Zpět na všechny články

Energie zdraží sedminásobně. Zaspali jsme a jádro nestačí říká expert

17. 12. 2024

 To nejdůležitější z rozhovoru:

1. Současná situace
   • Česká republika čelí výzvám v oblasti energetiky, včetně plánovaného vypínání uhelných elektráren, které trvoří 47% výroby.
   • Očekává se, že do roku 2027 až 2030 bude ČR dovážet 20-30% své spotřeby.
2. Soběstačnost
   • Doležal upozorňuje, že Česká republika nedokáže dohnat jiné evropské země v instalaci obnovitelných zdrojů, jako jsou větrné elektrárny.
   • V porovnání s Rakouskem, které má 75 % instalovaného výkonu z obnovitelných zdrojů, je ČR výrazně pozadu.
3. Jaderná energie
   • Budoucnost jaderné energetiky je nejistá kvůli soudním sporům a zpožděním ve výstavbě nových bloků
   • Jaderné elektrárny by měly nahradit staré zdroje, ale neřeší problém s nedostatkem elektřiny.
4.  Cenové predikce
   • Doležal varuje, že cena elektřiny může vzrůst na 8 000 Kč za megawatt a že spotřebitelé by měli očekávat sedminásobné zdražení oproti předchozím rokům.
   • Očekává se, že 40–50 % populace bude čelit energetické chudobě.
5. Komunitní energetika
   • Doležal pracuje na projektech komunitní energetiky, které by měly umožnit místním obyvatelům sdílet energii a snížit náklady.
   • Legislativní překážky brání efektivnímu rozvoji komunitních projektů.
6.  Dopady války na Ukrajině
   • Válka a přerušení dodávek plynu z Ruska zvyšují ceny energií a vytvářejí obavy o dodávky během zimy.
   • Zvyšování tranzitních poplatků Německem se promítá do cen elektřiny v ČR.
7.  Doporučení pro spotřebitele
   • Doležal doporučuje uzavírat dlouhodobé smlouvy na dodávku zelené elektřiny, aby se minimalizoval vliv burzovních cen a emisních povolenek.

Celý rozhovor zde:

Moderátor:
Jiří Böhm, v FocusOn.cz a tady pořad Industry in Motion a Ondřej Doležal, člen představenstva komunitní energetiky Envis. Ahoj.

Ondřej Doležal:
Ahoj.

Moderátor:
My se tady zase po čase potkáváme, vždycky řešíme tu aktuální situaci, co se týká energetiky. Jaká je teď nyní situace? Protože od té krize už uplynuly více než tři roky, už jsme se jako poučili, připravili na tu potenciálně další krizi?

Ondřej Doležal:
Ne, to si nemyslím. V zásadě tak, jak nám to unikalo od toho roku 2013 v rámci třeba Energošmejdů, následně teda těch všech úprav energetického zákona, tak vlastně dneska jenom vidíme, že jsme před nějakým stavem, kdy chceme vypnout uhelný elektrárny, což u nás je 47 % výroby, a do toho v rámci vlastně zavádění emisních povolenek ETS 2, tak v podstatě nás čeká 80% transformace teplárenství. To znamená, že v zásadě všechno to, co jsme doposavaď věděli a mohli vidět, tak je nějakou formou odrazovým můstkem do budoucna.

Moderátor:
No a jaká je ta situace? Protože my jsme tady třeba nedávno měli hosta, který tvrdí, že když se vypnou ty uhelné elektrárny bez tepláren teda, tak že se jako v podstatě nic nestane.

Ondřej Doležal:
Šestého jedenáctý, tuším, tak byla cena elektřiny mezi šestou a osmou hodinou 20 000 korun bez DPH a všech dalších poplatků. To znamená, že když budeme vypínat elektrárny, který vyrábí elektřinu stabilně, a budeme je nahrazovat nějakými jinými zdroji, což teda v Český republice se moc neděje, tak žádná ekonomická poučka neříká, že čeho je málo, to je levný.

Moderátor:
No a jak jsme na tom teda s tou soběstačností energetickou, respektive jak na tom budem spíš do budoucna?

Ondřej Doležal:
Když se vlastně podíváme na ty vyjádření, ať už to jsou Česká elektrizační přenosová soustava, Akademie věd a tak dále, tak v podstatě všichni se shodují na tom, že mezi lety 2027 a 2030 máme začít dovážet zhruba 20 až 30 % své spotřeby. Což představuje 20 milionů megawatthodin elektřiny ročně a... to znamená, že co se týče soběstačnosti, tak to moc velký bingo jako nebude. A potom samozřejmě v rámci právě těch emisních povolenek, vlastně přechod od uhlí, vytápění uhlím a zemním plynem, tak se očekává, že budeme spotřebu elektřiny zvyšovat do roku 2040 zhruba o 70 %. Takže co se týče naší soběstačnosti, tak v podstatě s vypínáním těch uhelných elektráren, ať už to jsou Dětmarovice, Chvaletice, Počerady, což by mělo být vypnutý už příští rok, tak to nám představuje 9 až 11 milionů megawatthodin ročně a to znamená, že Česká republika se už příští rok stane dovozcem elektřiny, podobně jako dneska dováží elektřinu Německo, Rakousko, Polsko a ostatní země Evropské unie.

Moderátor:
Já, když jsem se o tom bavil s několika odborníky, tak mi říkali, že ta soběstačnost v podstatě není jako v našem rámci... není možná. Je to tak? Že jako, že to nedokážeme vlastně, že se s tím musíme smířit v podstatě?

Ondřej Doležal:
My to nedokážeme na základě toho, co se tady právě dělo těch posledních 20 let. Když se podíváme třeba na instalovaný výkon obnovitelných zdrojů, tak Česká republika má zhruba 12 %. Slovensko má 26, Rakousko 75 %. Jo, takže v zásadě, když jsme tu nic doposavaď v zásadě jako nedělali a nechávali jsme to v uvozovkách jako vyhníst, no tak teď pozdě bycha honit. My nejsme schopni v rámci pěti let dohnat... dohnat třeba Německo. Protože když se podíváme na instalovaný výkon třeba větrný... větrných elektráren, což má být nositel tý český energetiky, protože větrný elektrárny vyrábí nejvíce elektřiny v zimě, kde je poptávka po elektřině největší, tak třeba Rakousko na kilometr čtvereční má jedenáctkrát větší instalovaný výkon větrných elektráren než Česká republika. Polsko má sedmkrát víc, Německo třicetsedmkrát víc. Takže teďka pokud my jako v uvozovkách začínáme, no tak samozřejmě v rámci pěti let nejsme schopni nic jako dohonit, protože nový projekty, který by nahrazovaly ty, který chceme utlumit, tak tu prostě nejsou, no.

Moderátor:
Na druhou stranu my máme zase jako jadernou energii, respektive řeší se dostavba několika bloků. Zase jsem slyšel názory, že to ekonomicky ani nějak vlastně vůbec nedává smysl. Tak jaký potenciál má tady toto odvětví nebo to jádro jako takové?

Ondřej Doležal:
Tak jádro teďka projde nějakým soudním sporem. V podstatě dva z těch účastníků toho výběrového řízení se začínaj odvolávat, což u nás jako v poměrech téhle země je spor na sedm let. Následně teda se uvidí, co s tím samotným tendrem bude. Takže ono v zásadě... když se podíváme na Dukovany, tak ty byly zprovozněný kdy? V nějakej 80., 89., což znamená, že ty zdroje mají dneska 40 let. I když se budou 15, 20 let stavět nějaké nové a ne v plné výši, tak v zásadě pokud něco uvedeme do provozu, tak ta kapacita nebude nová kapacita elektráren, ale v zásadě jenom bude nahrazovat ty stávající. Takže v zásadě jádro jako takový nás zkrátka nespasí a potom samozřejmě je otázka, v jakým režimu se ty zdroje, nebo ty jaderný elektrárny, budou stavět. Protože původní záměr byl, že by se postavily Dukovany s tím, že by to zaručoval stát, ale ta elektřina by nekončila na burze, ale skončila by v odběrných místech státní správy kolem 40–50 eur za megawattu. Ale v zásadě dneska je ten tendr nastavený tak, že ta elektřina právě půjde na tu burzu, kde víme závěrné ceny, že jo, několikanásobné zdražení oproti výrobním nákladům, a proto se bavíme o tom, že elektřina z toho bude stát 200, 250 eur za megawattu, protože to je v podstatě předpokládaná tržní cena jako taková.

Moderátor:
Takže má teda smysl vůbec dostavovat nebo přistavovat další bloky?

Ondřej Doležal:
Tak určitě. Ono prostě čím více elektřiny na té burze bude, tak tím ta elektřina bude... bude levnější. A pokud se bavíme o tom, že už teď máme jako 20 milionů megawatt elektřiny začít dovážet... Německo minulý rok dovezlo 9 milionů megawatt, Rakousko tři a půl, Polsko je na tom dost podobně, jo. A potom všichni jsme součástí jednoho trhu a pokud všichni budou deficitní, no tak elektřina potom bude dosahovat takovejchdle enormních jako částek. A viděli jsme to už v říjnu 2022 – elektřina 17 000, že jo, fixace byly 11 000 na dva roky a podobně. To je v podstatě to, co nás čeká, protože pokud ti zákazníci budou nakupovat elektřinu přes burzu, kde soutěžíme s všemi ostatními odběrateli v podstatě s půlkou Evropy, tak ta elektřina bude drahá.

Moderátor:
No a dalo by se to nějak číselně vyjádřit, řekněme pro člověka, aby si to dokázal představit? Jako o kolik nám ta elektřina v těch následujících letech jako zdraží? Kolik si mají připravit peněz?

Ondřej Doležal:
Když se podíváme vlastně na výhledy, který dělala Česká elektrizační přenosová soustava, s tím, že co se bude dít, když vypneme uhlí do konce roku 2030, tak ta odhadovaná cena byla kolem 8 000 korun za megawattu. Což z mýho pohledu teda je ještě poměrně jako mírná... mírná cena.

Moderátor:
A to znamená, já nevím, člověk, který bydlí v paneláku nebo v domě, o kolik mu to zvedne jako vyjádřit to takto?

Ondřej Doležal:
V zásadě ta elektřina oproti roku 2021 nebo minimálně ty první polovině, tak bude zhruba šestkrát, sedmkrát dražší, podle těch v uvozovkách optimistických odhadů. Když se podíváme vlastně na Draghiho správu, která vlastně popisuje evropskou energetiku a s tím teda pracují i místní úřady, že 40 až 50 % české populace bude v energetické chudobě. Což si myslím, že vypovídá samo o sobě.

Moderátor:
My jsme se tady bavili o obnovitelných zdrojích. Pochopil jsem, že Česko trošku více sází třeba na vítr. Jak... jak to vidíš ty?

Ondřej Doležal:
Jo, tak cílem státu je postavit 400 až 800 větrných elektráren, minimálně tak je to... tak je to deklarováno. A v podstatě dneska jsou společnosti, který se snaží domluvit s těmi obcemi nějaký smlouvy o spolupráci na výstavbu, včetně teda naší společnosti. A pracujeme na... na těch projektech, aby nějaký elektrárny, ideálně komunitní, kdy ta elektřina nebude končit na burze, ale u těch zákazníků, tak... aby vznikly.

Moderátor:
Není... není problém, ale zase, protože u nás všechno dlouho trvá, potřebujem nějaké místo, kde to... kde to postavíme a podobně. Není todle ta jako stopka, která to všechno jako prodlouží a vlastně prodraží?

Ondřej Doležal:
Ono se snaží těmhlenctěm zdrojům právě v rámci asi toho, že se tu dlouho nic nedělo, v trošičku jako uhýbat, ať už, že by se na to nemusela dělat EIA a tak dále. Zkrátka ten proces té... té výstavby zrychlit, ale zase to naráží na spoustu jiných zákonů, ať už to jsou ornitologický průzkumy, který nejsme schopni zkrátit, to je sám o sobě rok, jo, a tak dále. Takže nějaké snahy na tomhlentom jako jsou, ale možná se někdy budou i trochu míjet účinkem.

Moderátor:
Takže i třeba kvůli ochraně ptactva už jenom... jenom kvůli tomuhle se to prodlouží třeba o rok, pochopil jsem to správně?

Ondřej Doležal:
Eh, ano. I vlastně my jsme třeba řešili, když takhle se bavíme, tak jsme řešili nějaký... nějaký aktivní prvky ochrany na... na ty zdroje, že by se to instalovalo s tím, že potom bysme to ptactvo chránili po celou dobu životnosti těch zdrojů a jestli bysme byli schopni najít nějaký... nějaký zrychlovací procesy. A nebyli. Takže v zásadě jedeme podle nějakých metodik, který tu byly a samozřejmě jsou do nějaké míry správný, ale potom už nereflektují tu potřebu stavět ty zdroje rychleji.

Moderátor:
Když tě tak zatím poslouchám, tak to vypadá, že nějaká energetická krize asi přijde a asi s tím budem muset počítat. Moje otázka je, jak se na to můžeme připravit třeba... teď nemluvím o státu nebo o firmách, které se v tom angažují, ale my jako lidé.

Ondřej Doležal:
Vy jako lidé, tak my jsme vlastně přišli s komunitní energetikou Envis, kdy vlastně každý ten odběratel je schopen si zarezervovat část výroby z toho zdroje. Potom ta elektřina právě jde za výrobní náklady s nějakou přiměřenou marží do toho odběrnýho místa, kdy teda děláme to tak, že většinově tu naší společnost budou vlastnit obce. To znamená, že třeba ty obce a její obyvatelé si potom nakupujou levnou elektřinu právě od té společnosti, kterou většinově vlastní obce.

Moderátor:
Komunitní energetika... jaký je o to vlastně zájem? Když se tak bavíte s těmi obcemi nebo lidmi jednotlivými, jakou máte odezvu?

Ondřej Doležal:
Dobrou. Jako co se týče Envisu, tak my to máme trošičku jinak, než je zákon o komunitní energetice, protože ten zákon přináší spoustu omezení, který de facto efektivní komunitní energetiku třeba rakouského stylu v podstatě znemožňují. Tudíž to děláme mírně jinak a potom ta odezva je dobrá. Takže jsou obce, které si kupují naše akcie, jsou obce, které nám umožňují stavět komunitní větrný elektrárny, třeba teďka Trstěnice u Litomyšle, pan Kmošek a tak dále. Takže zájem těch obcí spolupracovat je, to určitě ano.

Moderátor:
A co stát? Podporuje nějakým způsobem tyto... tyto způsoby?

Ondřej Doležal:
Já bych řekl, že ne. Protože když se podíváme třeba na tu směrnici evropskou RED 2, která měla být implementována v červnu 2021, tak Rakousko tuhlenstu směrnici vzalo, udělalo z toho zákon o pěti stránkách a v zásadě tam dneska můžete sdílet elektřinu napříč celým Rakouskem. To u nás prostě není možný, takže my tam máme omezení 1000 odběrných míst, tři obce s rozšířenou působností a tak dále. Ale potom, když máte větrnou elektrárnu třeba, která vám vyrábí elektřinu pro 4000 odběrných míst, ale vy můžete připojit jenom 1000, tak potom ta komunita podle toho energetického zákona vlastně tenhlencten zdroj nikdy nepostaví, protože má mnohem menší spotřebu, než kolik jako vyrábí. Z toho důvodu je potřeba to dělat jinak, my jsme ten model vymysleli a... a intenzivně na tom s těmi obcemi pracujem.

Moderátor:
No a když ten stát nepodporuje, tak měl by podporovat?

Ondřej Doležal:
No měl by. Je to nástroj, jak zmírnit dopady extrémně vysokých cen energie pro zákazníky. To je přímo citace z důvodový zprávy lex OZE 2, která ale vlivem nejrůznějších pozměňovacích návrhů k tomu cíli směrnice RED 2 úplně nedošla.

Moderátor:
Už jsme to trošku zmiňovali, jaké jsou ty největší překážky, které musíte řešit?

Ondřej Doležal:
Tak my, Envis, ty překážky řešit nemusíme, protože my jsme zkrátka... my máme licenci na obchod, máme místa, kde ty zdroje mají stát, a díky tomu můžeme zapojit více než 1000 odběrných míst. Díky licenci na obchod můžeme přenášet elektřinu do celé České republiky, můžeme zapojit střední a velkou firmu, neomezený počet domácností a tak dále. No a potom zkrátka všechny ty nevýhody té komunitní energetiky, tak jak je napsaná v tom zákoně, tak vlivem toho, že jsme akciová společnost a tak dále, tak zkrátka přesahujeme. To znamená, že my jako Envis na tohle nenarážíme.

Moderátor:
Když se bavíme o těch větrnících nebo větrných elektrárnách, dá se tedy mluvit řekněme o nějakém budoucím potenciálním boomu? Že tady prostě když pojedeme někam autem, že tady nás budou lemovat různé typy větrníků?

Ondřej Doležal:
No, to je velká otázka. Jako ten cíl těch 400 až 800 kusů, tak jak je deklarovaný vlastně od shora, tak se mírně nepotkává právě třeba s těmi ornitology z hlediska ochrany krajiny a krajinného rázu, kdy potom ti úředníci zkrátka maj v uvozovkách ty svoje vidle, který můžou ten projekt, do kterých můžou hodit do toho projektu. A to je zase nějaká v uvozovkách mírná zaostalost těch zákonů, ale ona to není zaostalost těch zákonů, ono to je o tom, že energetická koncepce z roku 2011 říkala něco, ale ono se to nestalo. A zkrátka dneska víme, že se budou vypínat uhelný elektrárny v podstatě do pěti let, ale my ty mechanismy na to, jak postavit větrnou elektrárnu do dvou let, prostě nemáme, jo. Takže na tom to v zásadě stojí a padá.

Moderátor:
A mimochodem, a kolik vůbec stojí nebo jaká je investice do takové větrné elektrárny a jak je to třeba s tou její návratností?

Ondřej Doležal:
Eh, co se týče... co se týče návratnosti, tak tam počítáme samozřejmě i s dotacemi a tak dále, ale v zásadě se bavíme o šesti letech, když se počítáme tu předpokládanou cenu elektřiny. No a potom ta investice je v zásadě 100, 150 milionů plus další příslušenství, připojitelnosti a tak dále. Takže zní to samozřejmě jako hrozně, to číslo, ale když si dneska tisíc lidí postaví osmikilowattovou fotovoltaiku, tak v zásadě za to zaplatí půl miliardy třeba. Takže ono potom v rámci toho, kolik ta elektrárna vyrábí elektřiny pro kolik lidí, tak to tak drahý není.

Moderátor:
Už jsi tady zmiňoval solární panely... solární panely na domech. Jak si vlastně v tomhle stojíme? To samozřejmě za sebou máme určitou, řekl bych, jak boom, tak určité kritické momenty. Je ten solár něco, co nám do budoucna jako může taky pomoci zásadně?

Ondřej Doležal:
Ne. V zásadě kapacity solárů tak víme, že jsou nějak jako vyčerpaný. Dneska když chce rodinný dům připojit fotovoltaiku do sítě, tak v zásadě mu to neumožňujou. Nevýhoda fotovoltaik je ta, že vyrábí nejvíce elektřiny v létě, kdy je energetická náročnost prostě nejmenší. Z toho důvodu my třeba fotovoltaiky v uvozovkách bereme obloukem a právě se věnujeme té větrné energetice, která vyrábí právě nejvíce elektřiny v zimě. Tam potom se bavíme o ceně elektřiny v odběrných místech na úrovni 1200 až 1800 korun za megawattu, což s ohledem na to, že odhady jsou kolem 8000 korun přes burzu, tak je velmi lidové a velmi jako dobré.

Moderátor:
Ještě na závěr jsem se chtěl zeptat, protože my se vždycky bavíme a vždycky ta válka na Ukrajině nějak se jí dotkneme, protože pořád je, naopak poslední dobou to trošku vypadá hůře. Jak to... jak toto může ještě víc, dejme tomu, narušit vůbec tu energetickou soustavu jako takovou?

Ondřej Doležal:
Tak teďka vidíme, že Rusko od 1. 1. přestává dodávat zemní plyn do Rakouska. To samozřejmě vyžene cenu zemního plynu a závěrnou cenu elektřiny. Dneska spotřeba Český republiky tak, jak je, tak v zásadě 70 % naší spotřeby bereme z těch zásobníků. Takže pokud bude nějaká tužší zima, tak už dneska se objevují jako obavy o to, aby byl dostatek elektřiny. Takže na tom to zkrátka stojí a padá. Vidíme, že třeba Německo zvyšuje tranzitní poplatky Český republice a to potom se zase promítá do těch cen. Nejen teda zemního plynu, ale i elektřiny. Takže v zásadě mít tyhlensty kontrakty na krátký období je velmi rizikový, ať už je to průmysl a tak dále, kdy nejsou schopni hlídat své náklady a tak dále. Takže z toho důvodu je prostě dobré mít dlouhodobé smlouvy o dodávce zelený elektřiny, kde právě nemáte vliv burzy, není tam vliv emisních povolenek a je to v uvozovkách nějak ještě normální.

Moderátor:
No tak uvidíme, co nám přinesou další měsíce a roky. To byl Ondřej Doležal, děkuji za rozhovor.

Ondřej Doležal:
Já díky.