Zpět na všechny články

Prásk, 2026: další energetická krize – přijde černý scénář, energie zase zdraží (rozhovor pro FocusOn)

O čem rozhovor je

Je to tady znovu: další energetická krize. Rozdíl? Tentokrát tu je EnVys.

V roce 2021 jsme varovali, že se krize může opakovat. V roce 2026 energie opět zdražují a scénář se opakuje – jen s tím rozdílem, že dnes už mají obce, firmy i domácnosti kam jít: k elektřině přímo z elektrárny, bez burzy a bez zdražování.

Přečíst rozhovor

Publikováno: 16. 10. 2026

Celý přepis

Ondřej Doležal: Proč bychom neměli držet základní komoditu ve svejch rukách? Jaký my jako stát máme důvod k tomu, nebo lidi v tom státě mají důvod prostě k tomu, že by se mělo všechno najednou jako všeho se zbavovat a ty služby nakupovat razzem, notabene za ceny, který se určujou dneska ale úplně po celým světě? To není jenom Evropa, támhle támhle Írán, támhle támhle Rusko, jo, Venezuela, najednou cena ropy, cena s tím je spojená cena zemního plynu, s cenou zemního plynu je spojená cena elektřiny, do toho tam jsou nový emisní povolenky, všechno dáváme do elektřiny, žádná ekonomická poučka neříká, čeho je málo, to je levný. No tak sakra, dobrý, stát to za nás nevyřeší, ale my sami prostě můžeme bejt prostě součástí jedné jako energetické skupiny.

Jiří Böhm: Tady Jiří Böhm, fokuson.cz a pořad Industry in Motion a mým hostem je Ondřej Doležal z EnVysu. Ahoj.

Ondřej Doležal: Ahoj, dobrý den.

Jiří Böhm: My už jsme se několikrát tady viděli. Ty jsi v roce 2021 psal protišmejdovskou novelu energetického zákona. A když jsi byl u nás ve Fokusonu v říjnu 21, takže to už je v podstatě pět let, tak jsi jako první v České republice říkal, že přijde energetická krize a že průměrný dům pocítí zdražení o desítky tisíc Kč, což se vlastně jako naplnilo.

Ondřej Doležal: Je to tak.

Jiří Böhm: Je to tak. Jako co se jako stalo, když bys to za těch už vlastně pět let popsal, v jaké jsme třeba teď i fázi, když to porovnáš před těmi pěti lety?

Ondřej Doležal: Já tam vlastně vidím v tudlenctu chvíli paralely. Ono když se vlastně podíváme na spotovou cenu elektřiny, která za posledních osm měsíců se pohybuje kolem 6 000 některý jako hodiny, tak když startovala ta první krize v tom roce 2021, takovýdle ceny byly chvíli, měsíc, dva, jo. Ale dneska v té cenové hladině v podstatě jako žijeme. Do toho víme, že v Evropě není dostatek plynu v těch zásobnících. No a teďka je otázka, jaká bude topná sezóna. Jestli jako bude zima v podstatě stejná, jako byla v roce 2022 – to bylo na Silvestra 16° nad nulou, takže v podstatě zima nebyla – a nebo jestli bude zima, jaká byla 2016/17, kdy prostě byly mínus 20, byla opravdu jako extrémní zima. No a tady v tom prostě leží to, jestli bude jako opravdu velká energetická krize, a nebo bude střední a malá energetická krize.

Jiří Böhm: No a tak my nejsme, nedokážem předpovědět počasí, ale jak jak to jako podle tebe dopadne tuhle zimu? Jako bude to ta velká krize energetická, nebo ta střední?

Ondřej Doležal: Ono todlencto počasí jako nepředpovíme, jo, ale víme, že vlastně včera se schválily emisní povolenky ETS2 s tím, že vlastně ten systém už je zavedenej, emisní povolenky se budou platit od roku 2028, což je vlastně za 14 měsíců, když si to vezmeme. Takže v zásadě prostě víme, že elektřiny v Evropě je nějakej jako nedostatek, zejména teda přes ty zimní měsíce. No a to nás nějak jako posouvá do nové energetické éry.

Jiří Böhm: V roce 2022 jsi říkal, že následky energetické krize mohly být čtyřikrát menší a že elektrárny, které se postavily v podstatě z daní lidí, přestaly sloužit lidem. Jak jsi to vlastně jako myslel a jak bys to vlastně posunul teď do toho do toho dneška?

Ondřej Doležal: Když vlastně Česká republika zaváděla ty cenový stropy na úrovni 5 000 Kč za megawatt bez DPH, tak na Slovensku platil cenový strop 54 €, něco takovýho, 1 250 Kč. Takže když jsme si vzali čistě jenom cenu elektřiny, na Slovensku 1 250 Kč a 5 000 u nás, tak je tam prostě značný značný nepoměr. Takže u nás se vlastně přistoupilo k tomu, že stát zavedl stropování cen u těch dodavatelů energií, nikoliv u těch výrobců elektřiny. Takže tam prostě vznikl jasnej jako nepoměr. No a spousta těch energetickejch firem, který měly nakoupeno, tak prostě zdražily, rozhodly se té situace prostě využít. A tudíž i ti zákazníci, pro který vlastně bylo nakoupeno a nemuselo se jich to dotknout, tak díky jednání de facto pár jednotlivců jsme si tady prostě podpořili inflaci a všechno se nám to tak jako hezky zkrátka roztočilo.

Jiří Böhm: Hm. Další věc je, co jsi říkal zase v roce 2023, že klasické fotovoltaiky se brzy přestanou vyplácet a že lidé budou platit za to, že budou dodávat elektřinu do sítě zpátky. Tak to se vlastně taky naplnilo, nebo to respektive spousta těch majitelů fotovoltaik jako takhle má.

Ondřej Doležal: Je to tak, je to tak. Prostě bylo jasný, že ten letní profil, kdy ta spotřeba zkrátka není, zejména tady přes ty slunné dny... To vidíme na tomhle grafu, jo. To je vlastně spotová cena od 13 do 16 hodin v říjnu a v podstatě tady vidí, že prostě mezi 9. hodinou už cena elektřiny prostě padá. No a jakmile prostě zase zapadne slunce, tak cena elektřiny letí nahoru. Takže my jsme to spoustě zákazníkům říkali, že to takhle bude. Někteří nás jako neposlechli, obce, no a třeba začátkem tohodlenctho roku jsem měl rozhovor se starostou a on říká: „Musíte mi zajistit nějakou cenu, protože jakmile zastupitelstvo zjistí, že jsme tady dali peníze do fotovoltaiky a ještě doplácíme za to, že dodáváme do sítě, tak to budu mít těžký, no.“

Jiří Böhm: Hm. To byl možná jeden z těch důvodů, proč jsi vlastně i přišel s tím konceptem komunitní energetiky EnVys...

Ondřej Doležal: Ano.

Jiří Böhm: ...kdy koneční zákazníci si formou PPA kontraktu koupí část větrné elektrárny a následně si mohou koupit i akcie, takže vlastně ta energetická společnost je svým způsobem v rukou těch zákazníků. Byl to jeden z těch důvodů, proč jsi to vlastně všechno todle vymyslel a vyprojektoval?

Ondřej Doležal: Dá se říct, je to tak. Je to je to přesně, protože když se podíváme na tu situaci v roce 2021, tady nebyla jediná energetická společnost, která by řekla: „Dobrý, vážení, my tu elektřinu máme nakoupenou, nemusíme vám zdražit, máme vlastní elektrárny a prostě uděláme to tak, jak to má být.“ Každej si k tomu prostě svoje jako přisadil, cenových stropů v podstatě zneužili úplně jako všichni, prostě to vidíme. No takže dneska ty elektrárny v tom roce 2022/23 prostě přestaly sloužit lidem. My jsme viděli, jaký to má prostě dopady na ty lidi, jo. To prostě byli důchodci, já jsem tam měl pána, on měl důchod 17 000 a za energie platil zálohy 14 000, jo. To je prostě neuvěřitelný. A pokud s tímhlenctím jsem prostě chtěl něco udělat, tak jako chodit do médií je jako nádherný, možná sem tam tě někdo jako pozná, to jako víš, ale žádná jako reálná změna prostě není, jo. Politici mnohdy té energetice prostě nerozumí, takže potom i ty opatření, jako byl třeba ten sociální tarif, něco takovýho to taky bylo, jo. Každej, kdo žil v bytě, tak dostal 3 500 Kč, každej, kdo měl chatu i garáž, ale když někdo topil elektřinou, tak dostal 2 000, jo. A přitom v bytě se ti zdražilo o 700 Kč jako ročně, ale ten rodinnej dům, tam to opravdu vyletělo prostě o desítky tisíc.

Jiří Böhm: Hm.

Ondřej Doležal: Takže potom ten motiv byl prostě takovejdle. Já jsem vlastně dal dohromady ty lidi, ať už z energetiky, navázali jsme spolupráci vlastně s Českou zemědělskou univerzitou, PKF APOGEO, vstoupilo nám do toho vlastně za minulý volební období, za ty dva roky, 31 obcí, další deklarují, že nám do toho vstoupí. Takže řekl bych, že se to jako rozjíždí, protože ty lidi to chápou. Když jsem s tím začal před těma dvouma rokama, tak to rozhodně tak jako hezký nebylo, protože nikdo neřešil, co bude za tři, čtyři roky, jo. My tady máme takovou trošičku svízelnou situaci v tom, že politici dostatečně dobře nekomunikujou to, co nás jako obyvatele prostě čeká. Takže v roce 2021 za českýho předsednictví nebo 22 se schválila stávající podoba Green Dealu, schválilo se vlastně zavedení ETS2, v podstatě všichni říkali, že to nebude, že to nebude. Následně se přijaly ty zákony a prásk, dneska jsme prostě v situaci, kdy za 14 měsíců se k ceně zemního plynu začne připočítávat emisní povolenka, kdy ta cena podle Němců, podle německejch vysokejch škol, který na to reálně ty studie udělaly, tak se zdraží zemní plyn o 600 až 1 800 Kč na jednu megawatt. To prostě není málo.

Jiří Böhm: Hm, rozumím. Jak se komunikuje třeba s těmi starosty? Je pravda, že já jsem tady ve studiu měl už pár těch starostů, bavili jsme se o tom, proč do toho šli, měli jsme tady i zástupce auditorské společnosti. Pochopil jsem z jejich názorů, že jim to jako dává smysl. Tak jak se s nimi jako teď komunikuje?

Ondřej Doležal: Slyší na to, slyší na to. Ty lidi si to uvědomujou, viděj to zkrátka na svých jako peněženkách, vidí, mají představu, kolik obyvatelé těch obcí prostě vydělávají, v jakých žijou prostě cenových hladinách. No a viděj to, takže komunikuje se nám to čím dál tím líp. Řekl bych, že dneska si prostě každej uvědomuje do nějaký míry, že všechno zprivatizovat a nechat to prostě ve volných rukách může bejt prostě trošičku ošemetný, jo. Tak třeba víme, že tady dneska je nějaká transformace energetiky. Kolik takových transformací energetiky jako v životě zažijem, jo? V podstatě asi první, jo, když opomenem jako 90. léta. Tak prostě víme, že buďto se toho chytěj jako ty lidi, ti koneční zákazníci, spojí se, postaví ty elektrárny prostě společně a potom budou mít levnou elektřinu, no a nebo to někdo postaví s bankama, s investičníma fondama, který chtějí úrok 20, 30 % ročně, to se bude promítat do těch cen a elektřina se bude obchodovat podle podle burzy, kterou určuje nejvyšší, nejdražší zdroj. Takže i kdyby v budoucnu zůstala jedna jediná uhelná elektrárna v půlce Evropy, tak to bude zvyšovat cenu všem ostatním jako zdrojům. No a jediná cesta, jak se z toho skutečně vyvázat, tak je mít nějakou svojí energetickou nezávislost. Vidíme, že fotovoltaiky moc velkej smysl nedávaj, lidi to vlastně montovali s tím, že třeba ušetří za distribuci, ale možná si pamatuješ rok 2016/17, zase to vlastně byla tarifní struktura nová, kterou zatrhla tehdejší předsedkyně Energetickýho regulačního úřadu paní Vitásková, kdy se měla distribuce platit podle velikosti jističe. A todlencto se bude zavádět vlastně taky za 14 měsíců, jo. Takže už nebude platba za to, kolik elektřiny sítí přeneseš, ale budeš platit za výši jističe, za tu možnost tu elektřinu odebírat. Takže ty fotovoltaiky nám z toho trošičku jako vypadávají. Tepelná čerpadla, tak to prostě vidíme, hučí to a tak dále, no a jde to prostě do zelený energetiky, protože i ten, kdo má tepelný čerpadlo, tak stejně má spotřebu 8, 9 MWh ročně. Pokud je nějaká jako zima, tak to tepelný čerpadlo funguje jako klasickej elektrokotel, má tam prostě svoji nějakou jako topnou spirálu, no a a nepomůžeš si, no.

Jiří Böhm: Hm. No a když tě tak poslouchám, tak jak bys teda zhodnotil ten současný stav řekněme té české energetiky, co nás tedy čeká nebo co je potřeba jako změnit, aby nás nečekaly nějaké černé scénáře?

Ondřej Doležal: Ten černý scénář přijde. Celá Evropa, Němci, Rakušani, o tom jsme se tady povídali minule, že Rakousko má snad sedmkrát víc větrnejch elektráren, jo, Němci snad 37krát víc na kilometr čtvereční než Česká republika. My jsme tady se zkrátka vydali nějakou nějakou zelenou jako cestou, kdy chceme omezovat fosilní zdroje, no ale v reálu se to nedělá a od politiků jsme neslyšeli nic jinýho, než že to nebude. No a včera vyšlo, že vlastně to bude, a bude to, protože samozřejmě, že to bude, a bylo to všem jasný už od konce roku 2022. Takže s tím černým scénářem musíme počítat.

Jiří Böhm: To já si teda představuju tím, že nám ty energie budou jako zdražovat.

Ondřej Doležal: Ano. Tak teďka vlastně plyn se zdražil o nějakých 20 %, elektřina o 14 jenom v posledním jako měsíci. No a tak jak teďka začnou lidi topit, tak bude růst poptávka po elektřině. No a pokud tady v podstatě během jara a podzimu stála elektřina kolem 7., 8. hodiny 6 000 Kč za megawatt na spotu bez jakýkoliv marže, distribučních poplatků a tak dále, no tak kolik to bude v zimě? 9, 12? Dneska jsou tak dny, kdy stojí elektřina 400 €, 500 € prostě během jako té konkrétní hodiny. A to se bude promítat do těch konečných cen při fixovaných produktech a tak dále. To to nás prostě to to nás to nás nemine, to nás nemine. V tý energetice se v podstatě od toho roku 2021 to není o tom, že tady Doležal má nějakou křišťálovou kouli, prostě každej, kdo se na to podívá racionálně a logicky, tak prostě musí vidět, že se to jako děje.

Jiří Böhm: Hm. Tam... no a a co já jako ten spotřebitel, ten odběratel, ať už jsem v bytu, v domu nebo čehokoliv, tak co bys mi jako doporučil? Co mám teda jako v tuhle chvíli jako udělat?

Ondřej Doležal: Uzavřít PPA kontrakt s EnVysem, úplně jednoduše. Protože pokud tady bydlíš v Praze v nějakým bytě, já vím, že máš děti, už se vidíme pošesté možná ve FocusOnu, takže kdokoliv by chtěl vlastně tu historii naší sledovat, tak může tady u vás. A takže můžeš mít tak 5 MW elektřiny. Když budeš chtít 5 MW elektřiny vlastně po celou dobu životnosti té elektrárny, tak tě to vyjde na 225 000 Kč a potom budeš mít elektřinu přímo z toho konkrétního zdroje. Když protože teďka chceme podpořit tu poptávku výrazně, tak když tu smlouvu podepíšeš teď, tak dostaneš 15 % elektřiny vlastně navíc. No a když zaplatíš celou tu částku, tak dostaneš plus 30 %. Takže pokud uzavřeš smlouvu, místo tepelnýho čerpadla nebo novýho elektrokotle úspornýho si koupíš prostě zelenou elektřinu přímo jako od zdroje, tak zaplatíš 225 000, ale dostaneš elektřinu za 300.

Jiří Böhm: Mhm. A to je na jak dlouho ten vlastně ta částka platí? To je jako...

Ondřej Doležal: To zaplatíš jako když si koupíš tu fotovoltaiku. Jenom u nás si de facto koupíš část výkonu té větrné elektrárny, a protože ta větrná elektrárna má 4 200 kW výkon, tak ty si koupíš 1,6 kW třeba z těch 4 200 a to, co to vyrobí, tak to je prostě tvoje. A výhodou je, že v podstatě si tím zafixuješ cenu elektřiny někdy na úrovni toho roku 2020 kolem těch 1 350 Kč a elektřinu, kterou nespotřebuješ – to znamená elektrárna vyrábí, ale ty nejseš doma, děti jsou ve škole a tak dále – no tak my tu elektřinu prodáme za tržní cenu a ty peníze ti normálně propíšeme na vyúčtování jako tvé přebytky. Takže potom, když nebudeš mít spotřebu, tak se na to můžeš tady podívat, to je prostě pětinásobek, jo. A podle vlastně tý evropský směrnice upravující komunitní energetiku, tak máš na to nárok.

Jiří Böhm: Jasně. No, bavíme se o větrné elektrárně, ale jak jsme tady s tou výstavbou, jo? My úplně v Česku nejsme žádní jako experti nebo že by nám to nějak šlo, tak nemůže být v tomhletom jako háček?

Ondřej Doležal: Ani ne. Tak tam v tom záměru, kde my jsme dneska jako nejdál, tak 75 % lidí bylo v té obci pro. My plánujeme mít stavební povolení někdy kolem května, no a jsou tam jako další záměry, takže... Navíc ty elektrárny vznikají na katastrálních územích vesměs našich akcionářů, což je na tom prostě super. Takže akcionáři jsou ty obce, kde to má stát, akcionáři jsou zákazníci, jsou tam ty lidi prostě z energetiky a dohromady je to vlastně spojený. Takže potom, když by se jako cokoliv dělo, tak máme ve stanovách vlastně podle energetickýho zákona, že nikdo nesmí vykonávat hlasovací práva víc než 10 %, převod akcií schvaluje představenstvo a do toho tam jsou vlastně předkupní práva na ty akcie. Takže když by to někdo začal jako skupovat najednou, tak představenstvo to může zamítnout, ty převody těch akcií, no a když by koupil více akcií, tak do 10 % zkrátka se ty hlasy nepočítají, nad 10 %.

Jiří Böhm: To teda znamená, že kdybych já s tebou uzavřel tu smlouvu, tak ty mi jako zaručíš fixaci té ceny třeba jako na 10, na 20 let, nebo jak jak...

Ondřej Doležal: Ano, máme dva produkty. Jeden je vlastně na 10 let, tam bys platil ne 225 000, ale 45 % z toho, takže sto... měl bys fixaci na 10 let, po 10 letech od zahájení elektrárny by ti to skončilo. No a potom varianta do konce životnosti, tam bys teda platil těch 225. No a tu elektřinu, kterou to vyrobí, no tak ta už je tvoje zadarmo. Ty seš vlastně... my jsme ty zákazníky vlastně přizvali do toho energetickýho byznysu prostě se vším jako všudy, kdy seš prostě s náma na té lodi. Takže prostě tu elektřinu, kterou to vyrobí, ta je čistě tvoje, přebytky ti prodáváme, peníze ti připisujem, je to absolutně férovej byznys pro všechny jako zúčastněný.

Jiří Böhm: Hm. Jsem si tady poznamenal... My jsme tady měli starostu Kavalu z Bělotína...

Ondřej Doležal: Ano.

Jiří Böhm: ...který říkal, že obce by si měly zajistit své příjmy a že vlastně elektřinu vnímá podobně jako vodu, kdy se v minulosti hodně zasadil o vrácení místních vodovodů do rukou obcí. Tak je to tak a že i ti starostové to tak jako vnímají, že vlastně ta elektřina je akorát v dnešní době docela zásadní komodita vůbec?

Ondřej Doležal: Je to zásadní, každej si to dneska uvědomuje. A na tý vodě, tam je krásnej jako příklad, protože když ty obce ty VaKy koupily nebo je vlastní, tak jsou schopni poskytovat vodu dvakrát třikrát levnějš. To je to je prostě skvělý, jo. Proč by proč by na základní komoditě... proč bychom neměli držet základní komoditu ve svejch rukách? Jaký my jako stát máme důvod k tomu, nebo lidi v tom státě mají důvod prostě k tomu, že by se mělo všechno najednou jako všeho se zbavovat a ty služby nakupovat razzem, notabene za ceny, který se určujou dneska ale úplně po celým světě? To není jenom Evropa, támhle támhle Írán, támhle támhle Rusko, jo, Venezuela, najednou cena ropy, cena s tím je spojená cena zemního plynu, s cenou zemního plynu je spojená cena elektřiny, do toho tam jsou nový emisní povolenky, všechno dáváme do elektřiny, žádná ekonomická poučka neříká, čeho je málo, to je levný. No tak sakra, dobrý, stát to za nás nevyřeší, ale my sami prostě můžeme bejt prostě součástí jedné jako energetické skupiny. Notabene dneska s 31 obcema a další obce deklarovaly před volbama, že hnedka na prvních zastupitelstvech do toho půjdou, a ten zájem zkrátka jako je. Takže takové to startupové období naše, tak to bych řekl, že je jako za náma. A dneska dneska jsme vlastně na pomezí toho, že jsou volby, dobrý, budou ustavující zastupitelstva a ta energetika se zase plnohodnotně rozjede, leden leden únor začne to zase jako... začnou se projednávat záměry té výstavby a tak dále. Takže já bych ani neřekl, že lidi jsou proti větrný energetice, oni jsou notabene proti tomu, že by tam měla v té obci vzniknout elektrárna, za kterou ten investor té obci nabídne 800 000 nebo milion, jo. Potom všechna elektřina jde na burzu, všechny zisky z toho jdou prostě jedné osobě nebo dvěma, tak proti tomu lidi prostě jsou. Protože proč bys měl mít kilometr od baráku větrnou elektrárnu, když z toho celá ta obec de facto má prostě almužnu a nikdo z toho nic nemá? To já bych byl taky proti.

Jiří Böhm: Rozumím. Dobře, tak nám to vysvětluješ vlastně ty výhody, proč to děláš, jako jaký to jaký to má smysl. A teď mi vysvětli to, co se děje posledních už týdnů, možná už i déle než týdnů, kdy na vás nebo na vaši společnost byl koncem léta, takže to už je vlastně víc než měsíc, podán insolvenční návrh. Jako proč teda? Co se co se teda stalo, co se děje? Jako protože mě jako člověka, který by o to měl zájem, tak si řeknu: „Aha, ok, něco jako špatně.“

Ondřej Doležal: Hm, je to tak. My jsme absolvovali vlastně útok zevnitř té společnosti, kdy si bohužel náš technickej ředitel zřejmě spočítal, že pokud ty komunitní záměry nebudou se stavět komunitně, ale postaví se se soukromýma investorama, no tak prostě na tom vydělá více. My jsme tomu člověkovi za necelý tři roky jeho směrem, jeho firmě poslali zhruba 6,2 milionů Kč. A ten útok byl směřovanej právě na konec léta, protože my jsme měli se spoustou obcí domluvený, že budou zastupitelstva vlastně konečný nebo poslední zastupitelstva, že nám tam nalejou finančníma prostředkama, abychom měli finanční rezervu na todlencto jako období, kdy ty obce se zkrátka teďka nescházejí, nejsou usnášeníschopný, a měly tam do toho začít vlastně chodit ty firmy, protože my jsme měnili obchodní model duben, květen a otevřeli jsme to široké veřejnosti. No a ten insolvenční návrh vlastně byl podanej za 49 dnů od zaslání první upomínky, jo. Takže skutečně velmi jako rychlý, no. Naši advokáti nám dávají... Tak ten insolvenční návrh byl zamítnutý, nicméně to stále svítí v obchodním rejstříku, byť byl jako zamítnutej. Snaha je, aby to tam svítilo co nejvíc, protože ještě předtím, než soud vydal usnesení s rozsudkem, tak ještě předtím bylo podáno odvolání, aniž by se vědělo proti čemu. No a to nás samozřejmě poškozuje. Takže koncem srpna ty obce měly schválit zhruba 5 milionů Kč, v reálu se schválilo tak 1,5. No a potom to odrazuje i ty firmy, takže minulý týden jsem dostal informaci, že nám spadl PPA kontrakt s velkou firmou na 94 milionů, takže nás to poškozuje jako výrazně. Ale zase si myslím, že to dostatečně ukazuje na to, že ta firma zkrátka je ve správnou chvíli na správným místě, jo. Takže zájemci jsou, zákazníci jsou, my jako firma dluhy nemáme, protože všechno je to financovaný z těch PPA kontraktů a z těch akcií. Takže v součtu na všech fakturách v tuhle chvíli máme zhruba 3 miliony Kč, no a nepřišlo nám zhruba 20, protože ty PPA kontrakty umíme i rozdělit, jo. Takže ty kdybys řekl: „No, já do toho s váma jdu, pořídím si PPA kontrakt za 225 000,“ tak můžeš to platit po 36 měsíčních splátkách a nebo nám dáš 30 % teď, postupně 50 % při stavebním povolení a umíme to prostě rozložit, abys to nemusel vyndat najednou. S tímhlenctím vlastně ohledem, protože nevydělat, nepodepsat smlouvy za 97 milionů prostě bolí, to je jasný, tak jsme udělali to, že kdo s náma přes ten insolvenční návrh, kterej je zamítnutej, podepíše smlouvu, takže mu dáme 15 % elektřiny výkonu té elektrárny navíc. A když vlastně to někdo podepíše a zaplatí to hned, to znamená do 14 dnů od podpisu smlouvy, tak mu dáme 30 % elektřiny navíc. Takže když bys ty jako Jiří jsi řekl: „Hele, dobrý, já tady Ondřeje znám pět let, dělal protišmejdskou novelu energetického zákona, podíváš se na ty rozhovory, zjistíš, že vlastně jsem to trefil, že prostě to tak jako bude, dneska vidíme, že už to říkají jako v podstatě všichni,“ tak když podepíšeš smlouvu 225 000, dostaneš elektřinu za 300, ale zaplatíš jenom 225. A toudlenctou formou my vlastně prodáváme elektřinu za 45 milionů nebo výkon té elektrárny, což nám zajistí financování v podstatě na dva tři roky. My už dneska víme, že to postavíme i s bankou, jo, ale musíme to dostat do stavebního povolení. Takže teďka ten, kdo vlastně chce být toho součástí, řekněme takovej... chce prostě pochopit tu myšlenku EnVysu, tak my ho za to umíme prostě odměnit, jo.

Jiří Böhm: Rozumím. No a rozumím i té nabídce, která jako zní výhodně, tak musíte nějakým způsobem nabírat ty nové zákazníky. Ale jaký je o to zájem? Protože pořád říkám, jo, tak jsi říkal, že jste přišli o 96, 7 milionů, to je jeden zákazník...

Ondřej Doležal: Jeden, no.

Jiří Böhm: ...ale je to docela významná jako suma. Ten insolvenční návrh sice byl odmítnut, ale pořád to tam svítí. Tak jaký je zájem, jak jak vás vnímají, když mluvíte s těmi ať už stávajícími, nebo těmi potenciálními, co jste měli jako už řekněme skoro nasmlouvány?

Ondřej Doležal: Tak samozřejmě je to něco, čeho si každý jako všimne, jo. Takže třeba ty velké firmy to mají zpravidla u svých jako auditorů. Kdo chce si to otevřít, tak si to otevře, zjistí prostě, jak to je, a je s náma jako v pořádku. Shodou okolností dneska uzavíráme smlouvu asi za milion Kč, takže už to není za 45 milionů, ale o 1 méně, už jenom 44. A zájem jako je, protože dneska všichni viděj, ty naše problémy jsou jako malý, jo. Pokud na fakturách máme 3 miliony Kč a s tebou bychom se bavili o 300 000, no tak si vezmi, že nám stačí 10 lidí tady z běžný jako třípokojový... Je tam dneska 31 obcí, ty obce za námi stojí, volby dopadly dobře. Takže ten potenciál tam je. Jako to, že tu energetiku máme mít v rukách, to je prostě daný. Svítí nám červenej řádek v obchodním rejstříku, ale nemyslím si, že by to mělo mít nějaký prostě zásadní jako vliv.

Jiří Böhm: Ok, ok. A jak se na to tvářej ti starostové? Jak říkám, měl jsem je tady, bavil jsem se s nima o tom, to bylo teda před tím koncem léta, tak ti nemají nějaký jako záměr jako couvat?

Ondřej Doležal: Ne, nemají. My jsme to začli okamžitě komunikovat. Shodou okolností my jsme věděli, že ten útok přijde, takže dokonce máme natočenou valnou hromadu. Říkám těm akcionářům vlastně: „Helejte se, je možný, že na nás přijde takovejhle útok.“ Skončila valná hromada asi v jednu a ten insolvenční návrh byl zveřejněný ve dvě, jo. Takže jsme je o tom jako informovali, že se něco takovýho děje. No a potom samozřejmě ta první vlna jako paniky přišla, to je prostě daný, ale dneska ty starostové jako ví, jak na tom jsme, komunikujem to transparentně. My jsme natočili vlastně video o tom. Dokonce ten člověk, co ten insolvenční návrh podal, tak posledních pět let byl ve svým vlastním osobním bankrotu, kdy teda u nás si vydělal 6,2 milionů, ale pro podmínky svého oddlužení přiznával, že bere 3 500 měsíčně, což teda nikoho moc extra nelustrujem, jo. Zkrátka se to stalo. Teďka se něco podobnýho provalilo na toho komentátora Televize Nova, takže aspoň v tom nejsme sami.

Jiří Böhm: Jasně, no.

Ondřej Doležal: Nejsme jako jediný, kdo prostě ty lidi jako nelustruje, jo. To tak jako je, neměli jsme k tomu nějaký jako důvod. No a tenhlcten člověk zkrátka holt jako zneužívá insolvenční soudy k tomu, aby dosáhl svých nějakých pochybných cílů, no.

Jiří Böhm: No dobře, a tak jaké jsou teď další kroky nebo jak to teda s váma vypadá? Jak to teda dopadne, jaké riziko tady je, že to třeba musíte zabalit, nebo naopak už jste z toho nejhoršího venku? Jak bys popsal tu situaci teď?

Ondřej Doležal: Tak teďka udělali jsme tu nabídku s tím, že každému dáme plus 30 % elektřiny. To v podstatě má zajistit to, že opravdu ty PPA kontrakty se budou zkrátka uzavírat. 45 milionů, to je velký množství peněz, my máme náklady kolem 2 milionů měsíčně. Takže já tak jak mělo po tom létě nastat náš jako růst, kterej se tímhlenctím klínem holt jako přibrzdil, tak já osobně... každej ví, že na tom zákoně protišmejdským jsem pracoval rok zadarmo, jo. Když tady byla energetická krize, říkal jsem těm lidem prostě, co mají dělat, snažil jsem se to jako podporovat, edukujem ty lidi a tak dále. Já sám v EnVysu pracuju v podstatě poslední dva roky zadarmo, abychom naplnili prostě tu vizi a tu myšlenku s tím, že já sám budu mít 17,5 % té společnosti, jo. Takže já osobně bych klidně prodal ledvinu, aby ta firma byla úspěšná, protože to má prostě smysl, jo. A jestli my tady uzavřeme 10 klasických bytů, no tak do firmy přijdou 3 miliony Kč, jo. Takže když si vezmem klasickej rodinnej dům, spotřeba 12 MWh elektřiny, tak takovejch domů když podepíšeme 90 z celý republiky, tak tu elektřinu v tomhlenctom režimu velmi výhodném, tak to prodáme a ta firma bude finančně stabilní a komplet to startupový období prostě skončilo. Takže teďka jsme vlastně na pomezí toho, že to prostě musej všichni vidět. Tady poslouchám rádio Evropu 2 někdy a najednou prostě tam se mluví o tom, že přijde energetická krize, že to závisí prostě na zimě. Otevřu si televizní noviny, na který teda nekoukám, ale když někde energetika je prostě téma, takže buďto budem všichni jako sedět v těch našich hospodách, budem si prostě říkat: „Všechno jsme zprivatizovali, nic není naše, zisky tady odvádíme prostě kdoví kam,“ můžem si každej rok ukazovat, kolik z Český republiky odteklo na dividendách, a nebo prostě můžem jako zvednout telefon, říct: „Hele, dobrý, uzavřu PPA kontrakt, dám vám 10 % z té částky, potom to budu pět let jako splácet.“ My se umíme jako domluvit, takže musíme jako firma teďka překlenout to období do těch ustavujících zastupitelstev. Protože to může... jak dlouho to může trvat? Tak to můžou být týdny, můžou to být i měsíce, ale prosinec...

Jiří Böhm: Spíš takhle, listopad, prosinec.

Ondřej Doležal: Listopad, prosinec. Takže v zásadě se bavíme o tom, že když nám na tenhlecten rozhovor bude reagovat 20 lidí, tak to úplně jako s přehledem jako zvládnem. Takže dneska vlastně jsme podepsali smlouvu, další další firma by měla být vlastně v pátek, zřejmě den vydání rozhovoru nebo den poté, další firma v pondělí, jo, a tím pádem vlastně z těch 45 milionů najednou bude už jenom 90 % třeba z toho. No a kdo se toho chytne, tak se toho chytne, no. My potom pojedem prostě dál, takže máme zaplacený připojení, akcionáři jsou s námi, jako funguje to. No tak teďka se třeba stalo jim, že jim zamrzla ta aktiva v Lucembursku, to jsou prostě věci, který v rámci podnikatelskýho prostředí úplně jako nevymyslíš. Samozřejmě my jsme to měli opravdu jako startupově, kdy ty peníze do nás nějak jako chodily, řekl bych, různě podle podle těch obcí. No ale dneska to prostě všichni viděj. My jsme ten model otočili duben, květen, takže dokonce já když jsem byl tady vlastně s tebou na tom rozhovoru v červnu...

Jiří Böhm: Možná, hm, už ani nevím.

Ondřej Doležal: ...že se obce spojily, elektřina za korunu, tak na to konto my jsme podepsali smlouvy za 21 milionů, jo. Takže a to žádná krize nebyla, jo, ještě se o tom tolik jako nemluvilo. Já nevidím žádný důvod k tomu, abychom v podstatě do týdne tudlenctu elektřinu nerozprodali.

Jiří Böhm: Ok, ok. Budeme to samozřejmě monitorovat, ať se daří a kdyžtak si to zase zopakujem a řekneme si, jak jste na tom a jak je na tom vůbec celá ta česká, nejen česká energetika.

Ondřej Doležal: Díky, díky.

Jiří Böhm: Na shledanou.

Elektřina přímo od výrobce, bez burzy a bez zdražování

EnVys staví komunitní větrné elektrárny ve vlastnictví obcí a zákazníků. S PPA kontraktem si zajistíte podíl na výkonu elektrárny a elektřinu za nákladovou cenu po celou dobu její životnosti.

Spočítejte si úsporu

Obcím

Obec se stane spoluvlastníkem komunitní elektrárny a zajistí stabilně levnou elektřinu pro obecní budovy i občany.

Pro obce

Firmám

Stabilní cena elektřiny na roky dopředu, bez burzy, bez marže obchodníka a bez rizika zdražení.

Pro firmy

Domácnostem

Podíl na výkonu větrné elektrárny místo tarifu z burzy. Vyrobenou elektřinu vám nikdo nezdraží.

Pro domácnosti

Píší a mluví o nás

Komunitní energetiku EnVys a boj za férový trh s energiemi sledují celostátní média.

Celá mediální historie

Společnost ve spoluvlastnictví obcí

Obce, které si zajistí PPA kontrakt, nebo EnVysu umožní výstavbu komunitní elektrárny na svém katastrálním území, mohou vstoupit do Unie odběratelů.

Znaky obcí, které jsou akcionáři EnVys
Cena za 1 MWh bez DPH

Elektřina bez burzy, povolenek a marží

Zaplatíte jednou za výkon vlastní elektrárny a 25–35 let odebíráte elektřinu za cenu výroby. Žádné zdražování.

 
Soubory cookies

Cookies používáme k zajištění fungování webu, a s vaším souhlasem také k měření návštěvnosti a k zobrazování a vyhodnocování reklam. Údaje mohou být sdíleny s Googlem a dalšími partnery. Volbu můžete kdykoli změnit v Nastavení.

Nastavení Odmítnout vše Souhlasím

Cena elektřiny na burze během dne

Večer, kdy doma svítíte a vaříte, stojí elektřina na burze několikanásobek polední ceny. Domácnost nakupuje hlavně ráno a večer, tedy za horní část křivky.

Data z OTE se načítají…

Průměrné hodinové ceny denního trhu OTE za MWh bez DPH, distribuce a marže, za posledních 12 měsíců. Stejná data používá naše kalkulačka.