Zpět na všechny články
Porovnání domácí FVE a komunitní VTE
Zajistit si levnou elektřinu na 25 let je jednoduché. Bez stavebních úprav a dotačního papírování. Podívejte se na naše srovnání.
Fotovoltaická elektrárna (FVE)
-
fotovoltaická elektrárna vyrábí přes den, když svítí slunce a to převážně v letních měsících. V tomto období je zároveň spotřeba elektrické energie nejmenší. FVE tak vyrábí největší množství elektřiny, když není potřeba
-
večer, v noci a během zimních měsíců je výroba výrazně nižší nebo dokonce nulová. To znamená, že výroba je koncentrována do omezeného počtu hodin během roku.
Větrná elektrárna (VTE)
- větrná elektrárna dosahuje největší výroby v zimních měsících, kdy je spotřeba elektrické energie nejvyšší
- na rozdíl od FVE vyrábí větrná elektrárna ve dne i v noci, v letních i zimních měsících. Výroba je rovnoměrněji rozložena během celého roku. Tento fakt má význam nejen z hlediska stability dodávek, ale také z pohledu tržní hodnoty vyrobené elektřiny.
- Posouzení vhodnosti lokality VTE
-
v případě větrných elektráren předchází samotné realizaci projektu rozsáhlé odborné posouzení. Jednou z klíčových částí přípravy je studie větrnosti
-
tato studie hodnotí dlouhodobé větrnostní podmínky v dané lokalitě a určuje, zda je místo pro výstavbu vhodné a ekonomicky smysluplné. Větrná elektrárna se realizuje pouze v případě, že výsledky studie potvrzují dostatečný větrný potenciál
1. Provozní spolehlivost
Každá elektrárna má daný instalovaný výkon, tedy maximální výkon, který může dodat při ideálních podmínkách.
Instalovaný výkon však neznamená, že elektrárna vyrábí naplno po celý rok. Skutečná výroba vždy závisí na přírodních podmínkách.
Tato čísla nám ukazují, že solární elektrárna je kvůli střídání dne a noci téměř polovinu své životnosti nečinná.
Větrná elektrárna naproti tomu dokáže využít proudění vzduchu v průběhu celého roku ve dne i v noci, což z ní dělá mnohem stabilnější zdroj pro energetickou síť - vyrábí téměř 80 % času v roce.
Jedna moderní větrná elektrárna o výkonu 4,5 MW vyrobí za rok přibližně stejné množství elektřiny jako solární park o rozloze 18 až 23 hektarů (což odpovídá zhruba 30 fotbalovým hřištím)
- VTE nevyrábí 21,54 % času, včetně časů kdy je cena elektřiny pod 35 EUR/MWh
- FVE nevyrábí 45,55 % času, tj. téměř polovina roku.
2. Kapacitní faktor: efektivita využití zdroje
Tento údaj nám říká, na kolik procent běží elektrárna v průměru během roku ve srovnání se svým možným maximem.
- FVE (11,34 %)
Solární panely pracují efektivně jen zlomek roku.
- VTE (35,66 %)
Větrná elektrárna je 3x efektivnější ve využití svého instalovaného výkonu. To znamená, že z jedné MW výkonu ve větru dostanete trojnásobek čisté energie než z jedné MW výkonu z panelů na střechách nebo polích.
3. Tržní cena: kdy se vyplatí výroba více?
Zatímco solární energie se prodává v době nejnižších cen, větrná elektrárna dodává energii v momentě, kdy je nejdražší. Díky kombinaci vyššího kapacitního faktoru a téměř dvojnásobné prodejní ceny (110 EUR oproti 58,63 EUR ) představuje větrná elektrárna násobně vyšší výnosnost a stabilitu pro jakékoliv energetické portfolio.
- FVE (58,63 EUR / MWh)
Fotovoltaika vyrábí nejvíce v letních poledních hodinách. V tu chvíli je ale trh zaplaven levnou energií ze všech ostatních solárních elektráren. Výsledek je takový, že cena elektřiny je v ten moment sražena na minimum, či dokonce do mínusových hodnot.
- VTE (110 EUR / MWh)
Větrná elektrárna vyrábí nejvíce v zimních měsících - tedy v době, kdy je elektřiny nedostatek a její cena na burze dosahuje maxima.
Zábor půdy
Pro 4,5 MW ve fotovoltaice je potřeba zhruba 5 – 6 hektarů polí nebo luk, které pak nemají jiné využití. Pro jednu větrnou elektrárnu o stejném nebo vyšším výkonu je potřeba jen zlomek plochy. Kolem větrníku se může nadále hospodařit.
Porovnání FVE a VTE ukazuje, že oba zdroje mají své místo v moderní energetice. Pokud však zohledníme dlouhodobou stabilitu výroby, vyšší instalovaný výkon na jednotku zařízení a významný přínos v zimním období, vycházejí větrné elektrárny jako strategicky silnější řešení.
VTE dokáží vyrábět elektřinu i v době, kdy je solární výroba omezená – zejména v podzimních a zimních měsících, kdy je spotřeba energie nejvyšší. Při vhodných větrných podmínkách navíc poskytují vyšší roční výrobu a lepší využití instalovaného výkonu. To z nich činí efektivní nástroj pro posílení energetické soběstačnosti obcí i regionů.
Z dlouhodobého pohledu tak větrná energetika představuje stabilní, výkonný a perspektivní pilíř obnovitelných zdrojů. Právě její rozvoj může významně přispět k naplnění klimatických cílů, snížení závislosti na dovozu energie a k budování moderní, bezpečné energetické infrastruktury.