Zpět na všechny články

V příštím březnu tu zbyde třetina dodavatelů energie zbytek zkrachuje

24. června 2022

To nejdůležitější z rozhovoru:

Úvod

• Ondřej Doležal z firmy SFORP diskutuje o vývoji energetické krize a jejích důsledcích.

Vývoj cen elektřiny

• Očekává se, že cena elektřiny vzroste na 15-20 tisíc korun za megawatthodinu.
• Cena elektřiny je silně závislá na ceně plynu.

Problémy dodavatelů

• Po odchodu Bohemia Energy došlo k nárůstu počtu zákazníků u zbývajících dodavatelů, což vedlo k nedostatku kapitálu na nákup komodit.
• Mnoho dodavatelů nyní nabízí pouze spotové ceny, které jsou nestabilní.

Sociální tarify

• Nové sociální tarify mohou pomoci, ale neřeší základní problém s cenami.
• Změna ceny elektřiny může výrazně ovlivnit domácnosti.

Místo regulace

• Potřeba intervence státu a regulátora k ochraně zákazníků před nekalými praktikami dodavatelů.
• Dodavatelé by měli mít omezené marže, aby se předešlo neúnosným cenám.

Komunitní energetika

• Budoucnost patří obnovitelným zdrojům, ale je potřeba stabilní výroba elektřiny.
• Fotovoltaické panely nevyrábí energii 24/7, což je zásadní problém.

Závěr

• Doležal zdůrazňuje nutnost změn v legislativě a podporu pro zákazníky, aby se předešlo ekonomické krizi.

Celý rozhovor zde:

Ondřej Doležal ze společnosti Sforb. Dobrý den. Dobrý den.

Moderátor: Premiér Fiala ve svém nedávném proslovu nebo promluvě k národu říkal, že sice nenechá nikoho padnout, ale že z těch cen budeme velmi nepříjemně překvapeni. Zajímalo by mě, co tím myslel a co podle vás vlastně nás, řekněme, co se týká těch cen, na podzím čeká. Čeká nás výrazný nárůst ceny elektřiny?

Doležal: To je z mého pohledu, to je zkrátka, to tak bude. Dnešní cena elektřiny je kolem 7,5 tisíce. Můžeme se klidně bavit o tom, že ta elektřina bude mezi 15 až 20 tisíci korunami za megawatthodinu bez daně a bez dalších distribučních poplatků. To znamená, že se můžeme dostat někam klidně k 25 tisícům za megawatthodinu.

Moderátor: Že to může být reálné. Myslíte si, že dá se s tím něco dělat vůbec? Nějak tomu zabránit, to už asi nejde, že jo?

Doležal: Cena elektřiny je závislá na ceně plynu. Cena na burze se určuje podle nejdražšího zdroje na té burze, což jsou plynové elektrárny. A tak, jak Německo ten plyn nemá, tak závěrná cena tamějších elektráren je zkrátka brutální. A za tu cenu se to musí obchodovat. Takže ČEZ vlastně dneska, nebo každý výrobce z České republiky, který vyrábí z uhlí nebo z jádra za setiny té ceny na burze, tak to dodají na tu burzu, tam realizují značné zisky. A za to se to prostě obchoduje, jak v České republice, tak v Německu a na těch trzích.

Moderátor: Ta krize energetická už trvá nějaký ten pátek. Dalo se tomu nějak zabránit?

Doležal: Já si myslím, že měla být větší aktivita po tom, co odešla Bohemia Energy. Protože ten milion zákazníků spadl na ty zbylé dodavatele, kteří na tom trhu zůstali. A my dodavatelé musíme skládat jistiny za ty zákazníky, když je přijímáme. A milion zákazníků je značné množství, to znamená, že i těch jistin kapitálově bylo potřeba hrozně moc. A dodavatelé energií už následně neměli peníze na nákup té komodity. A z toho důvodu vlastně jediné produkty, které ti dodavatelé nabízeli, byly ty spotové. Ale myslím si, že kdyby tam byla podpora na nákup té komodity, takže ta cena elektřiny mohla být pro většinu těch odběratelů zafixovaná někde kolem 2 600. Což v době, kdy ta Bohemia Energy odcházela z toho trhu, tak to tak jako bylo možné na letos všechno koupit.

Moderátor: To znamená, že ta chyba jde za vládou nebo za státními institucemi?

Doležal: To já vůbec nevím, nevím, za kým to jde. To bych se do toho vůbec nechtěl pouštět. Chyba tady nějaká možná vznikla. Na druhé straně to byla tak bezprecedentní situace na tom trhu, což vlastně nikdo nečekal. Ukázalo se, že ten právní řád na to není nachystaný, že vlastně takovýhle scénář nikdo nepředpovídal, nepředpokládal. A možná bylo složité na to reagovat jako rychleji. V každém případě si myslím, že to mohlo stát do 5 miliard korun, ale ty následky prostě se dneska jako násobí. Pokud dneska stojí elektřina 7 500, tak je to náročné pro ty domácnosti bezpochyby, ale ty mají nějaké tyto tarify a tak dále. Ale český průmysl, tak tam vidím u těch podnikatelů a v tomhle segmentu velké problémy, které tam budou nastávat.

Moderátor: Vraťme se ještě k premiérovi Fialovi. Je tam představený nebo byl představený sociální tarif? Pomůže těm domácnostem?

Doležal: Tak neuškodí. Bude záležet. Neuškodí. Takže pokud si vezmeme, že cena elektřiny zkrátka vzrostla někomu o 120 tisíc, když tím jako vytápí, tak dostane 9 tisíc korun jakožto limit a bude mu odpuštěním obnovitelných zdrojů, což může udělat třeba 15 tisíc korun. Takže dejme tomu do 10 %, třeba to může zjemnit tu situaci. Ale tu situaci to rozhodně neřeší a výrazně to nepomáhá. Ale i tak vidíte, kolik to stojí.

Moderátor: Opozice navrhuje, aby ta elektřina šla jak domácnostem napřímo, tedy ne z burzy. Jak se na tento návrh díváte? Je to vůbec uskutečnitelné?

Doležal: Uskutečnitelnost, to jako vlastně nedokážu posoudit, protože jsou na to pochopitelně dva názory. Ti, kteří tvrdí, že to jde, a ti, kteří tvrdí, že to nejde. Mně je to vlastně v uvozovkách jedno, jestli to jde nebo nejde, ale být by to rozhodně mělo. Tak ty elektrárny byly postaveny z daní českých obyvatel a ty elektrárny by měly asi sloužit českému lidu. A v tuto chvíli to jde spíš proti české ekonomice a zájmům českého obyvatelstva. Takže pokud by ty elektrárny se domluvily s těmi českými obchodníky napřímo, mimo burzu, tak by to bylo hnedka, jako znát, ta inflace by u nás nebyla taková, jaká je. Takže dejme tomu, že na Slovensku mají cenu elektřiny 1 700 korun za megawatthodinu a tak to je, nebo snad ještě nižší. No a my dneska máme cenu 11 tisíc, včetně distribuce. A tak to se prostě musí někde projevit a to je potom ta konkurenceschopnost našich podnikatelů, průmyslu ve světě a tak dále. Takže ty domácnosti to určitě žijou i s příspěvky na bydlení, že jo, to asi bude fungovat. Ale jestli bude růst nezaměstnanost, což si myslím, že bude raketovým způsobem, tak si nikdo jako nepomůže, no.

Moderátor: Tak ono je to hlavně problém možná budoucí spíš pro ty firmy, než pro ty domácnosti, které to budou muset takhle brát a výrazně se jim teda jako zvýší ty náklady vůbec na všechno.

Doležal: Jo a tak ty domácnosti pracují zase v těch firmách, to jsou spojené nádoby, tam jako nebude vítěz. Myslím si, že důležitý je pro nás v tu chvíli ten průmysl a to podnikání, kde žádné dotace nebo nějaké tyhle podpory, programy zatím nejsou. A uvidí se, jestli se to stihne, protože to, co je vlastně dneska naplánovaný, tak i ti dodavatelé se na to musí nějakou formou nachystat a připravit na to ty systémy. Což rozhodně není žádná legrace. A implementace takovýchhle věcí klidně může 2–3 měsíce trvat. Takže pokud to bude stejným způsobem nastavený jako to snížení DPH, což si myslím, že by v tuhle chvíli už pro nás bylo lepší, protože ti dodavatelé ten koncept mají nastavený. Ale namísto toho se zase vymyslelo něco jiného a všichni musí předělávat ten systém vlastně znova, aniž by to mělo nějaký extra dopad. Pokud se třeba podíváme na DPH, pokud byla cena minulý rok 2 tisíce korun, tak DPH na jedné megawatthodině byly 400 korun. Pokud si vezmeme 21 % ze 7 tisíc, tak se dostáváme na hodnotu 1 400 korun. Takže i prosté snížení DPH na 5 % by znamenalo, že ten stát na tom vybere plus minus stejně nominálně peněz. Zároveň ti zákazníci by asi ušetřili více o něco a pro ty dodavatele by to nebylo tak náročné. Takže myslím si, že i v kontextu tohohle z toho spousta těch firem jako z toho trhu odejde.

Moderátor: Co říkáte na ustanovení, že by byla povinnost naplnit zásobníky na 80 %, ty plynové. Myslíte si, že to může nějakým způsobem zabránit těm výkyvům cen a vůbec jestli dokážeme ty zásobníky takhle naplnit, protože vlastně Rusko by tím trošku ztratilo tu páku, kterou teď bohužel na všechny má.

Doležal: Tak má a nemá. Rusko ten plyn potřebuje prodávat, protože ho potřebují vytěžit a zároveň ho musí nějakou formou dodávat kvůli jiným partnerům jako celosvětově. To znamená, že ta zaplacená dodávka z mého pohledu nemůže být jako nedodána. Možná tam budou nějaké prodlevy s tím dodáním, ale pokud je stanovený nějaký bod, kam to Rusko musí ten plyn jako dodat do nějakého zásobníku, tak ho tam z mého pohledu dodá. Takže cena plynu a ty zásobníky, to je fajn, pochopitelně, tak zásobníky nám uskladní v podstatě celou spotřebu domácností, ale už tam není nic pro ty firmy a pro ten průmysl. Takže ten zásobník samozřejmě řeší podstatnou část toho problému. Zaplaťpánbůh za to, že je máme v takovém rozsahu, jaký máme. Na druhé straně, pokud se ty zásobníky plní dnes za 150 EUR za MWh a ta cena by možná mohla i klesnout, to se necháme překvapit, ale pokud se nějaký dlouhodobý kontrakt tady ukáže, což třeba různí podnikatelé, že jo, to by bylo zaznamenané, že shání plyn po své vlastní ose, jakožto průmyslníci, a že by byli schopni dovézt 20 % té spotřeby ČR, tak ten plyn by potom se mohl nějakou formou i ta cena snížit od toho, že by tady měl být nějaký kontrakt s Ruskem napřímo, tak po tom volají i politici sami a pokud se něco takového podaří, tak ten plyn skutečně může klesnout, ale potom by se musely zase prodávat ty zásoby za těch 150 EUR za MWh, takže je to dvousečné. Pochopitelně z hlediska bezpečnosti je to bezvadné, ale vlastně to nemá chybu. Z hlediska ceny to teoreticky může prodloužit to snížení ceny, pokud by začal ten plyn být jako levnější na základě těchto všech kontraktů, které se vyjednávají ve světě.

Moderátor: Už jsme to zmínili, krach Bohemia Energy a dalších dodavatelů. Jaká je teď jako vlastně situace? Budou krachovat další? Nebo je to otázka vůbec trhu a především těch menších dodavatelů, jestli se dokážou teď v této turbulentní době jaksi na tom trhu vůbec přežít? Jak to vidíte tady s těmito věcmi?

Doležal: Problémy velkých i malých dodavatelů jsou vlastně totožné. Pokud je někdo větší, tak má jenom jinou nulu jako v tom svým problému a potřebné částce na to vyřešení. Takže pokud se podíváme na to, že Pražská plynárenská byla zadotována ve výši 4 miliard korun, tak takovouhle částku pochopitelně žádný jiný menší dodavatel potřebovat nebude, ale samozřejmě problémy mají všichni. Krachovat určitě budou další dodavatelé energií. Myslím si, že na konci března zbyde třetina. Je to způsobené právě tou cenou na spotovém trhu, kde spousta dodavatelů ještě stále má fixní produkty u těch zákazníků, ale nakupují pro ně za podstatně vyšší ceny. A zároveň potřeba jistin zase bude růst, protože dneska stojí elektřina 7 tisíc, pokud to bude 12, tak se zase zvednou jistiny a to takovým způsobem, že to může jít jako kamkoliv. A do nekonečna zvedat jistiny, to zkrátka nejde. Takže pokud nás v tom ty dodavatelé, vlastně vláda nebo ten stát nechá, tak určitě ty firmy budou odcházet. To, že se tady financuje městský podnik, to je super. To prostě muselo být, ale je tady dalších 80 společností, které mají ty kontrakty u těch zákazníků, a pokud tyhle ty malé firmy spadnou a ty zákazníci u nich mají ty ceny fixované, tak najednou spadnou zase k dodavateli poslední instance a tam zase se jim bude nabízet pouze ten spotový produkt, což bude znamenat sedmi, osminásobné zdražení z měsíce na měsíc. A to je taková časovaná bomba, kdy se řeší ty domácnosti a podpory těch domácností, ale že ti dodavatelé nemají kapitál na to, aby tu komoditu nakoupili, tak to je vlastně okrajová záležitost, ale je to vlastně gró toho problému.

Moderátor: Od 1. července platí povinnost pro zprostředkovatele v energetice se registrovat u Energetického regulačního úřadu. Mimo jiné by to mělo pomoci s omezením energošmejdů. Bude to podle vás efektivní?

Doležal: Já si myslím, že už nikdo někam moc chodit nebude, že energošmejdi v podstatě do nějaké míry končí, protože ti zákazníci snad se poučili. Registr sám o sobě v tuhle chvíli funkční nebude, protože se tam může přihlásit každý a ty subjekty většinou historii nemají. To znamená, že kdo se přihlásí, tak ta selekce toho trhu bude následující dva, tři roky. A mezitím spousta dodavatelů nebude. To znamená, že zákazníci nebudou mít tolik volby. A zároveň si myslím, že podomní prodeje a různé aukce, které ani nebyly aukcemi, ale byla napřímo smlouva s nějakým dodavatelem, takže to prostě skončí.

Moderátor: Budou se podle vás nějak řešit i pokuty za to předčasné ukončení smlouvy s dodavatelem energie?

Doležal: To nevím. My, když jsme dělali ten energetický zákon, tak jsme tohle z toho chtěli omezit, ale v rámci toho prostoru, který jsme vlastně po tom třetím čtení dostali, tak na to nezbylo místa z hlediska průchodnosti celého balíku. A pokud to někdo bude řešit, tak to asi bude fajn. Tak vím, že těch sankcí, kdy je neúměrná, když za jeden rodinný dům už jsem viděl i pokutu 50 tisíc, a to zkrátka ani neodpovídá té škodě. Na druhé straně dneska cena energií je taková, že všechno to šlo jako nahoru. Ale sankce by takovéhle být pochopitelně neměly.

Moderátor: Jaký je váš názor na tzv. komunitní energetiku, která využívá solární panely, obnovitelné zdroje a podobně? Je to budoucnost?

Doležal: Musí být. Je to asi nevyhnutelné. Jediná nevýhoda těch fotovoltaik je zkrátka to, že to nevyrábí 24 hodin 7 dnů v týdnu. Takže ta fotovoltaika vyrábí jenom, to má tisíc hodin ročně. Je to fajn, ale svítit jenom v létě nechcete. Chcete svítit celý rok. Je potřeba pochopitelně řešit i tohle. Ale zároveň potřebujeme elektřinu, která bude mít stabilní výrobu. To znamená 0 až 24. A to tyhle zdroje neposkytují. Zároveň nejdou nijak regulovat. Takže můžete mít fatální přebytek v určitý moment v síti, kdy možná budete mít nějaké baterie atd. Což je zase otázka, kolik je to vlastně ku prospěchu životnímu prostředí, když se vezme celá ta ekologická zátěž. Takže je to dvousečné. Elektřina je potřeba, to je jasné. Pomalu se z ní stává luxusní zboží, a tohle tu napjatou situaci může snížit. Ale na druhé straně, pokud se v Německu vypne jaderná elektrárna, tak my tady můžeme 30 % zemědělské plochy osázet fotovoltaikou a stejně to samé nevyrobíme. Takže určitě to pomůže, ale je potřeba koordinovat ty další kroky.

To byl Ondřej Doležal ze společnosti Sforb. Děkuji za rozhovor. Díky.