AI - EnVys_stručná mediální historie naší cesty.

Průběh videa :

2018

EnVys, vracíme energii lidem.

Český rozhlas Vysočina 10.01.2018: Nenaletět velmi špatně, ten trh není úplně zdravej. Funguje hodně na tý neznalosti lidí. Jak konečných zákazníků, tak i těch samotných lidí, který mají radit. Zákazníci se dostávají téměř do životních smluv, je těžký se z nich vyvázat. Ta elektřina z tý zásuvky vás bude zabíjet pořád stejně, jo, když do ní budete šahat a jenom záleží na tom, za kolik vás to kopne. Byste si měla přečíst hlavně smlouvu, nekoukat se primárně na tu cenu, protože nejlevnější dodavatel neznamená, že je ekonomicky nejvýhodnější. 10 Kč nebo 15 Kč by neměla hrát při vašem rozhodování žádnou roli, ale měla by to být naopak kvalita toho smluvního vztahu a to, jak ten dodavatel funguje. Zabývám se energiema už od roku 2012, děláme opravdu velký firmy a já si dovolím říct, že největší problém, který v tom trhu je, je prostě regulátor.

2021

Sforp: Když jsem začínal, tak jsou rozhovory, který jsem dával ohledně toho, že to je jak na divokým západě, že je to jako hrozný, že taková malá anarchie, že ten dodavatel, co chce, tak si to jako dělá, ale ta transformace v posledních čtyřech třech letech je jako spíš k horšímu. Takže jestliže jsem dřív říkal, že to je jak na divokým západě, tak dneska už ani nemám to k čemu jako přirovnat. Těch prostor pro nějakou jako činnost regulačního úřadu k tomu, aby mohl efektivně ten trh regulovat, moc není. Velká firma si to pohlídá, oni na to mají prostě advokáty a už tam máš jako nějaký zkoumání tědlenctěch jako záležitostí. Nejvíc se todlencto dotýká prostě těch malejch, támhle živnostníků a podobně malejch prostě firem, kde ten jednatel spolíhá na slušnost těch lidí, která ale nefunguje. Máme tady soutěžit o ty zákazníky slušně, v rámci toho, že přijdu domů a nemusím se za to stydět a ne, že tady vítězí prostě firmy, který si dají do těch smluv čím větší prasárnu, tak tím líp jako pro ně.

Česká televize 15.06.2021: Moje zkušenosti s prodejem energií se začaly psát lehce po maturitě, kdy jsem nastoupil do společnosti, která se zabývala právě podobným prodejem a zhruba po dvou a půl měsících, kdy už začla ta vysoká škola, tak jsem zkrátka nastoupil na vysokou a říkal jsem si: "Sakra to není možný, ty lidi přece všichni chtějí ušetřit." A založili jsme projekt Students for People, tudíž ten Sforp a dělali jsme přednášky na obecních úřadech o tom, jak ty lidi by mohli ušetřit a nenaběhnout si. Spousta těch dodavatelů, i renomovaných, se zkrátka na tom trhu úplně nechovají, ani fér, ani morálně. Neměla by být ta váha na úřadech a ne na tom, abych si nastudovala 150 000 stran obchodních podmínek takovým malým písmem? No, ano skupina, která přispívá do rozpočtu energetickýho regulačního úřadu 1/3 jejich rozpočtů 100 milionama Kč, v tom zákoně nemají žádný práva a dodavatelé energií vůči těmto subjektům nemají vůbec žádný povinnosti. Ti zákazníci opravdu nemají žádnou jako obranu v zákoně. Není povinnost, aby dodavatelé zkrátka těhlectěm slovním stancím bránili a ten trh je dneska v takovým stavu, že rada jednoho slušnýho dodavatele zkrátka není úplně možná, protože i ti největší top dodavatelé na tom trhu právě způsobujou tydlencty sankce, protože nepozastavujou ty změny dodavatele. Mají výpovědní lhůty mezi 15 lednem a 2 únorem a na 24 měsíců, a když to nevypovíte v těhlectěch třech týdnech, tak zase máte prodloužení smlouvy 24 měsíců. Jak nám můžou během dvou měsíců něco zdražit? Ano, a v těch obchodních podmínkách je, že vám můžou zdražit, protože zkrátka občanskej zákonník paragraf 1752 tam umožňuje tydlencty ustanovení mít a energetický zákon hovoří, paragraf 11 a odstavec 5, že pokud ten dodavatel zdraží, tak ještě tři měsíce od té změny můžete odstoupit. Takže zkrátka možné to jest..A ať už si přečtete cokoliv, tak zkrátka tomudlenc tomu úplně neutečete, pokud tam není v té smlouvě nějaká fixace, i když tam je fixace, oni zdražit můžou vždycky, vždycky vám můžou zdražit. Dobře, tak co mám dělat proto ,aby se mi tohle nestalo nebo ,aby v případě, že zdraží, abych já mohla odstoupit od té smlouvy, ale oni mi to přece nedají vědět? Ano, nedají vám to vědět. A no, může...Dobře, řekněte něco pozitivního. No, může...pozitivní docela děsivě, požádal bych svého poslance, aby to změnili skutečně, protože jinak to k ničemu nebude. Tady právě vidím asi jedinou cestu.

EP MEDIA LAB: Ty firmy tak nějak zjišťujou, co jako ještě projde a co ne. A podle toho si to upravujou, ale ten trend dlouhodobej je takovej, že se snaží ty firmy, ty portfolia betonovat. To znamená, získat zákazníka, ukázat mu nějakou vábničku, ať už je to různá aukce nebo tady, já nevím, cokoliv. Těch věcí, jak ty lidi si můžou jako slušně zafixovat smlouvu, je prostě celá řada a pak je to o tom toho zákazníka za žádnou cenu nepustit. Čím víc toho, jako o tom trhu víš, o těch právních normách a tak dál , tak tím máš větší úspěšnost na to se z toho dostat, ale jako laik, tak je to pro tebe někdy až jako nemožný. Když ten člověk za mnou přijde jako do kanclu, on donese tu firmu ,vytáhne ty desky, já přesně vím, co se stalo. Ani na mě nemusí jako mluvit a už vím, jak to budu řešit. Štve mě, že tady různý jako podnikavci, ještě jako tý jako špatný situaci, těch lidí jako dopomáhaj, jako tím, že tady prostě nezvládnou brát, já nevím, 40 ale, musej brát, já nevím, 80 a morálka jim jako úplně lehla, protože je zákon špatně, že jo tam prostě se úplně nechaly otevřený vrata, jako vrata.

Senát - rozprava Miloše Vystrčila: Dlouhodobě se společně s panem Ondřejem Doležalem a Evou Dekroá, energošmejdy, a tím, jak vypadá trh s energiema zabýváme a dlouhodobě se informujeme o tom, že dochází k velikým problémům na straně zákazníků. Respektive spotřebitelů, s tím, jakým způsobem s nimi buď zprostředkovatelé a nebo přímo dodavatelé manipulují nebo jakým způsobem se k nim chovají. Jsme schopni, zejména pan Ondřej Doležal, je to schopen dokladovat tyhlety věci a ty případy dokladovat. To je všechno opřeno o skutečný případy, kterých jsou desítky až stovky. To není tak, že bych tady něco vykládal jen tak, protože na tom fakt děláme rok.

Parlament - rozprava Miloše Vystřčila: Pokud se rozhodneme nějaké podnikání, nějakou činnost regulovat , tak to nemůžeme udělat tak, že částečně regulaci uplatníme a částečně ji neuplatníme, protože to je pro jakékoliv podnikání to nejhorší, co může nastat. Jsme nastavili povinnost k tomu, aby ten, kdo dodává energii musel oznámit zákazníkovi, že mu mění cenu. Nebylo a není možné, aby jediný způsob, jak mohu oznámit změnu ceny, byly webové stránky. Došlo ke zjednodušení vypovídání smluv v případech malých odběratelů energie, kteří ztratí právo užívání nemovitosti a zároveň došlo ke zjednodušení vypovídání smluv se zprostředkovatel energií. Já nevím, jestli víte, co to je takzvaná indikativní cena a jestli víte, že v případě plynu, indikativní ceny plynu, pravidelně zveřejňuje energetický regulační úřad, já nevím, jestli víte, že ceny, které prodávají, že společnosti, které prodávají dneska plyn normálně o 100 až 200 Kč indikativní cenu překračují a za to prodávají a nikdo o tom nemluví, protože ty smlouvy se automaticky prolongují a změna ceny se neoznamuje. A jestli vy si myslíte, že všichni v tomhle státě sedí na zadku a jenom koukají do internetu a každej večer se dívají nebo každech 20 dní, jestli jim náhodou jejich dodavatel nezměnil cenu, tak tak to fakt není. Hlasování číslo 36, přihlášeno 157 poslanců pro 141 proti jeden. Konstatuji, že jsme návrh zákona ve znění schváleném senátem přijali.

Focus.On 14.11.2021: V poslední chvíli se schválila novela takzvaného energetického zákona. Vy jste se v tom taky nějak angažoval, jakým způsobem, jak to vlastně probíhalo? Jo, já jsem viděl ten zákon tak, jak je napsanej, ten vládní návrh a tak. Jak od roku 2013 zkrátka se těm energiím věnujem, tak jak se jim věnujem. Pro firmy, obce a tak dál, tak už jsem v tom viděl ty problémy, který to neřeší a začal jsem to sledovat. Oslovil jsem vlastně všechny předsedy politických klubů s těma mezerama, který tam jako z praxe vidím, včetně jako doložení těch daných příkladů. Co to všechno jako neřeší a jedinej, kdo se se mnou teda potkal, tak byl Miloš Vystrčil, předseda senátu z ODS a tomu jsem to v půl hodině představil a řekli jsme si, že to takhle dál nejde.

2022

Focus.On 24.06.2022: Elektrárny byly postavený z daní českých obyvatel a ty elektrárny by měly asi sloužit českýmu lidu. A v tuhlenctu chvíli to jde spíš proti český ekonomice a zájmům českýho obyvatelstva, takže pokud by ty elektrárny se domluvily s těma českýma obchodníkama napřímo, mimo burzu, tak by to bylo hnedka jako znát a ta inflace by u nás nebyla taková jaká je. Pokud nás v tom ty dodavatele vlastně vláda nebo ten stát nechá, tak určitě ty firmy budou odcházet. To, že se tady financuje městský podnik, to je super, jo, to prostě muselo být, ale je tady dalších 80 společností, který mají ty kontrakty u těch zákazníků a pokud tydlencty malý firmy spadnou a ty zákazníci u nich mají ty ceny fixovaný, tak najednou spadnou zase k dodavateli poslední instance a tam zase se jim bude nabízet pouze ten spotový produkt, což bude znamenat sedmi osminásobný zdražení jako z měsíce na měsíc a to je taková časovaná bomba.

Focus.On 21.10.2022: Vy jste už loni tvrdil, že stát má půjčit dodavatelům energií peníze na nákup těchto energií, protože se blíží velká energetická krize. Jak to dopadlo? No, dopadlo to tak, že stát ty peníze nepůjčil a následky energetické krize jsou z mýho pohledu tak čtyřikrát větší než by mohly být. My jsme montovná, stále my jsme velmi průmyslový stát a pokud 80 % těch podniků nemá nakoupeno a už vlastně rok nakupují na těch spotových cenách, kdy ta cena byla i 1000 € za 1 MW. No tak pochopitelně, to se musí projevit do toho, že ty výrobky nejsou prodatelný za tu cenu. Takže buď to jedou dneska s černou nulou, jako někdo a nějakou formou se snaží zachovat ty kontakty, ale to si myslím, že stejně nebude jako dlouhodobě účinná strategie. U nás se potkali, jako špatná ochrana zákazníků, nemorálnost dodavatelů a celoevropská krize. Na příští rok na rok 2023 podle vyjádření, který jsou volně jako dohledatelný na webu, tak ČEZ má prodáno 70 % své produkce za 88,70, což je dejme tomu 2 200, ale bavíme se tady o cenovým stropů 6 000 za MW elektřiny. To znamená, že někde zkrátka plandá obrovský množství peněz, který potom budeme platit my všichni, ať už v ceně svého svícení, v ceně chleba, v ceně vajec, v ceně produktu, který kupujeme.

2023

Focus.On 06.06.2023: Vidíme, že Evropská unie, i českej stát, v tom de facto ty český odběratelé nechávají. Jo, cenový stropy byly zavedený na poslední chvíli, ale neustále se řeší důsledky té krize, ale neřeší se ta příčina. Pokud nám tady poroste cena emisních povolenek, do toho chceme vypnout úhelný zdroje a po roce 2030 už nechceme vyrábět naftová auta, kdy se celá ta spotřeba přenese do té elektřiny, ale nestavíme nové zdroje, no, tak potom ten spotřebitel má jedinou možnost, a to je prostě si koupit nějakej podíl v elektrárně, kdy potom ta elektrárna bude vyrábět levnou elektřinu a nikdo mu tu elektřinu s odůvodněním péče řádného hospodáře prostě nezdraží. Jo, člověk, kterej si dneska v momentě, kdy není žádná poptávka a ceny jsou nejnižší, bude tu cenu fixovat, tak na tom bude podstatně lépe než lidé, kteří to nechají dojet do toho stavu, kdy budou nakupovat za aktuální hodinové ceny poté, co zjistí, že prostě není dostatek elektřiny v síti. Pokud v zimě bude -10, jako třeba byla zima v roce 2017, no, tak ta cena vyletí do nebes, no, zase tam to neudělá nic jako neočekávaného pokud máte velkou spotřebu. V ten moment máte velkou poptávku, do toho se vám zblázní trh a 54 % spotřeby, 54 % obyvatelstva nebo všech subjektů, který odebírají elektřinu se budou chtít zase snažit zafixovat u tady našich 100 dodavatelů, no, tak to zase bude o tom, že si tam každej dá 2 000 Kč marži na 1 MW a stejně se celej ten trh jako neobslouží.

Finančně Gramotní 06.12.2023: Hele, mně se nelíbilo, jak vlastně ten trh zdivočil, jo. Když se podíváme na to, kolik ty energetický společnosti prostě začly vydělávat, počínaje tou krizí, kdy když vlastně z trhu odešla Bohemia Energy, tak najednou elektřina vyrostla čtyřnásobně, jo, ale nebyl k tomu důvod. Ti dodavatelé prostě měli nakoupeno a odráží se to v těch výsledovkách těch daných firem, jo. To ,že tady nějaká firma udělá v roce 2020, 4 miliardy a v roce 2022 80 miliard, tak to není tím, že je válka jako mezi Ukrajinou a Ruskem, jo, to je prostě tady náš jako interní problém. Z mýho pohledu není důvod, aby dodavatel energií si dával marži 1 000 Kč na 1 MW, když tam ještě v roce 2020 měl 250 Kč. No, když budu chtít být investor a dobře to zapojit, tak vlastně jako jakým způsobem se to dá zapojit a co mi to vlastně přinese jako investorovi? Hele, funguje to nebo máme to navymyšlený tak, že vy si v podstatě předplatíte tu elektřinu za fixní cenu, my vybereme ty peníze a za to postavíme ty zdroje. Ty daný projekty, který děláme, tak jsou větrný elektrárny a bioplynový elektrárny, kdy počítáme s dostatečnejma rezervama na to, aby ten projekt vyšel. Do toho to navzájem bude pojištěný a tak dále, takže ono dneska se dokonce i nechá pojistit to, kolik ta elektrárna vydělá, to z vyrobí elektřiny. Pokud prostě vyrobí víc elektřiny než je na papíře, tak lidi budou víc jako v plusu. Pokud to vyrobí méně, tak to vykryje pojišťovna. Počítáme s tím, že se budeme dostávat na cenu pod 2 000 Kč za megawatt s tím, že vlastně vidíme, kolik stojí elektřina dneska, kdy Česká republika 20 % vyváží. V roce 2026 se podle Čepsky, což je instituce, která se stará o stabilitu sítě a tak dále, tak jejich odhad je takovej, že Česká republika v roce 2026 se stane dovozcem elektřiny. No, a do toho tady dnes a denně slyšíme zprávy o tom, že se nebude vyplácet vyrábět z uhlí a že, pokud se to nebude vyplácet už v roce 2026, což říká pan Tykač. Takže se ty úhelný elektrárny zavrhou, tím pádem nebudeme vyvážet, nebudeme dovážet 1%, ale najednou nám bude ze na den chybět 20 % elektřiny a teďka se podívejme na cenu elektřiny. Když dva roky zpátky jenom hrozilo, že jí nebude dostatek, protože nebyl plyn, jo, takže výhledy na ceny jsou kolem 8 000 Kč za megawatt. Vychází to z toho, že pokud postavíme 30 větrných elektráren, který mají životnost 25 let, tak pokud si vezmeme, že cena elektřiny, která bude vypadávat z našich elektráren, tak bude 2 000 Kč za megawatt a cenový strop je 5 000 Kč, přičemž výhled je až osm, tak z toho jsme stanovili nějaký průměry. Na to máme i kalkulačku na tom webu a potom už je to jednoduchý násobení.

2024

Snídaně s Novou 25.03.2024: Můžeme si říci a divákům říci nějaké tipy na to, jak mít co nejnižší náklady na elektřinu a energii jako takové? Tak v podstatě komunitní energetika měla být nástroj jak snížit dopady extrémně vysokých cen pro ty zákazníky, ale moc se to vlastně nevyvedlo, ten Lexo Z2, takže šetřit, vymýšlet úsporné opatření a snažit se zajistit nějakou levnou elektřinu zkrátka na tom trhu. Záměr byl, aby to sdílení elektřiny zkrátka bylo na základě místních kritérií, aby byly objektivní transparentní a nediskriminační a ta česká úprava vlastně nám tam dává těch tisíc odběrných míst. tři obce s rozšířenou působností v těch společenstvích nemůžou být střední a velký firmy nesmí docházet k rozdělování zisku většího než 33 % a nikdo nesmí hlasovací práva víc než 10 % to znamená, že de facto tak, jak to k nám šlo z té Evropské unie a to v co se dostalo do českýho práva, tak to úplně nesedí, aby to sdílení elektřiny teda ani tak nebylo jednoduchý, tak vlastně elektřina ze zdrojů do 50 kW. Tak ty společenství mohou dodávat jenom nebo je oprávněno dodávat pouze dodavateli energií, takže tak, jak vidíme sdílení elektřiny například v Rakousku, tak ten českej model tomu moc jako neodpovídá. My jako unie odběratelů, tak jsme vstoupili do projektu EnVys, kde vlastně unie odběratelů slučuje, dejme tomu energetický potenciál těch obcí vlastně napříč dneska Českou republikou, kdy někde je možný postavit velkou fotovoltaiku, někde větrnou elektrárnu a tak dále. Nicméně museli jsme vymyslet koncept, kterej je vlastně v nějaké nadstavbě toho energetickýho zákona, protože tam jsou ty omezení, o kterých jsem mluvil.

CNN Prima NEWS 21.08.2024: Já bych tady vlastně ukázal tenhlencten graf. To je vlastně způsob vydávání těch emisních povolenech tadlencta zelená čára, kdy vlastně Česká republika chce dobrovolně zavést emisní povolenky na železniční dopravu, na lodní dopravu a na soukromé tryskáče. Kdy vlastně ten harmonogram má být takový, že vlastně už za letošní rok se budou ty emisní povolenky vykazovat a od roku 2027 se budou reálně platit. Tak, jak jste vlastně viděli tu křivku, tu zelenou, jak se neustále jako snižují, tak je odhad, že ta cena emisní povolenky bude mezi 100 až 300 €. To potom znamená, že když se podíváme na tu dekarbonizaci jako takovou, tak Česká republika vlastně v tudlenctu chvíli je čtvrtej největší vývozce elektrický energie, kdy vlastně vidíme kolik ta elektřina stála, že jo. Tam jsou ty závěrkové ceny a vždycky podle toho nejdražšího zdroje se potom obchoduje, ta elektřina potom. To znamená, že ten rozdíl vlastně mezi těma výrobníma a prodejníma cenama je prostě neúměrně velké a v Český republice se teda má stát to, že od roku 2027 nebo mezi lety 27 a 2030 máme podle místopředsedy, představenstva český elektrizační přenosový soustavy dovážet až 20 % elektřiny. V podstatě to navazuje na to, že mezi lety 2026 a 33 chceme vypnout 47 % výroby elektrický energie, no. A to potom znamená tak, jak vlastně to chceme všechno elektrifikovat elektromobily, vytápění domácností a tak dále, že ten rozdíl mezi výrobou a spotřebou bude prostě velkej. Co se týče té elektřiny tak ten odhad tý český elektrizační přenosový soustavy je takový, že ta cena té silové elektřiny bude kolem 8 000 Kč za megawatt, kdy právě, i s ohledem , pokud tam budou nějaké levnější zdroje, tak tu cenu vždycky určuje ta závěrková cena a energetická náročnost České republice je vždycky v zimě.

Focus.On 17.12.2024: Když se podíváme třeba na instalovaný výkon obnovitelných zdrojů, tak Česká republika má zhruba 12 %, Slovensko má 26%, Rakousko 75 %, jo. Takže v zásadě, když jsme tu nic doposavaď v zásadě jako nedělali a nechávali jsme to v uvozovkách jako vyhnít, no, tak teď pozdě bycha honit. My nejsme schopni v rámci pěti let dohnat třeba Německo, protože když se podíváme na instalovaný výkon třeba větrných elektráren, což má být nositel tý český energetiky, protože větrný elektrárny vyrábí nejvíce elektřiny v zimě kdy je poptávka po elektřině největší. Tak třeba Rakousko na kilomet čtvereční má 11krát větší instalovaný výkon větrných elektráren než Česká republika, Polsko má sedmkrát víc, Německo 37krát víc. Takže teďka, pokud my jako v uvozovkách začínáme, no, tak samozřejmě v rámci pěti let nejsme schopni nic jako dohonit, protože nový projekty, který by nahrazovaly ty, který chceme utlumit, tak tu prostě nejsou. My jsme vlastně přišli s komunitní energetikou EnVys, kdy vlastně každý ten odběratel je schopen si zarezervovat část výroby z toho zdroje. Potom ta elektřina právě jde za výrobní náklady s nějakou přiměřenou marží do toho odběrnýho místa, kdy teda děláme to tak, že většinově tu naši společnost budou vlastnit obce. To znamená, že třeba ty obce a její obyvatelé si potom nakupujou levnou elektřinu právě od té společnosti, kterou většinou je vlastní obce. Když se tak bavíte s těmi obcemi nebo lidmi jednotlivými, jakou máte odezvu? Dobrou, jako co se týče EnVysu, tak my to máme trošičku jinak než je zákon o komunitní energetice protože ten zákon přináší spoustu omezení, který de facto efektivní komunitní energetiku třeba rakouského stylu, v podstatě znemožní. Tudíž to děláme mírně jinak a potom ta odezva je dobrá takže jsou obce, které si kupují naše akcie. Jsou obce, které nám umožňují stavět komunitní větrné elektrárny. Třeba teďka Trstěnice u Litomyšle, pan Kmošek a tak dále, takže zájem těch obcí spolupracovat je. To určitě ano.

2026

Focus.On 25.04.2026: Ono se říká, že nefouká. Ale když se podíváme na reálný data změnoření větru, tak vidíme, že třeba fotovoltaický elektrárny nevyrábí zhruba 50 % svýho času a kdežto větrný elektrárny nevyrábí 20 % svého času. Takže když jako říkáme, že nefouká, tak ono stále jako fouká, ale fouká méně, tudíž ta elektrárna vyrábí méně. Nicméně Česká republika, potažmo Evropská unie se rozhodla jít cestou energetiky bezemisní, kdy zkrátka jsme se přizpůsobili tomu, jaký elektrárny je prostě možný na území Český republiky, po tažmo v Evropě prostě stavět, takže samozřejmě má to svý negativa i pozitiva. Nicméně takhle už je nastavená energetická koncepce Český republiky a pokud chceme vyrábět pro elektřinu, nebo pro lidi levnou elektřinu, tak musíme zkrátka se orientovat do sektoru, kterej prostě je podle našich volných zástupců, prostě vybranej. My jsme začli tu komunitní energetiku budovat už na začátku roku 2023 a dneska jsme ve stavu, že jsme odevzdali první EIA studii, shodou okolností tento týden. Další záměry, tak nebude se dělat EIA studie, ale jednotné environmentální stanovisko očekáváme, že první stavební povolení budeme mít ještě letos. Výhoda tohodlenctoho je, že si ten zákazník rezervuje výkon té elektrárny až do konce její životnosti. De facto si koupí část výkonu té elektrárny a ta po celou dobu životnosti vyrábí elektřinu jenom pro něj, takže když se podíváme na to, že ty elektrárny se dožívají 35 let, ty moderní, tak se dostáváme na cenu silový elektřiny zhruba korunu bez DPH a tak dále, bez distribučních poplatků to ten člověk vždycky zaplatí. No ale měli jsme tu cenový stropy 5 000 dneska výhledy nejsou úplně pozitivní, to vidíme, že jo. Ministerstvo průmyslu už vydalo nějakej seznam, co dělat, když bude nedostatek elektřiny, takže je to vlastně takový vyvázání se z toho burzovního šílenství. My jsme do toho od začátku šli s tím, že to budem prostě dělat slušně, takže ty naše návrhy tohlencto, všechno respektujou. My spolupracujeme s fakultou životního prostředí Český zemědělský univerzity, což jsou vlastně lidi, který de facto píšou zákony na ochranu krajiny v Český republice. Spolupracujeme třeba s Česonem, Česká společnost na ochranu netopíru to je zase eh dělají metodiku na ochranu netopírů, hluk náměhlý pan Jiráska ze zdravotního ústavu. Takže pozvali jsme si k tomu ty nejrenomovanější instituce v Český republice a oni nám prostě říkají, jak to máme dělat. Takže děláme to podle původních metodik, dodržujem absolutně všechno, co prostě máme a respektujeme jak ty lidi, tak tu krajinu. Výrobce elektráren, kterýho jsme se vybrali, tak je společnost Vestas. To je největší výrobce elektráren na světě, máme s nima domluvený, že po celou dobu životnosti budou dělat autorizovaný servis. To znamená garantovaná životnost 25 let. To, co to bude navíc, tak je ku prospěchu. Takže nejstarší větrná elektrárna Vestasu na Svatým Hostině měla životnost 15 let, ale dneska už tam stojí 31 let, jo. Takže životnost bude delší, ale dobré je, že Vestas vlastně má největší výzkumný pracoviště na celým světě. Ty lopatky jsou dneska úplně jiné než je známe.

EnVys, vracíme energii lidem.