Celá korespondence
Klamání spotřebitele a ochrana odběratele – e-maily mezi SFORP a ERÚ (květen 2020)
7. 5. 2020 – Ondřej Doležal (SFORP) píše ERÚ: klamání spotřebitele
Dobrý den, pane Kozo, dovolím si Vás opět požádat o pomoc se spotřebitelkou, která se upsala Moravské plynárenské.
Samozřejmě mají v obchodních podmínkách stanovenou maximální a minimální výpovědní lhůtu mezi 4.–3. měsícem před datem vypršení smlouvy. Pokud to nevypoví v této 30denní lhůtě, tak se smlouva prodlouží o další 2 roky. Chtěl bych se zeptat, jestli ERÚ už v těchto případech nějak pokročil, viz například § 1813 občanského zákoníku 89/2012 Sb.: „Má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.“
Dodavatel jí zdražil elektřinu o 59 % a stálý měsíční plat o 106 %, z toho důvodu se to ke mně dostalo.
Prokazatelně klamou spotřebitele i na webových stránkách, kde tvrdí, že jsou nejlevnější – což je prostě lež. A mají tam informace o svém růstu. Tvrdí, že za rok vyrostli o 4 tisíce zákazníků, ale podle dat operátora trhu vyrostli v elektřině za rok o 179 odběrných míst a v plynu o 550 odběrných míst, což není ani zdaleka 4 tisíce odběrných míst a ani 4 tisíce zákazníků.
12. 5. 2020 – odpověď ERÚ (Ing. Jiří Koza, odborný rada OOS)
Dobrý den, pane Doležale, pokud jde o výpovědní lhůtu, interval 4–3 měsíce pro ukončení před výročím smlouvy zákaznice podpisem smlouvy odsouhlasila, asi si nepřečetla obchodní podmínky, nebo je četla a tento interval jí nevadil. Kdyby ukončovala smlouvu dříve než 4 měsíce před vypršením a dodavatel by ukončení zamítnul, potom by se asi dalo vyřešit správním řízením ve prospěch spotřebitele. Do obchodních podmínek dodavatelů náš úřad nemůže zasahovat, kdyby se jednalo o ustanovení v neprospěch spotřebitele podle Vámi uváděného § 1813, v případném správním řízení by se zřejmě musel každý případ posuzovat individuálně.
Co se týká délky uzavíraných smluv, jejich prolongací a možnosti ukončování, něco se chystá v rámci zákona o ochraně spotřebitele a snad i v rámci energetického zákona, kdy ale ke změnám dojde, je ve hvězdách.
I Vaše další odkazy na klamání spotřebitele nelze považovat za nekalé praktiky, na nejlevnější cenu energií na trhu se odkazuje více dodavatelů, zákazníci už to snad ani nevnímají. Jestli za rok dodavatel vyrostl o 4 000 zákazníků, je také sporné posuzovat, takový nárůst zákazníků dodavatel mohl mít, ale zase z nějakých neznámých důvodů o ně mohl přijít. V tomto Vám bohužel nepomohu.
Květen 2020 – reakce Ondřeje Doležala: jak se ERÚ vyrovnává s nálezem Ústavního soudu?
Dobrý den, pane Kozo, děkuji za Váš e-mail, ještě si dovolím dotaz, a sice jak se tedy ERÚ vyrovnává s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11 z 11. 11. 2013, zejména s těmito body:
Bod 24: Ochrana spotřebitele spadá mezi sdílené politiky Evropské unie (čl. 4 SFEU), proto je nutno na věc nahlížet také pohledem unijního práva. S posuzovanou věcí úzce souvisí směrnice Rady č. 93/13/EHS ze dne 5. 4. 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Soudní dvůr EU k ní uvedl, že systém ochrany vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči prodávajícímu nebo poskytovateli, co se týče vyjednávací pravomoci i úrovně informovanosti, a že takové nerovné postavení může být narovnáno pouze pozitivním zásahem, vnějším ve vztahu k samotným smluvním stranám (C-240/98 až C-244/98 Océano Grupo; C-168/05, body 25 a 26).
K poznamenání, že zákaznice VOP nečetla nebo jí ustanovení nevadila, jsou pro Energetický regulační úřad, který má narovnávat prostředí na energetickém trhu, spíše zavádějící až pokrytecké. Pokud by to bylo skutečně takto, tak nepotřebujeme v právním světě soudy, regulátory, policii a jiné represivní složky státu.
Bod 28: Ve spotřebitelském právu je dodavatel ve fakticky výhodnějším postavení, neboť má odbornou převahu nad spotřebiteli. Proto lze od dodavatele očekávat, případně i vyžadovat, že se ve vztahu ke spotřebiteli bude chovat poctivě. Nepostupuje-li tímto způsobem, zpronevěří se důvěře druhého účastníka smluvního vztahu a takovému nepoctivému jednání nelze poskytnout právní ochranu.
Bod 29: Text spotřebitelské smlouvy, obzvláště formulářové, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný – dostatečná velikost písma, ujednání nesmějí být umístěna v oddílech, které vzbuzují dojem nepodstatného charakteru. Zásada poctivosti dopadá i na všeobecné obchodní podmínky.
Bod 30: Obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají sloužit k tomu, aby nebylo nutné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Nesmějí sloužit k tomu, aby do nich dodavatel v nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl ujednání pro spotřebitele nevýhodná (například rozhodčí doložku nebo smluvní pokutu). Pokud tak učiní, nepočíná si poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu.
Bod 33: V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu (podobně jako rozhodčí doložka) zásadně nemohou být součástí všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné – listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis.
Pokud Ústavní soud naznal, že podstatná ujednání musí být ve smlouvách, popř. zákazník stvrdí platnost VOP svým podpisem, tak proč se s tím Energetický regulační úřad nezvládl do roku 2020 právně vypořádat? Trhu by přece postačil i výklad ERÚ a tyto praktiky by skončily.
Konkrétně tento dodavatel mění VOP každý rok, spotřebitelka tedy měla prokazatelně minimální možnost změnu VOP zjistit. Zde bych se dovolil vrátit k původní myšlence: jaké právní ochrany se spotřebitelům (odběratelům) od Energetického regulačního úřadu dostává?
Bude ERÚ řešit každý jednotlivý případ zvlášť? Pokud by se na ERÚ obrátili všichni zákazníci s podobnými ujednáními (Centropol, Moravská plynárenská, Stabil Energy a všechny jejich odnože, Pražská energetika apod.), bude ERÚ řešit 500 tisíc spotřebitelů individuálně?
Velice se omlouvám, ale potřebuji od ERÚ víc než jen: „ten, kdo nečte VOP, je odkázán sám na sebe“.
Jméno a identifikátory spotřebitelky jsme z korespondence vypustili. Odpověď úřadu je zveřejněna v plném znění.