Zpět na všechny články

Stávající energetický zákon zákazníky nijak nechrání. Dodavatelé energií si mohou dělat co chtějí

10. května 2021

Moderátor:
V této epizodě se budeme bavit konkrétně o energetickém zákoně a o tom, co všechno třeba přináší a jaké změny, případně, můžou třeba odběratelé očekávat. Opět Ondra Doležal a Ondra Jaroš, pánové ahoj.

Ondra Doležal:
Ahoj.

Ondra Jaroš:
Ahoj.

Moderátor:
Teď možná speciálně spíš asi s Ondrou Doležalem se budu bavit, protože nechci říct, že to je úplně tvoje doména, energetický zákon, ale vím, že se mu hodně věnuješ a že to je téma, o kterým dokážeš vyprávět. To znamená, pojďme možná na začátek si říct, co třeba vůbec ty změny přináší a jaký jsou. Ve vztahu k tomu odběrateli samozřejmě.

Ondra Doležal:
Jo. Já tady mám spoustu dokumentů k tomu, co bysme se jako mohli probrat, takže pro ně skočím.

Moderátor:
Já jsem je viděl, ano.

Ondra Doležal:
Jo.

Moderátor:
Jsem normálně myslel, že to, že...

Ondra Doležal:
Jo, je to štos, no.

Moderátor:
To je hezký.

Ondra Doležal:
Tak, ale... ale bude to v pohodě. Zvládneme to za půl hodiny.

Moderátor:
Papír po papíru, jo?

Ondra Doležal:
Ne, ne, ne. Zvládneme to za půl hodiny.

Moderátor:
Jo.

Ondra Doležal:
Kdy si tady vysvětlíme, jak ten energetickej zákon vlastně vypadá teď a jaký tam jsou mezery, jak se ti dodavatelé chovají a co se musí změnit v tý novele energetickýho zákona, která je dneska ve druhým čtení, aby už se to prostě nedělo. Protože to, co se děje, je na hlavu.

Moderátor:
Takhle, v čem všem to je samozřejmě na hlavu se nabízí ta otázka, ale na druhou stranu tady je možná ještě důležitý si říct, že byly tady vlastně nějaký jako snahy o to to měnit třeba v minulosti? Nebo jak se to vůbec jako vyvíjí?

Ondra Doležal:
No jak se to vyvíjí, to já nevím. Já funguju v energetice od roku 2013 a ten zákon je ve stejný podobě. Takhle jak se to vyvíjí, tak když jsem začínal, tak jsou rozhovory, který jsem dával ohledně toho, že to je jak na divokým západě, že je to jako hrozný, že taková malá anarchie. Že ten dodavatel co chce, tak tak si to jako dělá, ale ta transformace v posledních čtyřech, třech letech je jako spíš k horšímu. Takže jestliže jsem dřív říkal, že to je jak na divokým západě, tak dneska už ani nemám to k čemu jako přirovnat. A to je vlastně důvod, proč jsem se rozhodl do toho energetickýho zákona takhle jako šlapat, otravovat kdejakýho poslance, aby se to prostě změnilo. Protože je to, je to špatný, ale to si tady jako vysvětlíme.

Moderátor:
Pojďme možná na to úplně v první řadě, co je na tom konkrétně špatnýho? Nebo v čem to vlastně staví třeba ty odběratele do nevýhody, nebo jak to, jak to je?

Ondra Doležal:
Jo. Energetickej zákon v tudlenctu chvíli se věnuje těm odběratelům prakticky ve dvou, ve dvou paragrafech. Nebo ve třech. To je všechno. Nic jinýho tam jako není a samotný ty čtyři paragrafy, který tam dneska jsou, tak jsou o tom, že spotřebiteli musí ten dodavatel sdělit termín ukončení dodávky. To je v elektřině, u plynu, že to musí sdělit zákazníkovi, to znamená i obcím a firmám. A potom můžeš odstoupit od smlouvy kvůli zdražení, a to až tři měsíce po tom samotným zdražení, obchodních podmínek... změny obchodních podmínek nebo zdražení. A ještě můžeš odstoupit až patnáctý den po zahájení dodávky, když podepíšeš smlouvu s nějakým dodavatelem. A to je všechno. Nic jinýho tam není.
A už v tomhle vidíš, nebo je možno tušit, že těch prostor pro nějakou jako činnost regulačního úřadu k tomu, aby mohl efektivně ten trh regulovat, moc není. Takže vlastně za celou dobu energetickýho regulačního úřadu, tak nejvyšší pokuta, která padla, tak je posledních dvou let, ta byla šest milionů v součtu. Druhá nejvyšší je tři sta tisíc. A pak už to je jako menší částky. Ale ten trh, jak dneska vypadá, různý energošmejdi, těch... těch kauz tady ohledně jako podvodů těch dodavatelů a podobně, tak je dost na to, že by sis možná mohl jako říct, že těch pokut mohlo bejt víc. A nebylo. A to vlastně odráží kvalitu toho původního zákona.

Moderátor:
No a v té současné podobě teda, tak jak teď ty změny probíhají, tak proč se vlastně ty změny děly, pokud jsou takhle kosmetický?

Ondra Doležal:
Některý změny, který tam v tý novele teďka jsou, tak nejsou nutně špatný. Ale ten zákon je hodně orientovanej na spotřebitele. To znamená na...

Moderátor:
Jako negativně nebo pozitivně vlastně?

Ondra Doležal:
Pozitivně. Ty věci, co tam jako jsou, pozitivní. Ale je to jenom pro fyzický osoby nepodnikající. Pokud jsi firma, nebo živnostník, nebo obec, nebo základní škola, nebo máš jinou právní subjektivitu, nežli že seš nepodnikající fyzická osoba, tak ten zákon tě prakticky míjí. Ale úplně. Krom toho, že teda musíš přispívat na provoz energetickýho regulačního úřadu. Platit jako musíš jako i podnikatel. Ale zastání tam jako moc velký není.
Co vlastně je nejdůležitější, nebo je z podstatných jako věcí, tak teďka ten zákon má čtyři velký chyby. Tam jsou. A o tom se vlastně můžem pobavit.

Moderátor:
O těch jednotlivejch chybách jako takovejch, no. Pokud je z těch šanonů dokážeš vydolovat nebo z hlavy, tak samozřejmě budu rád, když je zmíníš.

Ondra Doležal:
Jasně. Takže, největší problém, kterej je, tak je ten, že ty když podepíšeš smlouvu s jakýmkoliv dodavatelem, tak třeba na 24 měsíců. Dneska, je kolikátýho?

Moderátor:
No dneska máme konec března, když natáčíme tenhle podcast.

Ondra Doležal:
Tak. Takže dneska se mnou podepíšeš smlouvu na 24 měsíců. A řekl by sis, že ta smlouva bude končit v březnu za dva roky. Ale ono to tak není, protože ta smlouva začíná ode dne, kdy já ti začnu dodávat. Což klidně může bejt první... příští rok v květnu. A bude platit 24 měsíců od toho května příštího roku. Takže dneska už, když se mnou podepíšeš smlouvu, tak nevíš, kdy ta smlouva končí. A abys, když si sháníš novýho dodavatele, tak potřebuješ vědět, kdy ti končí ta původní smlouva.
A ti dodavatelé ti to sdělujou. Jo, tady ti ukážu, že ti dodavatelé – a to je jedno jaký to jsou firmy, jo – tak ti tady prostě pošlou datum. Protože v paragrafu 30 bodu 2 písmeno m musí ten dodavatel spotřebiteli sdělit termín ukončení dodávky. U plynu je to paragraf 61 bod 2 písmeno m a tam je zákazník. Takže tady jsou různý jako datumy různých firem. Nic to není. Ty všichni dodavatelé to maj ve svým systému, kdy ta smlouva končí. Je to prostě podstatná jako věc. Všude ty termíny jsou. Ale když ti to sdělit nechtějí, ten termín ukončení...

Moderátor:
Což jsou ze zákona povinni teď už?

Ondra Doležal:
Ne, nejsou. Bavme se zatím o starým zákoně. Pak přejdem k tomu, co se vlastně musí změnit.

Moderátor:
Hm.

Ondra Doležal:
Tak u elektřiny nemaj povinnost, když seš obec nebo podnikatel, ti ten termín sdělit. To znamená, že ti prostě tady napíšou: "Smlouva je na dobu určitou, nemusíme sdělovat data možného ukončení. Na shledanou."
Těch věcí, kdy oni to neposílají nebo nemusej to sdělit, tak tam spadá všechno. A potom končíš v takzvanejch neoprávněných odběrech.

Moderátor:
To se do nich postupně jakoby propracuješ, aniž bys třeba chtěl v tu chvíli.

Ondra Doležal:
Ano. Protože v tom odběrným místě musíš mít toho dodavatele. Když tam není nikdo v uvozovkách "zaregistrovanej", kdo ti bude dodávat, tak ti vlastně nikdo nedodává a tudíž tam nemusíš mít to měřidlo, že jo, ten elektroměr nebo plynoměr. Takže dochází prostě k těm demontážím. A o tom choděj takový hezký výzvy, který tu mám, někde... A přijde ti výzva od distribuce, že prostě seš v neoprávněným odběru a že to máš nějakou formou jako zachránit.
Samozřejmě to chodí obyčejnou poštou a ty když seš na dovolený nebo máš prázdniny, nebo cokoliv, nebo prostě pošta funguje, jak funguje – a to se nechci dotknout Český pošty – tak ti ten dopis prostě nepřijde a ty to nevíš. A může dojít k demontáži toho měřidla. Takže velkej problém je, že ten dodavatel, pokud seš podnikatel, ti nemusí sdělit ten termín ukončení dodávky. A můžeš skončit... může to skončit demontáží. Což se historicky stalo.
Další věcí je, že dodavatelé, i když tam je ten zákazník, tak oznámení o ukončení, byť na stránkách energetickýho regulačního úřadu je, že to je jednostranný právní úkon, tak šikovní právníci těch dodavatelů – protože ty firmy jsou bohatý a maj na to hodně peněz – tak si prostě to vykládají tak, žes jim neposlal ukončení smlouvy, ale poslal jsi jim žádost o neprolongaci smlouvy. To znamená, že ani jeden z těch paragrafů na to neplatí. A oni to nemusí sdělit ani tobě jako fyzický osobě, ani v elektřině, byť tam je spotřebitel, ani u plynu, byť tam je zákazník. Protože tam je, že to musí sdělit, pokud podal odstoupení od smlouvy a nebo výpověď. Ale podle jejich výkladu jsi podal žádost o neprolongaci.
No takže ti to nesdělí. A ty by sis mohl jako říct, že: "OK, tak to platí 24 měsíců ode dne zahájení dodávky." Ale co když jsi třeba podepsal nějakej dodatek s vyúčtováním? Nebo ti zavolali a řekli: "Heleďte, Péťo, nechcete tady korunu slevu?" Samozřejmě zní a už nezjistíš nic. Prostě nevíš nic. Když se na těch obcích mění starostové, nebo v těch firmách ředitelé, nebo něco podobnýho, tak zaprvý ne vždycky to najdeš. A ještě se dělá taková věc, že se to schovává do archivu, že jo, aby to nenašel ten novej. Takže... takže to není jako úplně ideální.
My jsme todlencto třeba posílali... Jo, tady mám ty výzvy. Todlencto ti chodí, to je prostě výzva, výzva k tomu, že si máš sjednat... To je základní škola tady nedaleko našeho kanclu.

Moderátor:
Má vlastně vůbec ta firma, nebo škola, nebo to uskupení prostě nějakou možnost se reálně bránit? Jinak než třeba soudně?

Ondra Doležal:
Ne. Tendlencten případ, tak my jsme s tím dodavatelem řešili asi rok, rok a půl, i s regulačním úřadem, ale ona tam ta povinnost prostě není v tom zákoně. Protože tam se čistě hovoří o spotřebiteli.

Moderátor:
Takže i kdyby to ten člověk, nebo ta firma teda v tomhle případě, dala k soudu, tak velmi pravděpodobně prohraje?

Ondra Doležal:
Když by to došlo až k soudu, tak by to vyhráli z mýho pohledu, protože tady je občanskej zákoník a část prevence. A pokud tobě, někomu hrozí škoda, třeba mně, a ty můžeš s minimálním úsilím a náklady tomu zabránit – což znamená pro tebe kouknout se do systému a poslat mi mail, dvě minuty práce – i kdyby to byl individuální požadavek, tak je to absolutně jako neobhajitelný. Ale k ničemu takovýmu ještě vlastně nedošlo, není tady žádnej precedens na todlencto. A nic takovýho se jako neděje.

Moderátor:
A pokud ale se dějou takovýhle věci a ty na to máš vlastně takhle hustej stoh papírů, tak předpokládám, že to je celkem běžná, běžná praxe, tohle.

Ondra Doležal:
Jo. Reálně.

Moderátor:
No. Tak proč se vlastně ty, ty firmy potom nebrání třeba i soudně? To si nedokážu představit, že to nedošlo u žádný firmy vlastně až do tohodle toho bodu.

Ondra Doležal:
No, protože ty firmy a obce, malý a podobně... tak velká firma si to pohlídá. Oni na to maj prostě advokáty a už ta... máš jako nějaký zkoumání tědlenctěch jako záležitostí. Nejvíc se todlencto dotýká prostě těch malejch, támhle živnostníků a podobně, malejch prostě firem, kde ten jednatel spolíhá na slušnost těch lidí, která ale nefunguje. A potom s tímhle tím souvisí, to se budem bavit dál, ale i různý jako neopodstatněný pokuty, který taky se neřeší. Ale 99 % smluvních sankcí na dnešním trhu jsou neoprávněný. Ale žádnej soud nikdy neproběh.

Moderátor:
Ty lidi to jinými slovy radši zaplatí, nebo se radši nějak jako dohodnou.

Ondra Doležal:
Jo, přesně tak. A tady přijdou dopisy... Ono to jako funguje, kdyby to ta distribuce neposílala, ty provozovatelé distribuční soustavy, tak je to podstatně rozsáhlejší problém. Tady teďka tydlencty dopisy měly nedávno dojít jedný fyzický osobě u Havlíčkova Brodu s dvouletým dítětem. A tam se to nechytlo a došlo prostě k demontáži. V únoru. Tady bylo všude mínus 15 a oni neměli elektroměr.
A tadlencta věc... dávali jsme to pochopitelně na regulační úřad. A co je důležitý: "Vámi uváděný případ je způsoben nešťastnou formulací v příslušných ustanoveních energetického zákona paragrafu 30 bod 2 písmeno m a 61 odstavec 2 písmeno m," to jsem říkal. "Zákazník, který vypověděl závazek ze smlouvy nebo odstoupil od smlouvy... Právníci některých dodavatelů bohužel tuto formulaci vysvětlují způsobem, který vy uvádíte a dodavatel potom odmítá sdělit datum ukončení dodávek elektřiny a plynu. Vhodnější by asi byla formulace: Zákazník, který ukončil smlouvu." Pak tu je nějaká další věc a... "Můžeme jenom doufat, že v chystané aktualizaci energetického zákona dojde ke změně formulace." A todle přijde z regulačního úřadu.
Tak se podíváme...

Moderátor:
Jinými slovy je z toho jasně patrná i ta zoufalost vlastně v tý komunikaci toho úřadu jako takovýho.

Ondra Doležal:
Ano. I ty lidi, který tam jsou a chtěli by to řešit, tak nemají žádnej nástroj, aby to mohli vyřešit. Tak se podíváme, co je v té novele energetického zákona. Tady mám ten paragraf 30 a bod m: "Sdělit neprodleně na žádost spotřebiteli dobu trvání závazku ze smlouvy a vymezení lhůty, ve které je oprávněn učinit projev vůle směřující k ukončení závazku ze smlouvy."
To znamená pro mě jako pro dodavatele: Když ty budeš chtít ukončit tu naší smlouvu, která ti končí v květnu támhle 2024, tak já ti napíšu: "Péťo, tvoje smlouva je na 24 měsíců a můžeš od ní odstoupit během pátýho června 2021 a devátýho listopadu 2021." A splnil jsem tu zákonnou povinnost, ale ty nevíš ten termín ukončení smlouvy.
Ten paragraf 61 tam opisuje tu chybu, že tam je: "Sdělit neprodleně na žádost zákazníkovi." To znamená, že tam je zase ta spotřebitel u elektřiny, fyzický osoby nepodnikající, a zákazník u plynu - obce, firmy, živnostníci a tak dál. A to je to, co se prostě musí změnit, protože když ty nebudeš vědět, kdy si máš nechat zahájit dodávku, tak budou dál tady chodit tydlencty různý dopisy a budeme lavírovat na hraně toho, kdo tam spadne a bude odpojenej a kdo ne. A to je hroznej problém na tom trhu.

Moderátor:
No já samozřejmě vím, že se to snažíš nějakým způsobem i vlastní aktivitou třeba změnit. Co se vlastně všechno na tvojí, případně i na Ondrový straně děje k tomu, aby tohle se vlastně neopakovalo?

Ondra Doležal:
Todlencto je teda spíš moje parketa, s Ondrou jako... já neumím spoustu věcí, třeba češtinu. Takže, takže, takže tak. A todlencto jsme posílali víceméně všem předsedům poslaneckých klubů, až teda na komunisty a tak dál. Byť bytnostně to není politická věc todlencto. Ale samozřejmě ti spotřebitelé a zákazníci, to by měli řešit jako všichni. A pak teda mluvil jsem osobně s panem Vystrčilem, s předsedou senátu, s kterým teda pracujeme na tom, že todlencto bude v tom zákoně nějakým způsobem prosazený. To znamená, jakmile to projde, tendlencten zákon, kterej tady mám, třetím čtení, tak ze senátu by měla jít verze, která bude oproštěná od tědlenctěch všech jako věcí.

Moderátor:
Jinými slovy teda blýská se na lepší časy v tomhle tom případě?

Ondra Doležal:
Neříkej hop, dokud jsi nepřeckočil.

Ondra Jaroš:
Kdy nás, kdy nás třeba čeká řekněme to čtení a kdy by mohlo být jasněji?

Ondra Doležal:
Problém v tomhlenctom je ten, že budou volby teďkon. Takže teďka bylo druhé čtení, uvidíme, jestli do měsíce bude třetí čtení, a pak to půjde do senátu. Ale může se klidně stát, že ten energetickej zákon, i vzhledem k tomu, že teďka tady máme volební zákon, kterej dopadl, jak dopadl, že jo, to asi víš, a pak tady máme ten pandemickej zákon, takže ta poslanecká sněmovna nefunguje úplně, jak by jako byl standardní režim. Takže k tomudlenctomu úplně nevím, co říct. A takže nevím. Samozřejmě děláme... i to je důvod, proč tady spolu mluvíme, je to, aby se todlencto nějakou formou prostě dostalo ven. Protože jsou to důležitý věci a už jenom to, že to tady musím řešit já s tebou, nebo že to vůbec musím řešit já, tak prostě svědčí o tom, že ta vůle v to do toho zákona prosadit ty věci, aby to fungovalo, tak ze strany těch velkejch není.

Moderátor:
Ondro, když bysme měli nějak se dál podívat na ty věci, na ty chyby, který se tam vlastně dějou, tak co konkrétně ty tam třeba ještě, ty tam třeba ještě máš?

Ondra Doležal:
Dalším nešvarem, kterej tady je, tak jsou různý omezující lhůty těm zákazníkům, kdy můžou podat to odstoupení od tý smlouvy. Což vlastně je nesmysl. Protože kdy ty zadáš do počítače, že už s tebou nechci bejt kamarád, ti je přece jedno. Není žádnej důvod k tomu, aby to bylo mezi šestým a pátým měsícem před ukončením té tvé smlouvy. Nebo mezi nějakým určitým jako datem, což se prostě děje. A ty když podepíšeš smlouvu na 36 měsíců, tak máš jenom jeden jedinej měsíc, abys od té smlouvy mohl odstoupit. Nebo dva. V průběhu těch 36 měsíců.

Moderátor:
Pak dojde k tomu, že se ti zase prodlouží třeba o dalších 36 měsíců?

Ondra Doležal:
Ano. A zase potom budeš mít další měsíc. To znamená, že v těch šesti letech, když se to prodlouží, taks měl jenom dvouměsíční lhůtu ve dvou obdobích, kdy s tu smlouvu mohl zrušit. A to je velkej problém, protože todlencto vždycky podepíšou jenom lidi, který tomu nerozumí. Nikdo ty obchodní podmínky nečte.

Moderátor:
Oni jsou kolikrát napsaný i tak, že jsou v podstatě nečitelný.

Ondra Doležal:
Jo. "Podívej se do své smlouvy, jaký máš obchodní podmínky."

Moderátor:
Radši ne teda po tom, co tady vyprávíš.

Ondra Doležal:
A takhle vypadaj všechny. I ty naše teda prostě... ty obchodní podmínky, některý jsou krátký, mají jednu stranu, ale o to víc věcí v nich jako není. A nebo v nich jsou ty věci podchycený, ale pak to nikdo nečte. A když jsou dlouhý a jsou v nich takovýhle ustanovení, tak to prostě nezjistíš, nemáš jako šanci. Takže tadlencta lhůta mezi tím devátým a čtvrtým měsícem a... tady jsou různý, jo. Hele třeba tadlencta, to je úplně unikátní, a to je, že ta smlouva je na 109 měsíců.

Moderátor:
To je opět konkrétní případ třeba s nějakou firmou?

Ondra Doležal:
Jo a tady jsou přímo jako obchodní podmínky, je to tam vyznačený. A ze smlouvy na 109 měsíců můžeš od té smlouvy odstoupit zase během jednoho měsíce. To znamená, když tu smlouvu na devět let podepíšeš, tak v tom devítiletým horizontu je jenom jeden měsíc, kdy od ní můžeš odstoupit. A když to nestihneš, tak tě čeká dalších devět let.
A to je zajímavej jako úkaz todlencto. Protože tady máme směrnici Evropský unie, kterou jsme měli implementovat, když jsme vstupovali do Evropský unie, a to je 93/13 EHS o nepřiměřených podmínkách v podnikání, kde přímo v té příloze v písmenu H se uvádí, že ty jakožto spotřebitel nesmíš mít nepřiměřeně krátkou lhůtu na todlencto. A pokud teda máš jedno procento z trvání té smlouvy a 99 procent z trvání tý smlouvy nemůžeš od ní odstoupit, tak to z mýho pohledu je trošku nepřiměřený.

Moderátor:
No tak pokud je to směrnice, tak samozřejmě se musela teda upravit i v našem zákoně někde, se musela odrazit v tý legislativě.

Ondra Doležal:
Eeem, ano a ne. Došlo k implementaci do starýho občanskýho zákona, nějakým... myslím, že to bylo 367 zákon, ale lomeno nevím, 2000, možná kecám.

Moderátor:
To asi není úplně podstatný.

Ondra Doležal:
Ale je to tak.

Moderátor:
Měl pravdu.

Ondra Doležal:
Měl pravdu. A v novým občanským zákoně to není. V každým případě, i když todlencto dáme na energetickej regulační úřad – což jsme prostě udělali – tak ta odpověď je taková, že to je součástí těch obchodních podmínek a že ten klient to prostě odsouhlasil. A tady si pojďme nalít jako čistýho vína. To není věc, kterou by tady dělali ti malí, byť jako jsou tam taky, ale todle dělají i ty úplně největší na tom trhu. A to je jako ten problém. Že jenom tadlencta problematika, kdy od smlouvy na 24 měsíců – zase konkrétní případ, paní měla tři týdny na to, aby od tý smlouvy mohla odstoupit, a to byl největší dodavatel v Český republice, nebo jeden z těch top 5 – a tím pádem už je to problematika, která se tady dotýká milionu a půl lidí. A mělo to bejt implementovaný a nebylo. Tak proč to nebylo? To mi jako doteď nikdo jako neřek, jak to, že todle je vlastně legální. To já jako nevím. Ale je to tady a funguje to.

Moderátor:
Samozřejmě tohle je zase nějaká další věc, na kterou je potřeba reflektovat. Chápu, že Ondro teď tam máš asi i nějaký další náležitosti, o kterých by bylo asi taky dobrý mluvit. Toho samozřejmě hodně.

Ondra Doležal:
Jo, jo, jo. Já tu mám další, jak jsem říkal, ti zprostředkovatelé, že to je jako ten problém toho trhu. Tak je tady to, že ty podepíšeš firmu s nějakou... ty podepíšeš smlouvu s nějakou společností, která ti udělá, má tam, že udělá výběrové řízení nebo nějakou aukci. A už dávno předtím existuje plná moc mezi tím zprostředkovatelem a tou firmou, kterou ti vybrali. Klidně půl roku dopředu. Je to, je to domluvený, ty firmy na sebe jsou majetkově napojený. A tobě tvrdí, jak dělali výběrové řízení, ale žádný neproběhlo. A díky tomu, že to podepíšou v té kanceláři, tak i když to zjistíš, tak nemáš žádnou obranu.
A to je prostě špatně. Dobrý je teda, že... že todlencto bylo v návrhu, myslím pana Pustějovského, 76/74. Ale ten návrh má jako další chyby, že se tam zase víc řeší spotřebitel, než prostě odběratel a tak dál. Celej ten zákon je prostě zaměřenej na spotřebitele, fyzickou osobu nepodnikající. A ne, když seš třeba firma, nebo obec, tak seš úplně jako v háji, úplně v háji, nemáš žádný práva a to, co si podepíšeš, tak platíš. Ať už tam bude cokoliv. To je obrovská chyba.

Moderátor:
Samozřejmě ono se na ně zapomnělo. Na druhou stranu říkáš sám, že se na ty obyčejný lidi teď myslí v tý, v tý novele, řekněme toho energetickýho zákona.

Ondra Doležal:
Jo. Tak třeba todle tam není. To, že když ten zprostředkovatel to podepíše se mnou a ty to budeš chtít se mnou zrušit a že ten zprostředkovatel ti dá pokutu, tak to tam... to tam není ošetřený. To znamená, že ty prostě budeš vazal té zprostředkovatelské firmy.

Moderátor:
Tak o těch důvodech, jako proč se tohle to děje, se samozřejmě můžem, to se můžem jenom domnívat. Na druhou stranu je tam teda nějaká možnost pro toho spotřebitele, jak se vlastně může reálně bránit? Protože tohle nemá šanci podle mě obsáhnout přece běžnej člověk.

Ondra Doležal:
No, nemá. Proto se nemůže bránit.

Moderátor:
A nemůže se ani bránit. Hm. Co dalšího tam máme?

Ondra Doležal:
Máme tady věc na trhu, že – a to málo kdo ví – kdokoliv, kdo na tom trhu zaplatil pokutu komukoliv za předčasný ukončení smlouvy, tak si dovolím říct, že na 99 % ta smluvní pokuta byla neoprávněná.

Moderátor:
Proč si myslíš, že, nebo proč seš si tím vlastně tak jistej?
Ondra Doležal: Protože ti dodavatelé... Tady funguje jistej subjekt, operátor trhu s energiema, se kterým my jakožto dodavatel komunikujeme. Když chceme, když ti chci dodávat, komukoliv, tak prostě musím podat zprávu tobě. Tam je nějaká odpověď. A když ten zákazník tomu dodavateli vypovídá, nebo vypovídá smlouvu a ten dodavatel to neakceptuje, ale už se o to tvoje odběrný místo přihlásil jiný dodavatel – to znamená ode mě přecházíš sem – tak já můžu tomu operátorovi říct jednou zprávou systémovou: "Ne, ta smlouva nebyla ukončena řádně. Hrozí tam smluvní pokuta." A to znamená, že podle té části prevence, kdy já s minimálníma nákladama můžu zabránit tvé škodě, který jsou desetitisícový – za jedno odběrný místo se tady dává pokuta 12,5 tisíce, 5 tisíc a podobně – ale mě by to zabralo minutu. Ale neudělal jsem to.
Další věcí je, že já tenhle ten požadavek na pozastavení – protože ta smlouva nebyla ukončená – podám a ten nový dodavatel dá zprávu: "Ano, je to tak, ale my na tom trváme." To znamená, že pokud ty jsi s tou smluvní pokutou nesouhlasil a on řek, že na tý pokutě trvá, na tom převedení, byť já jsem řekl, že tam prostě to nebylo ukončený v pohodě, no tak prostě on ví, že já tu pokutu ti dám. A ví to dopředu. A takhle tady ty pokuty vznikají. Ani ve starým zákoně, ani v novým todlencto obsažený není, že by dodavatel měl mít povinnost pozastavovat tydlencty změny, pokud tam je něco špatně.
Další věcí teda je, že spousta firem už si dá dopředu souhlasil do obchodních podmínek. Prostě si tam daj, že pokud se to nepovede a bude to pozastavený, tak že s tím souhlasíš, že to jako můžou převést. To už je debata někam jinam. Ale ty pokuty, který tady padají, nebo padly v minulosti, tak vždycky někdo způsobil. A ten člověk, kterej to podepsal u sebe v obýváku, to nebyl.

Moderátor:
Možná ještě otázka na Ondru, ať tady jenom tak nesedí. Když ty jsi vlastně přišel do kontaktu tady s tímhle tím vším, co to s tebou reálně dělalo?

Ondra Jaroš:
Hele, ono poměrně dlouho trvá, než jako se k tady těm jednotlivým případům jako postupně dostaneš. Oni se samozřejmě dějou často, ale ale jsou to komplikovanější věci, který bohužel se tak jak prostě není možnost je řešit pomocí třeba... bohužel ten regulační úřad tak je na to krátkej. A tak my to musíme prostě řešit po svým, máme svoje způsoby, který místama hraničí prostě v uvozovkách jako s vydíráním, kdy už prostě kolikrát musíš těm dodavatelům jako vyhrožovat jako ČOIkou a nebo jim prostě vyhrožuješ jako různýma způsobama a oni zpravidla to nechají bejt.
Ale samozřejmě jako je to strašný, že jo. A jeden z důvodů, proč se to snažíme změnit, je prostě ten, že nám to reálně jako dost zesložiťuje práci, jo. Představ si, že každej druhej klient, kterýho ty se snažíš vypovědět, tak je neoprávněně prostě neakceptovaná ta, jo, výpověď. Nebo prostě namísto toho, aby to byla otázka jednoho emailu, tak je to otázka 10 emailů.

Moderátor:
Tak je to otázka tady toho, na co tady vidíme.

Ondra Jaroš:
Přesně tak, tady jako hromady papírů. A to není nutný. V ideálním jako případě by to mělo fungovat tak, že ty prostě napíšeš, řeknu nějakou jako standardní formu výpovědi, kterou prostě každej tady zná na trhu a každej ji musí akceptovat, pokud splňuje ty nároky, který má splňovat. Tak tam prostě nemá bejt prostor pro to, aby si někdo řeknu jako vymyslel: "My to neakceptujeme, protože." Jo? A tohle kdyby bylo, tak nám to reálně ušetří práci, takže jasně, do určitý míry chceme pomoct tomu trhu, ale jako v uvozovkách to pomůže i nám, protože pokud tohle bude fungovat, tak nám odpadne spousta jako tady týdle hrozný práce, která samozřejmě nikoho nebaví. No a budeme se moct soustředit na to, abysme prostě byli jako dobrej dodavatel a zlepšovali služby těm našim klientům a tak dál, a ne na to, abysme se museli dohadovat prostě o každým odběrným místo, který jako je právně naprosto jako v pohodě a mělo by bejt naše. No, takže, takže tak.

Ondra Doležal:
Přesně tak. Ta soutěž by prostě měla bejt o tom, že těm lidem nabídnu nějakou cenu, supr obchodní podmínky a pak jsme prostě kamarádi. Vždyť sakra tak ta služba má vypadat. Máme tady soutěžit o ty zákazníky slušně, v rámci toho, že přijdu domů a nemusím se za to stydět. A ne, že tady vítězí prostě firmy, který si dají do těch smluv čím větší prasárnu, tak tím líp jako pro ně.

Moderátor:
A tady se vlastně na toho spotřebitele konečnýho vůbec nemyslí, jinými slovy. Jako z hlediska těch firem samozřejmě. Chápu, že ten zákon se to snaží nějak upravovat, ale... no jasně.

Ondra Doležal:
Na spotřebitele ještě jde něco uplatnit, jo, i z hlediska jako zákonu o ochraně spotřebitele a tak. Ale u těch firem je to podstatně jako horší. A pokud činnost energetickýho regulačního úřadu prostě platí úplně všichni, myslím, že ty firmy a obce možná i větší polovinu, tak by měl jako chránit i je.

Moderátor:
A ono se to úplně neděje. Chápu, že ještě, že ještě určitě máš nějaký případy, o kterejch o kterejch by bylo dobrý je zmínit. Co dalšího vlastně se třeba může stát?

Ondra Doležal:
No, oni všechny jako případy tady jsou jako založený o tom, že neexistuje žádná jako metodika. Že tady máme sto firem, který na trhu jako se chovají nějak. A když podáš sto různých stejných, nebo sto stejných dokumentů těm firmám, každýmu jeden, tak vždycky dostaneš jinou odpověď. Jo? A to by prostě nemělo bejt. Tady si ty firmy určujou úplně svoje pravidla. Úplně svoje pravidla.
A pokud máme energetickej regulační úřad a jsme v právním státě, tak by mělo bejt definováno, jak a co prostě vypadá. Pokud zákazník prostě chce podat výpověď, tak ať pošle tendle dokument. A tendle dokument musí akceptovat všichni. Není to vůbec nic složitýho, jo. Ty, jak jsme si tady ukázali, tak ti dodavatelé sdělujou ty termíny ukončení dodávky. Nesdělujou je jenom ti špatní. Bez ohledu na to, jestli to v zákoně nebo je, nebo není, tak když o to požádáš, tak přece by ti to mohli jako říct, že jo. Nechceš po nich půjčit Lamborghini.
Tydlencty výpovědní lhůty, kdy do systému zadáš, že tady Franta s tebou už nechce jako nic mít, protože jsi mu poslal špatně něco – nebo neposlal, nebo to je jedno – tomu taky nic nebrání. Jo? A to je prostě celá ta chyba jako toho trhu. Prostě spolíhat na morálku a na právní stát jsme si ukázali, že prostě nejde. My kompletně tydlencty věci, jak by mohla vypadat ta metodika, jaký věci se musí změnit v tom v tý stávající jako úpravě, aby to fungovalo, tak máme zpracovaný. To můžou lidi třeba najít na našich webových stránkách, tam se na to můžou podívat. A tím to prostě všechno jako stopnem.
Tady se můžem podívat na to, že energetickej regulační úřad v roce 2019, kdy máme ty dostupný data, tak měl zhruba 15 000 jako stížností. A to spousta z nich se tam jako nedostala. To vím, nevím kolik, ale tipnul bych si, že hodně.

Moderátor:
Jinými slovy je tady 15 000 lidí, kteří maj nějakou připomínku, protože se něco dělo špatně v tom vztahu teda k tomu dodavateli?

Ondra Doležal:
Ano. A co jsem koukal na ty čísla, tak si myslím, že 85 % je todle. Tydlencty provozní věci, kdy by stačilo to mít slušně v zákoně a že by stačilo mít od energetickýho regulačního úřadu jednu vyřešenou věc. Říct na tom trhu: "Hele hoši, takhle to nebude." A ten trh se srovná. A najednou ubyde 13 000 stížností. Což je super, že jo. Protože bude to všechno to bude levnější. Tady starý lidi nebudou dostávat 50 000 pokutů, nebo 15, nebo X, Y. Zprostředkovatelé přestanou dělat ty svoje podvody, protože když to půjde zrušit, tak ty lidi to budou rušit a prostě zvítězí, zvítězí prostě ty finance, protože neslušnej zprostředkovatel...

Moderátor:
Zvítězí síla trhu tady v tomhle případě, protože samozřejmě s neslušným nebudu pracovat.

Ondra Doležal:
Přesně tak. Ty ty lidi to budou rušit. A nejde prostě tady uzavírat s těma lidma smlouvy na 10 let, když ten dodavatel tu komoditu, tu elektřinu nebo plyn, může nakoupit jenom na tři roky. Tak na co máš desetiletou smlouvu? Jo? Nevypověditelnou prakticky. S měsíční výpovědní lhůtou. Když sám tu energii prostě nemůžeš mít. Ona neexistuje. Tak proč? Prostě s lidma, který tomu nerozumí, je todle jako podepisovaný. Tam jasně, u těch firem, ať si podepisujou co chtěj, jako klidně, oni oni už si to vyřeší. Tady já zastupuju, měl jsem třeba v portfoliu Čepro, měl jsem jednu z největších betonáren v Český republice a tak dál. Tam to nikdy neprojde. Oni oni prostě to daj právnímu oddělení a tam se na to podívaj.
Ale tady 44. ročník prostě svoje právní oddělení nemá, on to je prostě smutnej člověk doma sám, nebo rodina k němu jezdí na víkendy a oni jsou taky rádi, že si s někým jako pokecaj, jo. A OK, tak ten trh prostě funguje na tom, že si tady přijde někdo pokecat jako s vaším dědou a hold tam prostě nechá nějakou smlouvu. Ale nemůže to skončit tak, že po mně potopa. A a to prostě takhle funguje a nemělo by to tak bejt. A na to narážíme už jako těch posledních osm let, jo, že vlastně všichni se tady obrací v to, jak bojujou proti energošmejdům, jak novela energetickýho zákona je to jako úplně všude, ale reálně jsme nic nevyřešili. Naopak třeba s těma termínama sdělováním, tak to je ještě horší, než to bylo. Jo? A ta vymahatelnost toho práva tam tam jako není.
Tady a hážu tady na stůl jako složky, který jsem ani jako nerozsypal, jo. Vidíme jenom první papíry. A myslím si, že je dostatečně z toho jako patrný, kde je to jádro toho pudla. A a pokud tady máme jako ty největší firmy, různý tady bojovníky za cokoliv, různý tady asociace, který se kasaj jako co kde neprovedli, ale nic se jako neděje.

Moderátor:
No, co se týče třeba tvejch vlastních sil, nemáš pocit, že po těch osmi letech už je toho na tebe hodně?

Ondra Doležal:
No, jasně. Já si myslím, že když jako by prošlo to původní, tak já jsem fakt jako vyřešil spoustu jako zajímavejch věcí. Byla tady kauza ta "Energie pod kontrolou", kde se ztratilo, já nevím, sto milionů. Právě díky těmhlenctěm zprostředkovatelům. Což teda v tom našem návrhu by taky bylo ošetřený, protože když ty případy jsou a můžeme se z nich poučit, no tak to přece není složitý, že jo.
A různý jako sankce, kdy teda za celou naší historii byla zaplacená jenom jedna pokuta. Všechny ostatní byly stornovaný. A to ta jedna pokuta, to dostala paní...

Moderátor:
Jinými slovy, promiň, znamená to, že to prostě ty firmy zkouší? To je to, co si z toho já mám vzít. Že pokud jsou schopný tu pokutu stáhnout, tak pravděpodobně není žádný právní rámec, který by vlastně jako podložil to, že ji můžou vymáhat.

Ondra Doležal:
No jasně, oni totiž ví, že tu pokutu někdo způsobil. No a když ten, ten případ, ta složka přijde k nám, tak na co se ptáme, že jo? Pánové, proč jste nepodali tuhle systémovou zprávu? No a odpověď je jednoduchá, že jo. Lidské pochybení, omlouváme se, storno pokuty. Bez ohledu na to, jak je ta pokuta vysoká.