Zpět na všechny články

O monitoringu ptactva ve Vražném s RNDr. Mgr. Patrikem Molitorem

 Průběh videa:

Pokud má větrná elektrárna vliv na netopýry, to je ta chiropterologická část, odpověď ano má. Teď je otázka, jak je ten vliv velký a na jaké druhy konkrétně, protože víte, že ptačích druhů je celá škála, tak jsou vymezeny druhy, na který ten vliv je velmi významný, naopak jsou potom druhy, kde ten vliv není dejme tomu až tak dobře znám anebo je minimální. Protože mají úplně jiné nároky na prostředí, úplně jinak se pohybují, než třeba, když to řeknu jednoduše, vezmeme velké druhy, všichni znáte čápa. Ten se má úplně jiné chování než dejme tomu třeba sýkora, která je u krmítka. A v tomhletom ohledu se potom hodnotí i vliv těch větrných elektráren. To znamená pro každou lokalitu je důležité to, co momentálně tam žije nebo se vyskytuje, stejně tak jsou i databáze, ze kterých se dá zpětně zjistit, jaký ten výskyt tam třeba byl v minulých letech a samozřejmě tohleto všechno se musí zhodnotit.

Já vás dlouze nebudu zatěžovat tím, které skupiny to jsou, jaké jsou tam různé vzdálenosti a tak dále, ne. Jestli se podíváte tady na ten nadpis, tak vidíte, že se to bude týkat vyloženě tady Vražného. Momentálně firma Envis pro firmu Envis zpracovávám ornitologický a chiropterologický průzkum, jak již bylo zmíněno, chiropterologický, netopýři jsou konzultovány s panem docentem Bartoničkou z Česunu. Mé jméno je teda Patrik Molitor, jsem autorizovaná osoba pro provádění biologických hodnocení při Ministerstvu životního prostředí, zároveň jsem i předseda Slezské ornitologické společnosti, což je pobočka České společnosti ornitologické v Ostravě, zároveň externí vyučující na Ostravské univerzitě.

Velice rád bych na úvod řekl jednu věc. Dělal jsem hodnocení větrných elektráren pro řadu dejme tomu investorů, některé některé větrné elektrárny stojí, jiné ne a ani nebudou. Já opravdu není mým cílem v tomhletom ohledu si říct, dobře, tak někdo si objednal nějaký průzkum, tak to prostě udělám tak, aby to vyšlo, však co, ty ptáky nikdo nepozná, když to takhle řeknu zjednodušeně. Ne, to absolutně ne. Tím že jsem předseda Slezské ornitologické společnosti a na tomhletom kraji mi extrémně záleží, tak nechci tady jezdit v budoucím životě a dívat se na větrnou elektrárnu, kdybych věděl, že tam nastává konflikt s ptáky nebo s netopýry, to absolutně ne. To mi opravdu můžete věřit.

Jak takový průzkum probíhá. Pro ty ptáky i pro netopýry se stanovuje určitý okruh. Ten okruh je 5 kilometrů od větrné elektrárny. Toto je území, kde se minimálně minimálně říkám jeden rok sledují ptáci. Sledují se ptáci, jak přelétávají, sledují se ptáci, kde hnízdí, sledují se ptáci, kde se shromažďují, to je taky velmi důležitý. U netopýrů je to velmi podobné. Jestli dovolíte, já nejprve začnu ptáky a pak bych vysvětlil teda netopýry. Takže tady máme vymezenou nějakou oblast, to vidíte to červeným, to je těch 5 kilometrů a určitě vidíte určitě vidíte i tady takovýhle modrý čtverec. To je oblast, která se týká hlavně netopýrů a míst, kde mají svoje zimoviště a nebo naopak letní kolonie.

Takže ornitologický průzkum, jak jsem již nastínil, probíhá minimálně jeden rok, minimálně, ideálně kdyby to byly dva roky. Na základě toho, co je vlastně zjištěno během toho ornitologického průzkumu, se stanovují konfliktní druhy. Mezi ty konfliktní druhy patří obecně velké druhy ptáků. Čápi, volavky, dravci, prostě jeřábi a tak dále. Toto jsou všechno konfliktní druhy. Je to dané tím, jaké mají vlastně nároky na to prostředí. Víte všichni, že prostě dravci, když loví, tak krouží, to znamená, tam je daleko větší riziko té srážky s tou turbínou než dejme tomu u menších druhů, kteří protahují, nebo kteří dejme tomu hnízdí někde v nějakém remízku. Takže toto jsou takové zjednodušeně řečeno klíčové cílové druhy.

Na základě toho, jak ten výskyt je v průběhu toho ročního průzkumu, se dají body do map a každý ten druh, kolem každého toho druhu se udělá zóna. Udělá se červená zóna a žlutá zóna. Červená zóna je taková, kde prostě je to metodikou dané, větrák nevyroste. Pak se vytvoří žlutá zóna, ta je větší, kde ten větrná větrná elektrárna může vyrůst podmínečně.

Lépe, než abych o tom takhle mluvil, pojďte se podívat, jak tohleto vypadá. Tohleto jsem použil z jiné lokality, kterou jsem hodnotil. Tady tyhle ty modré křížky tady byl větší záměr postavit větrné elektrárny, představují potenciální výstavbu větrných elektráren. Tady všichni znáte čápa bílého, tady jsou hnízda, co vidíte těch čápů. To znamená tady je vytvořen buffer, to znamená tenhle ten kruh, kde vůbec není přípustné, aby žádná větrná elektrárna stála. Stejně tak vidíte, že vlastně tady tento záměr stál ve žluté zóně. To znamená tady nějakým způsobem se musí hodnotit, jak ten vliv bude velký.

Krom toho toto je příklad jednoho druhu, a těch druhů tam může být celá řada, můžou tam být různé druhy dravců a tak dále a potom se překryjou ty jednotlivé mapy a vyhodnotí se, zdali vůbec ta větrná elektrárna tam může vyrůst. Stejně tak jestli dobře vidíte, jsou tady takové červené šipky. Ono se totiž sleduje nejen to, kde ten čáp hnízdí, ale jak se v té krajině pohybuje. To znamená, jestli v místě toho záměru přelétává, jestli tam má loviště a tak dále, a to se samozřejmě taky musí zhodnotit. Takže tady taková jenom ukázka toho, jak potom vlastně vypadá ta jednotlivá druhová mapa.

Chiropterologický průzkum, netopýři. Opět jako jsou různé skupiny ptáků, jsou různé skupiny netopýrů. Některé druhy netopýrů jsou ohroženy tou výstavbou větrné elektrárny více než jiné. U těch netopýrů se sleduje, kde mají své letní kolonie. Ty letní kolonie můžou být na půdách budov, mohou být i v dutinách stromů. Sleduje se, kde mají svá zimoviště. Tyhle většinou bývají opravdu v nějakých štolách, jeskyních a tak dále a zároveň co je velmi důležité, tak se sleduje pomocí echolo nebo pomocí detektorů jejich echolokace. Všichni víte, že oni používají echolokaci tím, že oni loví, a sleduje se jejich aktivita. My víme, že ty netopýři vyhledávají určitá loviště. To znamená, jsou to třeba nějaké liniové struktury stromů, jsou to rybníky a tak dále a opět je důležité vědět, jaká ta aktivita na základě té echolokace je.

Potom se to zhodnotí s přírodními biotopy, jak už bylo nastíněno, to udělal pan docent Bartonička, a řekne se, aha, tak ta aktivita tam je vysoká, tam prostě větrná elektrárna stát nemůže, a nebo naopak je nízká. Na to jsou opravdu přesně dané hodnoty. Ta echolokace, ta aktivita se sleduje pomocí liniového transektu, to znamená máte třeba pás stromů, který projdete, sledujete tu aktivitu. Potom máte stacionární detektory, ukážu vám, jak to vypadá. To se umístí ideálně do bodu, kde ta větrná elektrárna má stát, a jsou tam minimálně sedm nocí, ideálně déle v každém měsíci, kdy ty netopýři mají tu aktivitu, a sleduje se samozřejmě ta aktivita i pomocí dronu nebo balónu a jak jsem nastínil srovnání s přírodními biotopy.

V prvé řadě, když má někdo nějaký záměr postavit větrnou elektrárnu, je velice jednoduché dát bod do mapy, udělat kolem toho kruh o vzdálenosti 200 metrů, pokud tahleta větrná elektrárna dejme tomu zasahuje do lesního porostu nebo do rybníku a tak dále, tak už se přímo řekne tomu investorovi, prostě tady ne. Jo, tady to nepůjde, musíte najít nějaké jiné místo. V případě tady Vražného nezasahuje do kraje toho lesního porostu ani dejme tomu tam do té linie těch stromů, takže dobře, pojďme teda zkoumat, jaká ta aktivita u těch netopýrů je.

Letní kolonie a zimoviště. Opět netopýři jsou velmi konzervativní. Oni často využívají letní kolonie několik let po sobě, stejně tak zimoviště. Takže když se to tady dá do tohodle nějakého zase poloměru v té vzdálenosti, tak to vypadá, že ta větrná elektrárna tady ve Vražném by neměla mít problém.

Migrační koridor. Tady už vidíte, že tam nějaký zásah je a ono to není moc vidět, ale jsou tady takové tři barvičky a je migrační koridor dálkových migrantů, to jsou ty druhy netopýrů, které jsou nejvíce ohroženy tou větrnou elektrárnou. Potom je dejme tomu sedentárních druhů a nebo druhů migrujících na střední vzdálenost, ty až tak ohroženi nejsou, protože třeba migrují v daleko nižší výšce, už to zjednoduším. Co jsem tady chtěl zařadit, ať to sami vidíte i na vlastní oči, a to, že ten průzkum, asi všichni poznáváte hrabětický les, je opravdu zaměřený na to, které druhy by tady mohly být. To znamená, není vyloučeno, že hrabětický les využívá orel mořský, což si budeme říkat, je to konfliktní druh. Jsou tady různé mokřady, můžou využívat jeřábi.

Tady vidíte jeden z takových konfliktních klíčových druhů, nevím, jestli poznáváte, tady je to vidět, pozná někdo? Ale je to moták lužní a u toho motáka lužního, když se podíváte, tak tady bylo hnízdo toho motáka lužního. Takže teď před váma tady všemi ukazuji, že prostě mým záměrem určitě není vůbec cokoli tajit a jenom nastavit potom kolem toho ty jednotlivé, jak jste viděli červené a žluté zóny a vyhodnotit, protože ten průzkum nadále probíhá, probíhat ještě nějakou dobu bude, zda z pohledu ornitologie a z pohledu chiropterologie je možné tu větrnou elektrárnu tady umístit.

Dovolím si upozornit na jednu věc. O tom, jestli ten větrák tady bude nebo nebude, nerozhoduji já. O tom rozhoduje orgán ochrany přírody. To znamená v tomto případě Moravskoslezský kraj, ale protože všichni víte, jsme na hranici chráněné krajinné oblasti Poodří, kde předmětem ochrany je moták pochop, a moták pochop v místě toho záměru mám pravidelné pozorování, tak už vím, mám indicie, že třeba správa chráněné krajinné oblasti Poodří bude vyžadovat naturové hodnocení, to zas je úplně trošičku úplně, je to něco jiného, kde se bude hodnotit, jaký vliv ta větrná elektrárna má na toho motáka pochopa.

Tady ještě ukázka, jak vlastně vypadá instalace těch detektorů, tady vidíte hned dva jsem dával, jeden je teda na netopýry, ono ty krabičky vypadají podobně, ale nastavené to je trošičku jinak, jeden je na netopýry, druhý je na ptáky, protože samozřejmě já nemůžu být na tom místě stále, ale můžu tam nainstalovat detektor, který mi nahrává několik dní několik nocí ty hlasy a já jsem potom už na základě softwarového vybavení počítače vyhodnotit ty druhy, které tam byly.

Tak tady vidíte taky kraj hrabětického lesa pěkně při západu slunce, kdy se tam zkoumala teda aktivita těch netopýrů. Chtěl bych vás požádat, pokud máte ideálně nafilmováno, natočeno, nahráno nějaké druhy ptáků a poskytnete mi je, a já opravdu si to jako ověřím, verifikuju, tak se můžete spolehnout na to, že v té závěrečné zprávě prostě budou uvedeny. Já s tím opravdu nemám jediný problém.

Když bude hraboší rok, tak tady bude tolik dravců a tolik ptáků, než když ten hraboší rok nebude. Když řeknu příklad, může to být hnízdiště toho motáka lužního, kterého jste teď tam všichni viděli. Ten moták lužní přednostně v Moravskoslezském kraji hnízdí v pšenici. Takto je z devadesáti procent tak tak to je, to máme ověřené. To znamená opravdu tam už se potom je to i na domluvě potom toho investora se domluvit, dívejte se, no tak máme tady větrák, je třeba tu pšenici od toho větráku dál posunout, on tam může a nemusí být, ale i ten moták lužní je relativně věrný tomu okolí, kde hnízdí. On může hnízdit teď řeknu příklad kilometr od toho větrné elektrárny, ale příští rok může být dejme tomu půl kilometru. Jasně. A nebo tady nemusí být vůbec a nebo bude dva kilometry pryč. Může se stát, jo, tady toto, ale je tady jeden pár, jo, co jsem zjistil. Jsou třeba lokality jako je Přerovsko, Olomoucko, Opavsko, kde těch párů těch motáků lužních je celá řada a pravidelně se do té oblasti vrací, to máte pravdu, vůbec nevylučuju.