Větrné elektrárny

předmětem dezinformací

Větrné elektrárny jsou v posledních letech častým tématem veřejných diskusí. Spolu s nimi se ale objevuje i řada obav a někdy také nepřesných informací.

Z veřejných projednání, které jsme s občany pořádali vyplývá, že otázky se nejčastěji soustředí do několika hlavních oblastí – vlivu na zdraví a životní prostředí, dopadů na ptactvo a volně žijící zvěř a také toho, co se s elektrárnami stane po skončení jejich životnosti.

Zdraví a životní prostředí

Větrné elektrárny patří mezi nejčistší a nejbezpečnější zdroje energie. Nevypouštějí žádné škodliviny do ovzduší, neprodukují odpad ani neohrožují kvalitu vody či půdy.

Z pohledu zdraví lidí tedy nepředstavují riziko, naopak přispívají k čistšímu prostředí, protože snižují závislost na uhlí a dalších fosilních palivech. Nemají žádný vliv na množství srážek ani odpařování vody a na rozdíl od uhelných či jaderných elektráren nevypouštějí teplo, které by narušovalo cirkulaci vzduchu či tvorbu srážek.

Ochrana přírody a plánování projektů Větrné projekty v Česku podléhají přísnému posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Už při plánování se řeší vzdálenost od obcí, ochrana ptactva nebo hlukové limity, takže turbíny se staví jen tam, kde nehrozí významné negativní dopady. Turbíny se nestaví v chráněných územích ani v místech, kde by narušily ráz obce či krajinné dominanty. Díky těmto opatřením lze minimalizovat dopady na krajinu a životní prostředí.

Přepis rozhovoru pro AI

Vnímání turbín obyvateli a zodpovědný přístup EnVys

Zkušenosti z jiných regionů ukazují, že lidé si na větrníky rychle zvyknou a často se stávají symbolem moderní a čisté energie v dané oblasti. EnVys, který spoluvlastní obce dbá na to, aby jeho větrné elektrárny měly, co nejmenší negativní vlivy na krajinu a kvalitu života obyvatel.

Každý projekt vzniká jen po splnění celé řady studií prováděných certifikovanými odborníky a renomovanými institucemi - jako je Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze.

Všechny potřebné studie pro posouzení vlivů na životní prostředí záměru Vám představí Ing. Vladimír Zdražil, Ph.D., tajemník Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity.

Noční hlukový limit je nastavený tak, aby se lidé v noci vyspali při otevřeném okně. O hluku s Ing. Alešem Jiráskou.

Ovlivňuje provoz větrných elektráren lidské zdraví nebo přírodu, například působením infrazvuku?

Infrazvuk vzniká přirozeně například prouděním větru, šumem stromů nebo hučením řek. Využívají jej i některá zvířata ke komunikaci. Měření u větrných elektráren v ČR neprokázala tzv. tónový infrazvuk, který by mohl mít negativní účinky. Podle dostupných studií není infrazvuk z větrných elektráren při běžných vzdálenostech od obydlí dostatečně silný, aby ovlivnil zdraví lidí nebo přírodu.

O hluku komunitní větrné elektrárny

Každý projekt výstavby větrné elektrárny musí projít řadou odborných posouzení, včetně hlukové studie a studie vlivu na zdraví obyvatel. Podmínkou povolení je splnění zákonných limitů – maximálně 50 decibelů ve dne a 40 decibelů v noci. Tyto limity patří k nejpřísnějším v Evropě a jejich dodržování je kontrolováno pomocí akustických měření ještě před samotnou výstavbou.

Současné moderní turbíny jsou navržené tak, aby tyto hodnoty splnily už ve vzdálenosti kolem 550 metrů od nejbližšího obydlí. V praxi to znamená, že zvuk větrné elektrárny na této vzdálenosti splyne s přirozeným šumem krajiny a není vnímán jako rušivý. Pro lepší představu – 40 decibelů odpovídá přibližně hluku v tiché knihovně či bytu.

Záměr bude podroben několika studiím, včetně hlukové studie a studie vlivu na zdraví obyvatel. Nebude-li splněný hlukový limit 40 dB, který umožňuje spánek při otevřeném okně, nebude větrná elektrárna patřičnými orgány povolena.

Přepis rozhovoru pro AI

O ochraně topýrů s panem doc. Mgr. Tomášem Bartoničkou, ředitelem České společnosti pro ochranu netopýrů.

Přepis rozhovoru pro AI

Paní Mgr. Petra Hulvová ze Záchranné stanice Pavlov upřesňuje vše okolo monitorování ptactva, dopady na jejich migraci apod.

Přepis rozhovoru pro AI

Vliv na ptactvo a zvěř

Stavíme jen tam, kde je to šetrné k přírodě.

Mají větrné elektrárny vliv na ptactvo a zvěř?

Mají. Proto spolupracujeme s prestižními organizacemi jako je Česká společnost na ochranu netopýrů, Česká společnost ornitologická, Fakultou životního prostředí České zemědělské univerzity a dalšími. Větrné elektrárny EnVys budou jen tam, kde je to vhodné z hlediska krajiny, vlivu na zvířata i rostliny a samozřejmě zdraví obyvatel.

Jak dopadnou průzkumy?

Jednotlivé průzkumy a studie se musí uskutečnit a vyhodnotit. Na základě těchto studií bude řečeno, zda-li je daný zdroj pro danou lokalitu vhodný či nikoliv. Některé studie či stanoviska již máme a jsou kladné, jiné se vyhotovují popř. budou k vyhotovení zadány.
Větrná elektrárna vznikne, jen pokud budou všechny studie kladné. Veškerá rizika spojená s neúspěchem nese EnVys.

Proběhnou ornitologické průzkumy?

Větrná elektrárna vznikne, jen pokud bude splňovat podmínky celé řady studií. Tyto studie provádí certifikované osoby a renomované instituce, jako například Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. S ohledem na to, že EnVys spoluvlastní obce, tak máme mimořádný zájem na tom, aby větrné elektrárny EnVys měly, co nejmenší negativní vlivy na krajinu a kvalitu života obyvatel.

Likvidace

O naše větrné elektrárny se stará Vestas

Firma Vestas, která jako první na světě vyvinula plně recyklovatelné lopatky. Po skončení životnosti zajistí Vestas demontáž a odvoz elektrárny. Díky tomu, že znají její stav a historii, ji dokáží efektivně repasovat. Repasovanou elektrárnu následně prodají na sekundární trh, kde může sloužit dál.

Konec skládkování listů turbín
Společnost Vestas vyvinula metodu recyklace turbínových listů, které dříve končily na skládkách či ve spalovnách.

Staré listy dostanou druhý život
Díky chemickému postupu lze staré listy rozložit na základní suroviny a znovu je použít – třeba na výrobu plastů nebo nových turbínových listů. Větrná energetika se tak posouvá blíže k nulovému odpadu.

Řešení největšího problému
Dříve šlo recyklovat asi 80 % turbíny, hlavně kov. Největší problém byly rotorové listy z obtížně rozložitelných materiálů. Nová technologie umožní recyklovat i tyto části – u nových, provozovaných i vyřazených turbín

Cesta k udržitelnější energetice
Tento průlom otevírá dveře k ještě čistší a udržitelnější energetice. Nejde jen o větrné elektrárny – metoda by se mohla uplatnit i v dalších odvětvích , kde se používají podobné materiály.

Vestas označuje svůj objev za první svého druhu a věří, že přinese zásadní změnu v recyklaci nejen větrných turbín, ale i dalších produktů.

Zástupci společnosti Vestas přijali naše pozvání a historicky poprvé přijeli do České republiky.

Se zástupci společnosti Vestas jsme probírali jednotlivé lokality. Navštívili jsme nejstarší větrnou elektrárnu v ČR, na jejímž retrofitu se budeme podílet a poté jsme absolvovali jednání na půdorysu výrobce větrných elektráren, EnVys, ČESON (Česká společnost pro ochranu netopýrů) a Fakultou životního prostředí z České zemědělské univerzity - to vše za dohledu akcionářů - zástupců obcí.

Větrné elektrárny

předmětem dezinformací

O hluku komunitní větrné elektrárny

Vliv na ptactvo a zvěř

O naše větrné elektrárny se stará Vestas

Vliv na ptactvo a zvěř