12.1. 2025 - Přednáška EnVys, a.s. - Ondřej Doležal

22. února 2026

Zdroj: https://www.envys.cz/prednaska/

Já vás zdravím, dobrý den. Setkali jsme se tady kvůli prezentaci společnosti EnVys, kdy teda nejdříve představím sebe, potom si něco řekneme ke stavu energetického trhu a potom možnosti spolupráce s akciovou komunitní energetikou.

Takže, já jsem Ondřej Doležal, podnikám v energetice posledních 10 let. Moji historii můžete vidět třeba od roku 2021, kdy jsem byl v České televizi o tom, že energetickej zákon nechrání zákazníky tak, jak by měl. Následně jsem teda s panem předsedou Senátu, panem Vystrčilem, dělal úpravu protišmejdského energetického zákona. Když odešla z trhu Bohemia Energy, tak jsem říkal, že nastane energetická krize a že by bylo fajn něco dělat. Následně komentování toho trhu, že si dodavatelé energií jenom využili té situace a rozhodli se poměrně zajímavě zbohatnout.

Minulý rok v červnu jsem zase říkal pro FocusOn, což bylo zase na Stream.cz, že domácí fotovoltaika se lidem velmi brzo přestane vyplácet a že ty ceny výkupní půjdou dolů až do záporných hodnot, což vidíme, jak se to vyvrbilo. A následně teda od toho komentování to přešlo do nějakých zase reálných skutků, kdy jsem teda založil Unii odběratelů, což je spolek obcí, který se teda věnuje komunitní energetice.

Ten spolek byl zapsanej v květnu minulýho roku a v prosinci teda vyšel energetický zákon, nový Lex OZE 2, kdy vidíte, že pro BusinessInfo jsem to teda komentoval tak, že ty omezení, který jsou v rámci Český republiky, tak v těch okolních zemích zkrátka nejsou. Následně v časopisu Týden vyšel poměrně obsáhlý rozhovor, který najdete na našich webových stránkách, následně Televize Nova, CNN a tak dále. A tady vpravo to volné místo, tak tam bude buďto teďka časopis Forbes, nebo rozhovor zase na Streamu o naší komunitní energetice EnVys.

Komunitní energetika je založená na tom, že se vyberou finanční prostředky, z toho se postaví jednotlivý elektrárny a ty potom dodávají elektřinu do jednotlivých odběrných míst. Kdy cílem a smyslem je, že levná elektřina, která vlastně je poměrně levná vyrobit – tak vidíme, že vítr na pevnině, 900 korun za megawattu, jádro, uhlí teda je ve světě dražší než je v Český republice, tam všichni víme, že je to kolem koruny – ale tahlencta levná elektřina se potom dostává na burzu, kde se obchoduje podle těch nejvyšších cen, závěrkových cen. Kdy je vlastně jedno, že naprostá většina těch elektráren vyrábí elektřinu poměrně jako levněji, než je ten nejdražší zdroj. A na té burze to potom koupí dodavatelé energií, který si k tomu zase dají svoji poměrně zajímavou marži a vzniká nám nepoměr, kterej prostě nikdy nebyl normální.

Todlencto, co vidíme, tak je reálná situace z listopadu 2021, kdy z trhu odcházela Bohemia Energy, kdy cena na burze byla 100 euro, ale konečná cena pro zákazníky byla 4 000. Tady potom vidíme reálný graf vývoje cen vlastně od toho listopadu 2020 až vlastně do současnosti, kdy teda ty ceny jsou poměrně vysoký a v horizontu nejpozději dvou let začne Česká republika elektřinu vyvážet – respektive dovážet – a z toho důvodu je fajn prostě mít elektřinu mimo burzu a mimo nejrůznější spekulace a tak dále.

Komunitní energetika v podstatě říká, že je potřeba umožnit obcím, občanům, podnikatelům zapojit se do výroby a jejího sdílení a že to je nástroj, jak zmírnit dopady extrémně vysokých cen. Ono z nejrůznějších zpráv, který v tuhlenctu chvíli vidíme, to skoro vypadá, že extrémní ceny elektřiny je něco, co se nás netýká. Nicméně pokud se podíváme na grafy cen jednotlivých dnů elektřiny, tak třeba tady vidíme cenu elektřiny z 5. 11. v rámci jednotlivých hodin ve dni a na téhlencté ose potom vidíme, kolik stojí ta jedna megawatta v eurech bez DPH, distribučních poplatků a tak dále. Kdy teda 5. 11. stála cena elektřiny 500 euro, zhruba 12 a půl tisíce bez daně, distribučních poplatků a tak dále. 6. 11. mezi pátou a sedmou hodinou vidíme cenu elektřiny kolem 19 000. 7. 11. opět ranní špička, osmá devátá hodina, cena elektřiny 5 000 korun, kolem šesté zase všichni přijdou domů, zapnou rychlovarný konvice, cena elektřiny letí nahoru, 8 000. Výročí Sametové revoluce, opět vidíme cenu elektřiny 3,5 až 5 000 korun. 4. 12. opět ráno lidi vstanou, cena elektřiny stoupá, potom se drží nahoře, jak chodí lidi spát, tak cena elektřiny opět klesá.

12., cena elektřiny kolem 10 000 korun, 12. 12. vidíte, že v 6 hodin stála elektřina i 844 euro, což je přes 20 000 za megawattu elektřiny. To znamená, že vůbec se nebavíme o nějakých extrémních výkyvech v cenách jako v jednotlivý dny, kdy zkrátka todlencto je trend, kterej s tím, jak Česká republika bude elektřinu dovážet, tak bude čím dál tím častější a tady vidíme, že to není nic ojedinělýho. Na tomhle grafu potom vidíme vlastně průměrný ceny v jednotlivý hodiny během celýho prosince, kdy zase průměrně teda kolem 8. hodiny ráno stála elektřina kolem 8 000 korun, následně to šlo k pěti, kolem šesté 6 000, což jsou průměry za celý prosinec letošního roku. Pokud si vybavujete energetickou krizi v roce 2022, tak vidíte, že 13. 12. před dvěmi lety stála elektřina poměrně ty samý, ty samý čísla.

Záměrem komunitní energetiky zkrátka je, aby se do těch společenství mohl připojit každý na základě transparentních, objektivních a nediskriminačních kritérií, kdy záměr Evropský unie bylo, aby energetický společenství byly schopný soutěžit s velkými hráči, konkrétně konkurenty s většími projekty, portfolii, s velkými penězi a tak dále. Což jak víme, se do toho českýho práva ne úplně dostalo. Z toho důvodu jsme přistoupili k řešení v podobě akciový společnosti. EnVys je akciová společnost, která na jedné straně má všechny odborníky na energetiku jako takovou, ať už je to větrná energetika, odpadové bioplynové stanice, obchod s elektřinou, energetický právo a tak dále. Kdy jsme dali dohromady všechny tyhlencty odborníky, který potřebujeme k tomu, aby ta společnost byla úspěšná a stavíme to na půdorysu spolupráce s těmi obcemi, který u nás budou vlastnit většinu.

Cílem zkrátka je, aby podobně jako ty obce dneska prodávají vodu nebo zajišťují svozový služby, tak aby ty obce a jejich obyvatelé prostě měli elektřinu za normální peníze, kdy profit a co nejvyšší zisk není jediná modla dnešní společnosti.

Jak jsem říkal, jsme všichni odborníci, kteří se dlouhodobě energetice věnují. Co se týče představenstva společnosti, tak tam jsem já a Spolek obcí, kdy ty obce si volí vždycky jednoho člena představenstva. V dozorčí radě máme pana Aleše Cincibuse, bývalého místostarostu Čáslavi, byl v dozorčí radě ČEZu, dozorčí radě Čepra a tak dále. Potom tam je Václav Marek z České hlavy, možná znáte nejprestižnější vědecké ocenění, kdy teda Česká hlava vlastní patenty na čištění bioplynů na biometan, kdy teda Václav mimo jiné je jedním ze zakladatelů vlastně Novinky.cz společnosti Borgis. No a za obce tam je pan Tomáš Jurček, obchodní ředitel Regionální rozvojové agentury Zlínského kraje, kdy zase nám jde o to, aby ta transparentnost v rámci té společnosti pro ty obce byla co nejvyšší.

Naším cílem, jak jsem řekl, je vyrobenou elektřinu neprodávat předraženě přes burzu, ale dodávat ji s rozumem konečným zákazníkům.

Naším záměrem je vybrat finanční prostředky a vystavět větrné elektrárny a odpadové bioplynové stanice, což jsou zdroje, který nás zajímají a je to ta v uvozovkách velká energetika. Fotovoltaiky, jak je vidíte, tak ty stavět moc nechceme. Za chvilku si ukážeme, proč tam cenu, tam tu elektřinu budeme spíše vykupovat. Tahlenc ta elektřina potom půjde vlastně se prodat, 20 % za tržní ceny a tyhlencty peníze půjdou do fondu provozu a obnovy, z toho bude hrazenej veškerej ten provoz a prostřednictvím licence na obchod bude tahlencta elektřina potom dodána do kterýhokoliv odběrnýho místa v Český republice.

Chceme postavit 30 až 50 větrných elektráren na území Český republiky, několik odpadových bioplynových stanic a vykupovat elektřinu z těch fotovoltaik, kdy jak vidíte, cílem je někde tu elektřinu vyrobit a do těch méně šťastných regionů, kde třeba ty větrné elektrárny stát nemůžou, tak tu elektřinu zase dodat. Takže vidíte, že pár obcí už je toho účastno, některé obce už mají i koupené akcie a tak dále, ale o tom si povíme více.

Větrné elektrárny chceme stavět z toho důvodu, že vyrábí nejvíce elektřiny v zimě. Na tý oranžový čáře vlastně vidíme spotřeby Český republiky podle výroční zprávy Energetického regulačního úřadu z roku 2022 a vidíme, že energetická náročnost Český republiky je nejvyšší prostě v zimě, kdy fotovoltaický elektrárny téměř nic nevyrábí. Oproti tomu v létě fotovoltaiky sice vyrábí, ale nikdo tu elektřinu nepotřebuje. I proto vlastně vidíme, že ta elektřina v létě z těch fotovoltaik moc hodnotu nemá.

Na tomhle grafu potom vidíme vlastně profil výroby z větrných elektráren za posledních pět let, kdy v zásadě vidíme, že profil výroby de facto kryje profil spotřeby, tudíž je potřeba stavět větrný elektrárny, který budou těm lidem a těm odběratelům zajišťovat dostatek levný elektřiny právě v době, kdy potřebujou topit, v noci svítit a tak dále. A oproti tomu vidíme zase opačný profil z těch fotovoltaik.

Teďka se dostáváme k budoucnosti energetiky, která, jak vidíme z nejrůznějších zpráv, je samozřejmě velmi pozitivní a lákavá, kdy teda se nás všech dotýká Green Deal, plán snižování emisí a čím dál méně vydávání emisních povolenek. Což v konečném důsledku bude znamenat, že chceme vypnout 47 % výroby elektrický energie, což jsou v zásadě všechny uhelný elektrárny. Jak jsme mohli zaznamenat, už je jasné, že se vypne uhelná elektrárna Dětmarovice, skupina Sev.en dlouhodobě ohlašuje vypnutí Chvaletic a Počerad a zkrátka očekává se s tím odklonem od uhlí poměrně svižně.

Emisní povolenky zasáhnou samozřejmě i teplárenství, kdy vidíme, že 38 % domácností vytápí zemním plynem, 38 % je vytápěno dálkovými teplárnami. Kdy polovina z nich je ještě stále na uhlí, ať už je to Mělník, Ostrava a tak dále. Kdy jenom vyměnit tyhlencty, ten to uhlí za zemní plyn nebo případně za vodík, tak víme, že bude stát zhruba 300 miliard korun výměnu těch plynových kotlů, to si ještě nikdo úplně nedovolil spočítat. V každým případě víme, že domácnosti využívající plyn je zhruba 2,5 milionu s celkovou spotřebou 21 milionů megawatt. To znamená, že při plánované nebo odhadované ceně emisních povolenek podle německých vysokých škol a tak jak jsou na to ty studie, s kterými teda počítají i český úřady, tak ta emisní povolenka bude stát 100 až 300 euro. To znamená, že v rámci zemního plynu každý odběratel, který má plynoměr, tak se mu zvýší cena za plyn o 600 až 1 800 korun na megawattu, což v průměru bude znamenat 5 až 15 000 korun ročně jenom zdražení o emisní povolenky. Z toho důvodu se čeká, že vlastně tyhlencty fosilní způsoby vytápění budou přecházet do elektřiny. Ať už je to tepelný čerpadlo, zelená elektřina, elektromobily a tak dále.

Kdy v tuhlenctu chvíli Česká republika spotřebovává 65 milionů megawatthodin elektřiny, to je ta červená čára, a nad tím vidíte tu zelenou, což je 85 milionů megawatthodin. V tuhlenctu chvíli Česká republika elektřinu vyváží, nicméně už příští rok, nejpozději v roce 2026, bude Český republice chybět jeden milion megawatthodin, jedna terawatta, kdy výhledově s odklonem od uhlí a zvyšováním spotřeby elektřiny nám bude chybět 20 až 30 % spotřeby elektrický energie. To znamená, že Česká republika chce poměrně velký množství elektřiny dovážet, kdy si teda za chvilku ukážeme tu realitu té fyziky.

Co se týče emisních povolenek a nejrůznějších skeptických a samozřejmě logických úvah o tom, že to takhle není možný dělat, tak to samozřejmě vnímáme. Nicméně realita je taková, jak vidíte, tak jsme se na to poměrně často dotazovali. 20. srpna nám bylo sdělený, že teda se k nám řítí ta směrnice ETS 2, což je upravené v nějaké evropské směrnici, s tím, že to bude v nejbližší době projednaný. 29. 11. jak vidíte, tak zákon 383/212 zkrátka byl schválený, nyní to čeká na podpis Senátu a prezidenta. S tím, že účinnost bude buďto 1. ledna 2025 nebo 1. února. Přičemž teda emisní povolenky se budou vykazovat, víme, že se budou od roku 2027 platit a teď už je to jenom o tom, která vláda holt bude muset říct, že podle té směrnice Evropský unie se ty emisní povolenky budou prostě muset vyřadit.

Tady na tomhletom slidu vlastně vidíme, že Česká republika je čtvrtá nejpostiženější země v celý Evropský unii, kdy ten graf vlastně, ten sloupcový, nám ukazuje data z roku 2016, ty čtverce jsou potom z roku 2021, kdy vidíme, že Česká republika na obyvatele vypustila 11,4 tuny oxidu uhličitého. Kdy třeba vidíme, že třeba Slovensko na obyvatele, na jednu hlavu, vypustilo 7,6 tuny. Zaprvé Slovensko má větší podíl jaderné energie a maj zhruba dvakrát větší podíl obnovitelných zdrojů. Vidíme, že i Polsko vypustilo méně emisních nebo skleníkových plynů než Česká republika a Polsko si vlastně bylo schopno, nebo vyjednalo si u Evropské unie výjimky, což jsme neudělali. Pokud se teda podíváme na ta čísla, tak vidíme, že Česká republika je velmi dotčená, kdy okolní státy hojně investují do rozvoji obnovitelných zdrojů a příliš velký odklon nebo i snížení cílů Green Dealu v rámci Evropský unie tak o tolik nám nepomůže, protože vidíte, že kdyby Česká republika měla dohnat Slovensko, tak potřebujeme snížit emise o 50 %.

Přicházíme vlastně do stávajícího stavu, což je prostě realita energetiky, s kterou se dnes a denně setkáváme, což jsme viděli i u těch poměrně vysokých cen elektřiny. A realita je taková, že Česká republika minulý rok byla čtvrtý největší vývozce elektřiny v Evropské unii, kdy vidíte, že Německo, Rakousko, Polsko dovážejí řádově několik milionů megawatthodin elektřiny každý rok. A Česká republika se do dvou let stane z vývozce elektřiny dovozcem, takže budeme jako okolní státy elektřinu dovážet.

Na té tabulce tady vidíme scénář z roku 2022, kdy vlastně Česká elektrizační přenosová soustava spočítala, co se bude dít, když vypneme uhlí do konce roku 2030, tak v zásadě vidíme, že dovozní saldo je 19,9 terawatthodin. To znamená necelých 20 milionů megawatthodin elektřiny, což mělo být v roce 2040, kdy cena elektřiny po Green Dealu byla odhadovaná zhruba 8 000 korun za megawattu. Od roku 2022 se toho poměrně dost změnilo, kdy se vlastně realizace a odklon od toho uhlí poměrně výrazně zrychlil, na čemž se shodují v zásadě všichni odborníci nejvyšší autority na energetiku v týlenctý zemi. Ať už je to pan Vnouček, místopředseda představenstva společnosti ČEPS v rozhovoru pro iROZHLAS, nebo pan Plešek z Ústavu Akademie věd, rozhovor pro Seznam Zprávy, bývalý generální ředitel ČEZu a nebo pan Vondráš, což je poradce prezidenta Petra Pavla, tak se všichni shodují na tom, že mezi lety 2025 až 2030 Česká republika bude dovážet až 30 % svý spotřeby. Ti řekněme optimističtější scénáře jsou 20 %, ty realistické jsou spíše kolem třiceti a výš. Na to potom navazuje tady vyjádření pana předsedy představenstva Český elektrizační přenosový soustavy, což je společnost, která se stará o stabilitu sítě. Tak zkrátka pan Ďurčák pro Seznam Zprávy opět řekl, že pokud tu panuje nějaká představa o tom, že tu elektřinu budeme dovážet, ale že neřešíme odkud, že o tu energii bude finanční boj a že přebytky, o kterých si myslíme, že budou, tak prostě být nemusí. Co se týče toho finančního boje, tak to vidíme, že se děje, což jste viděli na začátku v těch grafech ohledně těch cen.

Draghiho zpráva vlastně říká, že s ohledem na Green Deal tak spadne až 40 % obyvatel Evropský unie do energetický chudoby, kdy na té mapě vidíme, jak rodiny nebo domácnosti zvládají zvýšení cen, což teda je z roku 2022, kdy teda energetická chudoba dneska postihuje zhruba 1,3 milionů lidí. Tohlencto číslo se má zhruba zečtyřnásobit. Zřizuje se na to Klimatický fond a tak dále. V každým případě domácnosti, který nebudou mít na to, aby si adekvátně zatopily a využívaly energii tak, jak byly v posledních desetiletích zvyklí, tak bude výraznou měrou zkrátka přibývat právě s ohledem na ten rozdíl mezi spotřebou a výrobou, kdy zatím žádná ekonomická poučka neříká, že čeho je málo, tak to je levný.

Naprostou většinu té elektřiny, kterou máme dovážet, tak samozřejmě budeme dovážet v době, kdy je energetická náročnost nejvyšší. To nám ukazuje ten graf vlastně vlevo – doufám, že je vlevo – tak to jsou přesný energetický a meteorologický data roku 2020, kdy ta červená čára nahoře vlastně ukazuje spotřebu Český republiky a ty barvy pod tím, tak to jsou, to je výroba jednotlivých elektráren bez uhlí. Kdy to žlutý to jsou fotovoltaiky, to šedivý to je větrná energetika, kdy ten model počítá s tím, že je čtyřikrát víc fotovoltaik a čtyřikrát víc větru, než v tuhlenctu chvíli reálně je. A ten rozdíl mezi tou červenou čárou a tou výrobou, no tak to je prostě nedostatek elektřiny.

Na druhé straně vidíme zase letní profil, prvních 14 dnů v lednu, kdy červená čára se ztrácí v té záplavě toho žlutého, což jsou přebytky elektřiny z fotovoltaik, proto vlastně dneska vidíte, že naprostá většina těch dodavatelů vám za to nechce dát fixní cenu. Očekává se, že 40 % výroby z fotovoltaik bude dodáváno do sítě za zápornou cenu. To znamená, že ten, kdo má fotovoltaiku, tak bude platit za to, že dodává elektřinu do sítě. Z toho důvodu je potřeba stavět větrné elektrárny a zajistit si elektřinu z těhlenctěch zdrojů, protože zase vidíte, že nejvíc té elektřiny, kdy nám bude chybět, tak prostě budou vyrábět větrné elektrárny. Česká republika má ve svých cílech postavit energetiku právě na větru, kdy je teda cílem postavit 400 až 800 větrných elektráren na území Český republiky.

Na těhlenctěch grafech vlastně vidíme, jak se pohybujou ceny elektřiny v rámci ročních období. Vidíme zimní profil ceny, kdy je cena elektřiny mezi nulou a čtvrtou hodinou v zásadě vždycky levná, všichni spí, nic moc se neděje. Jakmile lidi vstanou, cena elektřiny letí nahoru, v tomhle případě vidíme až někam k 10 000 korun za megawattu bez DPH, bez poplatků, bez ničeho. To znamená, že konečná cena v tomto případě by byla zhruba i 15, 16 000 korun. Jakmile jdou lidi spát, cena elektřiny zase padá. Oproti tomu vidíme letní profil, cena elektřiny má nějakou stabilní hodnotu. Mezi devátou jedenáctou hodinou jsou baterie těch domácností nabitý, začíná se tlačit nekontrolovaný množství elektřiny do sítě až do záporu, kdy pokud je někdo na spotu, tak se k tomu ještě připočte marže toho obchodníka. Jakmile přestává svítit, elektřina zase nabývá hodnoty a je drahá. To je výhoda těch větrných elektráren, že právě nejvíce fungujou v zimě a v noci, což je přesně opak těch záporných cen. Z toho důvodu je potřeba se účastnit výstavby těch větrných elektráren namísto třeba výstavby vlastní fotovoltaických elektráren na svých střechách.

Samozřejmě jsou tady nejrůznější názory o tom, že elektřinu dovezeme ze zahraničí, že by měl vzniknout státní obchodník, aby zkrátka nikdo řídil cenu energie mezi výrobníma nákladama a prodejní cenou. Realita je taková, že státní obchodník vzniknout měl, zřejmě se to nestalo, nebo nestalo se to, ani nestane. A co se týče teda toho zahraničí, tak se opět vracíme k té realitě. Nejvíce se teda říká, že elektřinu jsme schopni dovézt z Francie, která vyváží 49 milionů megawatthodin, 49 terawatt, kdy průměrný stáří jaderných elektráren ve Francii je 34 let. To znamená, že pokud Francie nebude stavět jeden jaderný blok ročně, tak počet jejich jaderných elektráren bude ubývat. Do toho vidíme, že když ve Francii nemají vodu, není chlazení do těch elektráren, ty se musej útlumovat a tak dále.

Je předpoklad nebo říká se, že nějakou elektřinu dovezeme z Německa. Minulý rok Německo bylo 9 terawatthodin v mínusu, letos k listopadu už to teda bylo 25 terawatthodin, 25 milionů megawatt. Kdy v létě samozřejmě přebytky mají, nicméně energetická koncepce Německa říká, že budou vyrábět vodík a proto vlastně pan Míl, bývalý generální ředitel ČEZu, vyjádřil obavu pro Seznam Zprávy, že ty přebytky, o kterých si myslíme, že budou k nám plynout z Německa, tak můžou plynout do německého vodíku a že se k nám toho příliš nedostane. Co se týče německé solidarity, tak tam vidíme, jak je to dneska s tím plynem, kdy se teda stanovil sociální poplatek ve výši 2,5 eura za megawatthodinu, kdy teda si Německo říká poměrně zajímavý peníze za tranzit plynu do Český republiky. Dál teda vidíme, že poměrně v zajímavým přebytku je Švédsko, který má taky velký přebytky z vodních elektráren a tak dále. Nicméně realita je taková, že Švédsko teďka v létě pozastavilo společný projekt s Německem na propojení Švédska s Německem mořským kabelem, právě z obav o stabilitu a výkyvy cen, který by vznikly vlastně propojením Švédska s Německem. To znamená, že samo Německo tu elektřinu mít nebude.

Společnost EnVys. Už se dostáváme k meritu věci a důvodu, proč tu dneska všichni jsme. A to jsou vlastně možnosti spolupráce.

Když se podíváme do Lex OZE 2 a jeho důvodový zprávy, tak vlastně Ministerstvo průmyslu přímo řeklo, že je potřeba umožnit občanům, obcím, podnikatelům zapojit se do výroby a že to je nástroj, jak zmírnit dopady extrémně vysokých cen energie pro zákazníky.

Možnosti spolupráce jsou tedy mnohé. Za prvé, můžete si rezervovat elektřinu z těch jednotlivých zdrojů, můžete nám umožnit výstavbu a můžete se účastnit akciové struktury, můžete se stát spoluvlastníky akciové společnosti EnVys.

Kdy rezervace elektřiny probíhá prostřednictvím PPA kontraktu, The Power Purchase Agreement, což vlastně znamená, že to je dlouhodobá smlouva o dodávce energie napřímo z toho zdroje do vašeho odběrnýho místa. To znamená, je to dohoda o tom, že ta elektřina půjde napřímo k vám, namísto přes burzu k vám. Ten cíl je poměrně jednoduchej našeho záměru, kdy vlastně všichni víme, že postavit jeden velký zdroj je podstatně levnější než postavit 500 malých. Do toho jsme si ukázali, že budování fotovoltaických elektráren vám je spíš jako k ničemu. Další možnosti teda jsou tepelná čerpadla, kdy teda víme, že pokud nemáte nulový dům, máte nějakou spotřebu, tak v zimě tepelné čerpadlo, ambivalentní body, žerou kolem nuly, to tepelný čerpadlo ve finále funguje jako elektrokotel, kdy stejně máte spotřebu elektrický energie. No a potom namísto těhlenctěch řešení je potom lepší postavit jednu větrnou elektrárnu, kterou teda nejsme schopni postavit k vám na střechu, proto musí stát někde na poli. No a jednotliví odběratelé podle svý energetický náročnosti si potom řeknou, kolik kilowatt z toho zdroje chtějí. To znamená, my víme, že 0,42 kilowatty větrné elektrárny ročně vyrobí 1 až 1,5 megawatthodiny a potom už je to na vaší energetický náročnosti, kolik těch kilowatt zkrátka budete potřebovat.

PPA kontrakt zajišťuje za prvé nám jako EnVysu stabilní odbyt a vám zase dodávku elektřiny bez vlivu burzy, bez emisních povolenek, zkrátka při nějaký cenový politice roku 2020. Tady vidíte, že doporučujeme každýmu odběrateli zajistit si nejméně 50 % svý spotřeby, což je poměr, kdy zhruba víme, že tu elektřinu vám do toho odběrnýho místa skutečně dodáme. Pokud si rezervujete více, co nespotřebujete, my tu elektřinu prodáme, sami jste viděli, za kolik se ta elektřina obchoduje a tahlencta elektřina potom půjde k vám formou slevy na vyúčtování, což může skončit i přeplatkem. V zásadě vám říkáme, nekupujte si fotovoltaiku, kupte si v adekvátní cenový rovině podíl výroby ve větrné elektrárně. Kdy teda tyhlencty elektrárny budou splňovat nejpřísnější limity, ať už to je hlukový studie, ornitologický průzkumy a tak dále, kdy spolupracujeme s předními odborníky nejen z energetiky, ale i z oblasti životního prostředí.

Další možností spolupráce je potom výstavba komunitní větrný elektrárny na vašem katastrálním území, kdy nejdříve teda nás oslovíte, nebo dojdeme k závěru, že by to u vás bylo fajn. Prověříme tu lokalitu, prokonzultujeme to s místními ornitology, hodíme si předběžné vyjádření k dotčeným orgánům, následně to představíme zastupitelům, zeptáme se majitelů pozemků, jestli by byli ochotni nám ty pozemky prodat, potom jdeme za obyvateli, představit jim ten záměr, potom probíhá anketa, nějaké hlasování, případně realizace a tak dále. To je klasický, klasický průběh.

Ekonomika vychází velmi jednoduše a to je tak, že 15 % z výroby jednoho zdroje si nechá EnVys, 5 % z výroby půjde obci na jejíž katastru to bude stát a ten zbytek je komunitní energetika. Sami jste viděli, že EnVys budou většinově vlastnit obce, takže si umíte představit, jak je rozdělen ten zisk, ten se z naprosté většiny opět vrací těm municipalitám. Když ta elektrárna bude stát na vašem katastrálním území, my 5 % z každé otočky té větrné elektrárny prodáme za co nejvyšší cenu a půjde to do vašeho obecního rozpočtu. Vidíme, že realistický scénář, což je mírně teda velmi optimistický, 5 000 korun za megawattu, tak by znamenalo, že z jedný větrný elektrárny do vaší obce přiteče zhruba 2,7 milionů. Pokud ta elektřina bude drahá tak, jak jsme to viděli, tak potom už je to podstatně více. To znamená, EnVys má třikrát více než má ta obec za to, že to na jim katastru stojí. Zbytek je levná elektřina pro ty lidi.

Na tomhlenc tom modelu vlastně počítáme, že ta větrná elektrárna vyrobí 13 a půl tisíce megawatthodin elektřiny, kdy pokud ty lidi budou mít elektřinu napřímo, to znamená za cenu zhruba 1 350 korun bez DPH namísto 5 000, tak na jedný turbíně, kterou postavíme komunitně, tak to obyvatelstvo, firmy, obce, lidi a tak dále, tak ušetří 38 milionů korun ročně. Tímto způsobem si zajistilo, zajistili elektřinu například v T-Mobile u konkurenční společnosti, ale třeba obec Kněž u Havlíčkova Brodu, obec Olešná, Horní Krupá, obec Okrouhlička a tak dále, tak ty si zajistily elektřinu touhle formou.

Další obce, tak s těmi zase jednáme o výstavbě, ať už to jsou Trstěnice u Litomyšle, Královéhradecký kraj, Zlínský a tak dále, kdy v tuhlenctu chvíli máme aktivních 97 projektů větrných elektráren. Samozřejmě počítáme s nějakou úmrtností, nicméně tam už běží ornitologický průzkumy, je to předběžně schváleno ornitology i z hlediska krajinného rázu, vychází pozitivně vyjádření k existenci sítím a tak dále, kdy ale cílem máme postavit 30 až 50. To znamená, že v tuhlenctu chvíli dochází k možnosti rezervace elektřiny z jednoho toho zdroje. To znamená, že kdykoliv nebo pokud popadá devět projektů z deseti, tak dostojíme svým závazkům ze všech smluv plynoucí.

Dále obce můžou vstoupit do akciové společnosti, ideálně obce samozřejmě, který se podílejí na té komunitní energetice jako takové. Ty obce získají pravidelnou dividendu do obecního rozpočtu, kdy budou profitovat z celýho toho záměru. Viděli jste, že při 30 větrných elektrárnách je předpokládaný zisk 240 milionů korun. Tam samozřejmě budou vstupovat dotace, z těch jsme povinni postavit nové zdroje, veškeré přebytečné peníze použijeme opět na výstavbu nových zdrojů. Ty nové zdroje budou dodávat elektřinu z půlky do katastrálních území zapojených obcí, druhá polovina půjde na burzu, tam se potom zase bude generovat zisk, kdy předpokládaný zisk na celým tom provozu nejen větrných elektráren, ale i těch odpadových bioplynových stanic a obchodu s elektřinou, tak je 500 milionů korun. To znamená, pokud si obec koupí akcie za 2 miliony, to znamená ten vrchní počet těch 20 kusů, bude vlastnit zhruba půl procenta té společnosti, kdy z toho zisku budeme rozdělovat dividendu ve výši zhruba 60 % a potom půl procenta z 300 milionů je 1,5 milionu ročně do obecního rozpočtu.

To znamená, že vlastnit ty akcie pro ty obce bude velmi výhodný. Na druhé straně jsou tam potom omezení, který vlastně popisuje charta společnosti, kdy máme jednoznačně popsaný naše cíle a záměry, což je dodávat elektřinu těm lidem s přiměřenou marží. Akcie není možný prodat třetí straně bez souhlasu představenstva, to znamená, pokud by přišel jakýkoliv investor za některou z obcí a chtěl ty akcie koupit, tak nejdříve k tomu musí udělit souhlas představenstvo. Pokud představenstvo souhlas s prodejem vydá, tak mají předkupní právo zaprvé Unie odběratelů, což je spolek obcí, který náš EnVys spoluvlastní a poté ty akcie můžou koupit ostatní akcionáři. Až následně se uvolňují tomu třetímu subjektu.

To znamená, že jsme probrali možnost rezervace elektřiny po dobu životnosti toho zdroje. To znamená, ano životnost zdroje je 25 let. Po celou dobu životnosti toho zdroje bude dělat servis společnost Vestas, což je největší výrobce větrných elektráren na světě. Bude možný teda se domluvit na výstavbě, nakoupit si akcie a zároveň naši akciovou společnost vlastní Spolek obcí, kterej jsme založili kvůli té komunitní energetice, kdy teda podle stanov společnosti tak Unie odběratelů volí jednoho člena představenstva. To znamená, že ty obce vždycky budou mít ve vedení společnosti svýho zástupce a ten spolek tu je hlavně i pro ty obce, který si budou chtít rezervovat tu elektřinu, ale už si nebudou chtít koupit ty akcie, tak vstoupí do toho spolku a ten spolek jim bude pravidelně reportovat o tom, co se v tom EnVysu děje. Členský příspěvek je 5 000 korun ročně, to jsou v zásadě drobné, kdy počítáme s tím, že Unie odběratelů bude čistým příjemcem peněz. Na druhé straně ten spolek může používat peníze čistě na životní prostředí. Pokud si nějaká obec akcie koupí sama o sobě, může si s dividendou pracovat jak chce, ale ten spolek má využití prostředků dopředu daný a tak to má být.

Takže elektrárny, které postaví EnVys, tak budou nejen dávat slušnou odměnu obcím, což teda vyjde metodika, kdy naše odměna je zhruba 7 % nad tím, co Ministerstvo průmyslu považuje za slušnou odměnu. Budou dodávat levnou elektřinu lidem a odběratelům a na další část ze zisku půjde do životního prostředí a to je společnost EnVys.

Takže já vám děkuju za vaši spolupráci a děkuju a mějte se hezky. Na shledanou.

zdroj: https://www.envys.cz/prednaska/