, pokud to náhodou na někoho působilo jinak.

Ondřej Jaroš: Přesně. Může to být mnohem horší. Ne, hlavně jako říkám, no, tak po předcházejících 30 minutách, tak sám slyšíš, že jako naše odpovědi nejsou úplně prostě tady bohužel... taková ta super jako hezká odpověď jako sexy, kdy se všechno vyřeší, tak jako není prostě teď. Tady je prostě řešení, kdy jako se všem zdražuje a možná se ti zdraží o něco míň jako, ale kdo ví stejně. Teďka si uděláš smlouvu s nějakým dodavatelem za nějakou cenu, stejně ti to může změnit za tři měsíce a dělá se to, dělají to všichni dodavatelé... ta jistota na straně toho odběratele je jako nulová, no to je.

Ondřej Doležal: Mě uráží, že tu jsem za pesimistu, protože nejsem, to je čirý realismus. Když jsem měl ten rozhovor na streamu k dohledání v říjnu, tak v těch komentářích prostě je, že to, co já tam říkám, že to je blbost, ať na mě jako hodí síť a zavřou mě do blázince... Měsíc na to to byla realita půlka a dva měsíce na to to stoprocentně sedí. Takže to tak jako je, no, není to ani pesimismus ani optimismus, je to prostě realita a tak je potřeba to brát, no.

Ondřej Jaroš: Prostě Ondřejova proroctví zrají jako víno. Ne jako mléko.

Moderátor: No, každopádně zase v dalších dílech určitě tuhle aktuální situaci budeme rozebírat dál. Pánové, děkuju vám moc za účast a za rozhovor. Díky.

Ondřej Jaroš: Taky díky, ahoj a na shledanou a hodně štěstí.