Zpět na všechny články

9. Epizoda - S Marianem a Luďkem o spolupráci s nejlepším výrobcem větrných elektráren na světě - Vestas

Proč EnVys spolupracuje s Vestasem

• Vestas je světová jednička ve větrné energetice
  Dánský výrobce s více než 40letou historií, špičkovým know-how a nejvyšší výrobou elektřiny na jednu turbínu.
• Turbíny navržené na míru každé lokalitě
  Nejde o katalogový produkt – Vestas je zapojen už od začátku projektu: měření větru, návrh turbíny, logistika i servis.
• Přesné měření větru pomocí LIDARu
  Moderní laserové měření bez stožárů, které je nutnou podmínkou pro schválení projektu výrobcem.
• Dlouhá životnost a autorizovaný servis
  Garantovaná životnost 20–25 let, technický návrh až na 40 let provozu a servis přímo od Vestasu po celou dobu.
• Vyšší výkon bez vyšší hlučnosti
  Až trojnásobný výkon oproti starším turbínám při srovnatelné hladině hluku.
• Ohleduplnost k přírodě
  Aktivní ochrana ptáků a netopýrů a speciální aviační značení – vše řešeno ve spolupráci s výrobcem.
• Reálné projekty a férový přínos pro obce
  EnVys realizuje pouze technicky proveditelné projekty. Obce získávají 5 % z vyrobené elektřiny, nikoli ze zisku.

_______________________________________________________

Celý podcast:

Ondřej:
Dobrý den, ahoj, vítejte u naší deváté epizody, která se bude týkat výrobce větrných elektráren, společnosti Vestas. Dneska tady máme opět Mariana Vráblíka a novinku našich podcastů, Luďka Bukovského. Já vás pánové zdravím, ahoj, dobrý den.

Marian:
Ahoj, dobrý den posluchačům.

Luděk:
Zdravím, dobrý den všem.

Ondřej:
No tak nám, pánové, povězte, jak je Vestas skvělý a proč jsme si ho vybrali?

Marian:
Tak Vestas jsme si vybrali proto, že zkrátka je to jednička na světě. Je to dánský výrobce, to znamená evropská technologie. My se snažíme podporovat místní a evropské technologie v našich projektech. No a pro mě Vestas znamená vlastně značka kvality, dlouhodobosti a i inovací. Je na trhu přes 40 let a v zásadě udává ten směr ve větrné energetice dlouhodobě. Všichni ostatní se jakoby snaží přibližovat nebo držet, řekněme, v závěsu. Prostě opravdu je to společnost, která je ten lídr na tom trhu.

Ondřej:
Jaký to je spolupracovat s Vestasem? Protože já samozřejmě vím, že často jezdíte do Polska. Byli jsme ve Vídni, tuším, že jo?

Marian:
Ve Vídni, ano.

Ondřej:
Jaká je vlastně komunikace s Vestasem? Co bysme zvládli říct?

Luděk:
Komunikace je velice profesionální, jde vidět, že to mají kolegové naprosto zmáknuté. A když tam jezdíme, tak tím, že je to v Polsku, tak si trošku víc potrpí na to, jak člověk vypadá, takže my tam rádi jezdíme, vezmeme si oblek i s kolegou. Zvedá to vlastně více i tu kredibilitu, potom ten byznys, jak jsou kolegové z Polska zvyklí dělat, tak se dělá tímhle i jednodušeji, když bych to tak řekl. My jsme tam byli, byl s náma dokonce člověk, který postavil první větrnou elektrárnu v Polsku, tak tady ten člověk nám přiřadil tým, se kterým komunikujeme. Máme tam kolegy ať už ze servisu, anebo na různé činnosti, ke kterým Vestas potřebujeme. Zároveň ještě, jak kolega hovořil „proč Vestas“, tak bych jenom zmínil, že u nás je nejstarší větrná elektrárna v Česku, která běží 31. rokem, a je to právě „Vestaska“. A co máme informace od kolegů z Vestasu, tak nově navrhované turbíny by chtěli dimenzovat až na 40 let. Samozřejmě to není něco, co zatím je slíbeno nebo garantováno smlouvou, kterou poskytují, což je standardně 20 až 25 let, ale do budoucna už si hrají a experimentují s tím, aby ty technologie bylo potřeba co nejméně repasovat a aby tam vlastně vydržely.

Marian:
Je to tak, já to mohu potvrdit.

Ondřej:
To jsou bezvadné zprávy. Chtěl bych se, chtěl bych se zeptat vlastně... My, když jsme na tom Vestasu v té Vídni byli, tak zcela zjevně vlastně vyšlo na povrch světa, v uvozovkách pro nás, že vlastně Vestas si perfektně hlídá procesy, který ty jejich partneři dělají. V zásadě, pokud my jsme se rozhodli s Vestasem spolupracovat, tak v podstatě od, dejme tomu prvopočátku, Vestas jakožto výrobce turbín ví, na jakou lokalitu ta turbína půjde. A když se zadává do výroby, tak Vestas už vlastně všechno ví?

Marian:
Ano, je to přesně tak. Je třeba si uvědomit, že Vestas je celosvětově působící společnost, která má veškeré ISO certifikáty, je to vlastně procesně řízená společnost. To znamená, pokud my s Vestasem připravujeme vlastně ty projekty na jejich technologii, tak oni už od prvopočátku jsou u té lokality, vlastně kontrolují si jak procesy měření větru, tak vlastně veškeré ty věci, ať už od přesného návrhu typu turbíny pro tu danou lokalitu. Opravdu ten proces je velmi podrobný, detailní, co se týče potom studie příjezdu na tu lokalitu s těma turbínama. Je to celá škála informací, kterou po nás Vestas vyžaduje a opravdu se tomu věnuje vlastně několikačlenný tým u nich, takže mají zkrátka člověka na každou věc. Ať už je to jakoby větrnost, různé turbulence, potom samozřejmě techniky na mechaniku, potom zakládání těch staveb a tak dále. Takže opravdu ty nároky i na nás jsou jako velké, musím říct, že tam se jde opravdu do toho detailu.

Ondřej:
My jsme vlastně nedávno objednávali měřičky větru, že jo, takzvaný LIDARy. Včera jsem viděl faktury za studie příjezdů. Co všechno vlastně děláte v rámci té přípravy s Vestasem? Kolik třeba existuje kroků, co všechno EnVys musí splnit, aby Vestas větrnou elektrárnu dodal?

Luděk:
To je dobrá otázka, těch kroků je určitě několik. Ještě pro posluchače jenom dodám, jak tady zmínil kolega, že ty větrné elektrárny vlastně nejsou takzvanou položkou na e-shopu, kde si je každý objedná, ale je to opravdu dodávaná turbína specificky na tu lokalitu. Tak to jenom, aby tu zaznělo, ať si to lidé mohou představit. Co všechno obnáší... Já si asi vezmu ten vítr. Objednali jsme právě dvě LIDAR zařízení. Nejdříve jsme si mysleli, že objednáme nebo budeme spolupracovat se společností v Polsku, avšak se jevilo daleko lepší podmínky spolupracovat se společností přímo Vestas. Na míru nám tam dokonce udělali ještě „PowerPack“, to znamená, budeme tam mít možnost připojení elektrické energie, aby to zařízení běželo v podmínkách, ať už to minus 10 nebo plus 40 stupních, aby běželo vlastně kontinuálně, protože i sám Vestas potřebuje určité minimální dny nebo počet dní fyzického měření větru, aby se s náma vůbec začal bavit. Bez toho se s náma vůbec nebaví. Šli jsme ještě do LIDARu, jenom tak zmíním pro zajímavost, je to taková krabice, která má třeba asi 60 kilo, velikosti pračky. A jenom pro představu, děláme, ať už s nejlepším výrobcem větrných elektráren na světě, tak taky jdeme s dobou a používáme nejmodernější technologie. Už neměříme vítr pomocí takových stožárů, vysokých věží, které mohly mít 40, 80, 120 metrů klidně, protože na tyto věže bylo potřeba získat stavební povolení a v případě potřeby přesunout tuto věž, tak to byl docela náročný komplikovaný proces. Kdežto když vezmeme to zařízení LIDAR, tak to ve své podstatě naložíme do auta, do dodávky a během několika hodin jsme schopni to zprovoznit na úplně jiné lokalitě. Zároveň ještě takové know-how, tak ty LIDARy se jeví velice fajn, protože mají určitý okruh, ve kterém zvládnou měřit vítr větrné elektrárny, takže jsme schopni pokrýt řekněme vícero větrných elektráren. A to takhle asi k tomu LIDARu. Máme dokonce přiděleného člověka z Vestasu, se kterým konzultujeme různé umístění, řekl bych, že je to exkluzivní, není to standardní, a dokonce se kolegové k nám přijedou i podívat z Polska. Takže bude to, řekl bych, jejich takzvaně první výjezd do naší země, co se týče samotných techniků a lokality. A já teď asi předám slovo kolegovi.

Ondřej:
Takže to měření vlastně je laserové?

Marian:
Ano, to kolega opomněl, tak jak je vášnivě zapálený do té techniky, tak LIDAR to je vlastně bezkontaktní laserové měření na principu odrazivosti, kdy se vám vrací zpětně vlastně ten paprsek a vy vyhodnocujete tu rychlost v milisekundách. Takže tím se dělá třeba mapování různých, vlastně v řekách podloží a tak dále. Tam, kde vlastně vy nevidíte, tak ten paprsek projde skrz a tak dále. Na podobném principu funguje vlastně měření i té rychlosti toho větru.

Ondřej:
Tak jak nás financují ty obce, tak od počátku jsme vlastně chtěli co nejvyšší kvalitu servisu. To znamená, že jste pánové dojednávali ve Varšavě, že po celou dobu životnosti těch elektráren bude dělat autorizovaný servis přímo Vestas. Což potom znamená, že ty turbíny vlastně budou mít po celou dobu její životnosti pod kontrolou a na konci vlastně dojde k demontáži toho, těch větrných elektráren, k nějaké opravě a že si to prodají v rámci svého sekundárního programu. Jak se tohle to vlastně vyjednávalo?

Marian:
To vyjednávání bylo složité, ale vzhledem k dlouhodobým vztahům na Vestasu se nakonec podařilo. Je třeba si uvědomit, že Vestas samozřejmě ty smlouvy standardně dělal maximálně na 20 let. My jsme vyžadovali v rámci i našeho EnVys projektu, kdy máme vlastně veškerý ten projekt kalkulován na 25 let, tak jsme vyžadovali, aby byla pokryta i ta dodatečná pětiletá záruka. Vstupovaly tam další aspekty jako zařízení třetích stran, protože EnVys je první společnost, která bude v Česku instalovat vlastně opatření aktivní ochrany netopýrů a ptáků na svých turbínách. Takže tam se zase řešilo, když se na těch zařízeních něco pokazí, tak kdo bude hradit zase prostě ty horolezce v uvozovkách. Samozřejmě i samotná montáž těch zařízení, protože některé ty zařízení se montují přímo na ty lopatky těch turbín, což je vlastně nejskrytější know-how Vestasu, které si chrání vlastně na tu lopatku nenechání koho sáhnout, ať už třeba při úderu blesku vždycky přijíždí z Dánska jejich technici, kteří to opravují. To znamená, i toto byly vlastně speciální požadavky EnVysu, které se povedlo vlastně promítnout do těch servisních smluv, takže bych řekl, že ty jednání byly velmi konstruktivní, nicméně náročné.

Ondřej:
Já můžu asi prozradit, že co se týče těch lopatek a celkového opatření z hlediska vlivu na to životní prostředí, tak vlastně spolupracujeme s Českou zemědělskou univerzitou na aviačním značení. To vlastně znamená, že EnVys větrné elektrárny budou jinak barevné než všechny ostatní větrné elektrárny v Česku. A stejně tak se bavíme s Českou společností na ochranu netopýrů vlastně o instalaci těchhle těch aktivních plašiček, které vlastně jsou tuším z Ameriky, s tím, že je bude Vestas přímo instalovat do těch svých lopatek. To zní jako poměrně složitá věc na vyjednání teda.

Marian:
No je to asi tak, jak kdybyste Ferrari řekli, že chcete tam něco přidat, no. Tak netváří se úplně šťastně, protože dle nich je to zařízení dokonalé. Byť i Da Vinci řekl, že dokonalost se skládá ze spoustu malých detailů, takže je to ten malý detail, který my jsme tam chtěli přidat a povedlo se, no.

Luděk:
Naštěstí oni jsou spolu v partnerství, dostali jsme tip, vlastně na které zařízení se soustředit, co se těch plašiček týče. Podívali jsme se na různé studie, vidíme tam, v jakých hercích, frekvencích to vysílá, jaké netopýry to vlastně je schopno odradit od toho, aby nedošlo k nějaké mortalitě. A víceméně je to potom o té domluvě, že se ty dvě společnosti navzájem velice dobře znají a vyšly nám tady v tom vstříc. Takže, ale zase, kdybychom tam nebyli osobně, tak si věřím, že tohle bychom nikdy nevykomunikovali.

Marian:
Ano, ale bylo to z amerického trhu, takže trošičku bylo třeba to transponovat na evropský trh.

Ondřej:
Pane Jiráska vlastně z Národní referenční centrály v předchozím podcastu číslo osm říkal, že větrné elektrárny se se svou životnost zvětšují a zvyšují, ale že produkují stejné množství hluku. Čím to je tohlencto?

Luděk:
To je zajímavá otázka. Já jenom doplním, že jak jsme byli na Vestasu, tak Vestas má opravdu velké experimentální laboratorní centrum a už tam nám víceméně naznačoval, jakým směrem jde, a že ne vždy zvyšování nebo zvětšování délky těch lopatek rotoru vede k větší výkonnosti. Takže si tam hraje naopak spíše třeba s menšími generátory na výrobu stejného počtu megawatt té energie, tak to bych jenom takhle doplnil.

Marian:
Je to, je to určitě, je to o tom jejich know-how, jo. Samozřejmě oni byli první, kteří přišli s nějakýma propelerama na těch lopatkách. To znamená, že na konci těch lopatek jsou speciální vlastně takové drsniče a dá se to přirovnat k nějakým tyčinkám, které prostě rozráží ten vítr tak, aby snižovali hlučnost při vlastně pohybu té lopatky, protože samozřejmě ta úsťová rychlost lopatek při tom točení je vysoká, byť to tak třeba nevypadá. Když se na to díváte pod tím okem, tak máte pocit, že se točí pomalu, ale kdybyste seděli na konci té lopatky, tak by to byla jízda jak na horské dráze.

Luděk:
Já jenom doplním, to je až snad 300 kilometrů v hodině pro posluchače. Takže centrifuga na konci.

Marian:
Takže tam je třeba potom samozřejmě si hrát s těmito věcmi. Taky samozřejmě používají převodovku, kterou mají prostě vylazenou za ty roky a tak dále. Takže dokázali to dostat do té fáze, že dneska ta turbína má trojnásobný výkon, řekněme 6 megawatt oproti 2 megawattům, což byly ty standardní turbíny, které se tu instalovaly před těmi 10–15 lety, a ta hlučnost je v zásadě, ty rozdíly jsou v jednotkách decibelů, takže tam je to opravdu velmi srovnatelné.

Ondřej:
Jaký je rozdíl mezi původníma větrnýma elektrárnama, protože ty tubusy u těch dvoumegawattových nebo jedenapůlmegawattových byly třeba ve výšce 105 metrů? Dneska se bavíme o tom, že ten tubus je ve výšce 123 metrů, což v zásadě 17 metrů jako ze země v takové výšce asi nejde poznat. Co všechno se událo k tomu, že se bavíme o tom, že se tubus zvýšil o 17 metrů plus minus něco a najednou ta elektrárna vyrábí třikrát více elektřiny?

Luděk:
Tak já si myslím, že to není jenom o tom tubusu. Je to s těmi novými technologiemi, jak říkal kolega. Ty listy jsou navrženy tak, aby dokázaly zachytit ještě daleko větší množství toho větru. Zároveň ty listy se dokáží zrovna ve Vestasu naklápět podle toho, jak fouká. Takže když fouká méně toho větru, tak tam vznikne větší třecí plocha na základě vztlakového principu, která tu vrtuli roztáčí. Naopak když je potřeba tu elektrárnu utlumovat v nějakých vyšších rychlostech, například vichřice a výše, tak se ty lopatky zase naklánějí tak, aby tam byla co nejmenší třecí plocha, aby ten vítr procházel. Takže není to úplně o té výšce toho tubusu, ale všechno dohromady si tak víceméně zapadá. Jsou tam, jak říkal kolega, novější generátory, ta převodovka se neustále ladí a víceméně ta výška toho tubusu, tak tu bych řekl, že je daná těm podmínkám té lokality. Takže kdyby měl Vestas pouze jeden tubus, tak by sám sebe střílel do nohy, protože někde má omezení dotčených orgánů třeba pouhých 10 metrů, 15, takže by vlastně vyřadil velkou část těch turbín z toho trhu. Takže já si naopak myslím, že je to takhle konfigurovatelné dle daným podmínkám té lokality.

Marian:
Ano a samozřejmě ta největší vlastně ten rozdíl je v tom, že ty lopatky mají dneska větší plochu a tím pádem tam vzniká ten tlak a větší výkon na ten generátor. A samozřejmě ty tubusy se certifikují pro různé země a tak dále, to je velmi složitý proces. To znamená, my taky nejsme schopni si v Česku vybírat ze všech tubusů v jejich jakoby produktovém listu, když to řeknu. To znamená, jsou určité i jakoby národní vlastně certifikační požadavky a potom samozřejmě je i rozdíl v tom tou turbínou projet třeba v Německu, v Polsku nebo v Česku. Jsou tam jiné výšky mostů a jiné prostě jakoby normy pro převozy a tak dále. Takže to jsou prostě ty nuance, které na první pohled nejsou vidět, ale ten, kdo s Vestasem spolupracuje a má ty informace, tak ví, které typy turbín v jakých konfiguracích vůbec lze uvést na český trh.

Ondřej:
Kolik firem v České republice si myslíte, že se společností Vestas spolupracuje? Protože návrhy nejrůznějších firem počítají s Vestas větrnýma elektrárnama, ale víme všichni, že reálně žádnou smlouvu ani informace k tomu nemají. Jak se k tomuto vlastně stavíte vy? Jak se k tomuto staví třeba Vestas? Jak to vlastně je?

Marian:
Tak historicky tady byly společnosti, které vystavěly na Vestas technologiích nějaké projekty. Řešili to ještě samozřejmě s pobočkou ve Vídni. Historicky tady bylo vlastně i v Olomouci, prodejce Vestas Czechia. Nicméně tohle všechno už je minulostí, dneska to všechno spadá pod to Polsko. Ano, mám informace, že se ozývají různí investoři, že by chtěli s tím Vestasem nějak spolupracovat, nicméně ta linka prostě tam otevřená zatím není. A ten Vestas si prostě ty partnery vybírá, takže pokud s někým dalším bude na českém trhu nějak intenzivněji spolupracovat, tak bude muset zkrátka splnit tu kvalitu a ty požadavky, které oni potřebují. Takže já aktuálně nemám jako povědomí o tom, že by s někým jiným aktivně spolupracovali.

Ondřej:
To zní dobře. My samozřejmě tady víme v téhle místnosti, že Vestas nabízí spoustu tubusů, spoustu velikostí, spoustu turbín, třeba i nekatalogových, který dneska v podstatě zasazujeme do té krajiny. Od jakých velikostí se v rámci technického týmu pohybujeme s větrnýma elektrárnama? A kolik tyto elektrárny třeba vyrobí? Protože víme, že se to mění.

Luděk:
Jasně, tak já asi začnu. Náš nejvíce uvažovaný typ, tak máme dva modely turbín. Je to zase vlastně v zásadě od lokality. Nepřekračujeme hranici 200 metrů, o tom kolega Vráblík vlastně Marian hovořil už v minulém podcastu, který jste doufám slyšeli, jestli ne, tak určitě stojí za to.

Marian:
Ano, doplním jenom kolegu, celková výška turbíny.

Luděk:
Ano, celková výška turbíny nepřesáhne 200 metrů. Pracujeme s modelem Vestas V162 6,2 MW a pokud uvažujeme kapacitní faktor v Česku nějakých 25 až 40 %, tak ono velice jednoduše každý posluchač si to dokáže vypočítat i sám, koho by to zajímalo, dám to tady takhle pro zvědavost. Je to vlastně 6,2 krát 8 760, což znamená, že ta turbína běží celý rok 24/7. Timhlenctim číslem potom vynásobíme kapacitní faktor, který, jak jsem říkal, bývá 25 až 40 %, a toto číslo nám může dát něco mezi 12 až třeba 18 000 megawatt. Zase záleží, je to podle té lokality.

Ondřej:
Luďku, vy jste předtím mluvil o tom, že se životnost těch větrných elektráren plánuje prodloužit, čímž pádem se zdelší životnost na nějakých 40 let. Co to potom bude znamenat z hlediska třeba nějakých servisů a věcí tady k tomu? Protože samozřejmě delší životnost znamená, že se sníží celkový náklady, protože pokud si dneska kdokoliv koupí auto a to auto vydrží 20 let, tak samozřejmě je to lepší, než když si koupí auto a vydrží jenom 5 let, že jo. To je jasný. Tak co všechno tohlencto vlastně obnáší z hlediska třeba těch tubusů a těch lamel? Protože když to srovnáme se stávající nejstarší větrnou elektrárnou právě na tom Svatým Hostýně, která má 31 let, tak víme, že ta větrná elektrárna stále funguje, byť tak jako nějak, buďme realisti. Tak ale víme, že vlastně ty blueprinty k tomu ten Vestas stále má a že teda zřejmě dojde k obnově této větrné elektrárny a možná už můžu říct, že tím partnerem pro tento technický zázrak bude EnVys a Vestas.

Luděk:
No asi odpovím na to. Je to naprostá ukázka toho, že Vestas je totální špička v oboru. Protože jestli historicky elektrárna, a konkrétně model Vestas V27, dokáže běžet 31 let a my pracujeme s turbínami, které byly uvedeny na trh v roce 2022, 23, to znamená jedny z nejmodernějších turbín, a Vestas nám takhle mezi řečí na osobní schůzce ve Varšavě řekl, že plánuje tu životnost určité řady až těch 40 let. Samozřejmě není na to ještě nějaký servis, toto je velice předčasné hodnotit. Jestli teďkom servisuje 20 až 25 let, tak určitě si ten servis převezme, ale nemyslím si, že je to ještě stanoveno, naopak nějaké oficiální vyjádření spíše bude a ten servis bude zřejmě časem i dražší tím, že tam bude možná nějaká poruchovost. Ale znovu říkám, jestli ta turbína dokázala jet a stále jede 31. rokem a je to opravdu starý kousek, tak si neumím představit, kam se dotáhnou ty nové turbíny.

Marian:
No opravdu je to tak, tak jenom ty nejlepší značky na světě si drží výkresy a vlastně servisní díly a schopnost opravovat a renovovat prostě technologie staré 30 let, jo. Z automobilového průmyslu můžeme zmínit třeba Ferrari v Maranellu, mají prostě všechny ty výkresy, jsou schopni renovovat ty staré kousky sběratelské v uvozovkách. Opravdu jenom tyto prestižní značky, Vestas se mezi ně řadí. To znamená, má ty díly, má schopnost to opravit. I tu elektrárnu ve Svatém Hostýně je schopen ty lopatky dát do kupy, ty střeva v uvozovkách prostě vyměnit, třeba něco trošku novějšího, ale aby to bylo kompatibilní, dát na to vlastně další záruku. V tomto konkrétním případě by to bylo na dalších minimálně 15 let, kdyby držel vlastně garanci. Když jsme se bavili vlastně o tom, co s tou turbínou dále, tak i ten tubus by měl vlastně fungovat, ten by zůstal. On se bude pravděpodobně teda kontrolovat nějakými rentgeny, nicméně kompletně potom všechny ty další díly budou odstrojeny a vlastně repasovány. Takže takto je schopen vlastně prodloužit o dalších 15 let, tak bysme se dostali k tomu provozu na opravdu jako archaickém modelu přes 30 let, jo. To znamená, to, co bude schopen dělat s těma moderníma turbínama, to je vlastně evidentní, jo, že bude schopen je dále prodloužit jejich životnost.

Ondřej:
Větrná elektrárna ve Svatým Hostýně zřejmě bude první repasovaná větrná elektrárna v České republice, pokud se nepletu. Jak to tam vypadá třeba s tím betonovým základem a celkově jako vlastně s příjezdem a tak dále?

Marian:
Tak samozřejmě tam byly myšlenky, jestli tu elektrárnu prostě nenahradit nějakou novější, větší, ale musíme si uvědomit, že tak jak na tu lokalitu pohlíží i krajináři, i prostě je to poutní svaté místo, lidé jsou zvyklí na určitou turbínu, kolem jsou lesy, ta cesta je složitá, takže není vlastně technicky možné tam umístit nic nic většího nebo případně nic modernějšího. Jediná cesta byla vlastně tu turbínu renovovat, což ale shodou okolností, tím, že to byla technologie Vestas, tak tento výrobce to jako jediný umožňuje. A v zásadě se to tímto způsobem vlastně nechalo i nacenit a připravit, takže se to nyní vlastně schvaluje na na výboru a tak dále majitelé té elektrárny, co a jak dále s tím bude. Nicméně technicky to možné je a my jsme rádi, že jsme u toho.

Ondřej:
Jak se řeší teda asi poslední věc. Já si myslím, že v rámci spolupráce s Vestasem jsme řekli v podstatě asi všechno, co jsme, co jsme říct mohli. Možná bych se vás zeptal takhle jako interně, když se potkáváme s těma starostama a mnohdy tam prostě vidíme návrhy nebo umístění turbín od společnosti Vestas, která vlastně vyrobila nějaký mořský větrný elektrárny nebo který používá prostě v tom přímoří a jsou to velikosti nad 250 metrů, 270 a tak dále, kdy potom nějaká česká firma v podstatě tady začne kreslit 270metrový stroje do toho území. A jak se na tohle vlastně koukáte, když potom stojíte před těma zastupiteli, před těma lidma a prostě od začátku do konce víte, že ten investor, za prvé, že mu tu elektrárnu nikdo nedodá, protože se s tím výrobcem prostě nebaví, nemá s ním žádnou smlouvu, což je úplně jasný. Potom víme, že ty turbíny nejsou certifikovaný na podmínky provozu v Český republice. A víme, že ten terén je členitý natolik, že prostě turbulence vzduchu nebudou umožňovat tyhle větrný elektrárny vůbec postavit. A potom jste tam jako vlastně my na těch jednáních, kdy konkurence nebo nějaký společnosti tam do toho území kreslí támhle deset, jedenáct 270 metrových turbín a vy tam jste jako s jednou 150 metrovou, což se jako v realitě stalo. Jak se jako vlastně cítíte, když takhle stojíte před těma lidma, odprezentuje nějaká společnost a teďka si tam jako vlastně stoupnete vy a řeknete: všechno, co jste slyšeli, je milí a zlatí, vlastně jedna velká krávovina.

Luděk:
No, to říkáte dobře, Ondro. Je to velice těžké se někdy udržet, když to ta konkurenční společnost prezentuje, avšak respektujeme. A ve finále to na mě působí tak, že ti lidé jsou asi fanoušci technologií a ve finále, co nového vyjde, tak si to ani neověří a rovnou to dávají do nějakých prezentací pro ty lidi, aby je uchvátili, že jdou s dobou. Bohužel nás to pak mrzí, protože byl to přesně jedenácti... 11 turbín se skládal ten park. My jsme potom přišli s jednou a vlastně jsme upozornili na to, že v té lokalitě ty turbíny nebudou, protože tam bylo omezení zrovna z Ministerstva obrany, takže jsme na to poukázali. Samozřejmě ta debata se pak trošku zvrhla, protože ty občany to zajímalo a investor řekl, že to je teda pouhý návrh, a my tam pak přicházíme s jedním reálným návrhem, protože víme, že tam více těch turbín nebude. Tak je to potom taková komplikovaná situace. Nás to vlastně mrzí za EnVys, protože když jezdíme na různé lokality a do obcí, tak vidíme, že starostové jsou třeba nadšení, že jim konkurenční společnosti nabídnou pět větráků, ale vlastně z toho může vzniknout jenom jeden. Jo, takže ta zkušenost je taková, že i ti největší bohužel nedodržují metodiky různých odstupů, ochranných pásem, koridorů a tak podobně. My tu filozofii máme nastavenou jinak a jdeme, jdeme všem vlastně tady těm odborníkům, kteří ten vztah k té přírodě mají, vstříc, tím pádem si to děláme o něco těžší. A ono mě to vlastně mrzí hlavně z toho pohledu, že potom tam ti starostové někdy vidí na ta čísla, že raději chci pět turbín, raději tři, proč jenom jednu, dejme jich tam víc. Ale už si pak neuvědomují ty byznys modely těch ostatních, že vlastně EnVys je nastaven tak, že jedna ta turbína dokáže do obce dodat to, co pět turbín od konkurence. A to si myslím, je naprosto zlomové. Takže ne vždycky více turbín znamená více té odměny pro tu obec, protože soukromý investor je většinou nastaven tak, že hájí své vlastní zájmy, kdežto EnVys je nastaven tak, že hájí vždycky zájmy té obce, lokálních firem a lidí. A je to uděláno vlastně tím, za což Ondřeji děkuju, protože ta myšlenka je naprosto skvělá a rád se na tom podílím. A je to uděláno tak, že nabízíme komunitní levný proud, který se skládá z 5 % z výroby. Často to ti investoři ještě ohýbají na 5 % ze zisku a tak podobně, ale víme, jak to funguje, že si za to pak pořizují nebo utápí ty náklady. Jo, tady to je jasně dané a tím, že ještě ta cena elektrické energie má růst, ať už z pohledu elektrifikace, automobil, AI a tak podobně, sami víme, že Meta si rezervovala dodávku levné elektřiny, kterou také nabízíme, a Meta si to rezervovala na 20 let z vlastní elektrárny...

Ondřej:
To je Facebook a Instagram.

Luděk:
Přesně tak, Facebook a Instagram. A tím, že ta cena poroste a ta odměna je vázána na 5 % z výroby elektrické energie, tak ta obec bude vždycky v plusu. To bych chtěl opravdu upozornit, protože to tu musí zaznít. Ne každý si to dokáže takhle spočítat, někdo v tom bohužel vidí jabka, hrušky, ale přitom je to opravdu jenom na jeden společný jmenovatel a ta budoucnost vlastně tam je a takto, jak je to nastaveno.

Marian:
Ano a děkuju Luďkovi za detailní vysvětlení. Obecně toho, a právě proto Vestas, protože Vestas má nejlepší vlastně koeficient výroby, jo. To znamená, není nejlevnější, to víme, taky je přísný v tom, co vyžaduje po svých partnerech, ale ta jedna turbína Vestasu prostě vyrobí nejvíc na světě. Žádný jiný výrobce se nedokáže přiblížit jejím číslům. Můžeme se bavit i jmenovitě, ani Enercon, ani jiní celkem kvalitní evropští výrobci nedosahují prostě té výroby. Takže to je zase důvod, proč EnVys vlastně používá Vestas, protože tím garantuje vlastně nejvyšší možnou výrobu elektřiny v té dané lokalitě. A to se vůbec nebavím o nějakých čínských výrobcích, kde ta výroba je o desítky, třeba 30 a více procent nižší. Takže to je prostě nějaká filozofie, kterou, kterou jako jdeme, proto jsme si zvolili ten Vestas. No a to je vlastně to, co bych chtěl, nebo co by mělo zaznít, a to, co by asi i posluchači by měli navnímat, proč ten Vestas je opravdu jako v tomhle výjimečný nebo jedinečný a proč je to ta značka, se kterou možná všichni chtějí dělat, nebo hodně lidí, ale bohužel ne každý může. A hlavně bych apeloval teda tímto i pokud by nás poslouchali nějací lidé od konkurence v uvozovkách...

Ondřej:
Zdravíme, dobrý den. Víme o vás. Děkujem.

Marian:
I když mi je jako konkurence nevnímáme, ale řekněme, že že se tady pohybují, tak bych je prosil, aby si ten domácí úkol opravdu plnili a pokud už kreslí někde Vestas turbíny do svých projektů, tak aby aspoň měli zajištěno, zdali takovou turbínu tady vůbec můžou dostat, protože není to jenom o tom jednom případě těch 11 turbín, kde byla třeba limitace Ministerstva obrany, ale tam bylo víc aspektů, jak to zmínil Ondřej. Taková turbína vůbec nemá certifikaci pro Česko, její tubusy vůbec neprojedou po českých dálnicích a tak dále. To znamená opravdu toto si zjistit a potom těm lidem v tom území, tak jak to děláme my, prezentovat návrhy, které jsou reálné, protože vzniká potom nějaký šum a i vlastně ti starostové nebo obecně v těch obcích předpokládají, že ti investoři tomu rozumí. Bohužel víme, že spousta investorů, a jsou tady od nás z Vysočiny prostě, jsou to lidé mimo obor, vlastně vyrostli jak houby po dešti a začali dělat větrnou energetiku, protože v tom vidí nějaký byznys. To nám prostě vadí, chceme se proti tomu vymezit a proto ne každý, kdo kreslí Vestas turbíny do svých projektů, je opravdu schopen je tam dodat a kreslí je tam správně. Takže tímto jsme chtěli vlastně, tímto podcastem i možná ukázat na to, kdo je Vestas, co je Vestas a kdo jsou partneři, kteří s Vestasem dělají, abyste dokázali vlastně navnímat rozdíl mezi lidmi, kteří to myslí vážně, upřímně a kteří jenom kreslí něco, co si, jak řekl Luděk, vyčetli někde z internetu, že to je novinka, tak to tam asi patří.

Ondřej:
No my jsme dokonce, Luďo, zjistili teďka nedávno s Marianem, že konkurence to ani několikrát neumí sama nakreslit, že to posílají výrobcovi a proto se stává, že šest různých firem chodí se šesti stejnými návrhama, protože to vlastně pochází z jednoho stolu, jo. Ale chtěl jsem říct v podstatě závěrem. To, že jsme si vybrali největší autority v týhle zemi, s kterýma spolupracujeme, a vybrali jsme si největšího výrobce větrných elektráren na světě, prostě pramení z toho, že to chceme dělat prostě pořádně. A už Baťa říkal, že nemá, že není tak bohatý na to, aby si kupoval levný věci. Co se týče té odměny vlastně obcím, tak to vychází z poměrně jednoduchého základu. Podívejme se na to, kolik ta elektrárna je schopna vyrobit elektrický energie. I kdyby to bylo 13,5 tisíce megawaty, tak se podívejme na to, kolik dneska stojí elektřina. A jaký jsou odhady na to, že kolik ta elektřina bude stát. To znamená, že jedna ta větrná elektrárna vyrobí ročně elektřiny v hodnotě několika desítek milionů korun a potom nechat té obci třeba 200 tisíc korun za megawatu, což znamená, že elektrárna, která vyrobí ročně komoditu za desítky milionů, a potom v té obci zůstane 800 tisíc, milion korun ročně, tak to je ta zhovadilost, v který se dneska jako nacházíme. A proto EnVys navázal tu odměnu na tu výrobu, přičemž jsme si stanovili svůj nějaký minimální, respektive přiměřený zisk a zároveň si uvědomujeme, že ti investoři budou na ty větrné elektrárny mít dotace, třeba ve výši 50 %. A potom, když ta odměna té obci za dobu životnosti má být menší, než kolik ten investor dostane jako tu dotaci, tak to je prostě absolutně bezpáteřní ekonomický jednání pár subjektů, který notabene nemají žádný předchozí energetický zkušenosti a rozhodly se dělat něco, čemu v zásadě prostě nerozumí a dělají nám všem vlastně dobrým lidem z energetiky jenom ostudu. A já jsem vám chtěl pánové poděkovat, že se na EnVysu podílíte a že makáme společně a že je to fajn a že tady jezdíme tou bradou v tom pomyslným blátě společně. Díky.

Luděk:
Taky děkuju. Je to náročná cesta, ale stojí to za to a vidím, že to táhnem za tou vizí. Hlavně chci říct, že to má smysl a je fajn, když se super lidi podílí na věcech, který mají smysl.

Marian:
Já děkuju posluchačům a přeju jim krásný den.

Ondřej:
Na shledanou.

Luděk:
Na slyšenou.