Stanovy EnVys, a.s.

PŘÍLOHA Č. 1 - STANOVY ZÚČASTNĚNÉ SPOLEČNOSTI

STANOVY SPOLEČNOSTI

EnVys, a.s.

1. Obchodní firma a sídlo společnosti

1.1. Obchodní firma společnosti zní: EnVys, a.s.1.2. Sídlem společnosti je: Jihlava.

2. Předmět podnikání

2.1.Předmětem podnikání společnosti je:

• Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona (obory činnosti 1 – 81)
• Obchod s elektřinou
• Obchod s plynem

3. Základní kapitál

3.1. Základní kapitál společnosti činí 196.709.000,- Kč (slovy: jedno sto devadesát šest milionů sedm set devět tisíc korun českých).

4. Počet, druh a jmenovitá hodnota akcií

4.1. Základní kapitál společnosti je rozdělen na 196.709.000 (slovy: sto devadesát šest milionů sedm set devět tisíc) kusů akcií na jméno o jmenovité hodnotě každé akcie 1,- Kč (slovy: jedna koruna česká).

4.2. Namísto jednotlivých listinných akcií společnosti může být každému akcionáři společnosti vydána hromadná listinná akcie nahrazující jednotlivé listinné akcie společnosti, které příslušný akcionář vlastní. Každý akcionář má právo na výměnu listinné hromadné akcie za jednotlivé listinné akcie nebo za jiné listinné hromadné akcie nahrazující jednotlivé listinné akcie společnosti a naopak, a to na základě písemné žádosti adresované společnosti. Výměnu provede představenstvo společnosti bezplatně do 30 (slovy: třiceti) dnů po obdržení písemné žádosti akcionáře, a to zpravidla v sídle společnosti. Představenstvo společnosti je povinno vrácené cenné papíry neprodleně skartovat a vystavit o tom pro účely společnosti skartační protokol. Je-li však na vrácených akciích nebo hromadných akciích uveden rubopis, představenstvo společnosti zajistí jejich znehodnocení způsobem zachovávajícím identifikovatelnost akcií a čitelnost rubopisů a archivaci takto znehodnocené vrácené akcie nebo hromadné akcie.

4.3. Hromadné akcie společnosti musí obsahovat číselné označení. Hromadné akcie obsahují také údaj o tom, kolik akcií a jakého druhu nahrazují, včetně uvedení čísla nahrazovaných akcií. 

5. Podoba a forma akcií, převoditelnost akcií, seznam akcionářů

5.1. Všechny akcie společnosti jsou vydány ve formě cenného papíru na řad, tj. jako listinné akcie znějící na jméno akcionáře a nejsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, ani zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu.

5.2. Společnost není oprávněna vydávat různé druhy akcií ani vydávat akcie jako zaknihované cenné papíry či vydávat kusové akcie.

5.3. Práva spojená s listinnou akcií vykonává osoba, která je zapsaná v seznamu akcionářů, ledaže bude prokázáno, že zápis v seznamu akcionářů neodpovídá skutečnosti.

5.4. Společnost vede seznam akcionářů, do kterého zapisuje jméno a bydliště nebo sídlo akcionáře, případně jeho korespondenční elektronickou adresu a dále číslo bankovního účtu akcionáře a číselné označení, jmenovitou hodnotu a druh jím vlastněných akcií. Do seznamu se zapisují rovněž změny zapisovaných údajů a oddělení nebo převod samostatně převoditelného práva.

5.5. Akcie společnosti se převádí rubopisem, v němž se uvede jednoznačná identifikace nabyvatele, a smlouvou.

5.6. Převod akcií (tj. např. prodej či darování) na třetí osobu, bez ohledu na to, zda je či není akcionářem společnosti, či jejich zcizení jiným způsobem (tj. např. vklad do základního kapitálu obchodní společnosti) nebo jejich zastavení či jiné zatížení jsou přípustné pouze, pokud k tomu udělí souhlas představenstvo společnosti.
Představenstvo je povinno souhlas s převodem akcií odmítnout, pokud:

a) převáděné akcie (viz níže) nebyly nabídnuty ke koupi ostatním akcionářům pro využití předkupního práva dle bodu 5.7 a násl. těchto stanov,
b) nabyvatel akcií nepodepsal Chartu společnosti EnVys a.s. ze dne 20. 8. 2024.

5.7. V případě, že akcionář společnosti zamýšlí převést své akcie, resp. je jinak zcizit (dále jen „převádějící akcionář") je povinen tento záměr písemně oznámit představenstvu společnosti (dále jen „výzva akcionáře“). Výzva akcionáře musí obsahovat mj. počet dotčených akcií (dále jen „převáděné akcie”). K převáděným akciím mají předkupní právo ostatní akcionáři takto:

a) akcionář – spolek Unie odběratelů, z.s., IČ 19438362, se sídlem č.p. 201, 294 75 Sojovice, který pokud svého předkupního práva nevyužije, tak

b) ostatní akcionáři společnosti (dále i jen „ostatní akcionáři“)

5.8. Ostatní akcionáři mají právo uplatnit své předkupní právo ve vztahu k takovému počtu převáděných akcií, který odpovídá poměru jmenovité hodnoty jejich akcií k celkové jmenovité hodnotě všech akcií vydaných společností; relevantní je tento poměr ke dni, kdy byla výzva akcionáře doručena společnosti.

5.9. Předkupní právo ostatních akcionářů musí být uplatněno písemným oznámením o uplatnění předkupního práva adresovaným společnosti. Toto oznámení musí být doručeno společnosti do 30 (slovy: třiceti) dnů ode dne, kdy bylo akcionáři doručeno oznámení společnosti o možnosti uplatnit předkupní právo. Toto oznámení musí obsahovat údaj o počtu převáděných akcií, jichž se uplatnění předkupního práva týká, případně informaci, o tom, že akcionář uplatňuje předkupní právo k takovému počtu převáděných akcií, na který má předkupní právo. Oznámení může dále obsahovat údaj o počtu převáděných akcií, o jejichž koupi má akcionář zájem v případě, že ostatní akcionáři neuplatní své předkupní právo v plném rozsahu, případně informaci, o tom, že akcionář uplatňuje předkupní právo k takovému počtu těchto akcií, na který má předkupní právo.

5.10. Poté, co uplyne lhůta k doručení oznámení o uplatnění předkupního práva podle článku 5.9 těchto stanov, společnost písemným oznámením informuje převádějícího akcionáře a akcionáře uplatnivší předkupní právo (dále jen „zainteresovaní akcionáři”) o tom, k jakému počtu převáděných akcií bylo uplatněno předkupní právo, kolik z převáděných akcií má podle předkupního práva právo koupit každý ze zainteresovaných akcionářů a k jakému počtu převáděných akcií nebylo předkupní právo případně uplatněno.

5.11. Výše uvedená ustanovení nevylučují, aby se všichni zainteresovaní akcionáři před uplynutím lhůty k uplatnění předkupního práva k převáděným akciím, resp. zbylým převáděným akciím, dohodli mezi sebou, že koupí převáděné akcie, příp. zbylé převáděné akcie, v dohodnutém poměru (příp. i jiném než podle ustanovení výše). Uzavření takové dohody oznámí všichni zainteresovaní akcionáři společnosti a převádějícímu akcionáři rovněž v uvedené lhůtě. Převádějící akcionář je povinen převáděné akcie prodat zainteresovaným akcionářům v souladu s uvedenou dohodou zainteresovaných akcionářů.

5.12. Společnost oznámí převádějícímu akcionáři i zainteresovaným akcionářům v písemném oznámení finální výsledek uplatňování předkupních práv akcionářů, jakmile bude zřejmé, že žádný z akcionářů již předkupní právo uplatnit nemůže. V oznámení uvede, k jakému počtu převáděných akcií bylo uplatněno předkupní právo, jakým akcionářem a k jakému počtu převáděných akcií předkupní právo uplatněno nebylo.

5.13. V případě využití předkupního práva uzavřou převádějící akcionář a příslušní zainteresovaní akcionáři smlouvy o převodu akcií nejpozději do 60 (slovy: šedesáti) dnů po doručení oznámení Společnosti podle článku 5.12 těchto stanov převádějícímu akcionáři.
5.14. Převáděné akcie, ke kterým nedošlo k využití předkupního práva, je převádějící akcionář oprávněn převést nebo jinak zcizit.

5.15. Pokud nedojde k převodu převáděných akcií či jejich jinému zcizení do 90 (slovy: devadesáti) dnů po doručení oznámení Společnosti podle článku 5.12 těchto stanov převádějícímu akcionáři, pozbývá převádějící akcionář právo převést či jinak zcizit převáděné akcie, ke kterým nebylo uplatněno předkupní právo a v případě jeho zájmu o převod akcií či jejich jiné zcizení je povinen postupovat opět podle článku 5.7 a násl. těchto stanov.

6. Počet hlasů spojených s jednou akcií

6.1. S každou akcií společnosti je spojen jeden hlas; celkový počet hlasů ve společnosti je roven počtu akcií. Hlasovací práva spojená s akciemi společnosti lze omezit pouze způsobem uvedeným v příslušných právních předpisech.

6.2. Celkový počet všech hlasů ve společnosti činí 196.709.000 (slovy: sto devadesát šest milionů sedm set devět tisíc).

7. Práva a povinnosti akcionářů

7.1. S akciemi společnosti jsou spojena práva a povinnosti vyplývající z obecně závazných právních předpisů a těchto stanov.

7.2. Akcionář je povinen nezneužívat svá práva při jejich výkonu, tedy zejména vykonávat tato práva v souladu s jejich účelem a způsobem, který nepoškozuje společnost a ani jinak nepřiměřeně nezasahuje do jejich práv.

7.3. Při výkonu svých práv jednat čestně, odpovědně a způsobem, který bude respektovat účel jednání valné hromady (věcné projednání záležitostí zařazených na jeho pořad) a poslání společnosti.

7.4. Práva a povinnosti spojená s nesplacenou akcií, mohou být spojena se zatímním listem. Zatímní list vydá společnost na žádost akcionáře.

7.5. Pokud je akcionář v prodlení s plněním vkladové povinnosti, je povinen hradit společnosti úrok z prodlení ve výši 10 % p.a. Představenstvo zároveň akcionáře vyzve, aby splnil vkladovou povinnost v dodatečné lhůtě 60 (slovy: šedesáti) dnů od doručení výzvy. Další důsledky prodlení s plněním vkladové povinnosti jsou stanoveny zákonem.

7.6. Akcionář má povinnost nahlásit změnu údajů evidovaných v seznamu akcionářů dle článku 5.4 těchto stanov.

7.7. Akcionář má zejména právo účastnit se valné hromady, hlasovat na ní, požadovat a dostat na ní vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti nebo jí ovládaných osob, je-li takové vysvětlení potřebné pro posouzení obsahu záležitostí zařazených na valnou hromadu nebo pro výkon jeho akcionářských práv na ní, a uplatňovat návrhy a protinávrhy k záležitostem zařazeným na pořad valné hromady.

7.8. Akcionář má právo na podíl na zisku společnosti (dividendu), který valná hromada schválila k rozdělení mezi akcionáře. Dividenda je splatná, pokud valná hromada nerozhodne jinak, do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž valná hromada rozhodla o rozdělení zisku, a to na účet akcionáře uvedený v seznamu akcionářů. Na dividendu má nárok akcionář zapsaný v seznamu akcionářů ke dni rozhodnutí valné hromady.

7.9. Za zákonem stanovených podmínek může valná hromada rozhodnout o výplatě záloh na podíl na zisku, a to i opakovaně.

7.10. Výplatu podílu na zisku a výplatu zálohy na podíl na zisku provádí a/nebo zajišťuje představenstvo.

7.11. Pronájem či zapůjčení akcií, jakož i pronájem či zapůjčení hlasovacího práva se zakazuje. Pakliže společnost v budoucnu vydá akcie, znějící na majitele, zakazuje se výslovně i jejich pronájem a zapůjčení, jakož i pronájem a zapůjčení hlasovacích práv, a to bez ohledu na to, zda budou zaknihovány či nikoli.

8. Systém vnitřní struktury společnosti

8.1. Systém vnitřní struktury společnosti je dualistický.

8.2. Orgány společnosti jsou:

• Valná hromada
• Představenstvo
• Dozorčí rada

9. Valná hromada

9.1. Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti. Každý akcionář je oprávněn účastnit se valné hromady.

9.2. Do působnosti valné hromady náleží zejména:

a) rozhodování o změně stanov, nejde-li o změnu v důsledku zvýšení základního kapitálu pověřeným představenstvem, nebo o změnu, ke které došlo na základě jiných právních skutečností;

b) rozhodování o změně výše základního kapitálu a o pověření představenstva ke zvýšení základního kapitálu;

c) rozhodnutí o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kursu;

d) rozhodování o udělení souhlasu s poskytnutím příplatku mimo základní kapitál společnosti jejími akcionáři a o jeho vrácení;

e) rozhodování o vydání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů;

f) volba a odvolání členů představenstva a dozorčí rady a schvalování smluv o výkonu funkce členů orgánů společnosti stejně jako schvalování jejich jiného/dalšího odměňování;

g) schválení řádné, mimořádné, konsolidované a v případech, kdy její vyhotovení stanoví jiný právní předpis, i mezitímní účetní závěrky;

h) rozhodnutí o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů, nebo o úhradě ztráty;

i) rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací, jmenování a odvolání likvidátora;

j) schválení konečné zprávy o průběhu likvidace a návrhu na použití likvidačního zůstatku;

k) schválení převodu nebo zastavení závodu nebo takové části jmění, která by znamenala podstatnou změnu dosavadní struktury závodu nebo podstatnou změnu v předmětu podnikání nebo činnosti společnosti;

l) rozhodnutí o převzetí účinků jednání učiněných za společnost před jejím vznikem;

m) schválení smlouvy o tichém společenství, včetně schválení jejích změn a jejího zrušení;

n) rozhodování o určení auditora, který bude ověřovat účetní závěrku společnosti;

o) rozhodování o zřízení, změně nebo zrušení fondů společnosti včetně stanovení pravidel jejich tvorby a čerpání;

p) rozhodnutí o přeměně společnosti, ledaže zákon upravující přeměny obchodních společností a družstev stanoví jinak;

q) udělování a odvolávání prokury; a

r) stanovování odměn a bonusů členům statutárního orgánu společnosti.

9.3. Do působnosti valné hromady dále náleží:

a) schvalování strategického či koncepčního směřování společnosti a podnikatelských plánů společnosti;

b) rozhodnutí o převodu podílů či akcií v dceřiných společnostech či jejich zcizení jiným způsobem nebo jejich zastavení či jiném zatížení;

c) rozhodnutí ohledně výkonu všech akcionářských, resp. společnických práv, v dceřiných společnostech společnosti;

d) další rozhodnutí, která zákon nebo tyto stanovy zahrnují do působnosti valné hromady.

9.4. Valná hromada se koná nejméně jedenkrát za rok. Svolává ji představenstvo, a to nejpozději do šesti měsíců po skončení účetního období.

9.5. Valné hromady se vždy mají právo zúčastnit členové orgánů společnosti.
9.6. Pozvánku na valnou hromadu je svolavatel povinen uveřejnit na internetových stránkách společnosti a odeslat všem akcionářům na adresu jejich bydliště či sídla nebo do jejich datové schránky a na jejich emailovou adresu, uvedené v seznamu akcionářů, a to nejméně třicet dní před konáním valné hromady. Rozhodující pro počítání lhůty je odeslání pozvánky, přičemž tento den a den, kdy se koná valná hromada, se do počítání lhůty nezapočítává.

9.7. Odvolání nebo odložení konání valné hromady oznámí společnost akcionářům způsobem stanoveným zákonem o obchodních korporacích a stanovami pro svolání valné hromady, a to alespoň jeden týden před původně oznámeným datem konání valné hromady.

9.8. Bez splnění požadavků zákona o obchodních korporacích na svolání valné hromady se valná hromada může konat jen tehdy, souhlasí-li s tím všichni akcionáři.

9.9. Akcionář se účastní valné hromady osobně nebo v zastoupení na základě písemné plné moci, z níž musí vyplývat, zda byla udělena pro zastoupení na jedné nebo na více valných hromadách.

9.10. Při zápisu do listiny přítomných je každá fyzická osoba povinna předložit platný průkaz totožnosti. Akcionář – právnická osoba, je navíc povinen předložit výpis z obchodního rejstříku popř. obdobné evidence.

9.11. Valná hromada je usnášeníschopná, pokud jsou osobně nebo prostřednictvím zástupce přítomni akcionáři disponující 90 % všech hlasů. Není-li valná hromada schopná usnášení, svolá svolavatel náhradní valnou hromadu v souladu s ustanovením § 414 zákona o obchodních korporacích, která musí mít shodný pořad jednání, a je usnášeníschopná bez ohledu na první větu tohoto odstavce.

9.12. Valná hromada zvolí svého předsedu, zapisovatele, ověřovatele zápisu a osobu pověřenou sčítáním hlasů. Valná hromada může rozhodnout, že předseda valné hromady bude zároveň ověřovatelem zápisu a osobou pověřenou sčítáním hlasů. Do doby zvolení předsedy valné hromady řídí valnou hromadu svolavatel nebo jím určená osoba.

9.13. Valná hromada rozhoduje 60 % většinou hlasů přítomných akcionářů, avšak k rozhodnutí podle § 421 odst. 2 písm. m) zákona o obchodních korporacích, k rozhodnutí o změně stanov, k rozhodnutí, v jehož důsledku se mění stanovy, k rozhodnutí o pověření představenstva zvýšit základní kapitál, o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kursu, o vydání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů, o zrušení společnosti s likvidací a k rozhodnutí o rozdělení likvidačního zůstatku se vyžaduje souhlas alespoň 85 % většiny hlasů přítomných akcionářů. Hlasování se provádí zvednutím hlasovacího lístku s počtem hlasů hlasujícího akcionáře.

9.14. Záležitosti, které nebyly zařazeny do navrhovaného pořadu jednání původní valné hromady, lze rozhodnout jen, souhlasí-li s tím všichni akcionáři společnosti.

9.15. Z jednání valné hromady se pořizuje zápis, který musí obsahovat veškeré náležitosti stanovené zákonem. V případech stanovených zákonem, musí být rozhodnutí valné hromady osvědčeno notářským zápisem.

9.16. Připouští se rozhodování akcionářů mimo valnou hromadu podle ustanovení § 418 až § 420 zákona o obchodních korporacích, tzv. per rollam.

10. Jednací řád valné hromady

1. Akcionářská práva na jednání valné hromady. Za podmínek uvedených v těchto stanovách mohou akcionáři na jednání valné hromady vykonávat práva, která jim přiznává zákon, tedy právo:

a) hlasovat,

b) požadovat a dostat vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti nebo jí ovládaných osob, je-li takové vysvětlení potřebné pro posouzení obsahu záležitostí zařazených na pořad jednání valné hromady nebo pro výkon akcionářských práv na něm,

c) uplatňovat návrhy a protinávrhy, nestanoví-li právní předpis jinak nebo nevyplývá-li nemožnost uplatnit návrh nebo protinávrh akcionářem z povahy projednávané záležitosti, a

d) podávat protesty. Společnost je povinna zacházet se všemi akcionáři při výkonu těchto práv za stejných podmínek a umožnit všem akcionářům uplatnění těchto práv v souladu se stanovami.

2. Výkon akcionářských práv. Každý akcionář je povinen:

a) nezneužívat svá práva při jejich výkonu, tedy zejména vykonávat tato práva pouze v souladu s jejich účelem a způsobem, který nepoškozuje ostatní akcionáře ani společnost a ani jinak nepřiměřeně nezasahuje do jejich práv nebo právem chráněných zájmů,

b) při výkonu svých práv jednat čestně, odpovědně a způsobem, který bude respektovat účel jednání valné hromady (věcné projednání záležitostí zařazených na jeho pořad) a jeho řádný a klidný průběh,

c) řídit se při výkonu svých práv pokyny předsedy valné hromady vydanými v souladu se zákonem a těmito stanovami,

d) respektovat pravidla a omezení vyplývající ze zákona a z těchto stanov, a

e) v každém písemném podání a při každém ústním projevu jasně, stručně a srozumitelně uvést, jaké právo tím vykonává a co je obsahem daného podání nebo projevu.

3. Délka trvání jednání valné hromady. Každé jednání valné hromady zpravidla trvá nejdéle 10 hodin od jeho zahájení, přičemž:

a) do této maximální délky se nezapočítává čas, kdy:

(i)  představenstvo (nebo jiný volený orgán) předkládá návrhy na přijetí usnesení valné hromady, včetně jejich odůvodnění, nebo zprávy nebo jiná sdělení určené na vědomí valné hromadě, 
(ii)  je vyhlášena přestávka za účelem přípravy odpovědí na podané žádosti o vysvětlení a
(iii)  je jednání valné hromady přerušeno v důsledku skutečnosti bránící pokračování v jeho

b) řádném průběhu,
do této maximální délky se započítává čas, kdy je vyhlášena technická přestávka, pokud nepřekročí v jednotlivém případě 10 minut, v souhrnu nejvýše pak jednu hodinu,

c) pokud se v průběhu jednání valné hromady stane zřejmým, že nelze projednat veškeré záležitosti zařazené na jeho pořad bez překročení této maximální délky, je představenstvo oprávněno (a to i opakovaně, případně po překročení této maximální délky) navrhnout valné hromadě přijetí některého z následujících procedurálních rozhodnutí:

(i)  přerušení projednání a přesunutí neprojednaných záležitostí na jiné určené datum, hodinu a místo, přičemž toto datum nesmí připadat na pozdější než pátý pracovní den po dni, kdy bylo zahájeno dané jednání valné hromady, nebo
(ii)  přeložení neprojednaných záležitostí na příští valnou hromadu podle § 409 zákona o obchodních korporacích; představenstvo je povinno předložit návrh některého z uvedených rozhodnutí, kdykoliv obdrží příslušný podnět od předsedy valné hromady. Pokud valná hromada nepřijme žádné z uvedených rozhodnutí, jednání valné hromady bude pokračovat i po překročení této maximální délky.

4. Projednání jednotlivých bodů pořadu jednání: V rámci každého bodu pořadu jednání valné hromady, v němž má být předkládán návrh usnesení valné hromady, se postupuje následovně:

a) nejprve představenstvo nebo jím pověřená osoba seznámí valnou hromadu se všemi návrhy usnesení předloženými ze strany volených orgánů, včetně případného odůvodnění,

b) dále představenstvo nebo jím pověřená osoba seznámí valnou hromadu (případně zajistí její seznámení) se všemi řádně a včas podanými návrhy a protinávrhy akcionářů,

c) následně budou projednány žádosti o vysvětlení postupem podle odstavců 5 až 13 tohoto článku a

d) na závěr dojde k hlasování o jednotlivých návrzích postupem podle odstavce 15 tohoto článku.
Pokud je projednáván bod pořadu jednání valné hromady, v němž nemá být předkládán návrh usnesení, seznámí příslušný volený orgán (jím pověřená osoba) v rámci tohoto bodu valnou hromadou se svou zprávou nebo jiným sdělením určeným na vědomí valné hromadě namísto postupu dle odst. 4 písm. a) a b) tohoto článku. Žádosti o vysvětlení k tomuto bodu se projednají v rámci souvisejícího bodu pořadu daného jednání valné hromady, který určí představenstvo v pozvánce; pokud takový související bod není určen, budou případné žádosti o vysvětlení projednány přímo v rámci příslušného bodu.

5. Projednání žádostí o vysvětlení. Projednáním žádostí o vysvětlení se rozumí poskytnutí odpovědi na žádost o vysvětlení ze strany akcionáře předloženou v souladu se zákonem a těmito stanovami. Projednání žádostí o vysvětlení probíhá zvlášť u každého dotčeného bodu pořadu jednání valné hromady, popř. u více bodů pořadu jednání valné hromady společně na základě postupu dle odst. 4, poslední věty tohoto článku, a to ve dvou kolech.

6. Podání žádosti o vysvětlení. Žádosti o vysvětlení se podávají zpravidla v rámci písemných podání akcionáře. Akcionář je povinen písemná podání obsahující žádost o vysvětlení podat buď před zahájením jednání valné hromady zasláním společnosti na adresu uvedenou v pozvánce, anebo na jednání valné hromady prostřednictvím informačního střediska. Akcionář není oprávněn písemné podání obsahující žádost o vysvětlení číst při svém ústním projevu.

7. Rozsáhlá podání. Hodlá-li akcionář učinit rozsáhlé podání obsahující žádosti o vysvětlení, je povinen jej doručit společnosti v písemné podobě na stanovenou adresu alespoň dva pracovní dny přede dnem zahájení jednání valné hromady, přičemž za rozsáhlá podání jednoho akcionáře se považují (posuzováno vždy zvlášť pro každý bod pořadu jednání, ve kterém mají být projednány žádosti o vysvětlení):

(i)  podání obsahující více než 10 žádostí o vysvětlení nebo 
(ii)  podání, která zcela zjevně přesahují 4 normostrany textu. Tím není dotčeno právo akcionáře zaslat společnosti na uvedenou adresu před zahájením jednání valné hromady též písemná podání obsahující žádost o vysvětlení, která nejsou rozsáhlými podáními.

8. Náležitosti písemné žádosti o vysvětlení. Není-li písemné podání obsahující žádost o vysvětlení podáno na formuláři připraveném organizátory valné hromady, musí být v takovémto podání výslovně uvedeno, že obsahuje žádost o vysvětlení a ke kterému bodu pořadu jednání se vztahuje, přičemž – obsahuje-li podání žádosti o vysvětlení k více bodům pořadu jednání — musí být žádosti o vysvětlení k jednotlivému bodu seskupeny. Dále musí být takovéto podání opatřeno čitelným jménem a příjmením (názvem nebo obchodní firmou) akcionáře, případně též jeho zástupce, a musí být podepsáno.

9. Ústní žádosti o vysvětlení. Akcionář může podat svou žádost o vysvětlení také při svém ústním projevu, a to v rámci prvního nebo druhého kola projednávání žádostí o vysvětlení, pokud se do příslušného kola včas přihlásí a při svém projevu dodrží ostatní pravidla stanovená pro jednotlivá kola. Přihlašování probíhá prostřednictvím informačního střediska.

10. První kolo projednání žádostí o vysvětlení. Pro první kolo projednání žádostí o vysvětlení platí následující:

a) v rámci tohoto kola budou zodpovězeny:

(i)  žádosti o vysvětlení obsažené v rozsáhlých podáních, které byly doručeny ve lhůtě dle odstavce 7 tohoto článku,

(ii)  žádosti o vysvětlení, které nejsou rozsáhlými podáními a byly obsaženy v písemných podáních doručených či podaných před zahájením jednání valné hromady nebo do zahájení projednávání prvního bodu pořadu jednání valné hromady, ve kterém mají být projednány žádosti o vysvětlení, ne však později než jednu hodinu od zahájení jednání valné hromady, a

(iii)  žádosti o vysvětlení položené v rámci ústních projevů za splnění podmínek stanovených v tomto odstavci,

b) každý akcionář může vystoupit se svým projevem pouze jednou, přičemž jeho projev je časově omezen na 10 minut, není-li dále stanoveno jinak,

c) každý akcionář může v rámci svého projevu položit nejvýše 5 žádostí o vysvětlení; vedle toho je oprávněn ústně doplnit odůvodnění či vysvětlení ke svým žádostem o vysvětlení podaným v rámci svých písemných podání,

d) akcionář, který chce přednést svůj projev v rámci prvního kola (jakéhokoli bodu pořadu jednání), je povinen se přihlásit nejpozději do zahájení projednávání prvního bodu pořadu jednání valné hromady, ve kterém mají být projednány žádosti o vysvětlení, ne však později než jednu hodinu od zahájení jednání valné hromady,

e) akcionáři budou vyzýváni k přednesu svého projevu postupně podle pořadí přihlášení,

f) po přednesu projevu všech přihlášených akcionářů budou podána vysvětlení ke všem žádostem o vysvětlení uvedeným pod písm. a), a

g) předseda valné hromady (se souhlasem představenstva) může na začátku prvního kola (daného bodu pořadu jednání) rozhodnout, že časové omezení podle písm. (b tohoto odstavce se zkracuje až na 5 minut, pokud:

(i)  se do prvního kola (daného bodu pořadu jednání) přihlásilo se svým projevem více než 15 akcionářů, nebo 
(ii)  v rámci prvních kol všech bodů pořadu jednání valné hromady se přihlásilo se svým projevem více než 100 akcionářů (pokud se jeden akcionář přihlásí do více prvních kol, počítá se pro tyto účely každé přihlášení zvlášť); pokud je splněna podmínka ad 
(ii) zkracuje se časové omezení podle písm. b) tohoto odstavce ve stejném rozsahu pro veškerá první kola zbývajících bodů pořadu jednání valné hromady, neurčí-li předseda valné hromady (se souhlasem představenstva) nejpozději na začátku příslušného prvního kola jinak.

11. Druhé kolo projednání žádostí o vysvětlení. Pro druhé kolo projednání žádostí o vysvětlení platí následující:

a) v rámci tohoto kola budou zodpovězeny:

(i)  žádosti o vysvětlení, které byly obsaženy v písemných podáních podaných po uplynutí lhůty pro podání do prvního kola, pokud jsou podány na formuláři připraveném organizátory valné hromady a ve svém souhrnu (pro jednoho akcionáře a daný bod pořadu jednání) zcela zjevně nepřekračují svým rozsahem 4 normostrany textu, a
(ii)  žádosti o vysvětlení položené v rámci ústních projevů za splnění podmínek stanovených v tomto odstavci,

b) počet vystoupení jednoho akcionáře není omezen, avšak celková doba všech jeho vystoupení nesmí překročit 10 minut,

c) akcionář, který chce vystoupit s přednesením svého projevu v rámci tohoto kola, je oprávněn se ke svému vystoupení přihlásit kdykoliv do ukončení tohoto kola, není-li dále stanoveno jinak,

d) akcionáři budou vyzváni k vystoupení postupně podle pořadí přihlášení,

e) představenstvo nebo jím pověřená osoba podává vysvětlení na základě předložených žádostí o vysvětlení buď po podání žádosti o vysvětlení v rámci ústního projevu akcionáře, nebo následně v návaznosti na podání více žádostí o vysvětlení,

f) předseda valné hromady je povinen předat slovo představenstvu k podání vysvětlení, kdykoli o to požádá, nesmí tak však učinit v průběhu vystoupení akcionáře; po takovém podání vysvětlení ze strany představenstva následují další projevy akcionářů dle pořadí přihlášení,

g) předseda valné hromady (se souhlasem představenstva) může se zohledněním maximální délky trvání jednání valné hromady podle odstavce 3 určit čas, po jehož uplynutí již akcionáři nebudou mít možnost přihlásit se k vystoupení se svým projevem,

h) druhé kolo je ukončeno podáním vysvětlení na veškeré podané žádosti o vysvětlení za předpokladu, že již není žádný akcionář přihlášen k vystoupení se svým projevem; předseda valné hromady je oprávněn na základě odůvodněné žádosti akcionáře či skupiny akcionářů po zvážení těchto důvodů a se zohledněním maximální délky trvání jednání valné hromady podle odstavce 3 rozhodnout po projednání s představenstvem, že před přistoupením k hlasování mohou akcionáři ještě určitý čas (zpravidla však ne déle než 30 minut) vystupovat se svými projevy a v rámci nich předkládat stručné žádosti o vysvětlení.

12. Poskytnutí vysvětlení. Vysvětlení může být poskytnuto formou souhrnné odpovědi na více žádostí o vysvětlení obdobného obsahu. Vysvětlení záležitostí týkajících se jednání valné hromady poskytne představenstvo přímo na jednání valné hromady. Není-li to vzhledem ke složitosti vysvětlení možné, poskytne je společnost akcionáři ve lhůtě do 15 dnů ode dne jednání valné hromady. Platí, že vysvětlení se akcionáři dostalo i tehdy, pokud byla informace uveřejněna na internetových stránkách společnosti nejpozději v den předcházející dni jednání valné hromady a je k dispozici akcionářům v místě jednání valné hromady. Předseda valné hromady může po dohodě s představenstvem připustit poskytnutí vysvětlení i v rámci předcházejícího bodu pořadu, jehož se žádost o vysvětlení týká, pokud s tímto bodem souvisí.

13. Zástupci více akcionářů. Zástupce (včetně člena statutárního orgánu) více akcionářů se pro účely omezení uvedených v odstavcích 5 až 11 považuje za jednoho akcionáře. Pokud však zástupce zastupuje alespoň jednoho akcionáře a zároveň je sám akcionářem, časové omezení uvedené v odstavci 10 písm. b) a rozsahové omezení uvedené v odstavci 10 písm. c) se vztahuje zvlášť na projev učiněný v prvním kole projednávání žádostí o vysvětlení vlastním jménem a na projev učiněný v tomto kole jménem zastoupeného akcionáře (zastoupených akcionářů).

14. Předseda valné hromady. Předseda valné hromady:

a) je povinen zabezpečit seznámení valné hromady se všemi podáními akcionářů učiněnými řádně a včas,

b) dbá o důstojný a nerušený průběh jednání valné hromady,

c) je oprávněn (po projednání s představenstvem) konkrétnímu akcionáři ve výjimečných případech prominout lhůtu nebo umožnit překročení časového nebo jiného omezení, jeli to nezbytné ze závažných důvodů, na něž dotčený akcionář neměl vliv,

d) je oprávněn usměrňovat projevy akcionářů, případně jim odnímat slovo nebo vstupovat do jejich projevu (například při zjevně se opakujících dotazech či za účelem konkretizace obsahu projevu akcionáře).

15. Hlasování. Při hlasování se nejprve hlasuje o návrhu představenstva, poté o návrhu dozorčí rady a poté o návrzích a protinávrzích akcionářů v pořadí, jak byly předloženy; to neplatí, pokud byl podle § 367 nebo 369 zákona o obchodních korporacích daný bod zařazen na pořad jednání valné hromady na základě žádosti akcionářů uvedených v § 365 zákona o obchodních korporacích, kdy se nejprve hlasuje o návrhu daných akcionářů. Jakmile je předložený návrh schválen, o dalších návrzích a protinávrzích odporujících schválenému návrhu se již nehlasuje.

16. Návrhy a protinávrhy akcionářů. Hodlá-li akcionář uplatnit návrh nebo protinávrh k záležitostem pořadu valné hromady, je povinen jej doručit společnosti v písemné podobě, a to nejpozději deset dnů před jednáním valné hromady; to neplatí, jde-li o návrhy a protinávrhy na volbu či odvolání konkrétních osob do/z orgánu společnosti, případně o navazující návrhy a protinávrhy týkající se takových osob (např. návrh na schválení smlouvy o výkonu funkce). Návrhy a protinávrhy doručené po této lhůtě nebudou na jednání valné hromady projednány; tím není dotčen § 362 zákona o obchodních korporacích.

17. Protesty proti usnesení valné hromady. Akcionáři, členové představenstva a členové dozorčí rady mohou podat protest týkající se usnesení valné hromady. Neplatnosti usnesení valné hromady se akcionář nemůže dovolávat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán odůvodněný protest, ledaže navrhovatel nepodal protest ze závažného 

11. Představenstvo

11.1. Představenstvo je statutárním orgánem společnosti, kterému náleží obchodní vedení a jedná za společnost navenek ve všech záležitostech.

11.2. Představenstvo společnosti má 2 (slovy: dva) členy.

11.3. Jednoho člena představenstva volí a odvolává valná hromada, přičemž každý akcionář je oprávněn navrhnout kandidáta na člena představenstva. Druhého člena představenstva volí a odvolává akcionář – spolek Unie odběratelů, z.s., IČ 19438362, se sídlem č.p. 201, 294 75 Sojovice.

11.4. Představenstvo rozhoduje o všech záležitostech společnosti, pokud nejsou zákonem nebo stanovami vyhrazeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Představenstvo předkládá valné hromadě zprávu o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku vždy, pokud jí předkládá ke schválení řádnou účetní závěrku. Řádnou účetní závěrku spolu s návrhem na rozdělení zisku / úhradu ztráty předkládá představenstvo valné hromadě tak, aby ji mohla schválit nejpozději do šesti měsíců od posledního dne účetního období. Představenstvo zároveň rozhoduje o vyplacení podílu na zisku a o vyplacení zálohy na podíl na zisku. Představenstvo vede seznam akcionářů.

11.5. Funkční období člena představenstva činí 5 (slovy: pět) let a opětovná volba člena představenstva je možná.

11.6. Člen představenstva je povinen dodržovat povinnosti stanovené stanovami, zákonem, jednacím řádem představenstva (pokud je přijat), a rozhodnutím valné hromady, pokud je v souladu s právními předpisy.

11.7. Člen představenstva je povinen vykonávat svoji působnost s péčí řádného hospodáře, s nezbytnou loajalitou a s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Člen představenstva je povinen v rámci své působnosti zejména: zajišťovat řádné obchodní vedení společnosti, zajišťovat řádné vedení účetnictví, vést seznam akcionářů a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a všech ostatních skutečnostech, o kterých se dozvěděli v souvislosti s výkonem své funkce a jejichž sdělení třetím osobám by mohlo způsobit společnosti škodu.

11.8. Člen představenstva nesmí odstoupit v době, která je pro společnost nevhodná. Odstoupí-li člen představenstva z funkce, je povinen tuto skutečnost oznámit bezodkladně valné hromadě. Výkon funkce končí dnem, kdy valná hromada jeho odstoupení projednala nebo měla projednat. Valná hromada je povinna odstoupení projednat na nejbližším zasedání poté, co se o odstoupení z funkce dozvěděla. Jestliže osoba, která odstupuje z funkce, oznámí své odstoupení na zasedání valné hromady, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců po takovém oznámení, neschválí-li valná hromada na její žádost jiný okamžik zániku funkce.

11.9. Jestliže člen představenstva zemře, odstoupí z funkce, je odvolán nebo jinak skončí jeho funkční období, zvolí valná hromada společnosti do dvou měsíců nového člena představenstva.

11.10. Na členy představenstva se nevztahuje zákaz konkurence v rozsahu stanoveném § 441 zákona o obchodních korporacích.

11.11. Představenstvo je schopno usnášet se, je-li na zasedání přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů.

11.12. K přijetí usnesení je zapotřebí, aby pro ně hlasovala nadpoloviční většina všech členů představenstva. Každý člen představenstva má 1 (slovy: jeden) hlas. V případě rovnosti hlasů je potřeba záležitost znovu projednat a nalézt kompromisní řešení, které bude schváleno nadpoloviční většinou všech členů představenstva.

11.13. Jestliže s tím souhlasí všichni členové představenstva, může představenstvo činit rozhodnutí písemným hlasováním (za písemné se považuje i forma e-mailu) nebo hlasováním pomocí prostředků sdělovací techniky mimo zasedání. Hlasující se pak považují za přítomné.

11.14. O rozhodnutí, o němž proběhlo hlasování dle článku 11.13 těchto stanov, vyhotoví vybraný člen představenstva zápis (podepsaný předsedajícím a zapisovatelem), případně může být toto rozhodnutí uvedeno v zápisu z následujícího zasedání představenstva.

11.15. Řádná zasedání představenstva svolává jakýkoliv člen představenstva zpravidla s uvedením programu jednání, a to alespoň čtvrtletně.

11.16. Mimořádná zasedání představenstva lze konat kdykoli na žádost kteréhokoli člena představenstva.

11.17. Zasedání představenstva se koná zpravidla v sídle společnosti.

11.18. Zasedání představenstva řídí jeho předsedající.

11.19. O průběhu jednání představenstva a o jeho rozhodnutích se pořizuje zápis, který podepisuje předsedající a představenstvem určený zapisovatel. Zápisy včetně přiloženého seznamu přítomných se archivují po celou dobu trvání společnosti. V zápisu se jmenovitě uvedou členové představenstva, kteří hlasovali proti jednotlivým rozhodnutím nebo se zdrželi hlasování.

11.20. Představenstvo může přijímat rozhodnutí mimo zasedání (rozhodnutí per rollam) hlasováním pomocí technických prostředků (telefonu, e-mailu nebo jiného prostředku). Jakýkoli takový způsob přijímání rozhodnutí může být použit pouze s předchozím souhlasem všech členů představenstva. Předsedající představenstva určí rozumnou lhůtu, během které mohou být vznášeny připomínky. Rozhodnutí učiněná telefonicky musí být písemně potvrzena. Rozhodnutí per rollam musí být zapsáno v zápisu z následujícího zasedání představenstva.

11.21. Má-li představenstvo jediného člena, zasedání představenstva se nekonají a usnesení představenstva jsou nahrazena rozhodnutím jediného člena představenstva.

12. Dozorčí rada

12.1. Dozorčí rada společnosti dohlíží na výkon působnosti představenstva a na činnost společnosti.

12.2. Členy dozorčí rady volí a odvolává valná hromada, přičemž každý akcionář je oprávněn navrhnout kandidáta na člena dozorčí rady.

12.3. Dozorčí rada se řídí zásadami schválenými valnou hromadou, ledaže jsou v rozporu s právním řádem či stanovami. Nikdo není oprávněn udělovat dozorčí radě pokyny týkající se její zákonné povinnosti kontroly působnosti představenstva.

12.4. Do působnosti dozorčí rady náleží:

• nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti společnosti, kontrolovat účetní zápisy společnosti, kontrolovat, zda je podnikatelská činnost společnosti uskutečňována v souladu s právními předpisy a stanovami (toto oprávnění mohou členové dozorčí rady využívat jen na základě rozhodnutí dozorčí rady, ledaže dozorčí rada není schopna plnit své funkce),
• přezkoumávat řádnou, mimořádnou, konsolidovanou a mezitímní účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku nebo na úhradu ztráty, předkládat své vyjádření valné hromadě,
• účastnit se valné hromady, nebo účastnit se rozhodování představenstva,
• ostatní záležitosti, které do působnosti dozorčí rady řadí zákon o obchodních korporacích nebo tyto stanovy.

12.5. Dozorčí rada má 3 (slovy: tři) členy.

12.6. Funkční období člena dozorčí rady činí 5 (slovy: pět) let a opětovná volba člena dozorčí rady je možná.

12.7. Člen dozorčí rady je povinen vykonávat svoji působnost s péčí řádného hospodáře, s nezbytnou loajalitou a s potřebnými znalostmi a pečlivostí a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a všech ostatních skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své funkce a jejichž sdělení třetím osobám by mohlo způsobit společnosti škodu.

12.8. Člen dozorčí rady nesmí odstoupit v době, která je pro společnost nevhodná. Odstoupí-li člen dozorčí rady z funkce, je povinen tuto skutečnost oznámit bezodkladně představenstvu a představenstvo svolá valnou hromadu k projednání záležitosti. Výkon funkce končí dnem, kdy valná hromada jeho odstoupení projednala nebo měla projednat. Valná hromada je povinna odstoupení projednat na nejbližším zasedání poté, co se o odstoupení z funkce dozvěděla. Jestliže osoba, která odstupuje z funkce, oznámí své odstoupení na zasedání valné hromady, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců po takovém oznámení, neschválí-li valná hromada na její žádost jiný okamžik zániku funkce.

12.9. Jestliže člen dozorčí rady zemře, odstoupí z funkce, je odvolán nebo jinak skončí jeho funkční období, zvolí valná hromada společnosti do dvou měsíců nového člena dozorčí rady.

12.10. Na členy dozorčí rady se nevztahuje zákaz konkurence v rozsahu stanoveném § 451 zákona o obchodních korporacích.

12.11. Člen dozorčí rady je oprávněn se účastnit jednání představenstva, kdykoli o to požádá. Člen dozorčí rady nesmí být zároveň členem představenstva, prokuristou nebo osobou oprávněnou podle zápisu v obchodním rejstříku jednat jménem společnosti.

12.13. Členové představenstva jsou povinni účastnit se zasedání dozorčí rady, pokud jsou na jednání dozorčí rady pozváni.
Řádná zasedání dozorčí rady svolává jakýkoliv člen dozorčí rady s uvedením programu jednání, a to nejméně dvakrát za rok.

12.14. Mimořádná zasedání dozorčí rady lze konat kdykoli na žádost kteréhokoli člena dozorčí rady.

12.15. Zasedání dozorčí rady se koná zpravidla v sídle společnosti.

12.16. Zasedání dozorčí rady řídí její předsedající.

12.17. O průběhu jednání dozorčí rady a o jejích rozhodnutích se pořizuje zápis, který podepisuje předsedající. Zápisy včetně přiloženého seznamu přítomných se archivují po celou dobu trvání společnosti. V zápisu se jmenovitě uvedou členové dozorčí rady, kteří hlasovali proti jednotlivým rozhodnutím nebo se zdrželi hlasování. V zápise se uvedou také stanoviska menšiny členů, jestliže o to požádají.

12.18. Dozorčí rada je schopná usnášet se, je-li na zasedání přítomna nadpoloviční většina všech jejích členu.

12.19. K přijetí usnesení je zapotřebí, aby pro ně hlasovala nadpoloviční většina všech členů dozorčí rady. Každý člen dozorčí rady má 1 (slovy: jeden) hlas. V případě rovnosti hlasů je potřeba záležitost znovu projednat a nalézt kompromisní řešení, které bude schváleno nadpoloviční většinou všech členů dozorčí rady.

12.20 Jestliže s tím souhlasí všichni členové dozorčí rady, může dozorčí rada činit rozhodnutí písemným hlasováním (za písemné se považuje i forma e-mailu) nebo hlasováním pomocí prostředků sdělovací techniky mimo zasedání. Hlasující se pak považují za přítomné.

12.21. O rozhodnutí, o němž proběhlo hlasování dle článku 12.20 těchto stanov, vyhotoví předsedající dozorčí rady zápis (podepsaný předsedajícím dozorčí rady a zapisovatelem), případně může být toto rozhodnutí uvedeno v zápisu následujícího zasedání dozorčí rady.

12.22. Má-li dozorčí rada jediného člena, zasedání dozorčí rady se nekonají a usnesení dozorčí rady jsou nahrazena rozhodnutím jediného člena dozorčí rady.

13. Jednání a podepisování za společnost

13.1 Za společnost jedná a podepisuje každý člen představenstva samostatně.

13.2 Podepisování za společnost se děje tím způsobem, že k napsané či vytištěné nebo nadepsané
obchodní firmě nebo otisku razítka společnosti připojí člen představenstva svůj podpis.

14.Zvýšení a snížení základního kapitálu

14.1 O zvýšení a snížení základního kapitálu rozhoduje valná hromada.

14.2 Při zvyšování či snižování základního kapitálu se postupuje v souladu s § 464 a násl. zákona o
obchodních korporacích.

14.3 Základní kapitál společnosti není možné snížit vzetím akcií z oběhu na základě losování.

14.4 Emisní kurs upsaných akcií bude v souvislosti se zvýšením kapitálu splácen v době určené v
rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu, nejpozději však do 1 roku od účinnosti
zvýšení základního kapitálu.

14.5 Při zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií je nový akcionář povinen podepsat Chartu společnosti EnVys, a.s., čímž mimo jiné stvrdí, že je si vědom, že dobrovolně vstupuje do
společnosti, která nevznikla za účelem maximalizace zisku.

15. Účetní období, způsob rozdělení zisku a úhrady ztráty

15.1 Po schválení řádné nebo mimořádné účetní závěrky může valná hromada rozhodnout, že použije zisk nebo jeho část po odečtení obligatorních částek, tj. zejména částek připadajících na daně,
odvody a částky k úhradě ztráty, k rozdělení mezi akcionáře (dividenda) anebo ke zvýšení
základního kapitálu společnosti. Den a způsob výplaty dividendy stanoví článek 7.6 těchto
stanov.

15.2 Valná hromada může také rozhodnout, že zisk nebo jeho část po odečtení obligatorních částek ponechá nerozdělený.

15.3 Ztráta společnosti může být kryta zejména z jiných fondů, které společnost vytvořila, použitím
nerozděleného zisku minulých let anebo snížením základního kapitálu. O způsobu krytí ztrát
rozhodne valná hromada.

15.4 Valná hromada může také rozhodnout o převedení ztráty na účet neuhrazených ztrát minulých let.

15.5 Valná hromada může stanovit podíl na zisku členů volených orgánů společnosti (tantiéma), a to ze zisku schváleného k rozdělení. Neurčí-li valná hromada jinak, bude tantiéma splatná stejně
jako podíl na zisku dle článku 7.6 těchto stanov.

16. Finanční asistence

16.1 Společnost může poskytnout finanční asistenci za podmínek stanovených § 311 a násl. zákona o obchodních korporacích.

17. Doba trvání společnosti

17.1 Společnost je založena na dobu neurčitou.

18. Postup při doplňování a jiné změně stanov

18.1 Návrh na doplnění nebo jinou změnu stanov může podat člen orgánu společnosti nebo
akcionář.

18.2 O doplnění nebo jiné změně stanov rozhoduje valná hromada.

18.3 Při doplnění či změně stanov je třeba dodržet veškeré zákonem stanovené náležitosti