Zpět na všechny články

AI- 19. Epizoda: Model EnVysu, Větrníky, Moraveč

Přepis · 19. epizoda

Model EnVysu, Větrníky, Moraveč

24. 4. 202631 min

Celý přepis epizody podcastu EnVys.

Model EnVysu, Větrníky, Moraveč

Poslechněte si epizodu

Model EnVysu, Větrníky, Moraveč

Podcast EnVys – vracíme energii lidem

Celý přepis

Zdeněk Ondrák: Dobrý den, já vás vítám u další epizody podcastu EnVys, tentokrát k našemu záměru výstavby v obci Moraveč. Mé jméno je Zdeněk Ondrák a dnes budu tuto konverzaci moderovat a se mnou je tady Ondřej Doležal, zakladatel EnVysu. Ondřeji, ahoj.

Ondřej Doležal: Dobrý den, ahoj.

Zdeněk Ondrák: Ondro, tak mohl bys jenom tak ze začátku představit, kdo jsi a co děláš v EnVysu?

Ondřej Doležal: Já jsem Ondřej Doležal, jsem člen představenstva. Vlastně ten princip komunitní energetiky, že to začneme budovat tady na území České republiky, notabene, že to stáhneme na větrné elektrárny, které vyrábí nejvíce elektřiny v zimě, což je přesně to období, kdy lidé prostě potřebují elektřinu, tak s tím jsem přišel. Představoval jsem to vlastně starostům, kterým jsem dlouhodobě dělal poradenství, už od toho roku 2013, kdy vlastně se mnou jsou první mediální zmínky o tom, že ten energetický trh se k těm konečným zákazníkům nechová úplně, úplně přátelsky a fér. A těm starostům a obcím jsem vlastně ten princip komunitní energetiky představoval a společně s těmi obcemi, které jsem tedy, které mě znají několik let zpětně, už téměř desetiletí, což na to, že mi je 35, zní hrozně, ale, ale je to tak, tak na půdorysu spolupráce těchto obcí a potom všech dalších, tak vlastně EnVys vyrostl.

Zdeněk Ondrák: Když se teď budeme bavit přímo o výstavbě větrných elektráren, tak já se na webu EnVysu dočtu, že nejsme úplně typickým developerem. Můžeš trošku říci, jak k tomu přistupujeme nebo co je tím myšleno?

Ondřej Doležal: My jsme vlastně občanská energetika. To znamená, že tu společnost spoluvlastní přímo zákazníci, kteří mají vliv přímo na vedení té společnosti. Samozřejmě na tom začátku to musel někdo vybudovat, někam to odvést, něco zkrátka vytvořit a to předávání do rukou zákazníkům probíhá postupně, nicméně probíhá. Cílem je, aby většinově tu společnost vlastnili zákazníci, kdy ti samotní zakladatelé jsou postupem času čím dál tím více upozaděni, kdy mně samotnému na konci dne zůstanou akcie zhruba 17,5 % společnosti, takže už dnes tam nemám vlastně majoritu. A je to tak dobře. Je to zkrátka společnost, kterou opravdu budou spoluvlastnit a ovládat její zákazníci.

Zdeněk Ondrák: Takže v tom vnímáš ten největší rozdíl od ostatních nebo jiných developerů, kteří se výstavbě větrných elektráren věnují?

Ondřej Doležal: Od celkové energetiky. Když se na to podíváme, opravdu od toho roku 2013, tak tady chodili různí energošmejdi, podomní prodejci, slibovaly se lidem úspory, ale v realitě 70 % lidí si spíše jako naběhlo, než něco ušetřilo. Pak jsme tady měli vlastně energetickou krizi, kdy jeden ze tří největších dodavatelů v České republice odevzdal licenci a skončil ze dne na den. Následně tedy vyrostly ceny elektřiny trojnásobně a mě to prostě nebaví. Mě nebavilo sledovat to, jak cena elektřiny... v roce 2016, což byl extrém, tam zase byla cena elektřiny extrémně levná, ale byla pro domácnosti okolo 850 korun za megawatthodinu a najednou to měl být cenový strop v roce 2023, 5000 korun za megawatthodinu. A obcím, kde vlastně ty elektrárny měly stát, tak se nabízel půl milion, milion za to, že to tam vlastně bude stát. No a když si vezmete, že ta elektrárna vyrobí 13 a půl tisíce megawatthodin, i při stávajících cenách, tak i kdybychom to vzali, že ta elektrárna ročně vyrobí 50 milionů korun v čisté hodnotě, té obci dáte milion, do toho ta soukromá firma dostane dotace ve výši 50 %... Říkám ty bláho, tak to je prostě země a poměry, ve kterých já prostě jako nechci žít. Takže to byl jako ten impuls, že všichni víme, že vyrobit elektřinu je levné a potom prostě to jsou překupníci a vlastně nenažranci v pravém slova smyslu. A to mě vybičovalo k tomu, že prostě jsme tady tři roky nebo už dnes tři a půl... to ryjeme tou pomyslnou držkou v zemi, když to řeknu, jak to cítím, a celé to jako budujeme. Jo, ale to byl ten impuls, protože třeba během energetické krize já jsem natáčel rozhovor s pánem, on měl důchod 17 tisíc a zálohy na energie platil 15 a půl tisíce, jo. Prostě stát tedy říkal, že v tom nikoho nenechají, on byl... moc se nemohl pohybovat, tak jsme mu tam poslali sociálku, sociální pracovnici, aby s ním vyplnila ty papíry. No a dostal tisícovku, jo. Tak to bylo prostě jako... A ty dopady prostě vidíme, samoživitelky, důchodci, střední třída, jako když se tady zdražily energie jednomu rodinnému domu, dejme tomu o 20, 30 tisíc za rok, tak ty jo, to už jsou prostě dvě výplaty, jo. To není málo. Takže z mého pohledu je prostě elektřina něco, co prostě všichni jako potřebujeme a ty ceny by měly být prostě takové, aby ti lidé to mohli normálně prostě zaplatit a fungovat s tím, že, že můžou prostě normálně fungovat. Jo. Takže... no, takže asi jsem snad odpověděl.

Zdeněk Ondrák: Jo, díky moc za představení EnVysu a vlastně nějaké vize a mise, proč, proč se té energetice věnujeme tímto způsobem. Já bych teď přešel přímo k Moravči. My jsme vlastně před pár týdny dosáhli dalšího milníku a to je odevzdání dalšího EIA oznámení a to právě na lokalitu Moraveč. Ondro, můžeš mi říct něco k historii této lokality ve vztahu k EnVysu, proč jsme si ji vybrali, proč právě tam?

Ondřej Doležal: No, Moraveč byla vlastně jedna z těch obcí, kde já jsem historicky působil, kde jsme vlastně dělali to výběrové řízení na dodavatele energií. Ono to nebyla jenom Moraveč, v tom regionu byl třeba Božejov, Rynárec, Nová Cerekev hned vedlejší obec. Zkrátka ty obce v tom regionu. Těm se to jako představovalo. A... takže jsem věděl, že se tam nějaký záměr jako připravoval. No a paní starostka vlastně říkala: "Hele, tak pojďme to otevřít." Protože my jsme ty obce každé dva roky navštěvovali vlastně s novým výběrovým řízením, vlastně na další období. Takže jsem byl pozvaný na zastupitelstvo. Paní starostka tedy řekla, že se s tou konkurenční společností nebo že jdu akorát vhod, že ji naštvali a že se s tou společností dál nebude bavit. Začali obcházet majitele pozemků a zkrátka dělat tam nějakou takovou jako neplechu. A na zastupitelstvu tedy to probíhalo tak, že zastupitelé zkrátka řekli, že s nikým nepodepíšou smlouvu, dokud nebude určený přesný GPS bod. Že pokud prostě to nebude dané, takže to nepodepíšou s tím, že když bude odchylka, tak smlouva prostě zaniká. Což si asi umíte představit, že když projektujete takhle něco velkého, tak k těm posunům zkrátka dochází, je to úplně jako běžné. Jenže my jsme v Moravči na tom byli tak, že druhý člen představenstva, pan Kopřiva, tak... což je dohledatelné, že jo, samozřejmě, tak ten pozemek, na kterém vyšel ten prvotní návrh, tak vlastně spoluvlastní jeho táta a teta. Takže v podstatě jsme si řekli: "Ty jo, tak, tak proč ne, tak ten pozemek zřejmě jako rodinní příslušníci nikomu jinému jako neprodají a moc volných pozemků jako na výstavbu jako není." Takže tady si to sedlo vlastně dobře, protože já jsem dělal energie v Moravči od roku 2016, ti okolní starostové mě tam znají... Měli tam energii, cenu elektřiny i během krize pod 1400 korun, ať už to byl Božejov nebo Nová Cerekev, že všichni tu platili za elektřinu 5 tisíc cenový strop a oni měli cenu elektřiny 1400, jo. Takže jsem měl za to, že tam jsem jako uvedený jako dobře a že vlastně i s ohledem na to, že jsme dělali tu protišmejdskou novelu energetického zákona... Že se zkrátka tam jsme jako dobře. Že vlastně není důvod jako cokoliv jako řešit, jo, vlastně pohybujete se na obcích, na půdorysu obcí, které vás tady 10 let znají, ví, že jste napsal energetický zákon nebo tu protišmejdskou novelu... Nikdy žádné výhrady nebyly. A tak jsme tu lokalitu začli prostě rozvíjet. S tím, že jsme říkali, že by bylo dobré nějakou smlouvu podepsat, ať se tam dá prostě já nevím radius 70 metrů, pak 70 metrů, vůbec to neexistovalo. A... tak, jak je EnVys, energie Vysočiny, ve svém jako názvu, což dnes neplatí, že jo, ta působnost je celorepubliková, tak pořád to mělo nějaký jako smysl. Takže my jsme ten první rok pracovali opravdu na větrných elektrárnách čistě na Vysočině, kdy to zpravidla bylo právě u těch obcí, kde jsme jako figurovali a fungovali. No... takže jsme to rozvíjeli. Rozvíjeli, rozvíjeli a nakonec jsme to opravdu do rozvinuli tak, že v podstatě ty všechny studie jsme museli udělat, protože obec prostě řekla, že jinak se s námi bavit nebude. Takže jsme to pojali tak, že když se nebudou bavit s námi, tak se nebudou bavit s nikým, jenže my jsme tam ty pozemky měli. Což nikdo jiný neměl. Pro nás to bylo úplně, jako když začnete maraton, ale, ale pro vás to začne na pátém kilometru, jo.

Zdeněk Ondrák: Co všechno jsme vlastně museli udělat, abychom teď mohli přijít s tím EIA oznámením?

Ondřej Doležal: My jsme, my jsme to prvotně museli prověřit, vlastně z hlediska existence sítí, oslovit všechna ministerstva, ornitologii, ať nám k tomu řeknou, jak to vidí. Následně zde probíhal celoroční ornitologický průzkum. Tam právě probíhají ty největší posuny. Takže ta elektrárna, když to řeknu, tak ani dnes nebude stát na tom pozemku těch rodinných příslušníků, protože jsme to zkrátka museli posunout. Proběhl vlastně celoroční nebo průzkum netopýrů, odebraly se vzorky půdy, udělala se hluková studie, udělala se vlastně jestli ta elektrárna nebude dělat to blikání, stroboskopický efekt přes západ slunce a tak dále. Takže vlastně zpracovaly se absolutně všechny studie na to, abychom řekli: na tomto centimetru bude střed té elektrárny.

Zdeněk Ondrák: Takže už tedy máme konkrétní, řekněme GPS lokaci nebo souřadnice, kde by ta větrná elektrárna měla stát?

Ondřej Doležal: Ano, od minulého týdne jsme splnili podmínky pro uzavření smlouvy.

Zdeněk Ondrák: Super, můžeš jenom v rychlosti zmínit ještě, jak vypadá ten náš záměr? O co přesně se jedná, jaký typ větrné elektrárny, výška, další specifika?

Ondřej Doležal: Je to větrná elektrárna od společnosti Vestas, což je největší výrobce větrných elektráren na světě. Ty elektrárny se vyznačují tím, že jsou nejefektivnější. Žádný jiný výrobce neumí vyrobit při stejném větru více elektřiny. Takže ta efektivita té větrné elektrárny je absolutní Rolls-Royce mezi tím, co na tom trhu zkrátka je. Ta elektrárna bude v součtu 200 metrů vysoká včetně horní úvratě té lopatky, ale ten tubus sám o sobě, tak tuším, bude kolem 120 metrů, pak už je délka lopatky, kdy tedy ministerstvo obrany tam stanovilo limit 200 metrů. Ale, ale na rovinu si řekněme, že EnVys nikde po republice neplánuje stavět větší elektrárny, než 200 metrů.

Zdeněk Ondrák: Rozumím. A pamatuješ si nebo vybavuješ si, jak daleko bude ta elektrárna od nejbližšího obydlí?

Ondřej Doležal: Je to asi 900 metrů, takže my jsme vlastně zřídili projektový web, Moraveč.EnVys.cz, kde ty všechny informace jsou, a ten záměr jsme vlastně představili té obci. My jsme zastupitelům... vlastně kolega, Marián Vráblík, kterého vlastně můžou posluchači znát, tak byl pozván na zastupitelstvo, aby ten záměr vlastně prezentoval, to byl minulý únor 2025, kdy tedy dostal známku 1,4 jako ve škole z pěti za ten přednes. Takže velmi jako dobrý ten, ten report z toho, z toho setkání samozřejmě na tom webu, takže kohokoliv by to zajímalo, tak se může podívat na to, jak to probíhalo, jak se to komunikovalo.

Zdeněk Ondrák: Probíhalo v té lokalitě vlastně i seznámení občanů Moravče s tím naším projektem, nějaká participace, měli možnost o nich zpětnou vazbu na ten projekt?

Ondřej Doležal: Neměli, protože tak jak zkrátka na tom začátku zastupitelé tvrdili na tom prvním bodu, vlastně říkali no tak pozemky... tak dokud nemáte pozemky, tak nemá smysl se bavit. Dokud nevíte, kam vyvedete výkon, nemá smysl se bavit. Nechceme před ty obyvatele jít jako s něčím, co prostě není hotové. Takže to byl ten narativ, no nakonec to tam tedy sklouzlo úplně jako k jinému extrému, ale o tom se asi budeme ještě bavit.

Zdeněk Ondrák: No, tak jestli to chápu dobře, tak vlastně participaci, nebo běžně, když máme nějaký záměr v určité lokalitě, jednáme s obcí... S tou se domluvíme na tom, že tam proběhne nějaká participace, pak co si dobře vybavuji, tak probíhají dvě nebo tři kola. My tam pozveme různé experty a snažíme se trošku snížit ty obavy nebo představit vlastně, jaká je ta realita dopadu té větrné elektrárny, a tady to tedy neprobíhalo vzhledem k tomu, že vlastně jsme s tou obcí nemohli jednat?

Ondřej Doležal: No ono to ještě probíhá, tohle všechno, předtím než se ten záměr představí zastupitelům a zastupitelé řeknou: "Jo dobrý, takhle to můžeme jít projednat s lidmi." Takže, takže kolega tam byl od těch zastupitelů, dostal takovou jako super známku, tak jsme si říkali "dobrý". Zastupitelé potom měli vlastně projednávat ještě nějaké ostatní jako nabídky, jak to jako bude, ale my jsme věděli, že by tam tu elektrárnu nikdo nepostavil, protože už jsme měli smluvený ten pozemek, což se po nás chtělo, vedlejší pozemek byl rodinných příslušníků, tam se prostě nedá jako vlézt. Takže když to řeknu blbě, tak my jsme to tam jako prostě měli jako hotové, protože ta obec po nás chtěla, ať na tom pracujeme, a když došlo vlastně na tohle představení, tak zhruba 14 dnů potom, co ten Marián dostal tu známku, já jsem tam nebyl, musím říct, jo, takže nebyl jsem u toho přítomen, nicméně ten report existuje od nezávislé agentury. Takže... no a najednou vlastně oznámili, že s námi nebudou jednat. Což bylo vtipné, protože my jsme se bavili, že jo, s Mariánem, já mu říkám: "Jo, to je detail, bylo všechno dobré." A "Není o čem se jako bavit, tak tak tohle je jako detail" a najednou jako prásk, že, že s námi ukončí jednání. N... jako z ničeho nic úplně. Tak tak jsme na to koukali. No, což nebylo příjemné, že jo, samozřejmě jako si říkáte "ty jo... jako jak to..." Ano.

Zdeněk Ondrák: V Moravči také proběhla vlastně anketa směrem k veřejnosti, o jiném záměru... Máš představu o tom, jak ten záměr vlastně vypadal, v čem se lišil od toho našeho?

Ondřej Doležal: No my jsme, my jsme ještě potom zjišťovali, co se jako stalo, proč jsme byli vyřazeni. Moc se s námi komunikovat nechtělo a tak jsme tam hodili vlastně podle zákona prostě klasickou sto jedničku, na základě jakých kritérií se tam jako co, co jako událo. A ten výsledek nás jako překvapil, jo. Protože vlastně bylo z toho jasné, že ať jsme se zeptali na cokoliv, jestli někdo má studie, kdo je jak daleko a tak dál, tak vlastně bylo, že to obec jako nezjišťovala. No a následně tedy tam došlo k tomu projednání návrhu, kdy tam tedy se bylo projednání, následně anketa o tom, že by tam někdo postavil 3 větrné elektrárny, 240 metrů vysokých. Což bylo absolutně jako v rozporu, protože tam je ptačí oblast, ornitologům po prvních pěti minutách debaty bylo jasné, že tam jako ne, severně tam vedou nějaké sítě, kde to zkrátka není možné, potom ty elektrárny taky produkují nějaký jako hluk, jo. Takže když postavíte tři obrovské elektrárny vedle sebe, tak ty hluky se sčítají, no a ten limit ministerstva obrany je 200 metrů. Takže, takže když jsme se někde dozvěděli přes rodinné příslušníky - plný paradox, to, to by vás jako nenapadlo, co všechno je možné, jo - dozvěděli, že tam je takováhle anketa, tak je to prostě divné, protože, protože paní starostka tam i vlastně komunikovala s tou tetou toho kolegy, že je ráda, že to bude stát jako u nich a tak. A pak se to vyvrbilo takovým jako nešťastným způsobem.

Zdeněk Ondrák: Já jenom zmíním, že vlastně v té anketě bylo odevzdáno 102 hlasů, odpovědí bylo "ano" 50, odpovědí "ne" 51, přičemž jeden hlas byl jako neplatný.

Ondřej Doležal: Jeden hlas byl neplatný, tam dva manželé odevzdali vlastně hlasovací lístek jeden, kdy oba ti lidé byli "pro", takže, když to jako vezmeme, tak anketa vyšla paré na paré. No anketa vyšla vlastně, když to vezmeme, jako de iure, že ti lidé to jako nechtějí. Nicméně my jsme tam ještě lidem dávali letáky do schránky, že to jako není úplně normální, že ten, že ta anketa je o nerealizovatelném záměru, kdy nám někteří ti lidé připisovali, že to vyšlo negativně jako nám, ale my jsme ty lidi jako informovali v podstatě od začátku doteď. Shodou okolností teď tím tam také plánujeme roznést nějaké informace těm lidem. No a, a ten bonus vlastně tam směřujeme, směrem k těm lidem, protože... s tou obcí je to takové zvláštní, jako moc tomu nerozumím, tomu co se tam událo, a proč. Nemá to racionální důvod navenek. Jasně.

Zdeněk Ondrák: Ještě abych se vrátil zpátky k té anketě, je tohle hlasování závazné vlastně pro jakoukoliv, jakoukoliv výstavbu, nebo se jednalo o ten konkrétní jako nabídku, o té konkurenci?

Ondřej Doležal: Něco já mám vlastně informace, tak v Moravči snad historicky proběhlo referendum o tom, že tam větrnou elektrárnu chtějí, nicméně ta anketa, která proběhla, tak proběhla přímo na ty tři elektrárny těch 240 metrů vysokých, takže nebyla to anketa, jestli větrné elektrárny "ano" a "ne", a případně v jakém počtu, ale bylo to opravdu o tom: "pojďme odhlasovat, že se tu postaví 3, 240metrové elektrárny", no a pak uvidíme, co se s tím hlasováním bude dít.

Zdeněk Ondrák: Super. Když si to vezmeme zase z pohledu našeho jako developera, jaké jsou vlastně naše povinnosti ve vztahu k jednání s obcí?

Ondřej Doležal: Ony dost jako nejsou, protože zkrátka ty obnovitelné zdroje jsou něco, za co prostě Evropská unie, stát, vidíme to na cenách elektřiny, jo, za poslední měsíc a půl, vidíme to prostě na situaci v Íránu, kdy, kdy dnes tam rozstříleli nějaký tanker údajně nebo co, kdy potom prostě ceny elektřiny jsou opravdu extrémní, a víme, že ty zdroje se prostě musí stavět. Takže když ten záměr splňuje, co má, tak vlastně v zákoně je, že ta obec dostane nějakých 650 tisíc za tu elektrárnu, zhruba 38 korun vlastně z každé vyrobené megawatty, 12 korun za každou vyrobenou megawattu dostane to ORPčko, ten svazek obcí kolem, a to je vlastně ta zákonná povinnost. My té obci nabízíme násobně více. Jo, v podstatě nejvíce na trhu, my jim nabízíme procenta z té výroby. Nikoliv ze zisku, protože ty firmy, které to staví, tak si na to budou půjčovat peníze, že jo, takže prvních 10 let z toho nikdo zisk neuvidí, a když, tak no... ještě uvidíme, jak to bude s těmi firmami. My to máme postavené tak, že kdykoliv se otočí lopatka té elektrárny, tak 4 % z vyrobené elektřiny se prodají za tržní cenu a to jde do rozpočtu té obce. Je to nastavené tak, že té obci dáváme zhruba třetinu toho, co zůstane naší společnosti, takže EnVys má zisk ve výši 12 % z výroby. Takže zisk EnVysu je to, že 12 % z toho, co ta elektrárna vyrobí, se prodá, to je zisk EnVysu a příjem obce je, že 4 %, co to vyrobí, tak za přítomnost té elektrárny, a ten zbytek je de facto ta komunitní energetika. Takže takhle je to u nás jako rozdělené.

Zdeněk Ondrák: Nevadilo by ti nasdílet nějakou konkrétní částku, třeba při stávajících cenách elektřiny, na kolik by to tak ten příspěvek obci mohl vyjít?

Ondřej Doležal: Při stávajících cenách by to bylo zhruba 2,5 milionu korun za turbínu.

Zdeněk Ondrák: Ročně.

Ondřej Doležal: Každý rok. Super.

Zdeněk Ondrák: A vzhledem k tomu, že teď tedy žádnou smlouvu nemáme podepsanou, tak my teď ten příspěvek budeme nabízet přímo občanům, je to tak? Můžeš k tomu něco dodat?

Ondřej Doležal: Tak, my jsme ty podmínky té obce splnili teprve minulý týden, takže v zásadě se tam není o čem bavit, protože... nebo teď je, ale, ale zase je před volbami, no víte, jak to je, všichni... Takže my jsme ty podmínky splnili teprve minulý týden, v každém případě v zákoně je ta minimální odměna, co ta obec prostě musí jako získat, a po tom jednání vlastně ze strany, ze strany těch zastupitelů, tak jsme se prostě rozhodli fakt jít napřímo za těmi lidmi, protože ti lidé v konečném důsledku budou u té elektrárny žít, a byť jsou jako "pro", historicky anketa vyšla "pro", teď i pro ty 3 elektrárny, de facto ti lidé byli "pro", takže chceme vlastně to vyrobené množství elektřiny rovnoměrně rozdělit mezi ty lidi, což bude elektřina zdarma. Vychází to na nějaké 3, 4 megawatty elektřiny, s tím, že ten zbytek elektřiny budou mít s nějakou jako garantovanou cenou, zhruba 1800 korun bez DPH po celou dobu životnosti s tím, že zřejmě tam bude možnost navyšování o nějakou inflaci, protože to už je opravdu něco, co my dáváme jako ze svých, a my jsme komunitní projekt, jo. My máme ten záměr každý rozpočítaný na procenta, poměrně jako jasně, a někomu slíbit levnou elektřinu z toho, je pro nás taky jako složité. Takže těch 1800 korun je něco, s čím umíme v rámci toho záměru existovat.

Zdeněk Ondrák: My jsme tedy zmínili, že jsme teď ve stavu EIA oznámení, můžeš ještě doplnit, co nás ještě čeká?

Ondřej Doležal: No já nejsem technik, ani k tomuto musím říct, že nejsem ve firmě ten pravý, s kým by se tohle mělo probírat, ale teď běží zkrátka lhůty na to, aby se k tomu mohl každý, každý vyjádřit. Následně tedy z toho vzejde, jestli tedy "ano" nebo "ne", nicméně ty studie, které my jsme k tomu předložili, tak dělaly nejrenomovanější osoby v České republice, takže ať už to jsou znalci z hlediska krajinného rázu, ať už to jsou znalci nebo autorizované osoby na ty jednotlivé průzkumy, takže my neočekáváme, že by byl schopen někdo ty naše záměry, v uvozovkách, prostřelit na základě nějaké neodbornosti nebo něčeho takového. My jsme ten záměr od počátku komunikovali s krajem, společně s Českou zemědělskou univerzitou, se kterou tedy spolupracujeme, abychom opravdu stavěli ty elektrárny na vhodných místech, kde to je opravdu dobré. Takže já osobně nečekám, že by ten záměr měl dostat stopku, kvůli jakékoliv nevhodnosti nebo čemukoliv jinému, protože ať už kraj na tom počátku říkal, že tam "ano", i z hlediska krajinného rázu, což je to gró, co se tady na té Vysočině snažíme uchránit, za každou cenu, až netransparentně a nevíme, kde tedy "ano" a kde "ne", ale mělo by to být jako hotové a správné. Takže EnVys staví dobré elektrárny na dobrých místech a správně.

Zdeněk Ondrák: Já jenom doplním, že těmi dalšími kroky je tedy jednotné environmentální stanovisko a potom tedy stavební povolení. Ondro, kdy odhaduješ, že by mohla ta větrná elektrárna stát a začít dodávat elektřinu?

Ondřej Doležal: Pokud jsem dobře v obraze, tak stavební povolení bychom měli dostat začátkem příštího roku, potom budeme čekat zhruba rok na to, než ta elektrárna reálně dojede, to znamená, že se bavíme v horizontu začátek roku 2028. První elektrárny, kdy tedy stavební povolení dostaneme ještě dříve, tak ty by měly být zprovozněné zhruba o kvartál jako dříve. Nicméně s ohledem na to, že jsme to celé začali budovat před 3 a půl lety, tak máme tam potom další záměry, hodně rozpracované, o čemž jsi asi nejlépe u nás v tuto chvíli informovaný ty nebo jeden z těch, jo, gró. Takže, takže ty projekty máme v pokročilé fázi a jsme schopni to odevzdávat a ty elektrárny stavět. Takže, to je fajn.

Zdeněk Ondrák: Super. Tak já moc děkuji za tento rozhovor, já doufám, že se občané Moravče dozvěděli o nás, o naší firmě a o našem záměru. Možná se tě ještě zeptám, jestli je něco, na co jsem se tě nezeptal?

Ondřej Doležal: Asi ne, tak obyvatelé Moravče nás znají, oni o nás vědí, my jsme tam tu letákovou kampaň v podstatě měli od prvopočátku, no tak samozřejmě, že je blbé, že se to tam neprojednalo, ale my jsme prostě o tom nerozhodli, no a pokud prostě zastupitelé tady ohodnotí projekt, že je super, a za 14 dnů vám řeknou, že s vámi končí debatu, tak to je prostě jako na hlavu postavené. A... no. Takže tak. Já si myslím, že to tam skončí jako dobře, nám někteří ti lidé vlastně reagovali na ty letáky, vyjadřovali nám podporu... My tedy teď chceme, aby se nám ti obyvatelé registrovali, kteří mají zájem o tu bezplatnou elektřinu a následně levnou elektřinu... A myslím si, že pár jako jednotlivců, kteří hrají nějaké zákulisní hry, by nemělo prostě ovlivňovat chod celé obce a notabene v takovém jako extrémním případě, kdy... Kdyby zkrátka na začátku řekli: "Hele, my si to chceme vyřešit po svém, prostě promiňte, nechceme se s vámi bavit," tak my bychom to prostě vzali. Jo, ale tím, že řekli: "Hele, přineste přesný bod," a jsme domluvení, no tak a notabene když tam jsme od počátku měli pozemky, byť jsme to neměli podepsané, že jo, ale nebyl k tomu důvod, ale věděli jsme, kde se jako pohybujeme, tak pro nás to byla opravdu jako dobrá příležitost a tak jako správně vhozená rukavice. No, to je jak kdybyste šli do fitka, už oblečení a někdo vám řekl, jestli uběhnete 100 metrů, ty jo, tak se asi jako rozběhnete, že jo. Takže jsme zkrátka do toho šli a... jsme tam v takovémto stavu. Samozřejmě, že jako není příjemné potom jako... nebo příjemné, jo, myslím si, že je to zbytečné, jako hlavně, jestli na tom něco je, tak je to opravdu zbytečné, a to tedy od začátku.

Zdeněk Ondrák: Tak jo. Tak já moc děkuji, ještě zmíním, že veškeré informace o našem záměru plus třeba naše podcasty nebo videa o tom, jak probíhá výstavba, co všechno je pro tu výstavbu potřeba, tak se můžete dozvědět na webu Moraveč.EnVys.cz.

Ondřej Doležal: Tak. Díky. Mějte se hezky, na shledanou.

Váš příjem z 1 MWh přebytků podle hodiny dne1 0002 0003 0004 0005 0002 15102 03011 95621 92431 95042 09152 55862 74172 59682 24391 902101 703111 608121 611131 683141 887152 189162 648173 074183 494193 455202 995212 637222 27523hodina dneVaše cena ≈ 1 025 Kč/MWhVáš příjem z prodeje přebytků
Jste 10 vteřin od modelové kalkulace.Stačí nám jen Vaše spotřeba.
Zadejte Vaši spotřebu
Cena za 1 MWh bez DPH

Elektřina bez burzy, povolenek a marží

Zaplatíte jednou za výkon vlastní elektrárny a 25–35 let odebíráte elektřinu za cenu výroby. Žádné zdražování.

 
Soubory cookies

Cookies používáme k zajištění fungování webu, a s vaším souhlasem také k měření návštěvnosti a k zobrazování a vyhodnocování reklam. Údaje mohou být sdíleny s Googlem a dalšími partnery. Volbu můžete kdykoli změnit v Nastavení.

Nastavení Odmítnout vše Souhlasím

Cena elektřiny na burze během dne

Večer, kdy doma svítíte a vaříte, stojí elektřina na burze několikanásobek polední ceny. Domácnost nakupuje hlavně ráno a večer, tedy za horní část křivky.

Data z OTE se načítají…

Průměrné hodinové ceny denního trhu OTE za MWh bez DPH, distribuce a marže, za posledních 12 měsíců. Stejná data používá naše kalkulačka.