Rozprava Miloše Vystrčila k novele energetického zákona (Senát PČR)

1. srpna 2021

Miloš Vystrčil zlepšil postavení odběratelů v ČR. Nebýt tohoto zásahu bylo by hůř.

To nejdůležitější:

Cíl novely

Zlepšení postavení odběratelů elektrické energie a plynu v ČR a boj proti „energošmejdům“.
Zajištění lepší ochrany spotřebitelů a zprostředkovatelů na trhu.

Změny v legislativě

Předseda Senátu Miloš Vystrčil předložil pozměňovací návrh, který zahrnuje 11 bodů zaměřených na ochranu zákazníků.
Ochrana se rozšiřuje na všechny zákazníky, včetně obcí, škol a neziskových organizací, a nikoli pouze na fyzické osoby.

Hlavní body pozměňovacího návrhu

Vyprázdnění zprostředkovatelské licence: Zprostředkovatelé musí mít licenci, aby poskytovali služby, což zajišťuje regulaci trhu.
Prokazatelné oznámení změny ceny: Dodavatelé musí oznámit změny ceny prokazatelně, nikoli pouze zveřejněním na webu.
Možnost ukončení smlouvy: Spotřebitelé mohou vypovědět smlouvy při stěhování nebo změně dodavatele bez sankcí.
Povinnost sdělit termín ukončení smlouvy: Dodavatelé musí jasně informovat zákazníky o termínech ukončení smluv.

Kritika stávající legislativy

Vystrčil kritizoval, že stávající zákon nechrání dostatečně malé podnikatele a obce.
Změny v návrhu z Poslanecké sněmovny, které zúžily ochranu spotřebitelů, byly považovány za problematické.

Úspěch a spolupráce

Vystrčil vyzdvihl spolupráci s odborníky a institucemi, která vedla k úspěšnému přijetí pozměňovacích návrhů.
Důraz na to, že i když změny nejsou dokonalé, přinášejí významné zlepšení pro ochranu spotřebitelů.

Budoucnost a další výzvy

Očekává se, že legislativa bude i nadále vyžadovat úpravy, aby lépe chránila všechny kategorie zákazníků.
Důležitost sledování vývoje a lpění na dodržování nových pravidel pro ochranu spotřebitelů.

_______________________________________________________________

Celý proslov:

Předsedající:
Do obecné rozpravy je přihlášen pan předseda Miloš Vystrčil. Pane předsedo, máte slovo.

Miloš Vystrčil:
Dobrý den, dámy a pánové, vážený pane předsedající, vážený pane ministře. Já se omlouvám, že možná budu dneska trochu delší, a zároveň se omlouvám, že jsem vám poměrně na poslední chvíli na lavice předložil pozměňovací návrh, který je poměrně obsáhlý.
Obsahuje celkem 11 bodů a to odůvodnění je rovněž obsáhlé – je rozděleno do pěti kapitol a na konci máte i text s vyznačením změn, abyste se v tom případně mohli lépe zorientovat.

Uvědomil jsem si, že by bylo správné, abychom pozměňovací návrhy, pokud je předkládáme, projednávali i dopředu na výborech. Já jsem původně přemýšlel nebo doufal, že se mi podaří předložit ty pozměňovací návrhy na podvýboru pro energetiku nebo aspoň na Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Ale pak se ukázalo – vzhledem k tomu, že jak je už dneska obvyklé, v Poslanecké sněmovně došlo k dalším změnám toho zákona – že abychom to všechno dokázali zdůvodnit a nějakým způsobem správně uspořádat, tak není možné postupovat jinak, než že já ten pozměňovací návrh a to zdůvodnění předložím až dneska na plénu. S tím, že si uvědomuji, že tím můžu vyvolat váš rezervovaný přístup k těm pozměňovacím návrhům, naprosto logicky. Omlouvám se za to.

Zároveň považuji za velmi důležité – i když se potom do podrobné rozpravy nedostaneme, byť bych si to velmi přál – aby tady některé ty věci zazněly, zejména v kontextu s tím, co tady říkal pan vicepremiér. Pan vicepremiér Havlíček říkal, že ten zákon měl sloužit nebo má sloužit k více věcem a jedna z nich je boj proti "energošmejdům" a zlepšení pozice spotřebitele, respektive zákazníka na trhu s energiemi.

Já upozorňuji pro ty, kteří třeba nemají tolik času se tím zabývat, že spotřebitel je fyzická osoba nepodnikající, zjednodušeně řečeno – to jste vy, když žijete doma v baráku a platíte plyn nebo elektřinu. Zatímco zákazník jsou i všichni ti ostatní.

To znamená nejen ta fyzická osoba nepodnikající, ale i podnikající fyzické osoby, obce, neziskové organizace a tak dále. A jedna z věcí, která se stala při těch pozměňovacích návrzích, je, že ta ochrana, která byla původně směřována na zákazníka (to znamená na všechny – obce, školy, příspěvkovky), je najednou směřována jenom na spotřebitele. To znamená jenom na toho, kdo je soukromou osobou a je třeba zaměstnancem a platí tu elektřinu nebo plyn.

To znamená, pokud někde bylo napsáno "zákazník" a najednou je tam napsáno "spotřebitel", tak v tom okamžiku se ta ochrana už nevztahuje na živnostníky, na právnické osoby, na školy, na neziskovky a na všechny další. To znamená, záměna zákazník–spotřebitel znamená obrovské zúžení ochrany. Abychom tomu rozuměli a věděli, o čem se bavíme, když se tak náhodou třeba nějakým pozměňovacím návrhem ve sněmovně stalo.

Druhá věc, kterou k tomu chci říct, je, že pokud já bych se díval na ten zákon a četl jsem jenom to, co přišlo jako vládní návrh do Poslanecké sněmovny, tak bych zřejmě nakonec – i když bych k tomu zákonu měl spoustu výhrad – tady nevystupoval. Protože pořád bych byl ochoten alespoň částečně potvrdit slova, která tady říkal pan vicepremiér a pan ministr průmyslu a obchodu Havlíček, že dochází k jakési další ochraně toho zákazníka. Že se to byť velmi mírně zlepšuje.

To, co mě přinutilo nakonec na poslední chvíli tady před vámi stát a takhle mluvit, je to, co se stalo v Poslanecké sněmovně. A já to tady musím popsat a musím vysvětlit, proč se mi to nelíbí. A popisuji to a vysvětluji to i proto, že dlouhodobě se společně s panem Ondřejem Doležalem a Evou Decroix energošmejdy a tím, jak vypadá trh s energiemi, zabýváme.

Dlouhodobě máme informace o tom, že dochází k velikým problémům na straně zákazníků, respektive spotřebitelů, s tím, jakým způsobem s nimi buď zprostředkovatelé, a nebo přímo dodavatelé manipulují, nebo jakým způsobem se k nim chovají. A já ty způsoby popíšu a popíšu, jakou metodou k těmto problémům přistupoval ten zákon původně (to znamená ten vládní) a jak se to případně potom změnilo těmi pozměňovacími návrhy ve sněmovně.

Zároveň ještě bych rád dodal, že jedna z manter, jedna z věcí, která měla zásadně přispět – nebudu říkat, jestli to je dobře nebo ne – k tomu, aby na tom trhu s energiemi nedocházelo k takovým problémům ze strany zákazníků respektive spotřebitelů, bylo, že byl zaveden pojem zprostředkovatele a zavedena zprostředkovatelská licence.

Bylo to uděláno proto, aby ten, kdo chce jakýmkoliv způsobem zařizovat, dojednávat vztah mezi dodavatelem energií a mezi zákazníkem, musel projít jakýmsi testem a byl pod dozorem regulátora, což je Energetický regulační úřad (ERÚ). To znamená, ten trh by se měl stát regulovaným. A mělo by to – pokud na to přistoupíme, a teď se nebavíme o tom, jestli to je dobře nebo ne, to je jiná debata – ale pokud jsme na to přistoupili, tak zásadní pro to, aby regulovaný trh fungoval, je to, aby se všem měřilo stejně.

Aby ten, kdo tedy je tím zprostředkovatelem, skutečně, dle mého názoru téměř v kterémkoliv okamžiku, byl povinen mít tu zprostředkovatelskou licenci a byl tedy pod dozorem regulátora. A tak původně ten vládní návrh vypadal.

Omlouvám se za ten delší úvod, ale je nutný, protože si uvědomuji, že jsem to jednání na výborech a v podvýborech nestihnul. Ani tedy, když si vezmete ten pozměňovací návrh, pokud byste tak byli ochotni, který já jsem vám předložil, tak je tam celkem pět bodů označených římskou jedničkou až pětkou. Já jsem vždycky ty body nazýval podle toho, co si myslím, že zejména dělají.

I. Vyprázdnění zprostředkovatelské licence

Ten bod římská jedna se nazývá "Vyprázdnění zprostředkovatelské licence". To je to, o čem jsem mluvil. A spočívá to v tom, že v Poslanecké sněmovně vystoupil pan poslanec Nacher a předložil pozměňovací návrh, ve kterém se staly v podstatě dvě věci.

Ta první věc je, že řekl, že zprostředkovatelská licence – dřív podle vládního návrhu zákona nutná pro všechny – najednou podle Patrika Nachera z toho byly vyjmuty osoby, které jsou právnickými osobami a nebo které jsou obcemi. Z toho byly vyjmuty najednou. Tam zprostředkovatelskou licenci mít nemusíte. Pokud dojednáváte energetický vztah mezi obcí a nebo právnickou osobou, tak odstavec 7 paragrafu 3 říká, že už ji mít nemusíte.

To je změna oproti vládnímu návrhu. A aby to nebylo všechno, tak přichází odstavec 8 a ten ještě říká – a teď dávejte velký pozor, a to je vůbec to nejvíce podivné – že pokud si dodavatelská firma (já nevím, jakákoliv firma, ČEZ, E.ON a podobně) zřídí například svoji dceru, která zprostředkuje dodávku té energie, tak tato dcera, protože je vlastně onou dodavatelskou firmou, pozor: nemusí mít zprostředkovatelskou licenci.

Jinými slovy, ta nebude regulátorem hlídána. Ta může chodit k vám a dělat to bez toho, aniž by podléhla paragrafu 11, kde je napsáno, co všechno ten, kdo má zprostředkovatelskou licenci, musí plnit. A tyhle ty firmy, které jsou dcerami těch dodavatelů, najednou jsou z toho odstavcem 8, pozměňovacím návrhem Patrika Nachera, vyjmuty.

A když se podíváte na historii, a já to tam také píšu, tak největší současný problém a největší průšvih s energošmejdy se týká skupiny obcí... mezi nimi je například [pozn.: pravděpodobně odkaz na kauzu Skautská energie/Microenergy]... která si objednala a dojednala dodávku energií pomocí zprostředkovatele, kterým byla ta dcera jedné z dodavatelských společností, která – kupu divů, si představte – ta dcera vybrala jako dodavatele tu společnost, která ji vlastní. To je divné. A ta jí teda začala dodávat energii a v současné době řešíme problém, kdy odhad ztráty pro ty obce je mezi 100 až 250 miliony korun.

Čili největší energošmejdi, kteří dneska na tom trhu způsobují největší problém, pozměňovacím návrhem Patrika Nachera (nikoliv vládním návrhem) najednou ztrácí povinnost mít licenci. Rozumíte? Takže to je římská jedna – vyprázdnění zprostředkovatelské licence. V tom mém pozměňovacím návrhu jsou to body 1 a 2, kterými to napravujeme.

II. Neprokazatelné oznámení změny ceny

Neuvěřitelná věc. Dříve ve starém zákoně to bylo tak, že když vám poslali jako spotřebiteli/zákazníkovi dopis z firmy, která dodává energii, že dochází ke změně ceny, tak vy jste obdržel dopis. Oni by ten dopis měli poslat 30 dní předtím, než dojde ke změně ceny. Protože vždycky to je tak, že každý z nás odebírá energii podle toho, kolik to stojí. A když se cena mění, tak mu to oznámí.
V případě, když vám někdo dodává energii, tak to bylo dříve tak, že když měnil cenu (samozřejmě zvyšoval), tak měl dvě možnosti. Nebylo to jednoduché a nebylo to správné.
Poslal vám dopis a poté, co vám ten dopis přišel, tak jste měli do času deset dní před změnou ceny možnost změnit dodavatele, vypovědět smlouvu a tak dále.

Druhá možnost je, že vám neřekl vůbec nic a pak jste měli – zjednodušuji to – asi tři měsíce na to to změnit.

A co se stalo teď? V tom novém návrhu zákona, který my máme dnes schvalovat, je napsáno, že stačí, když ten dodavatel energie zveřejní změnu ceny (to znamená zvýšení ceny) na webových stránkách. Tečka. Fakt to stačí.

A samozřejmě na to můžete odpovědět: "No, ale vy přece máte možnost při té smlouvě, kterou uzavíráte, říct, že takhle nechcete, že chcete oznámit tu změnu té ceny." Jenže ty smlouvy, jak to všichni známe, jsou adhezní. To znamená, obsahují takzvané Všeobecné obchodní podmínky (VOP). Víte, co to je? To je takový ten tlustý štos, ty malá písmenka.

Abyste mi věřili, tak tam máte dva skeny, které tam vidíte. Já jsem vymazal ty dodavatele. Článek 7 – Změny ceny a změny smluvních podmínek. Tam to je napsáno, že prostě stačí web. Jeden z důsledků je tady, to je paní, nebudu ji jmenovat, máte to tam:
Uzavřela 1. 12. 2018 cenu za megawatthodinu 1219 Kč, poplatek 48 Kč.
Následně ta samá firma 6. 3. změnila cenu – paní, a to je za tři měsíce, chytře – a cena je z 1219 Kč na 1950 Kč a poplatek 99 Kč.

A paní dostala vyúčtování na konci roku. To znamená, ten druhý pozměňovací návrh "Neprokazatelné oznámení ceny" dělá to, že říká, že dodavatel musí prokazatelně a adresně oznámit, když mění cenu. Nemůže to být jinak.

III. Neoprávnění ukončit smlouvu

Zase bych řekl, když jsem se na to podíval na ten vládní návrh, že to bylo celkem v pořádku. Pokud dochází k tomu, že uzavřete smlouvu distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory, tak jste mohli do 14 dnů tu smlouvu vypovědět.

Co se stalo pozměňovacím návrhem? Hádejte koho. Staly se dvě věci:

Ta možnost výpovědi se najednou zužuje pouze na změnu dodavatele. Už se netýká situace, kdy vy distančním způsobem uzavřete smlouvu, třeba novou. Nebo dojde k tomu, že máte SJM (Společné jmění manželů) a přepisujete to ze sebe na manželku, což není změna dodavatele, ale je to změna. V tomto případě už není možné smlouvu vypovědět.

Ale to hlavní, což je naprosto úžasné, co se tam stalo tím pozměňovacím návrhem, je – to jsem vytučnil – že ta lhůta 14 dní běží od doby uzavření smlouvy, nikoliv od doby, kdy vy tu smlouvu máte.

Pokud vy máte zprostředkovatele, tak ten za vás uzavírá distančně někde smlouvu. On ji uzavře a vy ji nemáte. A běží 14 dní možná výpovědi. A teď ten zprostředkovatel (zvláště když je vlastněn tím dodavatelem) čeká a 15. den vám dodá smlouvu. A vy říkáte: "Takhle jsme se nedomluvili, tak to vypovíme." A on řekne: "14 dní uběhlo, přátelé." Protože pan Nacher tam dal "od uzavření", nikoliv "od doručení".

Ještě k římské trojce: Pokud vy skončíte smlouvu s dodavatelem, tak okamžitě končí i ta smlouva s tím zprostředkovatelem. Že už to nemusíte znova s tím vypovídat. Že to končí, aniž by ten zprostředkovatel měl nárok na pokuty. To je logické, protože jinak by se mohlo stát, že vy to nemůžete vypovědět proto, že byste následně platili tomu zprostředkovateli.

IV. Ukončení smlouvy při stěhování

Absurdita absolutní. Zůstává. Starostové, máte byty, pronajímáte byty. Když máte někoho v bytě, tak on si platí elektřinu. Nájem skončil, byt opouští ten člověk, má nový byt. Myslíte si, že je možné, abyste vypověděli smlouvu s dodavatelem? Nemůžete ji vypovědět. Je to problém.

Zejména pro obecní byty je důležité, aby bylo možné v okamžiku, kdy skončí nájem, kdy se někdo stěhuje, vypovědět tu smlouvu s dodavatelem okamžitě. Chápal bych, kdyby tam byl nějaký velký spotřebitel (ošetření těmi 630 megawatthodinami), to je jasné. Ale přece není možné, aby ten, kdo si kupuje rohlík každý den v pekárně, neměl možnost říct: "A já si tady v [téhle pekárně] nebudu kupovat rohlíky." A ten pekař by mu řekl: "Ne, to nemůžete, my tady máme smlouvu, že tam každý den budete chodit pro ten rohlík." Tak to prostě je. A to je ta čtyřka – odstraňme to u římská čtyři.

V. Povinnost sdělit termín ukončení smlouvy

Tomu jsem taky moc ze začátku nevěřil, ale prostě je to tak. V okamžiku, kdy vy podepíšete smlouvu s dodavatelem, tak v té smlouvě je napsáno, že ta smlouva je účinná až od okamžiku, kdy vám začne být dodávána energie. Znamená to, že vy vlastně nevíte, od kterého okamžiku ta smlouva byla účinná.

A když smlouvu třeba uzavřete na 24 nebo 36 měsíců, tak to někdy končí. A teď, když ten dodavatel není seriózní, tak vy nevíte, kdy vám to přesně skončí. A tak se stává – a zase ty případy mám nafocené, zejména od obcí – že vám přijde dopis: "Dobrý den, vážený pane spotřebiteli. Upozorňujeme vás, že už tři dny realizujete neoprávněný odběr." A je to proto, že nejste upozorněni na to, že už vám ta smlouva končí.
Podle mě v tom zákoně musí být jasně napsáno, že je povinen vám sdělit termín, ve kterém vám končí smluvní vztah.

Takže to je těch základních pět věcí. Prosím, pokud by to bylo možné, abyste přece jen ten zákon propustili do podrobné rozpravy a abyste pro ty pozměňovací návrhy hlasovali, protože tohle dle mého názoru bude skutečný boj proti energošmejdům. To, co tady zatím máme, je takový "kvaziboj". Děkuji za pozornost.

Předsedající:
Tak děkuji panu předsedovi za podrobné vysvětlení případného pozměňovacího návrhu i za jeho avizování. Pak bude potřeba samozřejmě v podrobné rozpravě ten pozměňovací návrh ještě načíst. Prosím pana senátora Goláně, který je další přihlášený do obecné rozpravy. Pane senátore, prosím, máte slovo.

Tomáš Goláň:
Děkuji, pane předsedající. Vážené senátorky, vážení senátoři. Navazuji na předchozí vystoupení pana předsedy Senátu, pana Miloše Vystrčila. Já jsem se s těmi jeho argumenty seznámil již včera na klubu a myslím si, že ty argumenty mě docela zásadním způsobem oslovily. Takže i vás všechny poprosím, abychom se nad tím zamysleli.

Protože samozřejmě zaměnit spotřebitele za zákazníka vypadá jenom jako slovní hříčka, ale má to dalekosáhlý dopad. Protože spotřebitel je skutečně občan, nikoliv obec, nikoliv podnikatel, fyzická osoba. I ty další věci ohledně uzavírání smluv, možnost vypovídání smlouvy při ukončování platnosti a účinnosti smlouvy si myslím, že jsou velmi podstatné věci.

Já si tady dovolím – ať se to někomu líbí nebo ne – říci, že když sleduji dlouhodobě pozměňovací návrhy Patrika Nachera, tak jsou vždycky vedeny nějakou lobbistickou skupinou. A je vynikající prací pana předsedy, že se tímto zabýval a zabýval se tím do takové hloubky. Z mého pohledu tak, jak byly předneseny ty výtky k senátnímu tisku 136, si myslím, že jsou natolik zásadní, že bychom měli skutečně tyto pozměňovací návrhy akceptovat a případně podpořit. Děkuji vám za pozornost.